Medvědářka komentáře u knih
Krásný příběh o novém začátku v životě.
Je to hřejivé, něžné i napínavé. Usmíváte se při čtení a i pláčete. Je to dějem předvídatelné, ale vám to nevadí, protože je to tak hezky napsané, že vás to prostě musí bavit.
Skotsko, mořské panny, nová naděje na lásku a trocha nebezpečí. I tak by se dala shrnout tahle kniha.
Já mohu jen doporučit, protože mi opravdu sedla a líbil se mi čas strávený u jejích stránek.
Svítání nad Safírovým zálivem z Nakladatelství MOBA je příjemná pohodovka pro zamračené dny, jako ten dnešní.
Holly Martin vytvořila příběh, kde rodina znamená všechno.
Aria Philipsová žije na Ostrově celý život a pomáhá s vedením rodinného hotelu otci. Její sestry ostrov opustili a žijí svůj vlastní život. K návratu domů je přiměje až otcova smrt a závěť, která jim obrátí život naruby. Hotel nevydělává a ony to do té doby netušili. Odpověď na jejich problémy s návratem na výsluní jejich hotelu je Noah Campbell. Ten Noah, který před rokem Arii zlomil srdce a pak hned odjel. Oba se bojí s tím druhým spolupracovat, ale přesto to zkusí. Nebudou koukat na tu přitažlivost, která mezi nimi stále je. Nebylo by to přeci profesionální. Mají stejný cíl zachránit hotel a tak musí city stranou. Jenže najdou v sobě tolik síly, aby jeden druhému odolali? A co některá tajemství, která před sebou mají? Dokážou se i přes tohle semknout a jít dál?
Tenhle příběh se četl sám. Nebylo hluchého místa a já si zamilovala všechny postavy v knize.
Víte, jak to dopadne, ale přesto rádi sledujete cestu, kterou se naši hrdinové vydají, než najdou tu svou vysněnou lásku. Je to klidné a přesto velmi zábavné. Dle mého pátrání je tohle jen začátek série, která má zatím 5 dílů a já jsem velmi zvědavá, zda dostaneme i ty další. Chci vědět, co bude dál s hotelem a ostatními. jak se budou vyvíjet vztahy mezi našimi hlavními i vedlejšími hrdiny, kteří mi za tu chvilku přirostli opravdu k srdci.
Vinohrad Stříbrný měsíc je pro mě kniha plná překvapení.
Nečekáte, že od autorky klasických harlekýnek můžete dostat tak skvěle napsané postavy s jejich klady i zápory.
Mackenzie s Rhysem nejsou spolu šťastní a když oznámí v rodině, že se budou rozvádět, každý člen to vezme jinak.
Mackenzie se musí rozhodnout co dál. Nemá, kam se vracet. Její rodina byla po celých šestnáct let ta Rhysova. Bavila ji práce ve vinařství Bel Apres, které jeho rodina vlastní, ale teď najednou stojí před rozhodnutím, co dál. Má zůstat jako pouhý zaměstnanec a koukat se, jak se jí rozpadl celý život pod rukama a nebo jít dál? Splnit si svůj sen a koupit si vlastní vinařství? Po tom přeci v koutku duše sní celou dobu. Jenže to nepočítá s tím, že se jí do cesty začnou plést lidé, o kterých si myslela, že jim může věřit. ba co víc, myslela si, že jsou rodina, i když ne pokrevně příbuzná.
Neříkám to o knihách dost často, ale tady se objevilo plno silných postav. Jejich charakter byl velmi přesvědčivě vykreslen a o to lépe se tahle kniha četla. Není to jen klasická červená knihovna. Ono té romantiky tam bylo méně než se na první pohled zdá, ale to vám vynahrazuje to ostatní. Děj, který se netáhl a vy jste sledovali přerod hlavní postavy v silnou ženu, která ví co chce. Ví co má a za čím si stojí. K tomu jí sekundovali vedlejší postavičky.
Se mnou to chvilkami emocionálně házelo, ale to proto, že mi to připomnělo některé momenty ze života, které se podobali tomu mému. Nemám tomu prostě co vytknout.
Lišák a já je krásná kniha, která vás donutí se zamyslet nad životem kolem nás.
Sledujeme příběh malého lišáčka a dívky, která se dobrovolně odstěhovala do srubu v horách. Jednou za čas vyráží do civilizace učit své studenty a nebo s nimi komunikuje dálkově.
Její citlivý pohled na přírodu kolem ní a hlavně na lišáka nám dává pocit klidu a porozumění s přírodou kolem nás.
Tahle kniha mě naprosto okouzlila svou prostou silou slova, která nám dává nahlédnout do života v divočině a osamění. Její vztah k lišákovi, který se začíná prohlubovat je kouzelný. Spousta informací o přírodě kolem ní a toho, jak vnímá přírodu. Člověk má kolikrát chuť vydat se tam za ní. Potloukat se v okolí jejího srubu a třeba pak prozkoumat les hrabošů. Pozorovat Kuličku - straku, která s rodinou bydlí v její blízkosti a která ji zlobí.
Moc jsem si knihu užila a dávkovala po kouskách. Byla to chvíle opravdového odpočinku, který jsem od knihy očekávala a dostala.
V Nakladatelství COSMOPOLIS vyšli už osmé Romantické útěky od Julie Caplin. Někdo by si mohl říct, že už to bude nuda, ale opak je pravdou.
Domek v Irsku je stejně zábavný, poutavý a něžně hravý jako předešlé kousky. Hannah, kterou jsme potkali okrajově v předešlé knize Chata ve Švýcarsku se pouští do životní změny a opustí svou prací v Anglii, aby si splnila sen a naučila se aspoň trochu vařit. Že má k tomu i jiné pohnutky se dozvíme během čtení, ale to je jiná písnička.
Cestou do vyhlášené kulinářské školy se stavuje v Dublinu, kde prožije chvíle s charismatickým Conorem a jak se říká - Co se stalo v Dublinu, tam také zůstane. Tedy dokud se nepřestěhuje do krásného domku mezi zelenými kopci a zjistí, že osud si vybral jinou cestu...
Kniha je opět zábavná a poučná zároveň. Bylo milé ji číst v těchto dnech, kdy země vstává po dlouhé zimě a vše kolem se začíná zelenat jako ty irské pláně. Hannah i ostatní jsou zábavní a mě jen tak při čtení napadala otázka - kdo z nich se objeví v další knížce Julie Caplin. Bude to snad Izzy a její starý rozpadající se zámek nebo možná Fliss, která se snaží dokázat rodině, že i ona za něco stojí...
To jsou mé hlavní adeptky na pokračování téhle řady, která je tak moc oblíbená i díky krásným obálkám, které dokáže vytvořit Kateřina Brabcová.
V zimních svátcích číst o horkém počasí a zrajících třešních. Cítit půdu pod nohama a ve tváři pohlazení z opadaných květů třešní. Cítit žár a poznat sílu flamenca. Vidět růst třešně, ale i hrdost. Poznat sám sebe a tím celý svět.
Před lety začala vycházet u Motto nakladatelství jejich řada Srdcovky, kdy jí odstartovala kniha Něco jako láska.
Já se k téhle řadě dostala až letos a první kniha byla fajn.
Bavila mě od začátku a vůbec nevadilo, že děj bude předvídatelný jako když v noci svítí hvězdy.
Neočekávala jsem žádná velká dramata, ale pohodové čtení se vším všudy a to jsem i dostala.
Bývalý manžel hlavní hrdinky mi až silně připomínal svým chováním člověka, kterého sama znám a byl mi odporný. Sama hlavní hrdinka pak byla občas na přes držku, ale nakonec jsem jí to odpustila pro její smysl pro humor a rodinu, která se kolem ní motala.
U téhle knihy najdete potřebný klid a pohodu mezi lány levandule.
Pepe si vás získá svou milou povahou a i když s muži to nemá lehké, tak najde nakonec to své štěstí a ještě nový domov. Domov, který měla už dříve u nosu, jen nevěděla, že je pro ni ten pravý.
Kniha je prý autorčina prvotina, což není vůbec znát. Je skvěle napsaná. Příjemně u ní plynul čas a člověk mohl krásně vypnout nebo začal přemýšlet, jakou dobrotu si upeče nebo sní, když o ní četl. Pepe vám totiž předkládá všelijaké laskominy, nad kterými se sliny jen sbíhají.
Tahle série je tak krásně prostá a zároveň velmi čtivá a vše to dává smysl.
Další příběh se Sarah a Jackem nás zavede na panství Mogdon. Zde při požáru zemřel starý pán. Na tom by nebylo asi nic moc divného, kdyby se jeho tělo nenašlo v místech, kde to nikdo nečekal.
Dědicové se už třesou na zděděný majetek a tak jsou nakonec překvapeni, kam to celé dospěje. Sarah s Jackem totiž přijdou na věci, které ukazují, že možná ani nešlo o náhodný požár, ale že byl založen úmyslně. Jenže je to opravdu tak, že někdo z rodiny si zahrál na pyromana a nechal tak bez pomoci starého sotva pohyblivého člověka? A proč byl stařík na místě, kam nikdo nesměl a nesnažil se vyjít z hořící budovi?
Za mě si to drží standart z prvního dílu a díky tomu jsem si knihu užila do polsední řádky. Příběh nás napínal, proč starý pán jednal tak, jak jednal a jeho tajemství se nám odhalí v celé své kráse až na samém konci knihy.
Celé je to jednoduché a přitom geniální a když se člověk ohlíží zpětně, tak i dobře srozumitelné a uvěřitelné, že se to tak opravdu mohlo být.
Tohle by návrat po letech k autorce, které já říkám Deaver v sukních.
Četlo se to samo a celý příběh byl velmi dobře promyšlen. Jen mi tam neseděla myšlenka převtělení, ale to je i tím, že já na tohle nevěřím a tak prvky fantasy byl hlavně můj problém.
Když opravdu nevím co číst, sahám často knize od Lee Childa a nebo pak uvažuji o Harry Boshovi od Michaela Connellyho. U obou vím, že je to záruka dobrého čtení.Tady jsem se opět přesvědčila, že mám pravdu.
Jack mě bavil od začátku do konce. Neztratil nic ze svého kouzla a jeho odvedená práce pro ochranu viceprezidenta je víc než skvělá. K tomu dostáváme zase pohled do jeho minulosti. Nejde nic vytknout. Miluju ho.
Návrat ke knize po cca 5 letech splnil očekávání.
Opět jsem cítila pohodu a teplo slunce na tváři spolu s lehkým vánkem, co vál mezi vincemi. A stále mě to utvrzuje v tom, že knihu mám raději než film.
Situace ze života ženy, které nám mohou být až bolestně povědomé.
Je to nejen o rozchodu, ale i o rekapitulaci života. Vyplouvají vzpomínky na dětská léta, ale vidíme i život po rozchodu s manželem. Prožíváme všední dny jedné ženy, která by mohla žít vedle vás. Možná znáte sami její příběh, nebo něco podobného zrovna prožíváte.
Další Romantické útěky, které jsou protkané hygge atmosférou.
Seznamuje se s hlavní hrdinkou Lucy, která neměla na růžích ustláno a byla zoufalá tak, že vzala práci na dalekém Islandu. Zde nejen že mnohé pochopí, ale dokáže, že má i kuráž postavit se novým výzvám. A kdo ví, jestli jí tajemná polární záře najde i lásku.
Jak už to tak u autorčiných knih bývá, potkáváme i staré známé postavy z minulých knih, což potěší. Vychutnáváme si klid a prostředí malého hotelu, kde řádí skřítkové. Naladíme se na hygge s Lucy, kdy se vám chce při čtení zavrtat se do teplé deky a zapálit svíčky.
Prostě ideální čtení na zimu.
Příjemné nahlédnutí na Korfu a mentalitu tamních lidí očima přistěhovalce. Zajímavé postřehy ze země a o lidech, kteří tam žijí. Bylo to hezké, místy úsměvné a občas velmi zajímavé vyprávění.
Vraždy - skoro dokonalé a člověk se občas i bál jít večer na wc, když byl doma úplně sám. Konec - trochu urychlený, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem se obávala po přečtení komentářů, které na mě tu a tam vykoukly.
Ostatní omáčka kolem působivá a já si stále dokola říkala, jak to celé do sebe vlastně zapadá. Kdyby nebyl konec takový jaký byl, dostala by plný počet hvězdiček.
Když na břehu jezera v Liberty Lake nalezlou mrtvou ženu, spustí se s tím nejen panika, ale další kolotoč vyšetřování po brutálním vrahovi. Vrahovi, kterému říkají Trojkový, protože své oběti zabíjí v rozestupu tří dnů a pak se na tři roky odmlčí.
Nikdo neví, kdo by to mohl být. Nikdo neví, co mají společného jeho oběti a přesto se tento zabiják řídí přesně. Teď se po další třech letech objevil a FBI a místní policie ví, že mají jen málo času.
Pod Gradou, přesněji řečeno u jejich Metafory vyšla v těchto dnech nová kniha, která nám odstartuje novou detektivní sérii.
Start to je povedený a já jsem velmi ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst. Nebo spíše zhltnout, protože tohle byla kniha podle mého gusta.
Mám ráda tenhle typ příběhů, kdy se nám naservíruje jak pohled vraha, tak pohled vyšetřovatelů.
Tady byl náš pachatel představen už v úvodu, který si mě hned získal. Jeho způsob vraždění, uvažování a celém jeho počínání, kdy si myslí, že je nedotknutelný a bez chybičky. Naproti němu stojí tým lidí v čele s vyšetřovatelem Mattem Costou, kterému dobře sekundují další. Vědí, že mají velmi málo času a vodítek strašně málo. Hon začíná a čas plyne tuze rychle.
Jak jsem psala už na začátku. Já si tohle užila. Jen jsem měla trochu problém, když jsem knihu četla večer v posteli. Občas jsem se až bála a pokud jsem šla někam do bytě, všude jsem raději rozsvítila. Atmosféra malého města, kde se stane vražda, je dokonalá. Máte pocit, že jste všemu přítomni. Přemýšlíte, jaký má náš vrah motiv a proč to dělá. Co je toho důvodem, že zabíjí?
Jak vyšetřování pokračuje, tak se vám představuje i tým vyšetřovatelů. Je tu Matt Costa, který to vše vede. Pak Kara Quinnová, policistka, která náhodou našla naši oběť. I ona má svá tajemství, která by si raději nechala pro sebe. Dále zmíním Catherine Jonesovou, psycholožku, která pomáhá sestavit profil našeho vraha. Nechtěla se tohoto vyšetřování účastnit. Má své důvody, které jí v tom brání, ale které nakonec stejně posune stranou, aby mohla pomoci zastavit bestii, která řádí.
Čas ubíhá a vy sledujete divadlo, které před vámi hrají naši aktéři. Vrah si je sebejistý v kramflecí a pokračuje se svý zvráceným plánem. Jenže si neuvědomuje, že má v patách tým lidí, kteří jsou možná schopnější, než si on mohl představit. Dokončí vše tak, jak si plánoval? Co ho nutí tohle vše dělat?
To si zjistěte sami jako já a věřte, že budete překvapeni. Aspoň já byla a jsem opravdu ráda, že jsem si to mohla přečíst.
Číst 7lásky je sázka na jistotu. Příběhy v nich vás obejmou, pohladí a vám je s nimi dobře.Stejné to bylo i u téhle knihy.
Ella si mě hodně rychle získala na svou stranu a já napjatě sledovala, jak to s ní nakonec bude. Co si na nás autorka připraví za příběh, když tušíte konec. Jenže tušíte správně?
I tady se našli momenty, které vás překvapí. Dostanete ale hlavně chuť si dát kousek sýra. Zapít ho vínem a pak si sednout ke kávě, kterou vám udělají ve Flat White. Je vám dobře a to je hlavní.
Když se pak blíží konec a začnou se dít věci, které nečekáte, uvítáte to jako příjemné rozptýlení. Konec vám pak ukáže směr, který jste možná chvilkami tušili, ale nakonec jste ho zavrhli jako dobrou blbost. Jenže to blbost být nemusela. Hlavně když pomalu poznáváte charaktery hlavních aktérů.
Kniha , která je ideální pro tohle počasí.
Pohladí po duši, pokusí se vás rozesmát i rozplakat. Pobaví vás špičkováním mezi hlavními postavami a odhalí i kouzlo těch vedlejších.
Já si čtení užívala plnými doušky a čekala, kdy se stane to či ono. S napětím jsem hlavně ale čekala, jak to celé dopadne, i když člověk u takovýhle příběhů to tuší pokaždé. Jen ta cesta k tomu vytouženému bývá různá.
Kniha mě navrátila do mladých let, kdy jsem vyrůstala na Greenhornech a při čtení vtipů jsem si neustále broukala nějakou tu písničku. Vtipy nejen o myslivcích, trampech nebo hospodské, ale i hezky košilaté, kdy občas řvete nahlas smíchem.