mekkejla
komentáře u knih

Wau! Tak tenhle díl byl pro mě nesrovnatelně lepší než ten první! Jsem moc ráda, že jsem dala "milencům" ještě další šanci. Teď už vím, že si bez pochyby přečtu celou sérii! Už se moc těším na díl o Z, který bude doufám hned další ;-) Jinak kapitoly o bezduchých mě teda taky moc nebaví, ale naštěstí většinou nejsou moc dlouhé. A myslím, že s Johnem se ještě určitě někde setkáme ;-)


(SPOILER) Musím uznat, že je to napsané čtivě, i když rozsah knihy mi přijde úplně zbytečný. Za mě je tam moc neustále se opakující omáčky. Párkrát jsem byla příjemně překvapená dějovým zvratem, který jsem nečekala. Závěr podle mě mohl být trochu méně sluníčkový. Ale jinak super. Časem se asi pustím i do dalšího dílu.


Už je to pár dní, co jsem jí dočetla, potřebovala jsem si to trochu srovnat v hlavě. A zpětně musím říct, že by se mi asi víc líbil příběh Margot sám o sobě, ten mě opravdu hodně zaujal a bavil mě. U Lenni to bylo hlavně o diagnóze a umírání, což opravdu nebylo veselé čtení. Ale pasáže s farářem byly skvělé, to se musí nechat.


Je to sice prvoplánové, konec vás napadne asi na dvacáté straně, ale i tak je to pěkné. Bylo by fajn, kdyby bylo víc lidí takto milých. Jedna hvězda letěla dolů za self promo ohledně Vánočního prince.


Název a obálka jsou na jedničku s hvězdičkou. Rodinná sága odehrávající se na italském ostrově nebyla vůbec špatná, ale nemělo to spád nebo jak bych to řekla... Nejlepší část příběhu byl o Marii Grazii, nejslabší zas naopak o jejích synech. Na léto to není špatné čtení, ale ani žádný must have.


Už dlouho mě hlavní postava neštvala tolik, jako Kate. Pokud bych mohla parafrázovat název, tak bych knihu nazvala "Nechápu, co si myslela?" Jakože porodí dítě a to bude po pár týdnech nezávislé a v pohodě a v nejhorším zaskočí manžel nebo chůva? Kdyby aspoň ty prachy, co vydělala, byly fakt raketa, ale ona pak i přemýšlí nad tím, za co koupí nový koberec... Celou dobu jí zmítá vina, o které tvrdí, že ji v ní vybudovala společnost... Na závěr se to zlepší a asi nejlepší věta z knihy za mě je "Ženy je škoda na to, aby se stala mužem." Ano, nejsme stejní, ani nemůžeme být. A pokud se někdo rozhodne být matkou, musí to brát jako celé balení, nejen to pozlátko... Navíc děti nejsou dětmi navždy, takže si fakt nemyslím, že s nimi musí kariérní život ženy skončit.


(SPOILER) Nejsem skalní fanda JA, takže vlastně nevím, co jsem si od knihy slibovala... Každopádně nadšená nejsem. Postavy se podle mě chovaly daleko archaičtěji než by v polovině 20. století musely. Osudy všech v podstatě do té doby jen tragické, pak už naopak jen zalité sluncem. A Frances mě svou pasivitou skutečně vytáčela. Nejvíc jsem si oblíbila postavu Evie.


Dočetla jsem ji před pár dny a takhle s odstupem už vlastně moc nevím, co o ní napsat. Což tedy asi o něčem vypovídá... Nejvíc se mi líbilo propojení s různými mýty a legendami ze staré Číny a Japonska. Ale i když chápu, že Eona byla věkem v telecích letech, občas už na mě toho pubertálního chování a uvažování bylo až moc a navíc potom ostře kontrastovalo s až neuvěřitelnou odpovědností. Draci byli ovšem skvělí,takže celkovému hodnocení přidávají hvězdu navíc.


Seberozvoji už se nějakou dobu věnuji a tahle kniha tak pro mě byla trochu opakováním (to ovšem nikdy neuškodí, znovu si některé věci uvědomit) a novinkou pro mě bylo propojení s náboženstvím. Jsem na tom stejně jako Alice, a tak jsem ráda, že vysvětlování bylo dostatečně polopatické. Ohledně příběhu - byl opravdu hodně naivní a asi nereálný, ale nějak mi to nevadí.


Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale díky tomu, jak moc mě štvala Ellie nakonec dám 3. Rozhodně víc mě bavila ta část, kdy byla Alison v léčebně. Do té doby mi přišla hrozně sebelítostivá a myslím, že spousta věcí by se vůbec nemusela stát, kdyby si nehrála na samaritánku a normálně si řekla o pomoc a celkově víc mluvila s manželem. Na druhou stranu - to jsou ty právě ty chyby, které lidi dostanou až úplně dolů...


Jako letní oddychovka se to dalo. Ale i u té bych snesla něco trochu inteligentnější ho.... Navíc mi přišlo, že text byl v podstatě pár vět, které se točily pořád dokola a příběh jako takový byl extrémně jednoduchý.


První polovina byla úžasná a nedalo se od ní odtrhnout. Simon a Klára pro mě byly 2 opravdu zajímavé postavy, Danielova část byla popravdě dost o ničem a vyústění jeho příběhu už mi přišlo dost na sílu. A část s Varjou už mi přišla úplně mimo. "Poučení" je dle předpokladů - ne, není dobré vědět, co nás čeká a už vůbec ne, kdy náš příběh skončí.


Nepříjemná hlavní hrdinka, 2 přeslazení princové, prapodivná zápletka, ještě prapodivnější rozuzlení. Po Knize vzpomínek a Není co ztratit velké zklamání.


Čtivá, zajímavá, svižná. Neotřelé téma a neobvyklé prostředí. Díky doslovu mi do sebe vše hezky zapadlo.


Po hooodně dlouhé době jsem se pustila do fantasy světa a musím říct,že jsem zvolila fakt skvěle. Rozjezd byl tedy opravdu pomalejší,ale autorka prostě potřebovala prostor,aby nám vše vysvětlila a uvedla nás do úžasného světa plného mýtů,tradic a hlavně draků. Myslím,že druhý díl bude ještě větší jízda a už se na něj těším.


Knížka mého dětství,kterou jsem letos nespočetněkrát četla svému synovi. :-)


Knížku mi půjčila mladší sestřička s tím,že byla úžasná a musím si ji přečíst. Na mě to bylo přeci jen trochu moc dívčí,ale jako oddechovka fajn. Hezky jsem se u ní odpočinula.


Bezpochyby nejzvláštnější knížka, kterou jsem kdy četla. Vůbec nevím, co na to říct... Byl to skvostný příběh s naprosto úžasným dětským hrdinou. Ráda bych si ji někdy přečetla znovu.
