memphisz komentáře u knih

Velice zvláštní kniha spojující Nietzscheho, Schopenhauera a groteskní romaneto. Manželka, Daemona, vidící v knížeti, manželi, největší hnus, sama opovrhující lidmi a světem mimo své já, hledající jen silnou vůli a poražení morálnosti. Kníže, starý a vzhledem odpudivý, ale arogantní a nabubřelý, nechápající nic, se po hrůzném činu propadá do šílenství způsobeného svou slabostí a slabým svědomím, nakonec povstane v něco víc, a to díky překonání slabosti, svědomí i šílenství.

2 14.01.2017

Kniha obsahuje čtyři Tesařovy spisky, z nichž je nejlepší první, i když chronologicky poslední, titulní Mnichovský komplex z roku 1989. Poutavě pojatá a originální studie událostí roku 1938 zabírá půlku knihy, ale přečetl jsem ji během dne, ostatni mi zabralo déle. Prostřední dva spisky jsou zajímavé, ale nepřišly mi nijak zvlášť čtivé. Naštěstí knihu uzavírá velmi zajímavá studie o E. Moravcovi.

26.12.2016

Šindelka v této kníze píše krásně o ošklivých věcech. Kniha vyčerpává z fyzických i duševních útrap protagonistů, trefně to shrnul sám autor v rozhovoru pro Radio Wave: „Mým cílem bylo zprostředkovat skoro až fyzický pocit z toho, co tito lidé zažívají, všechny starosti o tělo, které můžou nastat." Oproti předchozím knihám se Šindelka pustil do ožehavého společenského tématu, což může, i přes názorové souznění a učarování básnickým jazykem, znamenat místy problematické pasáže... Opět přenechám slovo autorovi: „Psát o něčem, co se děje v současnosti, je vždycky risk, není to dopečená, polarizovaná historie. Hrozí velké nebezpečí, že z toho vzejde něco naivního, povrchního." A s tím nelze než souhlasit.

7 23.12.2016

Po druhém čtení, od prvního uběhly takřka 4 roky, musím uznat, že Snyderův rozjezd byl skvělý. Tehdy mě zcela vtáhl do četby New 52. V této knize je nejlepší začátek - arc "Noc sov". Pak už to jde trochu dolů, aby celý případ vyústil v nepříliš uvěřitelný závěr. Kniha už je méně psychologicky zaměřená, oproti prvnímu dílu, a jde více o akci. Přesto pořád nadprůměrný komiks z New 52 univerza. Zahrnuté příběhy mimo hlavní linii jsou však zcela zbytečné.

09.12.2016

Když jsem to před cca 4 lety četl poprvé, byl tam velký wow efekt, tvořený především temnou stránkou příběhu a schopností Snydera vytvořil zcela novou, ale přitom hladce fungující, složku mytologie Gothamu. Po těch letech jsem to nyní četl podruhé (pro srovnání se současnou prací Toma Kinga) a musím uznat, že za ta léta příběh trochu vyčpěl, nicméně je Snyderův první story-arc to nejlepší, co s Batmanem v New 52 vyšlo.

Snyderův Batman je detektiv sužovaný minulostí. Strážce, který propadl svému poslání a kvůli tomu se uzavřel za hradby samoty. Čerpá tak především z této tradice chápání Batmana. Capullova kresba je nejsilnější při zobrazení ponurosti Gothamu a skvěle se hodí pro krimi. Civilní postavy jsou ovšem trochu přespříliš hranaté. Celkově jde ale v rámci moderního New 52 vesmíru o nadprůměrný komiks.

09.12.2016

Lodní deník z cesty z Francie do Indie. Kdo čeká zprávu o životě v Indii, tak bude nejspíše zklamán, kniha je totiž nejvíce zprávou o životě při plavbě na lodi. To, že jde o lodní deník rok a půl dlouhé cesty tam a zase zpátky znamená, že se čtenář dozví hlavně o počasí, urazené vzdálenosti nebo stavu zásob a nemocných na palubě. Opravdu zajímavých momentů - jako návštěvy ostrovů, lodní souboje apod. - je poskrovnu. Skutečně zajímavé jsou však mimochodem uváděné postřehy, které vypovídají o myšlení evropana konce 17. století - dominance bílé rasy, náboženské války, vnímání devítileté války...

2 01.12.2016

Zajímavý nápad utopený v tvůrčí nudě. Batman se znovu obměkčí a pustí si do života novou osobu, kterou tím odsoudí k záhubě a sám propadne šílenství. Zní to dobře? Mohlo být, ale bohužel není, vše je příliš rychlé, umělé a podléhající akci a snaze o co nejméně konfliktní styl vyprávění končící v tuctovém klišé.

22.11.2016

Díl, ve kterém se vysvětlí celá historie Klíčova a postav. Zvláště druhá polovina knihy je super, napínavá a temná.

15.11.2016

Tři a půl hvězdy. Čekal jsem legendární, inteligentní a nabušený příběh, ale dostalo se mi vcelku průměrného děje s několika skvělými momenty a čas od času na povrch vyplouvajícím skvělým námětem, který ale nebyl využit tolik, kolik být mohl. Psychologie postav a pozadí příběhu je super, ale samotná cesta skrz USA je příliš tuctová a značí jen přehnaně rychlou akci, kterou se měly zaplácnout prostřední sešity této minisérie.

23.10.2016

I přes název nejde o plnohodnotné pokračování výborné knihy. Komiks se rozjíždí slibně, setkáváme se se starými tvářemi, vydáváme se na stará místa, vzpomínáme na staré akce a slýcháme stará pravidla. Což vše funguje do momentu, možná paradoxně, kdy se chce komiks vydat vlastní cestou, tedy zhruba do poloviny. Armáda dětí s Hutchinson-Gilfordovým syndromem, vstupování Palahniuka do děje a podivně zhroucený konec jsou ve skrze nefungující, nebo špatně rozpracované, nápady. Komiks tak je spíše jakousi jednohubkou pro fanoušky knihy, které zajímalo, jak to vypadá s jejich hrdiny po deseti letech. Nic víc Klub rváčů 2 nenabízí.

16.10.2016

Oproti předchozímu dílu o něco slabší, ale stále stejně čtivý příběh, který nekompromisně směřuje k velkému finále a velkolepému přerodu Ciri. V práci s postavami a vlastním světem se Sapkowski s každou další knihou více a více zlepšuje.

2 11.10.2016

Prozatím nejlepší románový Zaklínač. Takřka tolkienovský děj - putování v různorodé kompanii - se pro změnu soustředí kolem Geralta, což je příjemná změna. Vyvážené dialogy a akce doprovází ucelené vyobrazení světa a válečného tažení Nilfgaardu. Finální bitva na mostu byla řádně epická, vážně tam chybělo už jen to, aby přiletěli orli.

1 09.10.2016

Nenasytná Druuna v pokračování legendární erotické sci-fi ságy. Stále silný příběh a úchvatná kresba, první kniha se mi ale líbila více. Přesto má první příběh této knihy skvělou sci-fi pointu a ostatní dva scénářem fantasticky balancují na hranici reality, snů a snů ve snech.

1 09.10.2016

První sešit paráda, hledání způsobu pojetí postavy a kreslíře je originální. Zbytek, hlavní dějová linka, ale nic moc, průměrná s jen pár skvělými momenty. Humoru hodně, ale úplně mi neseděl.

11.09.2016

Poněkud složitý dialog, ale spíše složitě napsaný, protože hlavní myšlenka je z něj patrná po pár stránkách, zbylé jsou jen důkazem tvrzeného. Je jedno, nebo mnohé? Je mnohé částmi jednoho, nebo jedno částí mnohého? Pohybuje se jedno prostorem a časem, nebo ne? Když je jedno, stojí vedle mnohé, nebo nejedno? Stávalo se, stává se, nebo se bude stávat? Na podobné otázky Platón odpovídá v podobné formě, jako jsou položeny.

1 28.08.2016

Sókrates na návštěvě u Prótagora. Ačkoliv má být jádrem dialogu možnost učení moudrosti, respektive definice a rozbor možnosti učení zdatnosti (vědění, ctností), spisek se točí spíše kolem sporu mezi stručným dialogem Sókrata a rozvláčným monologem přednášek Prótagora. Sókrates se usilovně snaží chytat Prótagoru na každém slůvku a ten tak brzy ztrácí trpělivost. Avšak nakonec se jeví, že přes veškerou kritiku vede nejdelší monolog právě sám Sókrates.

1 27.08.2016

Zábavný komiks s ukecaným Deadpoolem. Čteno v angličtině, neznám český překlad, ale určitě musel být oříškem. Tolik odkazů na americké reálie, historii a popkulturu, a navíc hraní si s anglickými frázemi a slovy, které nelze plně převést do češtiny... Kresba super, barvy také, scénář plný hlášek a zábavy. Deadpool pod vedením Posehna a Duggana prostě funguje.

27.08.2016

Nejdříve mě to moc nebavilo, ale postupně si mě kniha získávala a od přesunu děje do Běloruska již byla skvělá.

29.07.2016

Zajímavá sbírka tří krátkých povídek. Na zdraví je vcelku lynchovská záležitost, Den a noc je napsané neobyčejnou formou a Jako pes je správně depresivní tečkou.

"Ponořen v Mozartovi a ve svém vlastním rozpadu jsem cítil, že pro mne začíná znamenat jedinou možnou duši, která by mne mohla pochopit a případně i pomoci či alespoň ještě nějakou dobu podržet nad vodou, nad peklem, do kterého jsem se řítil. Bylo to trochu sobecké a byla v tom i notná dávka romantismu."

1 24.07.2016

Těžká deprese. Drogy, halucinace, krvavý nebe a hledání cesty ven. První polovina devadesátých let, Anděl, město, krev.

"Lidé čpící dnem už žádná předsevzetí neměli anebo je tajili hluboko v sobě v jámě bolesti, v oceánu sebou naslzené soli, tu a tam zčeřeném vlnkami či zmítaném hurikánem hysterie. Lidé žijící v zoufalství tlumeném léky. Vycítil je."

1 24.07.2016