Medunkavera diskuze u knih

Knihu si chci přečíst. Je prý pro osmileté děti, tak tomu bych mohla rozumět.
Ale . . . tohle . . Stephen & Lucy Hawkingovi . . Hrůza.
Snad Stephen & Lucy Hawking, ne?

Knihu jsem nečetla, ale seriál "Případy prvního oddělení," dávám na první místo.

03.02.2023

Moje maminka se narodila v Praze a dlouho tam žila a o Praze mi vyprávěla.
Tehdy se prý říkalo: Žižkovu a Libni, obloukem se vyhni.
To jí říkala zase její maminka. Tam prý bydleli ti nejhezčí frajeři z Prahy :-)
Však si také jednoho toho frajera - mého tatínka - našla. Byl ze Žižkova.

6 04.07.2022

ddkk, má oblíbená uživatelko, děkuji za hezký komentář, ve kterém jsem se dozvěděla, že Pučmeloud není brouk, ale velký, strašlivý čmelák.
To jsem to zase popletla.
(Moje maminka by mi řekla: no, tys tomu zase dala korunu. A pak bychom se tomu zasmály.)

1 07.06.2022

Lenka.Vilka: Ano, ano, já jsem si to myslela, že když cokoli napíšete ke knize, automaticky se vám kniha dá do přečtených. Ale nechtěla jsem se hádat.

Děkuji za upozornění. Knihu jsem vyřadila z přečtených.

Ale... když tak o tom přemýšlím.. nejsem si vědoma, že bych ji dala do přečtených.
To bych si nedovolila, dát knihu do přečtených, když jsem viděla jen film.
No, to je jedno, každopádně je z přečtených pryč.

A to hodnocení mohu nechat?

Jak tady tak brouzdám, tak na tuto knihu jsem natrefila náhodou. Říkám si: Hele, Bukowski, ten by se mi hodil do sbírky. Požádala jsem o ni a byla mi zaslána. Děkuji.
Když jsem si ji přinesla domů, celá nedočkavá jsem ji otevřela - jen tak namátkou - ale ouvej, moc se mi to nelíbilo.
Tak do toho se mi teda nechce. I když ostatní povídky jsou třeba lepší.
Jako . . . Bukowského období mám za sebou. Ano, šokovalo mě to. Přečetla jsem pár jeho knih, něco se mi líbilo, něco ne, ale vracím se k poklidnému čtení typu Hrabal, nebo Irving a nebo k detektivkám.
Tak jsem tak nad knihou stála a říkala: "Co s tebou?
Do čekárny u doktora vhodná nejsi - jsi tlustá a také by bylo nutné tě obalit, aby nikdo v čekárně neviděl, co čtu."
I když v čekárně u doktora se mi čte nejlépe: Tam vím, že nemusím nic dělat. Jen si prostě číst. A tam si čtení nejvíc užívám.
Tak knihu ukládám do knihovny mezi ostatní knihy od Bukowského.
Třeba po ní někdy sáhnu a přečtu si ji.
Jsou to povídky, tak si mohu sem-tam nějakou přečíst.

Jednou jsem četla komentář jednoho uživatele - už nevím, kdo to byl - který knihu moc chválil a na konci svého komentáře napsal: "A tedˇse jdu podívat na film."
Tak jsem si říkala: Super, protože kniha mě zaujala, ale pustit se do tak obsáhlé knihy nemohu, musím šetřit oči. Pustím si film.
Líbilo se mi to. Moc. (Sice jsem tam našla chybu, ale to nevadí)
Dovolila jsem si dát hodnocení, i když vlastně hodnotím film a ne knihu.

Vtipný, hezký, perfektní obal knihy.

EvikU. Děkuji za upozornění. Popletla jsem to.

1 22.01.2022

Ten název S L E Č N A P E R I F E R I E jsem několikrát opravila,
ale ve výsledku je to stále dohromady.

No . . a tady, v diskuzi, je to také . .

04.12.2021

Hmm, kniha, která je vlastně nedostupná...

encyklopedie: Jen škoda, že jsou vždy vánoce bez sněhu.
Na obrázcích Josefa Lady jsou sněhu kupy.

1 15.08.2021

Thomas Stearns Eliot Pustá země

Tuto knihu zmiňuje Bohumil Hrabal ve své knize Listopadový uragán.
Ráda bych si ty básně přečetla, ale sehnat tuto knihu nebude lehké. Možná nemožné.
No, uvidím. Přišla jsem na ní teprve dnes ráno, když jsem jen tak namátkou probírala knihy a otevřela Listopadový uragán zrovna v místě, kde byla zmínka o této knize. Zvláštní náhoda.

Ano, i já jsem z těch pěti hvězd jednu ubrala.
Právě k vůli tomu konci.
A to má Carella štěstí, že jsem mu nedala jen tři...

Na druhou stranu chápu, že když autor chtěl příběh takto ukončit, musel nechat Carellu jednat tak, jak jednal.

18.06.2021

kap66: Čtyři měsíce bez Oty a ještě si dáváte závazek, že to překročíte o 20%.
Tak to vás obdivuji.
Já to totiž vzdala. To nejde.
Když přečtu jednu finkovku, tak si říkám, tak.. teď si přečtu jinou knihu. Tak jo. Otevřu jinou knihu, čtu a čtu... A najednou se přistihnu, jak myslím na to, jak to dopadne mezi Otou a tou holkou House.

1 11.02.2021

trudoš: Zaujalo mě, co ste napsal: "Až mi dodnes přijde jako strašná škoda, že se mu nikdy nedostalo zasloužené pozornosti."
Ano, i mně je to líto. Ale já myslím, že to vidí, že ho rádi čteme.

1 11.01.2021

kapp66: Ano, přesně, jak píšete: "Po každém přečteném dílu Oty Finka jsem trochu smutná, že mi další ubyl." (Hezké)
I já jsem z toho smutná. Říkám si: Musíš s tím šetřit, musíš s tím šetřit.
A když jsem přečetla Velice dlouhé schody, tak jsem si řekla, že si dám (nucenou) pauzu a přečtu si něco jiného. Ale s hrůzou jsem zjistila, že jsem přeskočila osmičku - Strašidlo minulosti, tak ho čtu.

1 11.01.2021

Tuhle knihu jsem si dala do "Chystám se číst," ale smazala jsem to.
Kniha je namluvená, tak jsem si to pustila, ale za chvíli vypnula.
Nechce se mi číst, ani poslouchat, že si někdo chce vzít život.
Ta beznaděj a zoufalství toho člověka se na mě přenese a já na to pak musím pořád myslet.

Bohužel, nedostupné.. Jako knihu nelze získat.

Bohužel kniha není k sehnání.

04.12.2020

Knihu nemám. Tak jsem se podívala na film.
Filmy Jiřího Stracha mám všechny ráda. Ale tenhle byl opravdu zajímavý. Až teda.. na ty mrtvé. To. To byl děs. To nemám ráda.
Ale.. co mě zaujalo.. to byly ty stavby Santiniho. No.. to je nádhera, skvost. Já jsem v tu ránu, po shlédnutí filmu, začala hledat všechny ty jeho stavby a byla jsem úúplně unešená.
A kolikrát se přistihnu, že na to ZASE koukám.
Někdo by mohl s ironií v hlase podoknout: "Tss, tos něco objevila!"
"Ano. Něco jsem objevila. Pozdě, ale přece. Já na to totiž dřív neměla čas."

Ty stavby jsou nádherné, zajímavé. A mrzí mě, že to nedokážu lépe popsat.
Snad budu mít příležitost se na jednu z těch staveb podívat.

2 03.12.2020

Knihu se stejným zaměřením jsem četla. Je to moc zajímavé. Perfektně mě to vystihlo. Viděla jsem se v tom.

08.11.2020

Walk The line je pro mě ten nejlepší film..

07.11.2020

mi-380: Vyste mi ty brambůrky ukrad´ :-)
Nééé, nic ve zlém. Je to jen legrace.
Já jen.. že ten příběh zrovna čtu a ty brambůrky jsem chtěla také zmínit...

1 24.10.2020

Zajímavá obálka. Na čtení z 87. revíru se těším.

Tohle je asi úúžasná kniha. Normálně to z ní cítím. A koupím si ji.

08.09.2020

[SPOILER]
Nejvíc se mi líbilo, jak šel Karel Heřmánek ulicí, míjel nějaký dům a někdo ho do toho domu zatáhnul..
Byl to manželský pár, který ho upozornil na to, že mu z batohu, co má na zádech kape krev. . V tom batohu měl maso pro své syny, kteří měli jít do koncentračního tábora. Aby měli sílu to přežít.
Hrozně moc jsem obdivovala odvahu těch lidí, co mu pomohli, protože oni vlastně tím, že mu pomohli, ohrozili sami sebe..

1 07.09.2020

Také jsem viděla jen film. Proto to píši sem a ne do komentářů.
Moc se mi to líbilo.

Na konci filmu jsem cítila tu hořkost, že oni dva spolu nemohou žít.
Mě se to také stalo, že jsem se už dvakrát setkala s člověkem, se kterým jsme byli v naprostém souznění, ale museli jsme se s těžkým srdcem rozejít, protože soužití nebylo možné...

1 26.08.2020

Protože nemám čas přečíst knihu - to by trvalo dlouho - podívala jsem se na film.
Hrůza. Hrůza. Hrůza.
Děsný zážitek. Byla jsem z toho úúplně vyčerpaná. Doslova na dně. Říkala jsem si kolikrát, že to zastavím, ale stále jsem doufala, že ty krutosti musí skončit. Musí..

Ježíši, kde se vzala v těch chlapcích taková krutost... Nechápu..

2 21.08.2020

Olous1: No teda.. najít takovýhle.. doslova skvost (malinko závidím).

10.08.2020

Podle hezkých komentářů, které jsem si tu přečetla, to musí být velmi krásné, ale také působivé psaní. Nejdříve jsem si říkala, že si knihu přečtu, ale pak jsem si to rozmyslela. Byla bych z toho moc smutná.

Co já se u tohohle filmu jako malá holka naplakala! Jak ho dali, chudáka, do toho sudu..
A ty jeho velké modré oči..
Dokonce jsme na filmu byli - to bylo ještě na základce - s učitelkou.
Od té doby jsem o filmu neslyšela, ani si na něj nevzpoměla. Až teď - ani nevím jak - jsem tu našla knihu.

Rudolfa Cortése milovala moje maminka.

Jack Bauer: Moc hezké povídání o tom, jak si vaše Bobinka našla společnici.

27.07.2020

Tak. . to mě teda nenapadlo, že koupím nějakou zkrácenou verzi.
Kdyby mě na to prodejce upozornil, knihu bych nekoupila.
Děkuji za upozornění.

15.05.2020

A ještě něco přidám: Znám člověka, který na své zahradě pokácel čtrnáct stromů. Byly to stromy ovocné.
Když jsem se ho ptala, proč to udělal, odpověděl: "Víš co to je? jezdit se sekačkou a vyhejbat se tolika stromům?"

To byla ale jen první vlna. Za několik let přišla druhá. To pokácel osm stromů. Tentokrát okrasných.

26.04.2020

Včera dávali Fanfána Tulipána a tak jsem si vzpoměla na Otu.

na str. 173 říká: "Každej má pocit, že mě odněkud zná, protože ho nenapadne, že jsem podobnej Gérardovi Phillipovi, jako bych mu z oka vypad."

26.04.2020

Jak se tu píše, že když si přečtete tuhle knihu, že změníte názor na stromy...
Já miluju stromy už od malička.
Jenomže, když jsem byla malá, tak jsem si to neuvědomovala, že? Jen mě bylo v přítomnosti stromů dobře a když jsem na strom sáhla, tak ještě lépe.
Teď, před naším domem porazili dva stromy. Ale to bylo nutné. Už dva roky jsem se dívala z okna na dva - nechce se mi to slovo ani psát - prostě... na dva suché stromy. A já jsem si říkala: tak já se tu budu dívat na dva suché stromy.. Bolelo mě to. Pak ty stromy byly pryč. Teď se dívám pro změnu na dva velké pařezy, které po nich zbyly...

30.03.2020

gleti: Moc hezky jste to popsala. Přesně tak to cítím u své kočky. Kdybych nebyla tak velká, sežrala by mě. :-)