Medunkavera Medunkavera komentáře u knih

Honzíkova cesta Honzíkova cesta Bohumil Říha

Jedna z mých oblíbených knížek. Líbil se mi - a stále líbí ten obrázek.
Také se mi líbilo, jak Honzík jel za babičkou a za dědečkem na vesnici, jak si tam našel kamarády a vše, co tam s nima prožíval.

03.08.2021


Dlouho jsme se neviděli Dlouho jsme se neviděli Ed McBain

Pěknej drsňák tenhle Carella.
Zakousne se a nepustí, dokud to nevyřeší.

Moje první mcbainovka. Líbilo se mi to. Fakt moc.
Ale to je tím, že jsem to poslouchala. A tady musím vyzdvihnout přednes Jiřího Zavřela.
Ten mi svým hlasem představil, jaký Carella byl: Úžasnej kliďas, ale pěkně vostrej.
Také se mi líbil pohled do jeho soukromí.

A i mě rozčilovalo, že pořád přemýšlejí o slepeckém psu: Co s ním?
Jako .. co s ním?
To je přece pes, který umí to, co jiní psi neumí. Tohle mě hodně štvalo.
Ale ten postup a styl vyšetřování se mi moc líbil. Ty vraždy ne.

Měli jsme několik knih od Ed McBaina, pořád jsem po nich pokukovala, ale to bylo někdy .. v minulém století. Lákalo mě to si je přečíst, ale vždycky jsem sáhla po knihách, které se zrovna četly.

P.S. Kniha se mi líbila tak, že jsem si ji koupila.

29.06.2020


Já, písnička 1 Já, písnička 1 * antologie

Jéé, teď jsem tu objevila tuto knížku a hned se mi vybavilo, že náš syn měl hudební nadání a tak jsme ho přihlásili do Lidušky. Nejdříve zpíval, pak foukal na flétničku a pak chtěl hrát na kytaru.
Tak jsme mu koupili kytaru.
Pak se to nějak vytratilo do ztracena. Už je to 27 let.

02.11.2021 5 z 5


O zvědavém štěňátku O zvědavém štěňátku Iva Hercíková

Krteček a toto štěňátko jsou mé nejoblíbenější a nejmilejší postavičky.
Nejvíc se mi líbilo, jak štěňátko obdivuje slepičku, jak za ní běhají její kuřátka. A moc toužil, aby za ním poskakovala malá štěňátka. A tak se rozhodl, že bude mít malé pejsky. Našel ale jen vajíčka žabičky a tak si na ně sedl a zahříval je. Jak to viděl u slepice. "Vyseděl" ale jen pulce, ze kterých se staly malé žabky. A ta posměvačná slepičí maminka se mu vysmívala. Ta byla ale namyšlená..
Ale pejsek byl šťastný, že za ním žabičky poskakovaly.
Tak.. a teď jsem prozradila celý příběh..

22.09.2021 5 z 5


Poslední kabriolet Poslední kabriolet Anton Myrer

Mám to vydání z roku 1983 a příběh se mi moc líbil.
Asi před pěti lety jsem knihu půjčila jedné starší paní a ona se pořád nějak neměla k tomu, aby mi ji vrátila, tak jsem se k ní vypravila, protože to je první vydání knihy a kdybych o ní přišla, tak by mě to moc mrzelo. Jakmile mě uviděla, honem běžela ke knihovně a knihu mi přinesla. Tak jsem byla ráda. Pak jsem zase půjčila, někomu jinému - a co myslíte? Zase jsem si pro knihu musela dojít. Takže od té doby už knihy nepůjčuji.

18.08.2021 5 z 5


Malý Bobeš Malý Bobeš Josef Věromír Pleva

Jako malá jsem měla Malého Bobeše ráda. Ráda jsem si v knize četla. Zvláště, když jsem byla nemocná a musela jsem ležet v posteli. Bohužel, už je to strašně dávno.. A knihu už ani nemám, ale bylo by zajímavé si ji znovu po tolika letech přečíst.

31.07.2021 5 z 5


Gump – pes, který naučil lidi žít Gump – pes, který naučil lidi žít Filip Rožek

Já jsem knihu poslouchala. A v podání Ivana Trojana... na - pros - to skvostné. Dojemné. Nádhera! Poslouchala jsem to krásné vyprávění i se svojí kočičkou.
Ani sme nedutaly.
Něco tak milého a hezkého jsem snad ještě neslyšela. Ani nečetla. A kapesníčků bylo potřeba hodně.

A už mám dokonce tip na dárek. Jak pro děti (dospělé) tak pro sebe. Protože tuhle knížku chci ve své knihovně mít.

Hrozně se mi líbilo, když Ivan Trojan napodobil skřehotavým hlasem jednu paní, která si chtěla koupit psa a sklonila se nad Gumpem:
"Ježíši, fuj! ten smrdííí.. Není ňákej nemocnej?"

(Néé, Gump nebyl nemocnej. To jenom ten párek, který zhltnul, z něj vyšel jaksi zadní stranou.)

Paní si tedy vybrala jeho ségru. Gump trnul, že bude taky prodanej.
Béďa se na něj podíval a řekl: "No nebóój, tebe neprodám. Stejně smrdíš tak, že by tě nikdo nekoupil.."

31.07.2021 5 z 5


Když v ráji pršelo Když v ráji pršelo Jan Otčenášek

Když v ráji pršelo podruhé

V roce 2016 jsem k této knize napsala komentář.
To bylo v době, kdy jsem se tady na Databázi knih teprve rozhlížela.
Vykulená, že tu něco tak perfektního je.
A už od té doby si říkám, proč jsem pořád nenapsala tohle, co mě v téhle knize také tak zaujalo:

Petr se konečně vrátil. Byl promoklý až na kůži.
"Smrdíš jako pes." řekla mu Lu.
Zaujalo mě to.
A od té doby, jsem si toho začala všímat.
A opravdu.. když prší a potkám někoho se zmoklým psem, je to také takový divný pach.
A nebo.. když zmoknu já, tak to také cítím. Že také jsem tak divně cítit. Jestli je to vlasama, nebo oblečením.. Nevím.
A nebo.. když potkám někoho zmoklého, tak také..
Ale není to nepříjemný pach. Je jen takový zvláštní.
Jen jako zmoklý pes.

27.07.2021 5 z 5


Početnice Početnice Gustav Kníže

Vzpomínám na to, jak to bylo tehdy hezké. Slabikář a početnice. První knížky v první třídě. První knížky, které mě ovlivnily.
Úplně přesně si pamatuji první den, kdy jsem měla jít poprvé do školy:
Navlékla jsem si šaty, které mi maminka ušila. (Moje maminka byla moc šikovná. Nebyla švadlena, ale stejně mi ty šaty ušila)
Pak přišel problém, zda si mám vzít ten první den tu hezkou novou školní aktovku a nebo ne.
Maminka koukala z okna, zda jdou děti s aktovkou.
Pak jsem si tedy svoji první školní tašku vzala.
A to bylo dobře. Protože sme dostaly sešity, ten krásný červený slabikář a početnici a všechny ty pomůcky, co sme jako prvňáčci potřebovaly.

Hezká vzpomínka stará už šedesát let.

20.07.2021 5 z 5


Lassie se vrací Lassie se vrací Eric Knight

Tohle je má nejmilejší knížka. No.. trošku váhám mezi Lassií a Filipkou..
Dávám na první místo obě.
Lassii jsem dostala od své maminky, pro kterou byla Lassie také tou nejmilovanější knížkou.
A mám přesně tuhle, z roku 1965 a s touhle obálkou.
Malinko jsem na ní zapoměla, protože jí nemám vystavenou v knihovně, jako ostatní knihy. Mám jí schovanou s dalšíma pokladama, jako je Filipka, Madlenka a Neználek.

Tady, kde bydlím, tak někdy potkávám paní, nebo pána s krásnou kólií. Když jde, tak se jí ta srst tak natřásá.. A když svítí slunce, tak se jí nádherně třpytí.
Působí velice vznešeně.

22.04.2019 5 z 5


Myšky a jiná zvířata Myšky a jiná zvířata Pavel Kantorek

Včera jsem vyndala z knihovny knihu Pán přílivu, protože jsem o jeho tvůrci našla něo zajímavého, tak jsem to opsala a vložila to do knihy, knihu zakládám zpátky a teď koukám, co to je vedle téhle knihy! Nějaká mrňavá knížečka. Tak jsem ji vyndala a ona to je knížečka od Pavla Kantorka. A pozor! Je v ní i podpis autora. No teda!
To jsem tu knížečku musela objednat s několika jinými knihami, pak jsem to nasázela do knihovny s tím, že se na všechny ty knihy později podívám a zapoměla jsem na to.
Ale co? Tak jsem ji teď objevila a mám z toho radost.

Vybírám:

Zahrada. Psí bouda. A před tou boudou sedí pes a malá myš mu žaluje:
"Ty dvě kočky támhle se baví o vás. A pěkně sprostě."
.....................
Domek. Až u země je myší díra. U té je kočka, má napřaženou tlapku a v ní pantofli a čeká na myš, až vyleze, že jí přetáhne. Za ní stojí pes a říká:
"Tak hele, končíme . . on zrovna přišel domů a hledá tu pantofli."
......................
Myš seřvává psa:
"Kočka si tu pobíhá, jak chce a kde chce a tobě je to úúplně jedno!"
........................
Kočka je otočená do kouta a pláče. Ale tak, že slzičky od ní létají na všechny strany.
Dvě myši od ní odcházejí a ta jedna říká té druhé:
"To od tebe vůbec nebylo pěkné. Takové věci se kočkám neříkají!"

06.08.2022 5 z 5


Gump – pes, který naučil lidi žít Gump – pes, který naučil lidi žít Filip Rožek

Gump - Pes, který naučil lidi žít podruhé

Hrozně jsem si přála, aby se Gump znova setkal s Bedřichem - Kozím bobkem, jak mu Gump říkal, s člověkem, kterého měl rád a neustále na něj myslel a.. ty myšlenky na něj mu dodávaly sílu žít.
Jenomže.. to by asi bylo těžké otočit ten příběh tímto směrem. Nevím..
(Vlastně v tom příběhu se říká - a píše - že Gump už svého Bedřicha nikdy, nikdy neviděl. Já jsem tomu odmítala věřit a pořád jsem si myslela, že se to nějak obrátí a ti dva se shledají)
Nenáviděla jsem toho chlapa, který uvázal Gumpa na řetěz k boudě.
A strašně jsem si přála toho chlapa chytit a já být velký, mohutný a silný chlap a jemu udělat to, co udělal Gumpovi.

Pak se mi strašně líbil ten veterinář, ke kterému ten hnusný chlap Gumpa přinesl a řekl, že Gump je trhač a doktor dělal, že chlapovi věří a chápe ho a že ho Gampa teda zbaví.
Když se doktor na Gampa podíval - už hned, když ten chlap Gumpa přinesl - tak poznal, že Gump není žádný agresivní pes a ten pán je lhář.

02.08.2021 5 z 5


Strašidlo minulosti Strašidlo minulosti Jaroslav Velinský

Strašidlo minulosti potřetí

Zajímavý příběh. Všechno do sebe hezky zapadalo, že bych tomu byla schopna uvěřit, že se to stalo.
Jasně... pokulhávalo to, ale i kdyby to chodilo o berli, tak se mi to bude líbit.
A jak se píše v anotaci, že Otovi šlo málem (jako vždy) o život, tak to je pravda:
[SPOILER]
"Šláp sem na indiánka, uklouz a málem sem sebou švihnul.."
Tak tady jsem se doslova chechtala.
Ale pozor! Tady byla situace opravdu vážná.
Byli tam nepříjemní, zlí a nebezpeční lidé s bouchačkami v ruce.

Měla jsem k dispozici pět verzí, které jsem si mohla stáhnout. Ty mně ale nešly otevřít.
Šla mi otevřít jen jedna verze, ale ve slovech, kde má být š č ž a ť , tak tam tato písmena chybí.
Bylo to nepříjemné, špatně se to četlo, ale nechtěla jsem čekat, až mi to přide někdo opravit. (Myslím to stahování)
Chtěla jsem číst hned. Teď.
A takhle to vypadalo:
"Tak s tebou můu poítat?"
"To se ví e jo"
A el jsem do atny.
......
Ale první slovo, u kterého jsem se zarazila, byl ofér. Oféf, ofér... co to je tohle zase za slovo. Už jsem chtěla začít hledat jeho význam, když mi došlo, že tam mám dosadit slůvko š.
Pak už to šlo docela dobře. Zvykla jsem si, ale stejně jsem to louskala tři dny.
........
Můe mu říct, e ho pozdravuju.
.......
Já se jetě musím naprtat pátou sloku Písně práce.
...........
Já myslel, že je to manelka.
.......
Ona si zakládá na tom, e ví vecko líp, jeliko má maturitu.
.......
"Co bych dělal? Soustruníka." A napřáh jsem k němu svý zjizvený dlaně se zadřeným mírem.
........
Jí nejspi blailo, e jí eru.
.....
Jéi nechal jsem kolo venku..
..........
Pak jsem se zasekla u slova roáku. Tak jsem tam dosadila ť, ale v rozhovoru nebyla zmínka o vojně, ani o hodnosti. Vůbec. Nic takového. Tak jsem si tam dosadila š. Jako.. šroťák, čímž chtěl svého kamaráda označit jako velkého makáče.

29.01.2021


Sophiina volba Sophiina volba William Styron

V životě bych nechtěla být postavena před tuto volbu.
Je to příšerná představa. Raději na to ani nemyslet.

20.12.2017 5 z 5


Horko Horko Ed McBain

(SPOILER) Líbilo se mi to na ty tři hvězdy, které dávám, ale něco mi tam chybělo..
------------------------------
Patolog, který po telefonu velice odborně, ale také zdlouhavě vysvětluje, co se děje v těle po smrti člověka, se ptá Klinga:
"Píšeš si to?"
"Ne."
"To je dobře, protože to nebudeš potřebovat."

05.06.2022 3 z 5


Claudius bůh a jeho žena Messalina Claudius bůh a jeho žena Messalina Robert Graves

Když jsem dočetla Já, Claudius, vrhla jsem se na tuhle knihu, ale ta už mi v mysli nijak neuvízla. Neumím vysvětlit proč. Však už je to víc, jak třicet let.
A tuhle knihu jsem nenechala zmoknout. Pak už jsem žádné knize neublížila.
Protože to, co jsem udělala s Claudiem mě straší dodnes.

24.10.2021 4 z 5


Čenž Čenž Jaroslav Velinský

Hodně mě chytlo to, kdy Ota prochází místem, které mu připomíná, že na tom místě v květnu v pětačtyřicátým s klukama blbnul.
Hezké.
Pak se mi líbilo, když popisoval svoji maminku a svého tatínka.

Moc mě nebavil ten Knedlík. A ještě k tomu.. Květa. Takhle se přece nemůže nikdo jmenovat. To už mi připadalo přitažený za vlasy.
Taky mě nebavilo to, co Ota našel.
Ale byl to Ota. Ten, který nejezdí vlastním autem, ani taxíkem, ale uhání na svém favouši

--------

Zavřel jsem se do budky, vyhrabal v kapse pětadvacetník a vytočil jsem číslo...

24.11.2020 5 z 5


Tmavá studnice Tmavá studnice Jaroslav Velinský

Tmavá studnice podruhé:

Vlažný začátek a táhlo se to hodně dlouho. Ale vzledem k tomu, jakým stylem je to psané..
Perfektní dialogy, perfektní hlášky, nenudila jsem se. A když už to trvalo hodně dlouho, byla jsem smířená i s tím, že kniha pojede stále stejným stylem až do konce. Ale.. byla bych spokojená.
Jak říkám: nenudila jsem se.
Jenže.. pak se tam začalo něco dít a tak: zdar úklide, to si musím dočíst.
Dočetla jsem a moc se mi to líbilo. Byla jsem nadšená.

Stejně... ten Otakar je děsnej borec:
Na bácmetru.. nejen, že dal stovku, ale ještě urazil ručičku... No, to je teda něco..

Vypsala jsem si všechny ty výroky. Je jich strašně moc a některé napíši:

...dělala, jako by lepila housle ze sirek ve flašce..

...Vrba zapískal na prsty. Spadlo pár šišek a omdlelá veverka, ale pes nepřišel..

...Ruce jsem měl samou smůlu a plíce vypraný v kyslíku..

...pohnul hlavou asi o tři milimetry s tolerancí há sedm..

...Nacpali jsme se, natáhli se před srub do trávy a poslouchali, jak roste..
Tak tohle je úplně nejvíc..
Jednoduché, geniální.
Vždy, když si přečtu něco podobného, tak obdivuji.
A na sebe mám vztek, že jsem to nevymyslela já.

22.04.2019 5 z 5


Neználkovy příhody Neználkovy příhody Nikolaj Nikolajevič Nosov

Tohle je knížka mého dětství. Stále ji mám. Také si pamatuji na Šroubka a Vroubka. Ti opravovali ty úžasné automobily na sirup :- ) (nebo na sodovku ? . . . )
Všeználka, který neustále každého poučoval, toho také pamatuji. Ale jinak si zrovna na nikoho jiného nemohu vzpomenout.
Neználka ve Slunečním městě mám také, ale tahle kniha se mi už tak moc nelíbila. A tu růžovou knihu nemám.

Ale co mě - jako malé dítě - strašně udivovalo, bylo to, jakto, že oni mají vše zadarmo. Že nemají peníze a za nic nemusí platit. Vždyť já, když si jdu koupit zmrzlinu, nebo bonbóny, tak za to musím zaplatit !
Tak to mi nešlo do hlavičky.

Covenant: Ten rým, co vymyslel Neználek na slovo SLUNCE, nebylo to ŽBLUNCE ?
Já si teď nejsem úplně jistá, když jsem si Vás přečetla. Úplně jste mě zmátl. Já byla do teď přesvědčená, že to bylo ŽBLUNCE.
Asi knihu vyhledám a schválně se podívám. Alespoň si v těch starších věcech udělám pořádek.

03.08.2015 5 z 5


Zmizení princezny Zmizení princezny Jaroslav Velinský

Citace z knihy:
"Poznávacím znamením bude, že si dáte omáčku a k tomu třináct knedlíků."

17.02.2021 5 z 5