Mercatino komentáře u knih
Židovka z Toleda ?
Jaká byla ??? Krásna, vášnivá,věrná, roztomilá,odhodlaná,inteligentní,svůdná,no prostě a jednoduše k Pomilování :)
Don Jehuda Ibn Ezra?
Moudrý muž obchodního ducha,jehož hlavní zálibou byly dá li se to tak říci, hrátky s ohněm.Milující otec jenž šel cestou dobrosrdečných intrik,cestou slávy,peněz a také šel a odešel cestou moudrosti a míru.
Židovka z Toleda je knihou veliké vášně a nedosažitelného míru.Na mne ale každopádně příliš krátkou, Dle mého názoru zůstalo na čtenáři mnoho otázek ,které si musel zodpovědět nakonec sám.
Milá Anno !
Veškerá slova jsou zbytečná.Udivuješ svou otevřenou odvahou.Chci být jako Ty,alespoň trošku.Dívat se občas na sebe Tvýma očima.Budeš mi chybět.Je mi líto,že jsi nemohla napsat ještě pár sťastných stránek.Tvůj sen se mimo jiné splnil.Tvůj deník se prodáva,napsala jsi to tak dobře,že mnozí pochybovali. Anne vidím Tě tak jasně a kvůli Tobě i sebe lépe.Tak děkuji.
Pro mě za mě kdyby ta kniha byla jen o Bennetu Landsmanovi,tak si myslím,že by to bylo mnohem lepší. Protože Bennet byl postava s největším potenciálem a kniha se mohla jmenovat Doktor
Knížka velmi dobře napsaná, vzhledem k tomu kdy byla napsána. Každopádně jsem přesvědčen, že zůstat chlapci na ostrově déle, všechny zvířata by tam podráždili. Osobně by jsem uvítal situování příběhu více do subtropických pásem, kde by se chlapci mohli více živit nějakými rostlinami. Jules Verne byl pravděpodobně vášnivý lovec a tuto loveckou náturu převedl i na dětičky. Např vyvraždění tuleňů je masakr dle mého i pro dospělého. Souhrnem nebýt toho střílení, knížka by byla více než použítelná pro mládež. Vykreslení charakterů je snad tou nejzajímavější casti knihy.
Skvělá,kdo by to všechno tušil.Tak pánové držte se a slečny buďte tolerantnější.Pro všechny chlapy povinná četba,určitě to nikoho nezabije ani neuškodí.Skvělá kniha,jak čtu dámy už všechno vědí,je jim to známe,ale pro mne to jsou téměř převratné a velice důležité informace a díkyBohu za ně.
Nádhera, zamiloval jsem se do ni během pár stránek. A přece ani já bych ji zachránit nedokázal. Ta doba, doba pastí, strachu a temnoty v lidských duších, to přece není tak dávno.
Par roků v káznici mi přišla jako vykradačka Tuláka po Hvězdách od Jacka Londona. Jinak příběh mě na několika místech docela zarazil, zejména v případě, když odešel od Indiánů. A víceméně jsem měl občas pocit, že Motýlek se snaží utéct spíš sám před sebou než z vězení.
Je to kniha zvláštní řekl bych i přes svůj odpuzující obsah.Diváka přitáhne semkne a nepustí. A nakonec je z toho takový zajímavý pocit,protože musíte říct,vždyť to byl i přes to všechno skvělý příběh.
Cože,to snad není pravda !!! Výborná kniha,která lidem podává ty nejdůležitější pravdy ze všech hlavních náboženství a ukazuje to krásné a společné,jednoduché a přitažlivé.Docela mi to připomíná filozofickou knížečku Sophiin Svět ale s hlediska náboženství a proto je tak důležitá.Shrnuje to podstatné co by lidé měli znát pokud chcou mít alespoň malý přehled.
No s knihovny jsem si to vypůjčil,protože už jsem nevěděl co bych si měl vlastně půjčit a toto mi tak nějak padlo do ruky.Koukl jsem na to,přečetl jsem si zhruba obsah. Jo válečný román,to půjde. No a nakonec mi kniha padla do ruky fakt dobře. Sice spíše než válečný román,je to romantický pojatý příběh z druhé světové. Ale je to skvělá,Taťána boží,oblíbil jsem si jí již od prvních stránek. A hrdina Šůra, opravdový frajer,který vážně nemá chybu.Jsem taky zvědavý jestli se někdy dočkám českého vydání dalšího dílu. Ale první bude vždy jedna z nejlepších knížek jaké jsem kdy četl.
Tak toto je Marco Polo,takto bláznivě jsem si vždy představoval,že život Marka Pola vypadal než jsem si tento román přečetl. Je to tak strhující až se chvílemi budete muset nadechnout a popadnout dech. Vtipný,ano to je,vždy na úkor hlavního hrdiny. Nádhera.
Toto je pořádný náklad krásných myšlenek. Jak začít. Autorka píše stylem kdy krouží kolem cílové myšlenky jako dravec nad svou kořistí. Neustále vidíme jak jsme blíže tomu co se nám snaží sdělit skrze filozofii, sociologii, historií, ekonomii atd... Otevírá oči způsobem, který je nenásilný, nevtíravý. Sitopie je velmi odvážná kniha, myšlenka a pro velkou část lidí bude absolutně nestravitelná a přitom je zajímavé, že autorka nikomu nestraní, možná jen přírodě.
Skutečně přínosný obsah knihy, který by se ve skutečnosti vešel na pár stránek stojí za to. Každopádně omáčka v podobě různých výzkumů a zbytečných příběhu na mě působila jako vata a přišla mi dost zbytečná. Určitě to není kniha, kterou bych potřeboval mít doma, takže obratem prodávám.
První knihu Šinjů jsem četl před 15 lety a pak jsem v této sérii tak nějak průběžně pokračoval. U této knihy jsem si uvědomil, že se asi něco změnilo. Možná já, možná autorka a možná také hrdina Sano Ičiro. Moc mě to nebavilo, nevěřil jsem hrdinům, ani těm malým ani těm velkým. To kouzlo, které mě přeneslo do starého Japonska je pryč. Také šablonovitost každé knihy už je na překážku a možná nastal čas změnit tempo a zkusit něco jiného.
(SPOILER) V tomto komiksu mi přijde, že Alejandro Jodorowsky začíná senilnět. Raději nebudu srovnávat s Kastou metabaronů, ale pár připomínek bych měl.
Celý svět Metabaronu je jedna velká hra extrému a brutalit. Celou dobu jsem měl za to, že tento svět v kastě si na nic nehraje a je prostě takový jaký je.
No a pak přijde tento komiks Metabaron a objevilo se zde pár věcí, po kterých bych komiks přejmenoval na METEBLBOUN.
Jako opravdu před koncem světa je jediné přání Metabarona prosouložit se do nekonečna? No jasně, pokud bych to byl já, nebo někdo jiný z nízké lidské rasy, ale Metabaron? Co je to za blbost?
Nebo na začátku komiksů, když vytvořili nového metabarona tím, že naklonovali pozůstatky DNA předchozího Metabarona, který je už dávno po smrti a jeho pozůstatky létají někde ve vesmíru. To si jako fakt zde hrál Jodorowský na Jurský park?
Samozřejmě kresba zde byla úžasná, ale to je asi tak jediné velké plus. Samozřejmě i zde najdeme věci, které v kastě byly úžasné, všechny ty extrémy a brutality, ale pokud to neladí k postavám, kterým nevěřím, tak jsou zbytečné.
Další kus, s kterým bych se chtěl opakovaně pomazlit. Příběhy mi seděly, ale uvítal bych, kdyby jich v tom díle bylo alespoň stovka. V každém případě jsem rád i za toto dílo, ve kterém mi těch pár příběhu rozjasnilo den do černobílých barev Sin City.
Velká škoda. Má to být pro děti, které by měly pochopit základní motivy postav a dějovou linku příběhu. Komiks je zmatený, a na to, že měl jen 68 stran jsem se v něm dost ztrácel. Pěkný průser. Prostě někdy nedokážu pochopit jak je možné, že se taková sračka může vydat a zkazit poměrně povedenou edici.
Příběh Pařížské tržnice mě bolel celou dobu co jsem jej četl. Nebylo se zde ke komu připoutat. Hlavní postava je zde úplně ztracená a bezradná, skoro na facku. Ostatní zde jen kují pikle a číst to vyvrcholení klepů a pomluv bylo utrpením. No nedívím se, že kniha neměla ve své době úspěch jak jsem četl v doslovu, ale na některé postavy opravdu nezapomenu. Nejvýraznější postavou v knize není Florent, ale Líza majitelka uzenářského krámu a další nejvýraznější postavou je zde samotná tržnice, která žije sama za sebe ...
O tom jak kočka žije jsem se zde něco dočetl, ale o tom aby mi v noci neskákala na hlavu zde nic není. Musím si půjčit ještě něco dalšího. Dost informací jsem se dozvěděl, ale chci jít dále.
Skromný komiks s obyčejně originálním příběhem. Nemá to chybu.