martinakraus komentáře u knih
Skvělý příběh, výborný styl vyprávění, příjemná kresba i s celostránkovými panely, hluboké myšlenky a spousta velmi důležitých momentů.
Jo, vážně dobrý komiks, doporučuji!
Víte, jak je těžký na tuhle knížku psát "recenzi"?! Fu-ha, tyvole! No, tak jdeme na to.
Předně mi přijde fér říct, že Pavel je můj kamarád (alespoň si to teda myslím :D), moje hodnocení to ale nijak neovlivňuje. Čeho se to dotýká je částečně požitek ze čtení - to, jakým způsobem je knížka psaná, je přesně jako sedět s naší "partičkou" u piva. Hrozně jsem v tom poznávala těch několik společných přátel, které s Pavlem máme.
Jazykem si Meta na nic nehraje, je psaná přesně tak, jak se dnešní vysokoškoláci (alespoň v mém okolí) baví a to je za mě velkej plus. Že nejsou všechnypostavy sympatické? No a? Vám jsou sympatický všichni lidi, se kterými se vídáte? Pochybuju. O to víc je to uvěřitelný.
Příběh dostáváme z pohledu Lenky, což je podle mě důležitý hlavně proto, že bejt to z pohledu kterýkoliv jiný postavy, dostali bychom úplně jinej příběh - dost možná i romantickej. Důležitý je to taky proto, že jsou z textu dost silně cítit emoce, které Lenka cítí. Stres, strach, bezmoc, odhodlání. Někdy před půlkou knížky se mi začalo dělat zle (takovej ten těžkej pocit v žaludku, kdy víte, že s ním nejde nic udělat a tušíte, že vás neopustí ani po dočtení - což se přesně potvrdilo) a jak jsem pokračovala ve čtení, akorát se to umocňovalo. To se mi u moc knížek neděje (myslím, že naposledy u An(n)y.).
Přesto si ale nemyslím, že by to byly jen myšlenky, co knížku táhnou. Děj mi přišel taky jako dost silnej motor téhle emocionální horský dráhy.
Nějaký hiccups tam jsou, ale za mě osobně jsou dost přehlédnutelný vzhledem k tomu, co všechno ostatního tahle knížka nabízí. Ačkoliv by někdo mohl říct, že to "není čtení pro každýho", dovolím si oponovat - naopak si myslím, že by si tuhle knížku měl přečíst každý. Bez nějaký horní věkový hranice s tím, že "pro nás UŽ to není". Je. Věřte mi.
na závěr si po vzoru Lenny dovolím malý "fun fact":
Není to tak dávno, co jsem brouzdala na Tiktoku (As we, millennials and Gen Z kids do) a narazila na video, ve kterém se žen/dívek v komentářích ptali: "Kdyby na 24 hodin zmizeli všichni muži na světě, co byste dělaly?"
Nejčastější odpovědi v komentářích byly: "Šla bych se projít/proběhnout v noci po ulici/parku a vzala si OBĚ sluchátka", "Šla bych s holkama na párty a vzala si na sebe ty nejvíc sexy šaty co mám", "Nebála bych se si na baru odložit drink" a podobně.. To jen trochu k zamyšlení..
AUDIOKNIHA
Úplně na rovinu se přiznám, že k přečtení (poslechnutí) téhle knížky jsem se odhodlávala dlouho, dokonce jsou to už roky, protože si pamatuju, když vycházela jako novinka. Co mne odrazovalo? Hype a to, že se knížka tváří a prezentuje jako fluffy LGBT+ contemporary a to mě moc nebere. DO HÁJE PROČ MI NIKDO NEŘEKL, ŽE JE TAHLE KNÍŽKA MNOHEM VÍC?! Když se začaly dít ne-úplně-sluníčkový věci, musela jsem audioknihu několikrát vracet, jestli jsem slyšela správně. A slyšela a (jakkoliv to zní zvráceně a divně) udělalo mi to radost. Díky, že to není jen ťuťu a ňuňu.
Over all kniha nebyla špatná, úplně na zadek jsem si z ní teda nesedla, ale rozhodně mne překvapila právě skrze to, jak nevinná se zdá zprvu být.
Bohužel mi ale vůbec nesedli hlasy vypravěčů, hlavně tedy ten Danielův mne nějakým způsobem vytáčel, nevím proč.. Obecně mi asi formát audioknih nesedí, ale mám před sebou ještě jednu, tak uvidím, jestli to nebylo vyloženě tímto titulem. Hudební rozdělení kapitol (protože to prej lidi u audioknih taky řeší) mi nijak nevadil.
Záleskautky jsou moje oblíbená komiksová série, takže když jsem se dozvěděla, že bude vycházet debut jedné z autorek, věděla jsem, že si ho musím přečíst! A líbila se mi úplně stejně, jako právě Záleskautky.
Líbí se mi ten aspekt hlavní velmi mladé, ale zároveň drzé a odvážné holčičky jako hlavního hybatele příběhu, v tomto případě mi to přišlo dost "fresh" oproti klasickému modelu v YA knihách (= knihách pro mladistvé)
Stejně jako u Záleskautek musím pochválit kresbu, panelování, humor a prostě celkový feeling knížky.
A provedení obálky českého vydání se teda Pasece povedlo moc! Ten parciální lak na sametovém podkladu je prostě kouzelnej, rozhodně jde o jednu z nejhezčích knih v mé knihovně.
4.5/5*
Wow! Rozhodně jedna z top knížek, které jsem letos přečetla.
Líbila se mi zápletka, zvraty, příběh byl napsán velmi čtivě, že jsem pravděpodobně trhla osobní rekord v rychlosti přečtení - nemohla jsem se odtrhnout!
Osobně nejsem žádný velký čtenář thrillerů a mystery, ale po téhle knížce možná budu :D
Líbil se mi fakt, že jsme měli malý náhled do toho, jaký je zhruba postup při vyšetřování zmizení/vraždy a podobně. Co se mi taky líbilo byl fakt, že nám autorka nechala v knize prostor pro naše domněnky a úvahy, které nám ale smetla ze stolu hned v další kapitole.
Za mne velké doporučení! Zajímalo by mě, jestli u nás vyjde i pokračování :)
Jako nastartování série komiksů (grafických románů) za mě skvělý! Líbí se mi kresba i způsob panelování, baví mne postavy i jejich chemie a humor. Zápletka je možná trochu ujetá, ale to ničemu nevadí, je to tak nějak mile trhlý :)
Super způsob, jak nejen děti naučit něco o zvířatech - žádné zbytečné okecávání, fakty jsou nejen zajímavé, ale často i vtipné, po grafické stránce je knížečka taky velmi příjemná.
První díl u nás s mamkou (49) sklidil úspěch a tak jsme se moc těšily, co se dozvíme v téhle. Shodly jsme se na tom, že je v mnoha ohledech zajímavější, než návštěva ZOO - tam mláďat stejně moc neuvidíte a tolik se o nich nedozvíte :D
To teda bylo něco! Jestli se do ní plánujete pustit, čekejte takový mix - z 1/4 Příběh služebnice, z 1/4 Pán much a 2/4 Hunger Games a možná ždibec nádechu atmosféry z Labyrintu? - no co si budeme, prostě něco, co si fakt chcete přečíst, já si to rozhodně zamilovala!
Od první stránky, ba dokonce od prvního odstavce jsem chtěla jen číst, dělalo mi velkej problém se odtrhnout. Výborná práce s jazykem (tleskám překladu Terezy Schlöglové a redakci Katky Stupkové), užívala jsem si dokonce i ty "explicitní" scény, které ačkoliv nebyly úplně snadné číst - obecně je celá knížka napsaná stylem který zabere trochu víc času při čtení, pokud nejste úplně rycločtenář stejně jako já (jako že já taky nejsem, ne že se tu snažím vytahovat, kapiš?) - i tak jsem si to čtení děsně užila!
Rozhodně můžu říct, že za mě je tahle knížka zatím první v žebříčku překvapení roku, jsem zvědavá, co přijde dál!
Tato osoba je nemocná a je třeba ji izolovat a léčit:
a) výplachy a pijavicemi
b) odstraněním dělohy, pokud ji má
c) elekrošoky mozku
d) studenými zábaly celého těla
e) thorazinem nebo stelazinem
Narušení možná není kniha pro každého, na druhou stranu si ale myslím, že by si ji každý přečíst měl. Jedná se o skutečný příběh z prostředí psychiatrické léčebný v 60. letech, kdy se s kýmkoliv psychicky "narušeným" jednalo jako s bláznem, kterého je potřeba zavřít pod zámek a probíjet ho elektřinou nebo do něj cpát prášky. A možná by se ti zdálo až neskutečný, ale ekvivalentem naší doby jsou věty jako "Je to jen fáze." "To trochu přehráváš, ne?" "Zkus se jít projít." nebo "Já už viděl/zažil horší."
Tahle knížka je surová a přímá, zároveň sarkastická a vtipná, ale hlavně přirozená.
Je škoda, že se jí v propagaci nevěnovalo dost pozornosti, ale pokud tenhle příspěvek čtěte, nedělejte stejnou chybu a pusťte se do ní.
A na závěr, protože se tu určitě najde někdo, kdo to bude potřebovat - nejste sami, netlačte na sebe, všechno chce čas.
Stargirl je pro mě (pod)průměrná knížka o středoškolské průměrnosti. Ukazuje, jak být neobyčejný a jiný není v konvenční společnosti a "normálním" světě vítáno a jak pomíjivá a (ne)funkční je popularita.
A to všechno mě do přečtení téhle knížky hnalo, ale po přečtení ve mně knížka nezanechala žádné hlubší pocity a za rok si podle mě bez goodreads a databáze knih ani nevzpomenu, že jsem ji četla.. Je to škoda, ale styl psaní, děj ani postavy (ne, ani samotná Stargirl) mi nepřišli dost. Podle všeho v angličtině vyšlo pokračování "rok poté" z pohledu Stargirl, tak uvidíme, jestli dám autorovi ještě jednu šanci.
Průměrný LGBT+ komiks. Myslím si, že by nebyl ani z poloviny tak populární, kdyby šlo o hetero pár. Dialogy pro mě byly banální a místy až primitivní, kolikrát mi přišlo, že autorka než aby výraz přidala přímo postavě pouze líně napsala smajlíka.. Ani kresba mě nijak nedostala a dějem jsme se na tolika stránkách v podstatě nikam nedostali.. Postavy nebyly špatné a kvůli nim doufám, že další díl bude o něco lepší.
Do této knížky jsem šla s velkým očekáváním, které se ale bohužel nenaplnilo. Slibuje vážná témata, kterých se (až na vraždu) dotýká jen velmi povrchově a spíše se jedná o drama, kde spojujete kousky skládačky z pohledu hlasatele z podcastu v současnosti a Sadie, hlavní hrdinky, v nedávné minulosti. Zhruba do strany 100 ke mě nepřišly žádné emoce, po překročení tohoto milníku se to příliš nezměnilo, ale alespoň se začalo něco trochu dít. Posledních zhruba 50 stránek se děj zrychlil, ale na můj čtenářský pocit už to bylo až příliš pozdě. Není to špatná knížka, rozhodně jsem četla horší, ale rozhodně taky lepší. Pokud tedy čekáte pecku, kterou vám slibují lidi na internetu, zkuste k tomu přistupovat s menším nadšením a očekáváním a třeba si ji užijete daleko víc, než já.
Vy všichni ti, kdo jste mi slibovali, jak se budu bát vkročit do metra a v podchodech se věčně otáčet, tady je můj "verdikt" :D
Strach nepřišel. Nevím, jestli je to tím, že už jsem díky filmovým hororům "vycepovaná", ale já se prostě ne a ne začít bát. A to jsem to slyšela pořád, že "počkej až do stránky 50/150/250..." - strach se nekonal.
Musím rozhodně uznat, že nápad hodně zajímavej, moc dobře napsaný, ale od okamžiku, kdy se začaly rozmotávat nitky až do vyústění příběhu to pro mě bylo spíš "meh" co se děje týče... Vlastně mi ani pořádně nikdo nepřirostl k srdci, až na chudáka vyšetřovatele, kterej se snad za celou knihu pořádně nevyspal..
Zároveň mi přijde, že v poslední době se objevuje v knížkách motiv "jako by to bylo na plátně", což v mých očích nechybělo ani u téhle knížky. Znáte to - takové ty scény, kdy přesně vidíte, jak by to bylo ve filmu, ale v knížce to bez všech těch skvělých vizuálů a efektů nefunguje?..
Kateřina má ale můj velký obdiv, už jen proto, že jde o její prvotinu, ale i proto, že na knížce jde vidět, že na ní nechala velký kus práce!
SPOILER!!!
A musím si rýpnout - fakt, že Klaudie očividně studuje náboženství, ale hebrejštinu ze sestřina deníku pozná náhodou, když jí spadne učebnice na zem? A Oliver, knihovník a biflovatel taky nic? To trochu bolelo..
Za mě to je zatím největší zklamání roku. Na Zlatou klec mne nalákala recenze od Míši z Radši knihu, která se rozplývala nad tím, jak magie a pracovní tábory skvěle fungují, nemohla se od knížky odtrhnout, postavy jí přišly sympatické a taky podle ní autorka umí poutavě psát.. A mě přijde, jako bychom každá četly jinou knížku.
Ke čtení jsem se nemohla dokopat, byl to pro mě skoro trest. Ačkoliv se v knize dělo relativně dost věcí, nemohly mi být víc ukradený. Ani o jednu z postav jsem se nezajímala, snad kromě Psa a ten měl zatraceně málo prostoru. A bohužel nejvíc mě na tom otravoval právě styl psaní autorky. Vic Jamesová si mne vůbec nezískala. Střídání postav a jejich množství (těch, které vyprávěly děj) bylo zbytečně moc, neměla jsem pořádně přehled kdo je kdo a kde se nacházíme tentokrát.
To opravdu záživné a zajímavé, co mne donutilo zvýšit hodnocení z bodu mrazu, bylo až posledních 50 stránek, kdy se konečně děj trochu rozjel.. Ale na mne už je to trochu pozdě. Člověk by si řekl "je to první díl série", ale takových jsem četla už dost, takže vím, že se dají napsat i lépe. Já tedy rozhodně neplánuji číst její pokračování.
Přemýšlím, komu bych tuhle knížku doporučila, ale po pravdě nemám nejmenší tušení. Knížka mi přivodila čtecí krizi a to nepřeju nikomu, ani své největší nemesis.
Jedna z nejlepších LGBT+ knih, které jsem kdy četla. Smála jsem se, plakala, byla naštvaná. Myslím, že přesně tenhle typ knih by se měl dostat do povinné četby na středních školách. Kniha totiž probudí nejen Simona, ale i čtenáře.
Krásný pohádkový příběh o severských bozích, nádherné ilustrace a skvělé provedení - jedna z nejkrásnějších knih v mé knihovně.
Jill Barklem a její detailní ilustrace z dálky pozoruju už roky. Proto není překvapením, že mi učarovaly asi nejvíc. Naprosto dokonale podtrhují roztomilý příběhy uvnitř knihy a myslím si, že jsou její největší předností. O to kouzelnější je fakt, že vlastně celá kniha, nejen ilustrace, ale i text, jsou její vlastní práce
Navíc mi knížka přijde dost nadčasová - příběhy v ní možná jsou jednodušší, ale právě díky tomu je snadný ji posílat z generace na generaci (což dokazuje fakt, že knížka už je v oběhu okolo 20 let). Vypráví o přátelství, komunitě, rodině, kouzlu sdílení nejen věcí, ale i prožitků a navíc se dá číst celý rok, protože je vlastně kolekcí (nejen) původních knížek rozdělených podle ročních období. Malým čtenářům ji můžou číst rodiče před spaním, ti větší si ji pak můžou číst a prohlížet sami. A to platí i pro dospělé - ty průřezy interiéry myších domečků? Haló? Knížku bych měla přečtenou tak do dvou hodin, kdybych “tupě nezírala na každou celostránkovou ilustraci x minut a nebo se nesnažila přesvědčovat, že nemám hlad při pohledu na všelijaké koláče a další dobroty. Fakt, ta knížka je totální pastva pro oči a page-turner zároveň
Je to takový vlastní malý svět zvířátek a já sama na sobě pozoruju, že právě to mi na knížkách pro děti učarovává nejvíc - proto se už nemůžu dočkat, až se dostanu i k Myší hlídce. Takže pokud se tu přecijen najde někdo, kdo a) tohle dočetl až do konce, b) dětský knížky úplně nezavrhuje jen proto, že jeho věk už má 2 číslice a c) má rád skvosty v knihovně a rád listuje krásnými příběhy, tak si pište, že tuhle nesmíte minout!
Kraťoučký komiks bez textu, za to s velmi atmosférickou kresbou. Věnovaný autorčinu ztracenému pejskovi, což dává příběhu uvnitř ještě dojemnější podtón.
Melissa je krásný a dojemný příběh o sebepoznání, hledání vlastní odvahy, coming outu v brzkém věku a OBŘÍM přátelství a podpoře okolí.
Nikomu nic nevnucuje, ale zároveň citlivě popisuje pocity a myšlenky někoho, kdo se necítí dobře ve svém těle a ví, že ve skutečnosti je někým jiným, než za koho ho považují ostatní.
Krásně to napsala Lenka Králová, garantka knihy: "Malí čtenáři jednak díky ní pochopí, co trans děti reálně prožívají a jak musejí o svoje místo na světě bojovat. Pokud se dostane do ruky někomu, kdo sám něco takového prožívá, tak to může hodně pomoct si uvědomit, že v tom nejsou sami."
Rozhodně je to knížka, která zase nadzvedne kámen, pod kterým někteří lidé nejen v naší republice žijou, jako obvykle každá duhová knížka, notabene tahle, když je určená dětem. Ale já doufám, že se převážně dostane k těm správným lidem.
4,5*
Krásně zpracovaný komiks s vážným tématem. Jsem ráda, že zachycuje úzkosti a jejich problematiku tak, jak ji spousta lidí cítí. Že zbytečně víc nedramatizuje něco, co už je dramatické až až a když je klid a úzkost spí, je to uvolněné a neteatrální.
Líbila se mi taky práce s barvami a jejich "semaforový" motiv podle toho, jak se zrovna Anna cítí. Nevím, jestli je to záměr a inspirace technikou, která se učí na terapiích, ale rozhodně cenim!
Taky se mi líbí ta lehce "neučesaná" kresba