mgeisselreiter komentáře u knih

Typ knihy, kdy se těším, až budu moct pokračovat v dalším čtení. Velmi zajímavý náhled do vztahu dvou komplikovanějších osobností. Vlastně ti dva hrdinové možná ani nebyli tak komplikovaní, jak si o sobě mysleli, ale prostě mezilidské vztahy a také vztahy dvou (mladých) lidí není nic jednoduchého a už vůbec ne přímočarého. Autorka čtenáři ukazuje, že život je složitější, než by se mohlo zdát. 25. 7. 2021.

4 25.07.2021

Kniha 4 v 1. Forsyrh přináší 4 nezávislé příběhy umně spojené do kompaktního celku. První tři jsou typické špionážní, velmi dobré a zajímavé. Poslední je taková perlička, kde autor velmi mile překvapil. Napsal totiž zdařilou parodii na detektivky. 75% v závěru přechází k 80% a ukončení není nijak překvapivé, přesto jde o skvělou tečku za výbornou knihou. 3. 6. 2021.

4 03.06.2021

Jedna z knih, která vám nedovolí od ní odejít, dokud ji celou nepřečtete. Boulle se s tím nepáře, servíruje čtenáři to hlavní bez zbytečných oklik a zbytečných keců. 100%, 2. 5. 2021.
Původní filmové zpracování se od této předlohy liší, ale rozhodně je také výborné.

4 02.05.2021

40 dní pěšky do Jeruzaléma byla první kniha od Zibury, která je fakt super. U této knihy už bylo trochu cítit té komerce (tedy ne v tom cestování, ale že Ladislav už něco zažil, něco napsal, už je tak trochu hvězda...). Děj mi přišel na ten rozsah až trochu chudý, jakoby v Nepálu a v Číně toho autor moc nezažil. Ovšem styl psaní s typickým autorovým humorem je stále přitažlivý a zábavný. Proti prvotině je to slabší, ale pořád hodně dobré. 75-80%, 30. 3. 2021.

4 30.03.2021

Skvěle skloubené reálie divokého Irska roku 1982 s celkem zajímavým detektivním příběhem, který je navíc dle skutečnosti. Moc pěkně se mi to čte a vychutnávám si to. 85%, 29. 9. 2020.

4 29.09.2020

(SPOILER) První část ve stylu autora opravdu dobře a detailně rozpracovaná, až dokumentárně. Bohužel Forsyth postupně přechází do "amerického" stylu, tedy méně pravděpodobné, více přehnané, zkrátka jako scénář k hollywoodskému filmu. Ještě mi chyběl detailnější pohled ke skupině šílenců, kteří za vším stáli, a jejím aktivitám. V závěru tuto oblast autor skoro přeskočil. Možná v tom byly tlaky vydavatelů? I přes mou kritiku velmi dobrý román. V mnohém dokonce Forsyth předpověděl budoucnost. 75%, 21. 9. 2020.

4 25.09.2020

Dobře a čtivě napsaná kniha. Dokázala ve mně probudit zájem o pouště, neboť autor je dokáže líčit od srdce. Je cítit, jak je miluje, jak je vychutnává. I když se jedná o starší výpravy (1989, 1993, 1996), nic to neubírá ze zajímavosti, navíc kniha vyšla v roce 2011, takže autor ji zasazuje do nedávné současnosti (zmiňuje, co následovalo později na místech, kde byl apod.).
Nakladatelství Jota tentokrát trochu odfláklo korektury. I když provedení knihy je dobré a kvalitní včetně pěkné barevné foto-obrazové přílohy, v textu se vyskytuje poměrně dost chyb. 75-80%, 20. 6. 2020.

4 21.06.2020

Mírně nevyvážená kniha, ale rozhodně zajímavá a poutavá. Některé části, které by mohly být zcela realistické, jsou zbytečně přehnané (pobyt na farmě...). Pasáže sci-fi dle mého názoru autor zbytečně "vědecky" vysvětluje, fungovalo by to úplně stejně i bez "vědeckého" základu. Samotná nosná myšlenka není sice nijak originální, ale její zpracování je dobré a zajímavé. Přes tyto výtky četby nelituji a možná autora ještě někdy zkusím. 75%, 24. 11. 2019.

4 24.11.2019

Kniha, která mi dělá radost, která mě těší. Srší z ní taková upřímnost, přirozenost, nehraje si na nic, je svá. Je to takový poctivý cestopis, ale zároveň to ani není tak moc cestopis. Kniha mě pohltila, a to se nestává příliš často. Je čtivá, v mnohém zajímavá. Díky nakladatelství JOTA se k vám dostane neodfláknutá kniha, dobře provedená, doplněná spoustou fotografií (i když se nedá říct, že jsou skvělé, jsou dokumentární; nejsou na lesklém křídovém papíru, i to nevadí). 80%, 22. 11. 2019.

4 22.11.2019

Jeden zajímavý příběh za druhým, částečně navazují, ale dají se číst jako samostatné povídky. Ač jsem se nikdy nezajímal o vojenskou historii, příhody letců z 1. světové války mi přiblížili toto téma tou nejlepší formou. I když historky se zdají někdy až neuvěřitelné, skutečnost prý byla ještě divočejší. 80%, 30. 9. 2019.

4 05.10.2019

Vydavatelství Volvox Globator je u mě zapsané jako vydavatel zajímavých titulů, ale zároveň jako vydavatel knih s neskutečným množstvím chyb. Platí to i pro tuto knihu. Děj je zajímavý, podaný čtivě, autor si dal práci vyhledat a spojit množství útržkovitých informací do kompaktního celku. Čtenáře možná zklame, že v anotaci avizované záhadné pozadí není ani nijak záhadné a mýtické, ani překvapující.
Čtivosti bohužel ubírá opravdu neskutečné množství chyb v textu. Nejsou výjimkou 2 chyby v jednom odstavci, pokud je souvislých 10 stran bez chyby, je to světlá výjimka. Nemyslím si, že při vydávání (nejde o žádný žhavý bestseller uváděný na trh v co nejkratší době po vydání originálu) není čas ani prostor ke korekci. Je to ostuda!
Celkově dám 70% a zůstanu u 3*, 26. 5. 2019.

4 26.05.2019

Autor se pokusil dle skutečných událostí napsat román, který se mu dle mého názoru úplně nepovedl. Je to jakási směs beletrie a dokumentu, působí to neučesaně a neuspořádaně. Jakoby se Carter nedokázal rozhodnout, zda napsat beletrii nebo naučnou knihu. Výsledek je takový, že čtenář se dozví jistě dost zajímavých informací, ale forma není zrovna nejlepší. 60%, 24. 3. 2019.

4 24.03.2019

První třetinu jsem si říkal, že námět je jako přes kopírák snad stovek obdobných, že se tam nic neděje a že autor se do psaní románu ani neměl pouštět. Pak se ale ukázalo, že mě styl tak nějak dostal. Kniha se čte velmi dobře, jsou okamžiky, kdy téměř jedním dechem. Výsledek je tedy nakonec víc než jen dobrý. Jediné, co mi snad trochu vadí, je z mého pohledu trochu neuvěřitelnost nastalého stavu (nechci být moc konkrétní, abych neprozrazoval děj, jde o ten způsob přežití a obrany). 85%, 21.10.2018.

4 21.10.2018

Moc zajímavá knížka. Zcela výstižná je věta z anotace: "Kniha nemá jednotnou formu, ale text působí velmi sugestivním dojmem". Je to jen něco přes sto let od doby vzniku této knihy, a přesto čtenáři ukazuje zcela odlišný svět, prakticky zcela nepředstavitelný. Bajky a legendy jen dokreslují a podtrhují primitivní způsob života "Nových lidí". Kniha ani po letech neztrácí nic, naopak spíš získává více na zajímavosti a exotičnosti. Doslov překladatele přináší další zajímavé údaje, pochvala též patří vydavateli, který připravil knihu snad bez jediné chybičky, s původními ilustracemi a kouzelným "sněhovým" přebalem. 85%, 29.7.2018.

4 29.07.2018

Na nemnoha stránkách se autorovi podařilo přitáhnout pozornost čtenářovu a zaujmout ho prostým líčením jednoho obyčejného života. Kouzlo je v tom, že to "prosté" a "obyčejné" je podáno nadmíru zajímavě. Dýchá na nás vesnická atmosféra chudé horské obce od počátku 20. století a nenápadně se dostáváme až do sedmdesátých let, kdy lidé už spěchají za prací svými automobily. Jen náš hrdina jakoby ustrnul v čase, který má své kouzlo, přes svou drsnou a občas i krutou podobu. 80%, 12.5.2018.

4 12.05.2018

Ač si Čapka vážím a mám ho rád, zde jsem nucen hodnotit krutě málo, jen 40%. Vysvětlení je rovnou od autora z jeho předmluvy ke třetímu vydání v roce 1926, kdy se přiznává, že nejde o knihu, ale seriál fejetonů (vycházelo každý týden v novinách od podzimu 1921 do jara 1922), ale hlavně naznačuje, že neměl jasnou představu a tvořil pod tlakem termínů za pochodu (a navíc proti původnímu plánu 12 kapitol natáhl na 30). Já to vidím tak, že úvod, asi 30-40 stran, je skvělých s výbornou myšlenou (85%), ale následně Čapek cucá z palce, co ho zrovna napadne, děj tak není ucelený, často je i nelogický. V poslední třetině jsem už i některé pasáže přeskakoval a dočetl jen z povinnosti. 23.12.2016.

4 23.12.2016

Fiesta je tak trochu o nespoutaném mládí, životu bez starostí a jedna velká pařba. Zanechává ve mně už delší dobu (četl jsem dřív v originále) rozporuplné pocity. Na jednu stranu takové tlachání o ničem, na druhou stranu tak nějak ta četba v člověku uvízne a zakoření. Hodnocení asi tak 70-80%.
Stařec a moře byla kniha, ze které jsem měl referát někdy kolem 1988. Tenkrát se mi hodně líbila. Ani po letech jsem nebyl zklamán, je to velmi čtivé a hutné, přesto v tom ale nedokážu vidět mistrovské dílo, jako kritici. 80%, 6.11.2016.

4 06.11.2016

Před rokem a půl jsem shlédl oba filmy a hned si sehnal tuto knihu. Četbu jsem trochu odkládal, ale i po té době při čtení pořád vidím před sebou ty výborné filmové výkony. V tomto případě je těžké říct, zda je lepší film nebo kniha - oboje je totiž stejně skvělé. Kniha je psána s lehkostí, krásně a snadno se čte, prostředí je vylíčeno živě, že si je čtenář přímo vybavuje, podobně je to i s postavami. 90% a 5*, 29.2.2016.

4 29.02.2016

Kniha je slátanina nesmyslů, nemá to ani hlavu, ani patu. Naštěstí autor aspoň umí psát čtivě, ale obsah je absolutně o ničem. Čekal jsem, že se něco dozvím o nám ne moc známé zemi, něco o panujících poměrech, myslel jsem, že autor bude naznačovat, když ne otevřeně kritizovat, ale náznaky jsou tak nepatrné, že jsem je vůbec nepostřehl a až díky výbornému doslovu překladatele jsem si něco málo uvědomil. Také se mi nelíbí, že Mo Jen se nebojí psát občas i dost nechutně, myslím, že bez toho se kniha mohla obejít. Celkově styl klidně i 75% (autor psát umí), forma 20% (prolíná se absolutně nesmyslný děj pátrání inspektora Skobiceho s korespondencí fiktivního spisovatele s Mo Jenem a s úplně praštěnými příběhy, které fiktivní spisovatel sepisuje), obsah 40% (něco málo má trochu něco do sebe) - výsledně 45%, 1.1.2016.
Ještě doplním, že kniha byla sepsána od září 1989 do jara 1992 a poprvé vyšla v Číně 1993.

4 01.01.2016

Od Kafky jsem prvně četl Proces - byl jsem nadšen. Později Ameriku - opět nadšen. Následně Proměnu - přichází rozčarování. Nyní jsem dočetl Zámek a můj pocit je, že jsem možná Kafkou už přesycen. Nevím - kdybych změnil pořadí četby jeho děl, možná bych je zase hodnotil jinak? Nebo možná jsem při četbě Zámku nebyl správně naladěn? Zkrátka: četba Zámku nebyl požitek, nebyl zážitek, byla to snad potřeba se s dílem seznámit. Bohužel kromě zajímavého námětu neskutečné nesmyslné a neuvěřitelné byrokracie mě román nijak neobohatil. Snad je taky zajímavé, jak je román absurdní, jak během cca týdne hlavní hrdina poznává ženu, se kterou se chce vzít, vše jim krásně klape, načež posléze se ukazuje, že všechno je úplně jinak. Charaktery všech jsou vlastně bezcharakterní, chvíli něčemu věříme a následně je to lež... No když to teď sepisuji, vidím, že na díle je toho zajímavého víc. Přesto mě ale neuspokojilo.
Možná ještě jeden příměr: román vypadá jako jeden opravdu dlouhý Kafkův sen rozpracován do knihy. O tom svědčí některé rysy, jako např. když K. ráno vyjde na zámek, chvíli jde a najednou už je večer, K. nemůže dál... Nebo záhadné proměny postav: čeká na své pomocníky, přijdou jiní, jsou to mladí hašteřiví kluci, ale později potkává jen jednoho, je jakýsi starý, jiný, nepoznává ho... To jsou prostě jen sny přenesené na papír. A z mé zkušenosti platí, že vyprávěné sny jsou obvykle pro ostatní nudné, nezajímavé, nepochopitelné. Kafka díky svému nespornému literárnímu talentu toto zvládá, ale dost obtížně. Jo a taky mě při čtení často napadlo, že Kafka byl asi hodně nenormální jedinec (slušně řečeno). 55%, 16.8.2015.

4 16.08.2015