marukm
komentáře u knih
Zmizelá
Gillian Flynn
(SPOILER) Na této knize mě strašně irituje ten konec. Ta definitivní "nepotrestanost" hlavní hrdinky. Já bych jí snad jednu... :-D
Neviditelný
Jaroslav Havlíček
Nečekala jsem moc, dostala jsem mnoho. Četla jsem téměř jedním dechem. Přestože jsem věděla, že to dobře neskončí, i tak jsem pořád doufala, asi naučená z předvídatelných děl s levnými happy endy. Jakkoli je hlavní postava brána jako záporná, já jsem s ní v některých momentech opravdu soucítila a za ryze zápornou bych ji, subjektivně, neoznačila.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Moc jsem se těšila. A teď jsem naštvaná, protože ještě není pokračování.:-D Příběh mě úplně vcucnul, knihu jsem přečetla za 1,5 dne. Teď se budu každý večer modlit, ať vyjde pokračování co nejdřív.
Zachraň nás
Mona Kasten
(SPOILER) Mno, obvykle komentáře nepíšu, ale prostě... Chm. Netuším, jestli jsem se zrovna trefila do hormonálně dobré části měsíce, ale sakra chytlo mě to, ne že ne. Romantika ze stránek doslova kapala a celou sérii jsem vzala jedním dechem. I přes trvající mravenčení v břiše (ježiš taky chci takovou romantiku zažít! :-D) se ale pokusím vypíchnout pár věcí, které mi celkový dojem maličko kazily.
1. Ve druhém díle obzvlášť mě neskutečně iritovalo, jak je Ruby ta dokonalá, mravní ikona. Co celou tu dobu předváděla, to mě přivádělo k šílenství. Když pak vyplynula její aférka s Wrenem, říkala jsem si, že kdyby to bylo naopak, zase bych 150 stran čekala, než vytáhne hlavu ze zadku a pochopí, že člověk dělá chyby, a když mu umře máma, může se stát asi fakt cokoli. Zase ale musím uznat, že Jamesova čím dál tím větší vyspělost/vyzrálost a dospělé chování mi to vynahrazovaly. Byl fakt milováníhodnej.
2. Vykreslení Kordélie ve třetím díle mi vůbec nesedlo. V prvním díle, když dostane James od Mortimera přes ústa, tak mu ještě řekne něco ve smyslu, že tak to dopadá, když se tahá s lůzou. Wtf? Vůbec mi k ní pak zápletka nesedla, jakože ona byla ta hodná máma, co na všechny myslela a všechny podporovala. No v paralelním vesmíru možná.
3. Ad překlad. Aby adolescenti o rodičích mluvili jako o mamince a tatínkovi, obzvlášť u Jamese a obecně mužských postav mi to teda nesedělo vůbec. Ani oslovení táto, které používali ve třetím díle (kde mám pocit, že to překladatelce buď došlo, nebo ji někdo upozornil). Nevím, prostě máma a táta/mami a tati nejsou zase tak špatná slova pro tento kontext, ne? Chvílemi jsem také měla chuť do té knihy vlézt a dát jim na ten neustálý chrapot a vyschlý krk strepsils. :-D
Celkově ale 97 %. Užila jsem si to. :-)
Výchova dívek v Čechách
Michal Viewegh
Tak nějak nechápu, proč má kniha takové "jméno". Mně se nečetla dobře, zápletka mi přišla více než laciná a znovu bych ji do ruky nevzala.
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Mno, jak začít. Upřímně - čekala jsem víc. Zpočátku to šlo dobře, mráz po zádech se mi nevyhnul, ale pak se najednou jakékoli děsy vytratily, když se rozuzlilo, o co jde. Ne že bych byla příznivcem hysterických dam, které ječí a běhají strachy pryč, ale to, jak v klidu hlavní postava vzala, co se děje, mi úplně zkazilo dojem a i náznaky strachu mě opustily. Pak už mi to přišlo jak vytržené z Dčkového hororu. Dočetla jsem, ale znovu už se ke knize nevrátím.
Pan Sova
Arnold Lobel
Moje dětská srdcovka, ke které se neskutečně ráda vracím i v dospělosti.
Černobílý svět
Kathryn Stockett
Přečteno (téměř) jedním dechem. Člověk by nevěřil, jaká situace byla ještě 100!! let po zrušení otroctví. Příběh je zajímavý, napínavý a troufnu si říct, že dost uvěřitelný. Konec mě nepřekvapil, přestože jsem tajně doufala v jiný.:-)
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
*stoupnu si ke skromnému pultíku*
Já: Ahoj, jsem marukm a tuhle knihu jsem regulérně ořvala.
Dav: Ahoj marukm.
Já: Díky za pozornost.
Faja
Petra Stehlíková
Kurnikšopa já ty cliffhangery fakt nedávám! Prostě báječný, opět přečteno jedním dechem a bažím po dalším díle. Akorát jsem si celou dobu říkala, že to dítě má víc štěstí, než by člověk čekal.:-)
Komu se to dostane do rukou
* antologie
Od přečtení této knihy mám se žlutou barvou podivuhodně zkreslené asociace.:-D Deníková forma je zajímavá, nezachycuje komplexní příběh, pouze to, co se postava rozhodla zaznamenat. Znepokojující zobrazení, jak "(ne)léčit" ženskou psychiku.
Cesta nespoutané ženy
David Deida
Já vlastně ani nevím, jak knihu hodnotit. Shrnula bych to asi do: "Wtf?!" Cesta pravého muže je někde úplně jinde, ta se mi líbila, ale tohle? Jsem hodně otevřená všem spirituálním a seberozvojovým věcem, ale toto mi vážně přišlo, jako by si autor šlehnul a napsal to celé během odpoledne. Kniha se mi nelíbila a nedoporučila bych ji.
Kvak a Žbluňk se bojí rádi
Arnold Lobel
Moje dětská srdcovka, ke které se neskutečně ráda vracím i v dospělosti.
Nová velká kniha etikety
Ladislav Špaček
Zajímalo mě, co z etikety vím a nevím. Nebyla jsem nakonec (díkybohu) ani moc překvapená, každopádně knihu považuji za výborný přehled toho základního/klíčového co se společenského chování týče. Je přehledně členěna do kapitol a lze si vyhledat i to základní pro vybrané události (svatba, pohřeb apod.). Troufám si tvrdit, že by neměla chybět v žádném have-read listu, přestože některá pravidla nám mohou přijít už opravdu překonaná. :-)
Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
Konec na mě až trochu moc poetický (většina lidí by se takto romanticky "neloučila"), ale jinak se mi kniha četla dobře. Příběh je mi blízký, sama trpím psychickými problémy, proto jsem ji přečetla téměř jedním dechem. :-)
Vegan v kondici
Brazier Brendan
Pro mě inspirace v oblasti zásadotvorných a kyselizujících potravin, superpotravin a některých receptů. Pořád je to pro mě ale kniha zaměřená na jiné podnebné pásmo, než je střední Evropa.:-)
Hlava XXII
Joseph Heller
U některých pasáží jsem se zasmála, přesto je můj celkový dojem rozpačitý. Četla jsem "násilím", pořád jsem čekala na nějakou (metaforicky řečeno) bombu.:-)
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Smutný, avšak hluboký příběh obyčejného člověka, který vykonává obyčejnou práci neobyčejně.
