mata57 komentáře u knih
Audio verzí jsem si dnes zpříjemnil pošmourný den. Oproti knižní je víc komprimovaná, zvuky a hudbou patřičně okořeněná. Slovenskou verzi jsem četl "na jeden ráz" asi před rokem. Knižní ve mne vyvolala víc přírodních představ a strachu, který v lese začíná dlouhými stíny a příchodem "něčeho". Audio zase cílila na strach z neznámých jevů kvantové mechaniky a jimi způsobených trhlin v myšlení. Obě vyvolaly příjemné mrazení a odvedení mysli "někam". Mystifikaci, zde docela uvěřitelnou, beru jako funkční obal, či prolog k jádru děje. Zážitek se prostě konal...
Posedlost jako nutnost bytí, zdroj rovnováhy potřebný pro další jízdu. Činnost udržující tlukot srdce a směr. Teplo, zima, déšť... Jedem! Po této stránce na mne kniha paradoxně zapůsobila velmi povzbudivě. Bonusem je popis sběru bylin a vyvolání vzpomínek z prázdnin trávených u babičky na venkově. Každý život končí tmou, v plné činnosti, za mne, ten nejkrásnější.
Surově reálný psychologický příběh napsaný sdělným, bezmetaforickým jazykem. Děj se podobně jak v "Ani později, ani jinde" dostane do osudového bodu, kdy může být, ale také nemusí být vše jinak. Ten Delphine "umí" a při nepozorném čtení ho lze lehce přeskočit a ona třešnička na dortu je fuč. Skvělý čtenářský zážitek. Krátkost textu je přínosem, sousto se pak dá vychutnat bez přerušení, třeba za jedno adventní odpoledne.
Milý, téměř pohádkový horůrek. Adrenalinu tak akorát. Bezva oddechovka. Dílko pro náctileté až stoleté... Akorát ilustrace na obalu zcela neodpovídá popisu v knize.
Vzít spravedlnost do vlastních rukou není dobré pro okolí. Naopak pro autorku skvělá příležitost jak vyrobit mrtvol jak much. Jednoduché, dobře vyfabulované i napsané. Žádné tiché dny při čtení vás nečekají ...
Roky byly tak tiché, že jsem u nich málem 2x usnul. Připadal jsem si jak "kádrovák" (dnes personalista) čtoucí nezáživné životopisy. Před Hanou smekám, je jak dobře upečený chléb, pět hvězd zcela zaslouženě. Ale toto je pro mne konfekce z dob minulých, či síťovka gumových rohlíků...
Děj fičí jak šíp z luku vystřelený. Super počtení v žánru thrillerů. Velmi úsporný text, avšak krásu drsné přírody spolu s napětím perfektně vyvolávající. Bonusem je popis indiánských reálií, současných i historických.
Perfektně napsané. Hlavně oceňuji poctivě přiznaný vyfabulovaný paralelní příběh, což mnoho autorů nedělá a otáčí tak chod dějin vetšinou tendenčním směrem. Působí jako blahodárný katalyzátor pro časové rozprostření děje hlavního.
Četbu jsem si umocnil tím, že jsem ji začal týden před adventem a to ještě při příchodu mlh.
Všechny dějové linky jsou vedeny ve stylu " co se má pokazit, to se určitě pokazí a to ještě není konec" a "co se má rozbít, rozbije se na víc kousků než bychom očekávali..." Kniha měla dokonce takovou moc, že při příchodu do práce jsem obdržel "zvěsti", které mně začaly také lehce táhnout na pomyslné dno. Tuto skvěle napsanou, snad vystřiženou z neveselé části života knihu doporučuji číst v době na hony vzdálené depresím a jiným "vylepšováčkům". Dno má však pozitivní vlastnost, že se od něj můžeme odrazit a o to veseleji s někým stoupat k hladině.
Čtivá, poučná, dramatická a pro odlehčení romanticko-košilatá kniha.
Když člověk přijíždí ze severu do Itálie, vnímá jen krásu skalních masivů a neuvědomuje si, že peklo zde mělo za Velké války jednu z poboček a vypravilo na onen svět mnoho z těch, jejichž jména nacházíme převážně na vesnických pomnících u nás doma.
Závěr je na můj vkus příliš rychlý, byť skýtající možnost pokračování...
Velmi a velmi zajímavá populárně naučná kniha o tvarech písmen z pohledu módních trendů, účelovosti a doby ve které vznikaly. Dozvíte se, že u knihy nemusíme usínat jenom z důvodu nezajímavého děje. Proniknete do ekosystému typografického světa. Vyslechnete mnoho drbů až bulvárního charakteru ze života tvůrců fontů. A hlavně, fonty se tu představují samy v textu o nich samých.
Kdo rád proniká věcem pod kůži, "pošmákne" si, stejně jako já...
Diamant vzpomínek na dětství vsazený do pokrouceného, zoxidovaného a špínou znečištěného barokního prstenu. Neopětované lásky... Trávení se navzájem... Až parodicky odlehčující napětí při luštění záhad ve stylu D. Browna. Rýpnutí si do genderové problematiky. Téměř Orbis Pictus současnosti. Počteníčko, vtáhlo a nepustilo.
Bonboniéra příběhů ze života, kterou můžeme , na rozdíl od té s čokoládovými bonbóny, otevřít třeba ráno při cestě do práce a mlsat, mlsat a mlsat ...
Děj koncipován na pozadí skutečných událostí, na které není dobré zapomínat. Pohodové čtení bez velkých překvapení a zvratů. Trochu dokument o chování velkých firem za II. s. války a po ní, včetně stíhání nacistických zločinců a pragmatického chování velmocí. Skvělý nenásilný doplněk hodin dějepisu.
Tajné služby, tajemní hrdinové v tajemných uličkách tajemné a dusně kouzelné Barcelony. Neméně zamotané osudy hrdinů i členů společenstev, které si "zadaly" v složitých dějinách Katalánska (Španělska) kroužících kolem Pohřebiště knih. Příběh připomínající temné těžké víno. Až jej vypijete, zůstane prázdná průhledná sklenice se sedlinou vzpomínek na osoby zanechané na cestě příběhů volné tetralogie.
Sdílným jazykem napsaná kniha o v hlavní hrdince dušeném závažném tématu, které stejně vyhřezne z mycelia jako plodnice houby. Kniha o těžce odpustitelné zradě těch nejbližších. Bonusem jsou mykologické a kulinářské reálie, takový balicí papír příběhu.
Bezva thriller se školením jak tunelovat banky a provádět různé finanční machinace. Stepilá indiánka zde opět "perlí" a dostane se i na čarokrás. krajinu kde není pozdější sňatek vylouč. Bonusem opět indiánské reálie. Oproti předchozímu dílu série trochu méně svižné, ale stále super.
Takové nesourodé. Mistrovsky napsané reálie o ostrovu Lewis, byť zde trochu působící jako kulisy poslepované ze zbytků předchozí trilogie, si zcela určitě zaslouží 5 hvězd. Fakta o vlnařském průmyslu neutrální vata. Pak už jen odečítání... Mohlo být i hůř, bál jsem se , že se drkotavý děj bude odehrávat pouze v Paříži. Naštěstí pak vagónky příběhu naskočily na osvědčené koleje ve Skotsku a vše se rozjelo.
Pohodové čtení do deštivého předjaří a dalšího světa běhu...
Dlouhé tmavé chodby, zavřené dveře, světla v ruinách, útěky. Prostě romantika, romantika, romantika ...