Maysonnie komentáře u knih
Originální a zajímavý námět této knize nechyběl a díky krátkým kapitolám s hodně odstavci se četla jedna báseň :)
Na téhle knize je nejlepší to, že se věnuje hodně složitému tématu, které ovšem podá poutavým příběhem, který pochopí všichni, nebo alespoň čtenáři, kterým je tato kniha určená.
Bylo to čtivé, super postavy, vzbudí to ve vás poustu pocitů a donutí přemýšlet.
Kniha byla skvělá, jako předchozí díly. A ten konec, ten mě potěšil :)
Umění předstírat mě nijak neoslovilo.
Byla to klasická romanťárna, postavy takové jednoduché, nejradši bych jim každou chvíli dala přes pusu, dalo by se říct, že tam najdete i milostný trojúhelník (ne úplně typický, ale je tam)...
Možná je to tím, že nemám ráda klasické romantické příběhy, ve kterých jde jenom o lásku, ale když jsem knížku dočetla, byla jsem fakt ráda, že už to mám za sebou.
Tahle knížka si mě celou získala.
Nevím, co jiného bych k tomu měla říct, prostě jen to, že je to úžasná knížka, se smutným dějem, která vás rozbrečí, ale také pobaví a zanechá ve vás spoustu pocitů.
Knížka byla dobrá, moc hezky se četla, děj byl propracovaný a už tam byla i zápletka, narozdíl od předchozího dílu. Takhle to bylo bohužel pouze do začátku konce.
Konec mě přišel hrozně naumělkovaný, nereálný, strašné klišé. Víc toho tu psát nebudu, abych neodradila ty, co si knihu chtějí přečíst :).
Knížka se mi líbila, byla to prostě taková klasická, odpočinková romanťárna na podzim.
Všechno to bylo psané v přítomném čase a až doteď jsem si myslela, že knihy v přítomném čase mi vadí, ale zrovna tahle mě vyvedla z omylu, protože se četla jako po másle.
V Penny jsem se často i sama viděla, např. v těch záchvatech paniky, nebo při tom pocitu trapnosti... Takže hlavní hrdinka mi sedla.
Jediné, co mi vadilo bylo to, že tam bylo docela dost takových klišé... Teď si zrovna na nic moc nevzpomenu, ale nějaké části byly takové hodně umělé.
Od Jandy Nelson jsem ještě před touto knihou četla Nebe je všude, které se mi teda vůbec nelíbilo a nebavilo mě. Do této knihy se mi tedy moc nechtělo a moc jsem od toho neočekávala.
Ale Dám ti slunce je milionkrát lepší, než Nebe je všude.
Moc hezky se to četlo, postavy byly sympatické a nejlepší na tom byl ten konec, respektive asi posledních sto stránek. V této části se totiž úplně všechno, co se v knize objevilo, složí jako skládanka a najednou to celé dává smysl a vzájemně se různé věci propojují.
Váhám nad čtyřmi a pěti hvězdami, ale asi dávám pět. Protože po čtení Nebe je všude tohle bylo příjemné překvapení :).
Kniha je skvělá, ale lepší jak trilogie Selekce rozhodně není.
Má to jeden důvod. První – sakra, Eadlyn je ještě horší než America. Není sice nerozhodná, ale tak sobecká, sebestředná a nafoukaná. Nemohla jsem z ní a hrozně mě štvala. Někdy měla světlé chvilky, při kterých jsem si jí oblíbila, ale potom vždycky udělala nějakou totální drzost a tím si u mě zase klesla.
Jinak jako všechny knížky od Kiery Cass, i tahle se hezky četla. Děj byl sice prakticky stejný jako u trilogie Selekce, jediné, co bylo jiné, ale bylo to moc příjemné, bylo vidět, jak vypadá Selekce z té druhé strany.
Jsem spokojená :).
p.s. TEAM KILE! :D
Moje nejoblíbenější knížka.
Nikdy jsem moc neměla ráda fantasy a dobrodružné knížky, ale tuhle, tuhle fakt můžu :D
Děj je skvěle promyšlený. Všechny věci a události se v knize vzájemně proplétají, dává to smysl a díky tomu vzniká skvělý příběh.
Postavy jsou moc sympatické (zvlášť Jacoba, Emmu a Enocha mám ráda) a často jsem si říkala, že bych některé z jejich schopností chtěla mít
Nejvíce se mi ale na knize líbí to, že je v ní od každého žánru alespoň jeden prvek. Romantika, sci-fi, dobrodružství a hlavně fantasy a HORROR jí vážně nechybí. Horror zdůrazňuji kvůli dobovým, horrorovým fotografiím, díky kterých mi občas opravdu šel mráz po zádech (obzvlášť při pohledu na fotografii dědečka Jacoba).
Skvělá kniha, nemám co vytknout, doporučuji všem věkovým kategoriím! :)
Kniha se mi líbila. Byl to úplně jiný žánr, než většinou čtu, takže pro mě zase něco nového. Příběh byl zajímavý, chvílemi jsem se bála.
Ale pořád mi v té knize něco chybělo. Nějaký šmrnc, nebo tak něco, nevím, jak to popsat :D
K téhle knize nemám víc, co říct. Podle mě průměrná knížka, ideální pro mladší čtenáře :)
Já nevím, mě tahle kniha vůbec nebavila.
Řekla bych, že to bylo čtení pro starší čtenáře, možná klidně i pro dospělé. Já, jako holka, který je čtrnáct (což je věková kategorie určená pro tuhle knížku), jsem spoustu věcí vůbec nepochopila a často mi rozhovory mezi Arim a Dantem nedávaly vůbec smysl, nechápala jsem je.
Jako další, co mi vadilo byla dějová linka. Chyběla mi tam nějaká pořádná zápletka, i když na druhou stranu chápu, že spisovateli nejspíše nešlo o děj, ale o filozofii a velmi zajímavém vztahu mezi Dantem a Arim.
Všechno to byly vlastně rozhovory plné filozofování, které jsem nechápala a tak mě kniha vůbec nebavila. Až budu o pár let starší, určitě si přečtu znovu a uvidím, jak na mě zapůsobila tentokrát :)
Kniha by sama o sobě nebyla tak špatná, kdybych ještě před ní neviděla seriál, který i přesto, že byl údajně natočen podle knihy, byl úplně jiný.
Knížka je vyloženě o vztazích, chybí tam spoustu postav, které jsou v seriálu, chybí tam důležité údalosti, které v seriálu byly, nebo jsou tam naopak důležité události, které v seriálu nebyly. To je hlavním důvodem, proč se mi knížka až zas tak nelíbila.
Ale kdybych měla hodnotit bez braní v potaz seriál, knížka byla fajn. Hezky se četla, rychle to s ní utíkalo a taky jsem se dozvěděla spoustu informací a zajímavostí, které v seriálu nebyly.
Hodnotím jako průměrnou knížku třemi hvězdičkami.
Tahle knížka mi zatím přijde mnohem lepší, než Selekce.
V této knize se stane spoustu věcí ať už pozitivních, nebo negativních, které zásadně ovlivňují děj příběhu. Četla jsem, že hodně lidí štve Američina nerozhodnost, já to tak nemám, nevadí mi to. Knížka se skvěle a rychle čte, úplně jsem se do ní ponořila.
Jelikož jsem už hodnotila Selekci a tohle je její druhý díl, nemám nic víc co napsat :). Hodnotím stejně jako Selekci, pěti hvězdami.
Někteří tu psali, že se jim nelíbí obálka, u mě byla právě důvodem, proč jsem si knihu koupila, mě se obal líbí :).
Tahle knížka má dle mě opravdu hodně zajímavé postavy. Postavy jako Willow, Dell Duke a spol. jsem dlouho neviděla. Mají netypické povahy, rysy a celkově život všech postav je velmi neobvyklý a zajímavý. Tahle knížka se čte hrozně rychle, jelikož tam je hodně odstavců a poměrně velké písmo, což nevím, jestli mám brát jako pozitivní, nebo negativní. Přišel mi trochu odfláknutý konec :/
Zezačátku a až tak do půlky mě kniha vůbec nebavila, musela jsem se do čtení nutit, prostě jsem jí nějak nepřišla na chuť, ale za polovinou to už bylo lepší, bylo to víc napínavější, zábavnější, zkrátka mě to bavilo víc a druhou polovinu knížky jsem přečetla za den.
Hodnotím jako průměrnou knížku na oddechnutí :)
Mě tahle knížka nějak nesedla.
Obal je hezký, je to tak trochu na styl ilustrací knih Johna Greena, líbí se mi :)
Ten příběh mě moc nezaujal. Klasický milostný trojúhelník, který mi nepřišel nijak zajímavý. Celou dobu to bylo jenom o truchlení a porovnávání Joea a Tobyho. Ten smutek a žal se na mě vůbec nepřenesl, což bych řekla, že by se u takových knížek stát mělo. Chybí mi tam prostě nějaká akce, nějaká pořádná zápletka, něco neobyčejnýho, co by mě zaujalo, jenže nic takovýho jsem tam nenašla. Možná je to tím, že prostě nejsem na klasické romány.
Stránky s rukopisy, výpisky, básničkami a citáty napsané Lennie byly podle mě skvělým nápadem, ale je obrovská škoda, že se mi strašně špatně četly. Chápu, že autorka chtěla udělat co nejlepší rukopis, ale i ten by čtenář neměl s obtížemi luštit, jako já. Takže jsem se na to luštění už potom vykašlala. Je to moc dobrý nápad, jenže trochu nedomyšlený...
Hodnotím jako průměrnou knížku.
Jako skoro vžycky je moje recenze kladná.
Na knížce se mi líbí děj a pro mě také neobvyklé prostě království, rozdělení lidu do kast a celkově mi to přijde docela dost dobře promyšlený :)
Knížka se četla dobře, nikde jsem nic nemusela číst víckrát, abych to pochopila. Kiera Cass má fajn způsob psaní.
Co se mi na knížce líbilo nejvíc je asi to, že i když se odehrává převážně na zámku a točí se kolem lásky a prince, není to vyloženě romanťák. Samozřejmě tam romantika je, ale taky je tam hodně věcí točící se kolem rodiny a vztahů mezi dalšími 34 vyvolenými.
A jinak, někteří sem psali, že je America hrozně nerozhodná. Mě teda zatím nepřijde, ale kdo ví, třeba to přijde v další části - Elitě :)
Jak už tu psalo hodně lidí, knížku jsem si ani tak nekoupila kvůli tomu, že by se mi líbil její děj, ale koupila jsem si jí kvůli obálce, je netypická, zajímavá a opravdu krásná.
Tahle knížka spíš popisuje pocity hlavních i vedlejších postav, než děje a na úkor toho jsem se vůbec nedozvěděla koníčky postav, teda kromě Oskarovy záliby pečení koláčů. Oskar mi byl docela sympatický, ale tak trochu takový ňouma, že se nechal od Palomy (která byla mimochodem přesným příkladem 'jedovaté malé zmije', jak řekl Barney) takhle dlouho shazovat, i když vím, že v jeho situaci to měl opravdu hodně těžké.
Pocity, které v knize hrály největší roli Sarah zvládla bravurně. Používala skvělá přirovnání a občas jsem z té knížky byla opravdu mimo a smutná a donutila mě přemýšlet nad svým životem.
Co taky oceňuji je, že jsem poznala pohledy na věc Meg i Oskara, i když mě to občas dohánělo k šílenství a říkala jsem si v duchu "Ne bože, Oskare, tak to není!" :D. Taky pojmenování kapitol bylo fajn :)
Knížka se mi celkově moc líbila :)
Má velmi zajímavý a originální děj, který jsem nikde neviděla a donutil mě taky tak trochu přemýšlet nad tím, co se v noci děje v hlavě mně. I když jsou sny Liv nereálné, někdy je fajn se odpoutat od reality a přemýšlet nad tím nereálným.
Knížka se mi fakt hodně dobře četla, řekla bych že z autorů od kterých mám všechny moje knížky mi styl psaní Kerstin vyhovoval asi nejvíc. Knížka se četla opravdu jako po másle, rychle, byla srozumitelná a nic jsem si nemusela číst víckrát, abych to pochopila.
Jsem zvědavá na Druhou stříbrnou knihu snů, ke které se snad brzy dostanu! :)
Tahla knížka je na dlouhou kapitolu, řekla bych :)
Knížku jsem si koupila proto, že jsem si chtěla přečíst něco od toho slavného Greena. No, musím říct, že na to co jsem slyšela co je to za skvělého a světoznámého spisovatele, jsem čekala trochu víc. Knížka se mi četla velmi dobře, ale stejně mi to pořád připadá jako takové průměrné psaní... Nic extra.
No co se týče děje, přijde mi trochu nereálný. I když v případě Margo... :D Nevím, Chvílemi se mi děj zdál docela dost ujetý a zdálo se mi, že z některých činů neměla Margo problémy. Tím se dostávám k postavám, který mě přijdou zajímavé a i docela sympatické, zvlášť Quentin a Ben. Někteří tu psali, že by Margo občas nejradši nafackovali, mě se na ní to rebelství, jinakost a odhodlast hrozně líbí :)
A co nemůžu vynechat jsou teda skvělé vtipy a hlášky, při kterých jsem se pobavila. Taky se mi moc líbily použité metafory, i když jejich luštění bylo až zbytečně zdlouhavé a pro mě, jako čtenáře nudné.
Knížku určitě moc doporučuju. Je skvělá na odreagování, i když to vlastně všechny knížky a zároveň se nad ní musíte trochu zamyslet.