mdracek komentáře u knih
Opět velmi strhující příběh, začátek mě velmi bavil. Konec knihy mi přišel skoro stejný jako první díl. Celkově je tahle kniha určitě o něco horší než ta předchozí, ale stále stojí za to přečíst si ji ;-)
Úžasná knížka o sice teprve 11 - ti leté díce Flavii, zde je však ukázka že věk je jen číslo. Flaviiným největším zájmem je chemie, o které ví všechno. Děj knihy je velmi poutavý a plynulý, doplněný Flaviinými vtinými hláškami (těm se ale většinou zasměje jen ten, kdo je vzdělaný v literatuře...), spíše pro mldež a dospělé. Mě je 14 a kniha mě velmi bavila, určitě si ji ráda přečtu znovu.
Tak tady jsem čekala mnohem víc. Rozvětvený příběh na stovkách stran a závěr shrnuty na par řádku. Mohlo to byt lepší.
Ačkoli mám Irvingovy knihy ráda, do téhle jsem se nějak vůbec nemohla začíst. I přes dlouhé popisné pasáže mi tentokrát chyběla květnatá, komplikovaná inteligentní souvětí. Jako by se nechtěl namáhat. Vždycky když už to vypadalo, že se zápletka nějak rozvine, přesunuli jsme se v čase a místě. Snad jen v závěru knihy proběhne malý zvrat, ale na to, jak je kniha obsáhlá, jsem čekala mnohem víc.
Dlouho jsem odkládala četní toho objemného díla. Téměř tisíc stran textu plného důkladných popisů anglických reálií, kde se autor snažil napodobit osobitý styl Dickense, Zoly či Balzaca.
Částečně se mu to povedlo, ale na můj vkus občas až moc naturalisticky, a zbytečně zdlouhavě. Přečtete sto stránek a hlavní hrdinka přejde z jednoho chodníku na druhý a urovná si sukni.
I přesto je to ale na dnešní dobu zdařilý historický román, s poutavým příběhem.
Moje první absurdní drama - a musím přiznat, že se budu muset hodně přemáhat, abych si přečetla nějaké další. Přečetla jsem to celé najednou, snad jen proto, že jsem taky čekala na Godota.
Úsměvná hloupost Estragona s Vladimírem, kteří spoléhají na příchod svého zachránce, očekávajíc od něj vykoupení z jejich trápení v podobě neschopnosti pohnout se z místa v konstantním čase, mi přišlo jako zajímavé a bezesporu originální znázornění absurdní životní situace, kdy bloudíme v kruhu a nedaří se nám najít řešení - cestu ven. Téměř přesné opakování za sebou jdoucích dnů s dialogy vyjadřujícími jasný cíl - zabít čas - mě však příliš neoslovily...
Jelikož to čtu popořadě, jsou Švábi má druhá Nesbova kniha - a jsou znatelně lepší než Netopýr. Líbilo se mi, že kniha byla nejen dobře napsaná, ale také mi rozšířila vědomosti o Thajsku. Překvapilo mě, že jsem už asi v polovině správně tipla, kdo je vrah...
Jelikož se o Nesbovi stále všude mluví, jako bookoholik jsem si jeho knihy chtěla přečíst. Řekla jsem si, že to vezmu pěkně od začátku, a dobře jsem udělala. Zpočátku mně kniha velmi bavila, ale v porovnání s dalšími příběhy Harryho Hole je znatelně slabší. Jak zápletkou, tak i častými vstupy do děje povídáním o australských legendách.
Zajímavá povídka o bohaté americké rodině, která se přestěhuje na anglické panství, ve kterém bydlí duch dřívějšího pána. Líbila se mi obzvlášť dějová linie mladé Virginie a vévody, a samozřejmě taky Wildeův styl psaní.
Nádherný příběh plný lásky, oddanosti a porozumění...
Zpočátku to vypadalo na vážně děsivý příběh, doplněný velice originálními fotografiemi. Konec mi přišel už trochu moc fantastický, ale v dobrém slova smyslu - nebyly tam narážky na jiné autory (například Tolkiena), což mají mnozí jiní fantasy autoři často ve zvyku. Celkový dojem knihy na mně ohromně zapůsobil, tudíž se moc těším na přečtení dalšího dílu.
Moje první kniha přečtená v originále bez znalosti českého překladu - naprosto skvělé! Poirot zase vše brilantně odhalil a inspiroval mně ke čtení dalších jeho případů, což jistě bude zábavná a účinná cesta ke zlepšení úrovně mé angličtiny ;-)
Opět geniálně vykreslené myšlenky Johna Greena - on se prostě umí do rolí postav dokonale vcítit a popsat je! Příběh byl zajímavý, ale přišlo mi, že to není dotažené dokonce, takové jakoby useklé...
Situace v knize, vymyšlené do nejmenších podrobností, a skvělé charaktery postav spolu tvořili krásný celek i příběh. Zdálo se mi to horší než bestseller Hvězdy nám nepřály, musím ale přihlédnout k faktu, že to bylo napsané o něco dřív.
První povídky byly neuvěřitelně čtivé a dobře napsané, ne nadarmo se Poe považuje za zakladatele hororu. Asi tak v druhé části knihy mě to však přestalo bavit - zlomila to povídka "Druhý Šeherezádin příběh" - a zvládla jsem už jen asi 3 další, celé jsem to prostě nedočetla.
Ale zpět k těm úžasným, nejlepší nápad byl "Vražda v ulici Morgue", to mně naprosto ohromilo! A konečně "Jáma a kyvadlo" dělá svým jménem knize rozhodně čest....
Jelikož se na toto dílo vyskytují narážky v mnoha jiných příbězích, vždycky jsem si ho chtěla přečíst, a jsem ráda, že jsem tak učinila. Měla jsem totiž naprosto odlišnou představu o tom, jaká kniha je - nevím proč, ale čekala jsem prostě něco jiného (tím však nemyslím lepšího).
Příběh mě příjemně překvapil, Dracula byl opravdový upír, u kterého jsem si přála aby zemřel, ne "žil šťastně až do smrti" jako v jiných knihách na toto téma, zkrátka styl psaní i děj mi připadali velmi originální a krásné. Jen mi bylo na konci trošku líto lorda Godalminga a Quinceyho...
Velmi originální nápad, a asi vůbec první objevení rozdvojené osobnosti v literatuře. Ze stylu psaní je jasně vidět, že je to kniha z éry Frankensteina a Draculy, to příběhu ale na kvalitě určitě neubírá.
Jedna z nejvtipnějších knih, kterou jsem kdy četla! Už jenom ten začátek - Alan se nudí, a tak se prostě jen tak v trepkách a bez klobouku(!) vydá ve svých sto letech do světa - to mě přimělo k přečtení knihy téměř jedním dechem. Hlavní hrdina má prostě můj typ humoru a k ostatním není co dodat, bylo to úžasné a hrozně mě to bavilo, určitě si ji ještě někdy přečtu ;-)
Krásná povídka o mladém vojákovi, který chce pomocí lsti na mladé dívce zjistit od stařenky výherní kombinaci karet a tím získat peníze. Konec byl skvělý, Hermannovi jsem tu prohru docela přála...
Zpočátku mi to přišlo příliš dlouhé - ne že by tam nebylo dost děje, ale děli se tam stále skoro stejné věci. Scarlett jsem neměla ráda, ale konec byl úžasný a všechno změnil. Musím si přečíst druhý díl!!! ;-)
Skvělá a i na dnešní dobu velmi vtipná hra, po přečtení jsem shlédla i inscenaci ND s Donutilem - prostě úžasné!