MayaBu komentáře u knih

Tahle knížka mě během čtení naprosto pohltila, takže můj spánkový dluh se během Vánoc nijak nespravil :). Dle mého názoru byla však velmi středověká (i přesto, že se neodehrává v minulosti). Pro slabé povahy asi moc není

5 03.01.2016

Tohle pro mě byla velice zajímavá záležitost. Na jednu stranu velmi čtivá kniha pojednávající o jisté zmatečnosti lidských vztahů a jak je to s nimi nelehké, na druhou stranu kniha s nesympatickými (až čtenáře iritujícími) postavami a spoustou poměrně zbytečných (pseudo)intelektuálních vsuvek. Nejdřív mě lehce naštvalo, jak to celé Sally Rooney zakončila, ale ono to vlastně má svůj smysl - protože lidi jsou... lidi. 3,5*

4 31.01.2023

Po sto stranách jsem ji chtěla odložit, těžce mi neseděl styl, jakým je to psané (či přeložené, těžko soudit) a hlavní hrdinka mi sympatická nebyla. Ale jsem tuze ráda, že jsem zatla zuby a četla dál.

Ve výsledku to byla skvělá kniha o duševním zdraví i přátelství, ve druhé polovině mi dokonce přišlo, že se docela nešetří vtipem a hned několik pasáží mám vypsaných. Zkrátka příklad zdánlivě oddechové ya knihy, která ale pojednává o vážných tématech a to tak, že její přečtení bude pro čtenáře obohacující. (Plus se mi dost líbil závěr, jsem ráda, že se s nikým autorka nepárala :)

4 03.09.2021

Jedna ze sérií, které jsem nikdy neplánovala číst (velký podíl na tomto rozhodnutí měla před pár lety velice nevzhledná obálka prvního českého vydání :), ale adaptace za rohem, takže proč to nakonec nezkusit, že?

Očekávání jsem měla nulová a příjemně mě to překvapilo. Jasně, není to nic převratného, ale je to čtivé, děj se hýbe od prvních stránek a dost se mi zalíbil svět, který Bardugo pro své série vytvořila (byť tedy třeba práci s ruskými jmény si mohla dát větší...četla jsem to v originále a Ilya MorozovA, ale Alina Starkov? Ale to je detail). S "magickým systémem" jsem se musela sžívat krapet déle (a lehce to místy působilo tak, že nová informace se vytasí pouze když se to hlavní hrdince hodí). No a postavy...řekněme, že se zajímavě vyvíjejí během celé trilogie. (a teď možný SPOILER) Jen tedy moc nechápu, kde měl být Darklingův (Temnyjův) morálně šedý charakter. Vždyť to bylo prostě zlo, manipulativní a mocí posedlý týpek (konec SPOILERU)

Každopádně po dočtení prvního dílu mi bylo jasné, že chci vědět, jak to bude dál. Jako oddechová četba za mě ideální. Kolem 3,5*, zřejmě zaokrouhlím na 4.

4 22.04.2021

Lehce jsem se bála, že tento díl neudrží vysoko nasazenou laťku po díle prvním...ale naštěstí se mé obavy ukázaly jako plané.

Osobně mám v oblibě příběhy vyprávěné z více úhlů pohledu, takže tuto změnu jsem uvítala. Možná mě lehce zklamaly první kapitoly z Frentisovy perspektivy (jeho "výchozí situace" byla velmi náročná, to chápu, ale ty kapitoly v první půlce mi přišly dosti repetitivní a nudné. Naštěstí se to zlomilo), ale na ostatní si nelze stěžovat. Vélin je zpátky (ať chce či nechce), Reva mě velmi příjemně překvapila a u ní i Lyrny stále platí, že jsem na ně zvědavá do dalšího dílu. Zároveň mě velmi potěšil návrat jedné nejmenované postavy z jedničky, o které jsem myslela, že už neuslyšíme (a naopak doufám, že Kenis ještě dostane prostor).

Třetího dílu se tedy už opravdu bojím, protože si zatím upřímně nedokážu představit, co by tam autor musel vyvést, aby zkazil takhle luxusně rozjetou sérii. Uvidíme. Samozřejmě se na něj stejnou měrou i těším.

4 13.04.2021

Upřímně jsem trošku zklamaná. Líbila se mi pohádkovost celého vyprávění, svět i čtveřice hrdinů (z nichž je každý jiný, ale nejvíc mě bezkonkurenčně zajímá Edmund). Hlavně druhá polovina knihy ovšem postrádala delší bojovou scénu a obecně trošku víc komplikovanosti. Chápu, je to fantasy pro děti, ale stejně, všechno bylo odbyto velmi stručně a rychle. A taky mě lehce štval Aslan, "božský" lev, čiré dobro, zachránce všech a všeho... Tak teď hurá na Koně a jeho chlapce.

4 14.11.2020

Rozhodla jsem se, že se po mnoha letech znovu pokusím začíst do Letopisů Narnie (jako asi 11 letá jsem se neprokousala Lvem, č. a skříní, načež jsem tuto sérii vzdala). Takže tentokrát to zkouším hezky opravdu od začátku. Čarodějův synovec byl fajn, takový pohádkový, občas i vtipný a možná i alegorický (své domněnky si jdu potvrdit troškou hledání), tak jsem zvědavá, co další díly. (posloucháno jako audiokniha, nelze nedoporučit)

4 25.10.2020

Dlouho jsem se na ni těšila (většina zahraničních recenzích nešetří chválou, byť ty zdejší jsou dosti rozporuplné) a vlastně jsem spokojená, byť nikoli absolutně nadšená.

Velmi se mi zamlouval styl psaní, který byl čtivý a zároveň místy až poetický. Některé postavy jsem si oblíbila rychle (Tzain a v podstatě i Amari, Roena jsem si naprosto zamilovala :), u hlavní hrdinky jsem se prostě smířila s tím, že je zkrátka zajímavá... Také oceňuji zajímavé exotické africké prostředí a neokoukaný systém magie a bohů, jenž hrál v příběhu velkou roli.

Proč to tedy není na 5*? Ta příšerná "instalove" už tu zajisté byla zmíněná několikrát a autorka si tím u mě lehce podkopala dojem, že píše inteligentní příběh. Úzce s tím souvisí i vývoj postav, který se u některých velmi zdařil a u jiných, no, skoro vůbec.

Bylo to krvavé, místy strhující (a trochu bohužel i hloupě romantické) fantasy v nezvyklých kulisách, jsem zvědavá na druhý díl.

4 05.01.2020

Mé dojmy z Prvních dojmů? Nikterak přehnaně pozitivní, řekla bych. Jistě, bylo to o starých knihách i Jane Austenové, ale ani to nedokáže vyrovnat mé zklamání, jelikož to byla kniha neskutečně lehce předvídatelná, často postavená na absolutních náhodách a dějová linka samotné Jane výrazně převyšovala druhou, tedy tu Sophiinu. Co se mi líbilo, byl styl, jakým autor psal (a překladatelka přeložila) dialogy Jane s panem Mansfieldem, protože číst je bylo pohlazením po duši. Jako oddechovka jsou První dojmy šikovné, pokud od nich absolutně nic čekáte, což bohužel nebyl můj případ.

4 29.06.2019

Po zklamání ze Šesti vran jsem se nadšeně vrhla na Lži Lockeho Lamory s vidinou jakési "hard verze" výše zmíněného titulu.

Upřímně? Prvních sto (možná i víc) stran bylo utrpení. Složité město, přeskakování ve vyprávění a ani jazyk mi nejdřív neseděl, nemluvě o množství hrubších výrazů. Jenže potom se Lockeho plány rozjely a já nakonec můžu říct, že jsem spokojená. Snadno oblíbitelné postavy (často se zajímavou minulostí), nějaká ta akce, podmanivá atmosféra středověkých Benátek, pár zvratů - všechno tam bylo.

Jsem ráda, že první díl sice nechává prostor pokračování, ale je dost uzavřený na to, abych se (alespoň prozatím) obešla bez dalšího dílu, místní knihovna ho totiž nevlastní. Neříkám však, že by mě další eskapády Pánů parchantů nezajímaly...

4 14.05.2019

Byla jsem připravená si tuhle knihu zamilovat (anotace, výběr hlavních postav a vysoké hodnocení zněly velice slibně, navíc podívejte na tu černou ořízku stránek!), ale nakonec jsem z ní poněkud rozpačitá.
Prvních více než sto stran si čtenář může užívat snad jen potemnělé atmosféry Ketterdamu, zatímco čeká na nějaký pořádný děj. Ten se rozjede až někde kolem půlky. Měla jsem navíc problém neztrácet se v popisech akčních scén a uvědomit si, kde hlavní hrdinové zrovna jsou (vzhledem k množství delších flashbacků).
Ve výsledku mě tedy špičkování mezi jednotlivými postavami bavilo víc než děj samotný. Nejvíc jsem si oblíbila Wylana a Inej, ale bavil mě i vztah Matthiase s Ninou. Jenom Kaz mi nějak nesedl...
Do druhého dílu se každopádně plánuji (jednoho dne) pustit.

4 06.04.2019

Pro mě velké překvapení, které jsem našla v seznamu četby k maturitě a vzala ho do ruky s matnou vzpomínkou, že jsem slyšela o filmu se stejným jménem (jenž jsem, nutno dodat, neviděla).
Hodina tance a lásky je výborně napsaná a se skvěle vykreslenými postavami, protože každá má svou minulost a nějaký cíl.
Zkrátka velice zajímavý příběh, vyprávěný z nezvyklé perspektivy, nutící k zamyšlení.

4 07.02.2019

Ach ouvej. Ani ta hezká obálka to nezachránila.
Velice nekonzistentní příběh plný různých náznaků a odboček k vážným tématům, která ovšem čtenáře nemají šanci nijak dojmout, protože všechny postavy (kterých se ta témata týkají) jsou jaksi vzdálené. Nehrozilo tedy, že bych s nimi dokázala soucítit, což je pro takovýhle typ knih celkem problém. S Penny a překvapivě i se Samem jsme se zkrátka minuli. Penny mi každopádně ke konci už přišla téměř nesnesitelná, její chování k lidem okolo ní bylo zkrátka příšerné.
Navíc se mi to i špatně četlo, ztrácela jsem se v dialozích, v návaznosti jednotlivých textovek (a těch tam zrovna bylo fakt dost...).
V určitých oblastech podobné Fangirl od Rainbow Rowell, ani z té jsem nebyla příliš nadšená, ale v porovnání s Nouzovým kontaktem to bylo o level výš.

4 03.02.2019

Milá knížka, u které se člověk prostě neubrání úsměvu. Na četbu během Vánoc naprosto ideální oddechovka.
Dashe jsem si zamilovala hned (kluk, co rád čte a sarkasmus mu není cizí, co víc chtít... :), Lily až tolik ne, ale úplně nesympatická taky nebyla.
Vyprávění dokonce nechyběl vtip (i když mám dojem, že jsem se chechtala i na místech, kde to nebylo autorem/kou přímo zamýšleno...).
Na 5* to není, třeba kvůli tomu, že mi v určitém momentu přišel děj opravdu přitažený za vlasy. Abych byla přesná (a teď tedy přijde menší SPOILER!) - ten incident se psem a následné zatčení? Bez toho by se to podle mě hravě obešlo.

4 25.12.2018

Očekávání byla vysoká a proto musím přiznat, že jsem trošku zklamaná. Prokousávala jsem se tím dlouho, rychleji mi stránky ubíhaly pod rukama až ve druhé polovině, kdy jsem si k četbě pustila do sluchátek audio anglického originálu.
Čekala jsem, že mě příběh osloví a opravdu zaujme, jenže se tak nestalo, přestože k tomu měl potenciál. Snad jen Bubu Radley mě zajímal od začátku do konce. Ani Čipera mi jako hlavní hrdinka nesedla a mé sympatie si nezískala, naštěstí kolem ní bylo pár zajímavějších postav (ať už Aticus, teta Alexandra či jiní).
Váhám mezi 2* a 3*. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale... čekala jsem prostě víc.

4 22.12.2018

Někdy už je cukrové vaty prostě příliš.
Oddechovější knihu si snad ani nelze představit - Koruna byla (stejně jako většina série) čtivá, nenáročná a hlavně sladká.
Bohužel pro mě byla tato kniha v podstatě zbytečná, protože se ukázalo, že jsem už v půlce minulého dílu správně odhadla, jak celá Selekce dopadne. Já si tak moc přála, abych se pletla! Příběh byl tedy průhledný a ani jistý "záporák" s tím nedokázal nic udělat. Nepatrným bonusem byla Eadlyn, o něco snesitelnější než minule. 2-3*

4 16.09.2018

Nebylo to úplně špatné, ale nijak ohromená nejsem. Nemám ráda, když je děj příliš předvídatelný, čemuž se u retellingů jaksi nelze vyhnout, tedy znáte-li originál. Takže jsem se alespoň utvrdila v tom, že nebudu úplně retellingový typ a už vůbec ne na pohádky.
Naštěstí byla tahle knížka čtivá, opravdu čtivá, ikdyž první polovina mohla být proškrtaná. Na Feyre jsem si musela chvíli zvykat, Luciena jsem si naopak oblíbila velice rychle a Tamlin? Takový nijaký, hlavně vedle Rhyse. Nestává se často, že bych měla bad boye v oblibě, ale ráda jsem udělala výjimku :)
Od knihy jako takové jsem ovšem čekala víc (třeba obtížnější hádanku, když na ní tolik záviselo...)

P.S. Když o tom zpětně přemýšlím, tak mi ta knížka přijde hloupější a hloupější...prostě je to oddechovka, nic víc

4 24.08.2018

Taková feel-good jednohubka. Vedle jiných částí Cyklu o neviditelném není Zápasník až tak výrazný, nedojme vás až k slzám, ale má také svou vlastní moudrost a poselství.

4 06.08.2018

Povídkových knih jsem zatím moc nečetla, ale tahle se mi vcelku líbila. Byla místy nápaditá, místy překvapující, jindy plná tajemna, prostě byla tak nějak správně gaimanovská :).
Samozřejmě se mi některé povídky líbily víc a některé míň (mezi ty dobré řadím Svatební dar, Rytířství, Trolí most, andělská Vražedná tajemství a netradiční Sněhurku Sníh, zrcadla, jablka. Naopak Sněden, Chladné barvy a částečně i Královna nožů šly mimo mě.) 3,5*

4 06.08.2018

Než se pustím do třetího dílu, rozhodla jsem se znovu přečíst ty dva předchozí. Trochu jsem se bála, že se mi Královna Tearlingu napodruhé nebude už tolik líbit, ale brzo se mé obavy ukázaly jako plané.
Sice ano, některé části bych klidně vyšktla, násilí a krve je tam až až, ale na druhou stranu Kelsea je výborná hlavní postava.
Svět, ve kterém se Tearling nachází, je velmi zajímavý, a já doufám, že na všechny své zvídavé otázky ohledně jeho historie dostanu odpovědi v dalších dílech.
Jinak se mi moc líbily kapitoly z pohledu Javela, rozhodně nebyly zbytečné, jsem zvědavá, co s ním bude dál. Mou nejoblíbenější postavou (nepočítaje Kelseu) je ovšem Rafan. Hm, nebo možná Kostěj...

4 07.02.2018