Mermaida komentáře u knih
Válečný román z fašistické Itálie byl pro mne nevšedním, avšak ne úplně uspokojivým čtením. Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst. Motala jsem se v kapitolách mezi Veronou a Portofinem. Ale po více jak měsíci odkládání, jsem knihu vzala do ruky, a během jednoho "marodícího" odpoledne jsem zbytek knihy přelouskala - á 250 stránek. Asi přišel na knihu ten správný čas. :-) Najednou vše do sebe zapadalo a nechtělo se mi knihu odložit. Byl to milý a laskavý příběh.
Ještě plus za nádhernou obálku. :-)
Krásná poutavá knížka. Příběh o tom, jak se Kerdrucký přístav stal pro Marianne nadějí, že nikdy není pozdě změnit svůj život a pohled na něj. Jak i v pokročilém věku lze objevit lásku a vášeň, a také přátelství. Bylo to příjemné čtení, u kterého se zasmějete i popláčete. Neváhejte, a počtěte si.
Přišlo mi, že kniha je "o ničem" - ačkoliv se úzce dotýká tématu, které ale není plně vysloveno. A zrovna na konci, to konečně vypadá, a hle ... tím kniha končí. Prostě neucelené, a neustále se omílá to samé dokola - ačkoliv to omílané je vztah. A text rozdělen pouze značkou, bez kapitol, mi k celkovému dojmu také nepřidal. Pro mě zklamání..
Dandy1: Kniha je zfilmovaná. ale se švédskými herci! http://www.csfd.cz/film/73244-muz-jmenem-ove/prehled/
Velice silný a čtivý příběh. O to silnější, když si vezmete, že je inspirován skutečnými událostmi. Příběh Rachel se mi četl s neuvěřitelnou lehkostí. Hodně zajímavý je i doslov, kde se dozvídáme co vše vedlo autorku k této historické novele. Za mě rozhodně pět hvězdiček, jelikož kniha vtáhne čtenáře a jen tak nepustí. A vy s napětím sledujete co vše se v tomto příběhu odehrává za "životní peripetie"...
Smekám! Ze začátku mi to přišlo divné a rozvláčné, ale postupně se děj rozjel a já hltala stránku po stránce, užaslá skvělou dějovou linií. Fantastické fantasy.
Kam se na Hostitele hrabe autorčina sága Twilinght a i ta byla pecka! :)
Hobit je klasika, a já se stydím, že jsem ho (pře)četla až teď!.. Už dlouho - předlouho jsem ho oddalovala. Tentokrát, jsem se do něho Konečně pustila díky výzvě pro r.2016 (Kniha z žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih), ale nestihla jsem ho dočíst do konce roku :( Ale i tak jsem ráda, že jsem ho konečně zdolala a mám ho za sebou, a že mám sama pro sebe jedno velké plus za přečtení dlouho odkládající knihy :)
Ačkoliv mě to mrzí, neboť jsem si spisovatelku velice oblíbila, tak tato kniha mě docela zklamala. Přestože tu není stovka postav, tak jsem se v ději a v orientaci postav dost ztrácela. Příběh na mě působil rozvláčně a možná zbytečně zdlouhavě. Sestry na mě působily hodně hekticky, ale zřejmě o to spisovatelce šlo :-) Ale mě to bohužel tentokrát vůbec nesedlo. Možná je to i obdobím. Ráda si zkusím knihu znovu otevřít v nějakém méně "stresovém" čase. A uvidím... Rozhodně, ale na autorce prozatím nezanevřu!
Můj druhý Kotleta právě dočten. A musím konstatovat, že to byla stejně úchvatná četba jako má prvotina v díle "Příliš dlouhá swingers party". Sex, démoni a akce - co víc si od Kotlety přát? :-D
Toto je velice silný příběh. A jak píše JanaT. pod mým komentářem, zde nejde o kvalitu knihy či knihu jako takovou, ale o to co v ní stojí - to o čem je! Myslím, že u takovýchto vzpomínkových audiobografií bychom si měli uvědomit co nám pisatel odkazuje. Je to kus "naší kruté historie", kterou nikdo nikdy neodpáře. A i přesto se to četlo velice dobře a svižně, i když já osobně, jsem v jednu chvíli neměla "sílu" číst dál a musela jsem knihu na pár dní odložit - ale přiznávám se, jsem "slabá" povaha :-) Nakonec jsem knihu dočetla, a smekám. Já osobně bych nechtěla na nic takového vzpomínat, i jen kvůli tomu, abych to celému světu podala v knižní podobě... Rozhodně stojí za přečtení.
Velice emocní román. Bohužel jsem knihu četla až po shlednutí filmu, a díky tomu mi kniha neposkytla takový zážitek, jaký mohla. Je mi naprosto jasné, ze kdyby kniha byla první (před filmem), daleko více bych ji prožívala. Přesto jsem z příběhu o Lili nadšená. Je to zvláštní číst o transžene (jak uvádí autor). Kor z doby, z které příběh pochází. Zajímavý byl i doslov a rozhovor s autorem, které toto druhé vydání obsahuje.
Fotbal sice není můj šálek kávy, ale přesto mě kniha o Britt-Marii chytla za srdce a jen tak nepustí. Britt-Marie nikdy nikoho nekritizuje, jistě že ne ... :-) A přesto si ji postupem času oblíbíte stejně tak jako ostatní postavy z tohoto "pohádkového" příběhu o fotbalu, který musí milovat přece každý.. :-)
A v kuchyni už mám předělanou zásuvku v tomhle pořadí: Vidličky - Nože - Lžíce! Prostě jen pro ten pocit, abych veděla že i tady byla Britt-Marie...
Už teď s nedočkavostí čekám na další "úžasné" dílo z pera Fredrikova. Doufám, že ne nadarmo!
Velmi pěkné čtení - příběh mě upoutal a vtáhl. Tuhle tématiku můžu, tudíž se mi kniha a i příběh líbily. Autorce velké plus za nápaditost a hezký sloh. Určitě mám v plánu se pustit i do druhé knihy, a už teď se těším.
Tak tahle kniha byla naprostá Bomba! Na mě nezvyklý žánr, a přesto mě zaujala na tolik, že se od ní nedalo odtrhnout, jen horko těžko jsem se soustředila na práci, po té co jsem knihu zaklapla při vystupování z mhd u práce .. Příběh a téma byl fascinující, velmi čtivý. Obdivuji autora, za jeho fantazii, která zřejmě za příběhem vězí. Celou dobu při čtení jsem byla napnutá, jak příběh "Rozpojenců" dopadne. A nakonci jsem neveřila, že mám již knihu za sebou..
Krásný dojemný příběh, o jednom "starém" mrzoutovi, který vás chytne za srdce a vy čtete a čtete a zjišťujete, že on ten Ove, zase nebude takový bručoun. On to bude docela dobrej chlap, se kterým se život nemazlil, a tak se on nemazlí s ostatními.
Na začátku jsem si říkala, že ty jeho "zásady" jsou fakt na hlavu, a že to autor trochu přepísknul s tou negací hlavní postavy. Jenže záhy jsem zjistila, jak jsem se spletla a hle, Oveho jsem si víc a víc během čtení oblíbila, až tak, že mi bylo z konce knížky smutno. Backman prostě umí vtáhnout do děje!
Rozhodně doporučuji si přečíst. Za mě je to úžasné dílo. I když mě daleko víc uchvátila Backmanova "pohádková" Babička :-) (= Babička pozdravuje, a omlouvá se).
Tak včera dočteno - od této spisovatelky je to již má třetí kniha. A ikdyž byla hodně zajimavá, hodně emotivní (díky pohledu Saskie), tak mě kupodivu neoslovila tolik, jak jsem čekala. Ale rozhodně tím nemyslím, že se mi nelíbila. Líbila, ale nebylo to takové "wow", jaké jsem měla třeba u Sedmilhářek.
Ze začátku mne nijak neoslovila a nebavila... S porovnáním s Manželovým tajemstvím mi přišlo, že se to tady nějak pomalu rozjíždí (myšleno dějově). Až jsem si říkala, že tahle kniha bude slabota. Ale ono se říká, že se nemá dát na první dojem, a ještě že jsem tak neučila. Děj se začal rozjíždět a já knihu hltala stránku po stránce a nemohla se dočkat rozuzlení "kvízového večera". Nakonec mi přišla daleko napínavější než autorčina (již mnou zmíněná) kniha Manželovo tajemství. Když to zhodnotím kolem a kolem - tak to byla skvělá kniha - nadchla mě, ikdyž se to zprvu tak nejevilo :-)
Zajímavá kniha - brilantně napsaná s poutavým příběhem, který si lehce plyne mezi současností a vzpominkami hlavní hrdinky Maud, čímž se celý příběh utváří. Mít vypravečku, která je zapomětlivá (má stařeckou demenci) jsem vnímala občas chaoticky a sem tam jsem se ztratila, ale pak se objasnilo, jak a proč jsme se tam s Maud ocitly. Rozhodně knížka stojí za přečtení, nejen kvůli rozuzlení děje a odpovědi na otázku, zda - li se povede Elizabeth najít, ale také kvůli poukázaní na to, jak "asi" vnímá své okolí člověk, který trpí stejnou nemocí jako Maud.