Měnící
komentáře u knih

Kdyby se mi někdo zeptal, které knihy jsou pro mě duchovní uvedl bych tři. "Mistr Eckhart a středověká mystika", Drewermannova "Co je důležité, je očím neviditelné" a tato kniha "Tančit sen".


Pravděpodobně muž v tomto díle nenajde moc objevného. Přišlo mi to jako taková základní příručka, která má jistě svůj význam, a to zvláště v prostředí převažující mužské víry v Boha. Měl jsem dojem, že se některé části opakovaly i v jiné knize VNITŘNÍ MÍR. Dle jiných komentářů se ale může toto dílo stát velkou inspirací.


S touto knihou jsem na rozdíl od jiných tohoto autora, nebyl v souladu. Chybělo mi uvědomění stínu. Jediný negativní jev, který vidí autor ve společnosti USA je v právním systému. Tož já to vidím jinak, potíže vnímám ve více oblastech politiky a třeba v převažujícím způsobu produkce potravin. Samozřejmě můžeme vidět jen to krásné a prospěšné, ale tohle mi přijde až příliš.


Tato kniha pro mě neznamenala přelom podobný popisu úrovní vědomí, ale přinesla mnoho výstižných pohledů vědomého člověka.


Jako milovník knih snad už od narození se přiznávám, že tuto knihu jsem nečetl. A přesto si ji dovoluji hodnotit a komentovat. Laskavý čtenář těchto řádek snad pochopí. Když jsem před 20 lety viděl tento film v kině byl jsem unesen. A ani jsem nevěděl proč. Tento rok jsem se k filmu vrátil, ale ne a ne ho dokoukat. Sice jsem fascinovaně hleděl na ty snímky, ale nějak mě to nedocvakávalo a nebavilo pokračovat. A tak jsem hledal knihu a autora, a narazil přitom na audioknihu namluvenou hercem Janem Schánilcem, a u ní jsem zůstal. Jan Schánilec má pěkný hlas, ale co bylo asi pro mě podstatné, nedramatizoval příliš, a nechal mi tak prostor k vlastním obrazům. To, co mě tak fascinovalo na této knize a vlastně i filmu, jsou proměny v životě. Na které, ale člověk musí být už tak nějak připraven, neboť jinak se mu obloukem vyhnou. Hned třeba na začátku to odhodlání a to hraní si se smrtí, což mu pak dovolí projít k svobodnému výběru vlastní cesty. Pak ta péče, zdánlivě nesmyslná, o opuštěný tábor. Která se pak ukáže jako zásadní, a stejně jako vztah ke zvířatům. Příběh ale není jen silný svými dějovými zvraty, ale hlavně s tím spojenými otázkami. Co mě naprosto dostalo, byl ten popis bílého muže. Ta jeho duševní slepota. Neustálá touha hnát se za svým uspokojením, i když nedochází k jejímu naplnění. Bílý muž nezná svůj stín. Primitivové, divoši jsou hlavně ti druzí, kteří žijou odlišným způsobem než je on zvyklý. To že si do nich promítá svůj vlastní duševní stav mu naprosto nedochází. Nežije v souladu s přírodou a přirozenými vyššími zákony. Jeho nenasytnost a hrubost je vidět například i na likvidaci bizonů, kteří se kdysi pohybovali ve velkých stádech. To samé se odehrávalo u ryb na jiné části planety, kdy jim nebyl dán prostor na jejich přirozenou reprodukci. Kniha popisuje scény a já úplně cítil, o jak zásadní témata jde. Třešničkou na dortu je pak popis indiánského intuitivního hledání odpovědí z vnějších příhod, takzvaných náhodných událostí. A tak po přečtení této knihy mám pocit, že víc chápu jak film, tak i sám sebe jako bílého muže.


Zásadní kniha v českém prostoru, které si skoro nikdo nevšiml. Jen pro některé z nás, tehdy hledajících sebe sama, se stala důležitou připomínkou a možná i mezníkem. Pravděpodobně nejdůležitější kniha mého života.


Pokrm pro duši... Mnoho mužů a žen si až dnes uvědomuje zásadní důležitost týkající se mužství a ženství v našich životech a mnohé podivnosti s tím spojené. Autor této knihy jako už vícekrát ve svých dílech, jasnozřivě ukazuje zásadní síly a symboly, které za potížemi stojí. Při čtení jsem měl často pocit, že se dotýkám něčeho, co je větší než já,než má individuální existence, i když těmito rozpory jsem ve svém životě tak často v kontaktu. Není to kniha k přečtení za jedno odpoledne, ke čtení mě to táhne znovu a znovu zpátky, aby mě to obohacovalo více a více. Moje srdeční záležitost.


Knihu jsem ohodnotil 5 hvězdičkami, ale hodnocení není až tak směrodatné. Kniha byla pro mě důležitá jako jakýsi odrazový můstek pro pochopení a prožití toho, o co vlastně v esencích jde. Na druhou stranu je tato a podobně i druhá kniha Diamantového srdce psána takovým "nepřirozeným" jakoby matematickým stylem člověka, který sice ví velmi dobře a přesně co chce vyjádřit, ale nejde mu to lehce. Teprve od třetí knihy to potěší i svou lehkostí a hravostí. Tohle ale bylo fakt těžké, i když užitečné jako odrazový můstek do studia esencí.


Psáno svižným stylem podobně jako u třetí knihy Diamantového srdce. Dotazy žáků a žákyň mi dávaly smysl a byly k tématu. Vnikající kniha pro toho, kdo chce prozkoumat svá nastavení, své postoje, svá přesvědčení ohledně potřeb, touhy a vášně. Nic není tak nízké, aby zároveň nebylo připomínkou božského.


Kniha se mi těžko hodnotí, protože jsem po dlouhé době četl knihu, která mi nešla pořádně číst a strávil jsem s ní pár měsíců. A to posledních několik let čtu jen knihy, kterými jsem nadšen a čtení mi jde přitom lehce. Což nebyl rozhodně případ této knihy. Možná je to tím, že je určena spíše pro ženy, a nemá tak úplně pevnou strukturu, i když to tak podle názvů kapitol může vypadat. Možná to bylo celé způsobené tím, že moje ego toužilo objevit vztah mezi intuicí a tvořivostí, ale to se nepovedlo. Snadněji se mi četly jen kapitoly týkající se 1. a 7. čakry, a věřím, že autorka je napojena svou intuici, jen já to nepobral. Budu rád, pokud někdo bude mít jinou zkušenost, jiný zážitek z této jistě zajímavé knihy.


Ještě jsem nedočetl, ale jinak příjemné a inspirující čtení. V mnoha ohledech pravdivé, což jsem upřimně řečeno vůbec nečekal. Ale samozřejmě jen tšžko může naplnit vše to, co slibuje na začátku. I tak jsem spokojený.


Kniha fundovaného autora, plná informací, ale pro mě ne moc lehce čtivá. Celkem dobře popsané, jak nás může obsah střev významně ovlivňovat třeba i citově a na chování, a vše na vědecky ověřitelném podkladě. Chyběla mi jednotná linie a trochu zevšeobecňující pohled. Autorem je vědec a lékař, a tak je to více o platnosti jednotlivých tvrzení. Nicméně výzkum pokročil překvapivě daleko v této důležité oblasti.


Kamarádka byla nadšená z knihy HYPERSENZITIVNÍ LIDÉ MEZI NÁMI, ale tu jsem nesehnal. Tak jsem půjčil tuto knihu CITLIVOST JAKO VÝHODA. Přišlo mi, že se nemohou pořádně začíst. Je samozřejmě jasné, že být k sobě jemný znamená v tomto případě dokázat najít si klid a odpočinek od všech možných přetěžujících impulzů, a počítat s tím, že k přetížení může nastat. A také je dobré si přečíst, že někdo to má podobně jako vy sami. Tato kniha mi přišla jako takový soubor novinářských článků, plných sdílení od čtenářů s komentářem od autorky. Někomu může tato kniha hodně pomoci začít se rychle orientovat, co vlastně dělat. Já osobně jsem vděčný uživatelům Bomber a Hipi, za jejich komentáře, protože jinak bych knihu koupil, a nevěděl bych, komu ji předat dál, komu by to přineslo prospěch.


Pro mě zásadní rozbor tohoto díla napsal Rudolf Starý ve své knize "Potíže s hlubinnou psychologií" strana 22. Tato kniha je součástí hlubokého probuzení na počátku 20. století, které vedlo ke vzniku psychoanalýzy, k novým uměleckým proudům, ale hlavně uvědomění, že skutečnost není monolitem nezávislým na prožívajícím.
Pro mě je fascinující vidět, že ani po 100 letech není pro některé jednoduché to poznat. Někdo může chápat jen to fyzično, někdo může moralizovat, a někdo už vidí zvláštní stíny za kulisami věcí a vztahů, tak, jak to poznávali někteří lidé už právě na přelomu 19. a 20. století.


Nadšeně jsem přečetl části věnované zdravotním obtížím, a naopak některé předchozí pasáže v knize jsem úplně vynechal. Líbilo se mi uvedení několika různých a někdy i dosti protichůdných hypotéz.


Mě přijde vhodnější přístup Somatic Experiencing, autor Peter Levine.


Hm, koukám, že někoho tato kniha natolik zaujala, že dal odpad a dlouhý komentář. Za mě dobrá nenápadná kniha. Přišlo mi, že náročnost cvičení se příliš rychle zvyšovala. A nesedlo mi to tak, abych u toho dlouhodobě vydržel. To ale nemusí být knihou. Možná je celé nesmysl opakovat něco, co někomu fungovalo. Spíše najít vlastní postup.


Připadá mi, že autorka má opravdový dar slova. Kniha by mohla výborně posloužit jako vstup do hlubšího uvědomění toho, jak funguje rodina a jak fungujeme my v ní.


Kniha se mi líbila, i když jsem muž. Připadalo mi to jako takové obecné náhledy na život, ale tak dobře napsané, že je to inspirující a čtivé. Úplně jsem vnímal tu dobu těch „úspěšnějších“ před zhruba 20 a více lety, kterou mnozí chtějí žít i dnes.


Při čtení mi docházely souvislosti, jak funguje lidské tělo. A bylo to jednoduché a zábavné čtení, jako když jsem dříve louskal detektivky.
