MartiusGray komentáře u knih
Skvělá kniha, skvělý příběh. Vše jsem si díky popisu dokázal představit, osoby, hlasy, těla, pocity, uličky, všechno. Jako bych vedle nich stál. Po dobu čtení jsem jinak uvažoval. Jako bych si říkal, co to žiju za život! Můj život je napsán v knize! To chci! Ty lidi chci poznat, ale vždyť je znám....
Krásný příběh, první kniha kterou jsem přečetl tak, že mi vše zůstalo v hlavě a věděl jsem o co jde. Jako by to byl můj minulý život. Doporučuji
S tímto příběhem jsem byl spokojenější více než s Norským dřevem, líbil se mi příběh muže který je na vše sám, má chyby, dělá podřadnou práci, pak najde milou ženu, přítelkyni, uchytí se dobře v práci, má vše co by mohl mít ale stále není naplněn. Myslím si, že to platí u všech lidí, i přesto, že můžeme mít všechno, stále nám bude něco chybět. Příběh byl nenucený, sem tam vzpomínka z dětství, přirovnávání, srovnávání si priorit, nenaplněnost..... Klasický život. Líbí se mi i nevyřešený konec záhadné ženy, zamrzel mě konec ženy která se neusmívala, čekal jsem nějaké vysvětlení, proč se ji lidi a děti děsí, proč je taková jaká je. Rozhodně pro mě momentálně nejlepší příběh (četl jsem jen Norské dřevo, Na jih od hranic....., útok na pekárnu a muži kteří nemají ženy)
Rád bych shodnotil každý příběh zvlášť.
Krajina s žehličkou: Pro mě brak, bez smyslu, pouze humorná přirovnání stála za to a ocenuji překladatelův pokus o "nářečí" 2/5
Medovníky: Tato povídka se mi líbila, skvěle vypravovaná, skvěle zpracovaná, není co vytknout. 5/5
Tanec pro všechna dítka Boží: Zajímavá povídka, zvláštní, jiná, hodnotil bych dvěmi a půl hvězdičkami ale nelze, tak dám 3/5.
Thailand : Tato povídka mě zaujala, byla povedená, oproti jiným se příjemně četla a byla přirozeně akceptovatelná, dobrá. 4/5
Ufo v Kuširu: podle mého hodně slabá povídka, děj mě nijak nedostal a vůbec žádné pocity to ve mě nevyvolalo 2/5
Žabák, zachránce Tokia: Rozhodně zajímavá scifi povídka, bohužel povídka nic moc nesdělila, jen vás vhodila do prostřed dění. 3/5
Jak už tu bylo psáno - klišé, stereotyp, pro mě nuda, kniha mě v žádném aspektu nenaplnila pocitem u kterého bych si řekl, ano.... chci to číst znova, silný příběh, krásný příběh cokoliv. Knihu jsem přečetl a po přečtení mě napadla jediná myšlenka.... To bylo všechno? Byl jsem zklamán, za mě existují i lepší horory.
Knihu jsem četl asi rok zpátky, nevím proč jsem ale nehodnotil, tento styl mě docela bavil, byl to ten Murakami kterého znám, nepřekvapil, neurazil, nezklamal, děj a příběh se líbil ale na plný počet hvězd to není. Má i lepší kousky.
Rozhodně je to podle mého těžší čtení, příběhy jsou prosté, tak prosté, že si dost lidí musí myslet, že je to spíše šílené. Příběhy pojednávající o kurvách, zakázané lásce, řešení zdravotních vztahů, smrti dětí, vztahu žák/učitelka atp....Podle mého si dost lidí nepřipustí, že to takhle skutečně mohlo být. Zkráceně dobré ale těžší na čtení.
Až na poslední povídku jsem byl se všemi spokoj. :) Murakami mě opět nezklamal.
Knihu hodnotím pozitivně i když na příběhu nic pozitivního nebylo. Cítíte se mizerně? Po přečtení zjistíte, že možná vaše problémy jsou nic. Příběh mě bavil od začátku do konce (přeci jen je to tenká knížka, takže ji za jeden večer dáte) hlavně již od začátku jde vše pěkně na rovinu vám přímo pod nos, žádná omáčka a polívčička s dezertem, prostě vám v tom hlavním jídle (ději) vymáchají drž*u pěkně již od začátku.
Příběh je ponurý, mnohdy nejde jasně pochopit o co přesně hlavní postavě jde, každopádně v jeho situaci se tomu nedivím, jeho situace a problémy se prohlubují čím dál více až se v nich začne topit a již není cesty ven.
Pokud umíte anglicky a máte raději obrázky, doporučuji od Junji Ito No longer human, je to krásně graficky zpracovaný příběh Shuji Tsushima neboli Osamu Dazai.
Na vážnosti může přidat i to, že jde o autobiografický román.
Povídky hodnotím kladně. Povídka matka mě tolik nenatchla tu hodnotím 3/5 zbytek 5/5
Knihu jsem přečetl cestou vlakem, určitě mi za tu cenu stála, první příběh mi přišel znatelně lepší a díky dobré náladě ovlivnil i výsledek z druhého příběhu který mi přišel značně chudý a trošku odfláknutý. // Toto bylo hodnocení než jsem přečetl lepší povídky jak od Murakamiho tak od jiných autorů. Hodnotím 3-3,5
Zajímavý komiks (manga) pojednávající o životě jednoho městečka
Nesouhlasím s komentářem Vlašťovky, taktéž vlastním tuto knihu a původní verze (ty hrůzostrašné tam nejsou) tyto pohádky jsou stejné verze které známe všichni, někdy i delší. Taktéž sháním co nejvíce podobné původní verze těchto pohádek, dal jsem na komentář Vlašťovky ale po získání knihy nemohu s vlašťovkou souhlasit. Přečtěte si Charles Perraulta ten má nějaké původní pohádky které nám jsou známy.
Tato kniha má slabší čtyřku,(3,8) jeho styl se mi vždy líbil a překvapivě aj knihu jsem přečetl rychle, občas jsem se přistihl jak jsem nad dějem přemýšlel, ale přesto mi přišlo, že se tam nic neděje. Mám rád obyčejné příběhy ale né nudné, mezi topovky to podle mě od něj nepatří, řadím to spíše lehce nad jeho jednohubky v podobě (útok na pekárnu, spánek, knihovna) který mají odemně průměrnou trojku (3,0). Kdybych si měl od něj přečíst znova knihu, určitě to tato nebude.
Kniha má v sobě poučné japonské pohádky na téma pravdy, lásky a že zlost, lži bývají potrestány, byly to příběhy které jsem jinde nikde nečetl a určitě by byly aj vhodné pro děti. Jsou krátké, s jasně poučným koncem.
Kniha se mi líbila, vyjímečně jediná slabší povídka pro mě byla ta závěrní, která nebyla můj šálek čaje. Jinak nemám co vytknout. Děj je zaměřený na nevěry, prostitutky, společnice, manželství. Prostě na rozkoše a přesněji na rozkošnice. :)
Příběh o ženě která je v domácnosti a všímá si jak ji život utekl mezi prsty, aspoň tak jsem to vnímal já, vystudovaná, chytrá, vzdělaná, žijící ale stereotypní nudný život, kdy se ji ani vlastní muž již nelíbí a spíše na něm hledá chyby. Celkově na svém stereotypním životě hledala chyby a tak vždy když vše utichlo, začala žít na úkor spánku..... Hodnocení je slabá tři, jedna hvězda za Murakamiho, jedna hvězda za kresby a krátkost příběhu a jedna hvězda za nápad knihy, z těchto krátkých "povídek" mám raději tedy útok na pekárnu, která je na tom o kousek lépe. Nevím zda se mi to četl špatně, že jsem muž, rozhodně jsem její chování shledával spíše jako stěžování si a neustavičnou nespokojenost..... přečetl jsem, vrátil do knihovny mezi další Murakamiho knihy a myslím, že už si ji nikdy neotevřu. Bude jen na poličce spolu s dalšími.