memphisz komentáře u knih
Vesmírné sci-fi jak má být. Lemire umí, o tom asi nikdo nepochyboval. Příběh má slušné tempo, námět zajímavý a vše tak nějak funguje. Thanos nezvykle zranitelný, ale přitom pořád Mad Titan. Příběhy přeživších z Titanu jsou super a příběh z vězení je asi vrchol celé knihy. Postavu šampiona Tryca prostě žeru, takhle fungující retro design postavy jsem už dlouho neviděl. Kresba a barvy jsou ale ještě jinej level, na sci-fi naprosto ideální, velkolepá, hravá, moderní. Už se těším na druhý díl!
Nejdříve jsem viděl seriál, takže jsem tak trochu ovlivněn jím. Seriál mě tolik nenadchnul, za to komiks je parádní. Kresba je perfektní, příběh správně ulítlý a svět zajímavý. Ale, je tu jedno velké ALE. Všechno se děje moc rychle. Všechno je jen nastíněné - minulost postav, potenciál postav, původ jednání postav, dějový spád, svět, ve kterém se příběh odehrává, vedlejší postavy, vedlejší dějové linky... Celý paradox lze ukázat na příkladu: číslo 7 je 20 let odstrčená, pak ji odstrčí ještě jednou a náhle jde dělat apokalypsu... Tohle bylo v seriálu zvládnuté lépe. I když seriál jako takový je nastavovaná kaše, která oproti komiksu nefunguje tam, kde tvůrci chtěli být kreativní. Jako jednohubka je komiks (vcelku uzavřený děj) fajn, ale slušelo by mu více čísel.
Rozhodně lepší než druhý díl. První příběh je takový lehký, nostalgický. Dějově ale nic náročného, v podstatě jedna velká bitka a ne tak geniální plán Flashových starých známých béčkových padouchů. Druhý příběh přináší rozuzlení Wallyho pátrání po jeho otci. Akce je tu také, ale příběh je o něco vážnější a dramatičtější. Celkově solidní komiks. Poslední sešit vypadá zajímavě, tak uvidíme, co bude příště!
Méně tradiční komiks, který je propletený jednou velkou konspirací. Kdo má rád záhady, bude potěšen. Superhrdinství je v komiksu poskrovnu, za to ale hodně teen odvahy. Nicméně děj se rozvíjí pomalu a tak jsme na konci knihy spíše teprve na začátku. Což je, s přihlédnutím k tomu, že další knihy nevyjdou, jeden z mínusů tohoto vydání.
Zábavná dobrodružná jízda, ve které je Doctor Strange tak trochu Indiana Jones. Kresba je hodně svá a člověk si na ni musí zvykat. Nicméně jakmile ji přijme, tak už si nerušeně užívá hledání magických artefaktů, soubojů s monstry a budování odboje proti tyranii uctívačů vědy. Dobrý komiks!
O něco lepší než druhý díl. Hodně akce a hrdinové si správně dramaticky sáhnou na dno, než se sešikují k poslední bitvě. Děj se točí hlavně kolem Cassandry (Orphan), které Tynion dodává zajímavou psychologickou hloubku. Fajn jednohubka.
Dekadentní umění - pobuřuje, šokuje, je obscénní. Je to skutečně vina autorů a jejich děl, nebo interpretace diváka? Dekadentní umění především odhaluje, a to bez špetky přetvářky. Ukazuje život v celé jeho nahotě, ošklivosti a ubohosti. Je protiváhou naleštěných výkladních skříní, pozlátek, falše a umělosti. A dokresluje tak pravou autenticitu bytí.
Úchvatná knížka popisující naturalistický svět segregačního jihu USA očima inteligentní malé holčičky. Kniha se zabývá řadou témat: dospíváním, romantickou vzpomínkou na dětství, rasismem, masovostí společnosti, diskriminací, bezprávím a mnohým dalším tématům. Ovšem vše se děje tak nějak na pozadí. Díky vypravěčce jsou velká témata stejně důležitá, jako jakou hru bude s kamarády odpoledne hrát. Jsou díky tomu lehká a nevnucují se, jakoby samozřejmá. Takoví jsme byli.
Kniha o dějinách Afroameričanů napsaná Afroameričanem. V češtině naprosto unikátní záležitost, pro kterou se musíte vrátit do roku 1951(!) Bylo to těžké čtení, částečně kvůli místy dnes již zastaralé popisnosti, ale hlavně kvůli těm emocím, které kniha vyvolá. Bezpráví, nespravedlnost, bezmocnost. To vše vás při četbě napadne. Vřele doporučuji, i když to rozhodně není pozitivní čtení. Název je ovšem naprosto trefný.
Kniha, která otřese vaším přesvědčením o pevnosti a trvanlivosti demokracie, a to i tak unikátní jako je ta v USA. Čtivá a zajímavými fakty nabitá kniha, která mapuje důvody vzestupu politiků typu Trumpa a pozvolné demontáže demokracie, která v USA stojí na zvyklostech a vzájemné toleranci, spíše než na ústavě a zákonech.
Recese demokracie je fenoménem dnešní doby, v dějinách však nikoliv výjimečným. Začtěte se proto do této fascinující knihy a vyjeví se vám domácí či Evropě blízké paralely takřka netušené.
Musím říct, že mě kniha velmi nadchla a dokonce mě autor donutil přehodnotit určité postoje. Konec Evropy je studie Američana několik let žijícího v různých zemích Evropy. Jako takový na Evropu nahlíží výstižně odtržený od dědičných pohledů a křivd Evropanů, ale na druhou stranu tradičním prizmatem individualistického občana liberálních USA. Kapitoly o Maďarsku, Rusku, Ukrajině, Francii, EU a Brexitu jsou přeplněny informacemi, vazbami a možná překvapivými srovnáními a přirovnáními (škoda, že chybí kapitola o Polsku). Celkově bych knihu doporučil všem se zájmem o současný vzmach neliberální demokracie na východě Evropy.
Velice podnětná polemika dvou stárnoucích sečtělých filozofů (dnes již zesnulých), kteří na cca 230 stranách stihnou jmenovat 400 světových osobností a zapracovat jejich ideje do svých argumentů. Tématem je život bez alternativ. 21. století uvězněné v nesvobodném neoliberalismu bez vyhlídek na zlepšení. Velice zajímavá kniha.
Kdybych měl oba filozofy porovnat, zřejmě by u mě - možná překvapivě - zvítězil Leonidas Donskis nad slavnějším Zygmuntem Baumanem.
Po zajímavém a zábavném prvním díle, který jsem proletěl jako blesk (pardon!), přichází nemastná a neslaná Rychlost temnoty. Děj se více soustředí na Wallyho Westa alias Kid Flashe, což by nebyl problém, kdyby mu autor nedal jen jediný vnitřní konflikt, a to jak se zavděčit Flashovi a přitom nezklamat svou starostlivou tetu. Ústřední "nepřítel" - stíny temnoty - také není příliš osobitý a už ze své podstaty mnoho nenabídne. Problémy Shadea a jeho milé by se hodily spíše do šestákového románu než do komiksu z 21. století. Škoda zpomalení (ha!) série.
Okultní detektiv ve viktoriánském Londýně s velmi silnou atmosférou. Mignola si vysnil vlastní verzi příběhů šestákových románů a naservíroval chytlavý příběh s neuvěřitelným feelingem. Démoni, tajné společnosti, špinavý Londýn, šílenství, spiritualismus a do toho odkazy na kde co. Hellboy univerzum je úspěch!
Příjemné pulpové dobrodružství z 30. let. Takový Indiana Jones šmrncnutý Batmanem. Typický Mignola (mystéria, nacisti, démoni, okultismus). Zábavné čtení, ale nějak nic víc, jak se říká jednohubka. Uvidíme v dalších dílech.
Velkou předností tohoto komiksu je především úchvatná Mariniho kresba/malba. Jeho Gotham je zároveň ponurý a malebný, a Batmanův oblek nikdy nevypadal realističtěji! Co se týče scénáře jde o velmi kreativní autorský příběh s výbornými postavami. Děj je přímo filmový a tak ale také trochu předvídatelný. Přesto - výborná hra dvou mužů.
Hodně slabé 3 hvězdy. Pulpové dobrodružství z džungle, plastická kresba?... myslel jsem, že už jsme dál. Kresba tu není vždy vyloženě špatná (občas nepovedené postavy a výrazy), ale v těch nejlepších panelech to jen kopíruje Swamp Thing a další. A příběh? Začátek vypadal dobře - vypořádání se s různými restarty a předělávkami originu, ale pak? Nic, nuda, šeď. Škoda.
Moon Knight je perfektní postava, i když se takový nezdá. Každý autor, kterého jsem četl (Bendis, Ellis, Lemire), ho pojal úplně jinak, ale vždycky fungoval skvěle. Ellis se soustředí na stránku ochránce nočních stvoření, Mr. Knight je brakový bijec v bílém obleku, který mstí oběti v duchu oko za oko. Vyprávění je epizodní, ale na konci se spojí lehkou linkou se začátkem. Ještě aby tu vyšel Lemireův Moon Knight, který se více soustředí na psyché hlavní postavy a budu naprosto spokojený.
Tak konečně zase návrat k původnímu narativu. Přibylo akce, i když komorní. Naším hrdinům jdou po krku noví zabijáci a odhaluje se určité spiknutí. Na to jak se skáče v čase dopředu se toho v Sáze ale už tolik neděje, jsou to spíše takové epizody ze života, které pomalu posouvají děj. Když se vezme, jak v první knize obě rasy šly rodině po krku, tak se toho za pět let moc nestalo (už na ně nějak zapomenuly), respektive se moc nesnažily - vyslaly celkem asi tři zabijáky z nichž většina velmi rychle zemřela.
V šestém díle se v podstatě nic neděje. Seznamujeme se s tím, jak postavy žijí po časovém skoku. Doufám, že se další díl někam posune, protože už je to druhý díl za sebou, který vznikl jen aby se část postav oddělila a hledala se (a našla), jen aby se poté oddělila jiná část postav.
Co považuji za skvělé je přirozené vykreslení "nabrání zkušeností" Alany a Marka coby osob na útěku. Oproti jedničce, kdy byli vyklepaní, rozrušení a zmatkující, nyní vystupují odhodlaně a život na útěku je již jejich běžným chlebem. Na druhou stranu strasti, které je trápily v předchozích dílech (například otázka živobytí) nyní jakoby neexistovaly (prostě žijí - asi tedy vykrádají banky apod., ale chtělo by to lépe popsat).