mi-380 komentáře u knih
Druhá světová v Evropě z pohledu amerických parašutistů. Často jsem měl při čtení pocit jako bych byl svědkem přímého přenosu nebo dokonce jako bych byl jedním z nich. Už se těším, až si zopakuji seriál HBO.
100 % (257 hodnotících s průměrem 92 %).
Erik Bark, muž číslo 1 z prvního příběhu (Hypnotizér) se vrací opět v hlavní roli. Keplerovci podle očekávání stupňují míru napětí a také prokombinovanost až překombinovanost pátrání po (jako obvykle) cílevědomém ďábelském superpadouchovi. Skvělá oddychová rychločetba.
80 % (jsem hodnotící s pořadovým číslem 2337 a zatím jsme na průměru 88 %).
Úspěšné využití několika x-násobně okopírovaných schémat: lidí, kteří dočasně ztratili paměť je v literatuře a filmu určitě víc, než ve skutečnosti, ekologické téma už je populární několik desetiletí, stejně jako klasické americké velkolepé finále. May jako účinné koření přidává svou specialitu - tajemné prostředí skotských ostrovů (kterým už nás párkrát okouzlil) a to vše dokáže smíchat do čtivého a zábavného napínavého thrilleru.
70 % (zatím 252 hodnotících s průměrem 87 %).
Chytře vybrané atraktivní prostředí a dovedně stupňované napětí v druhé polovině téhle tlusté bichle naštěstí přebijí častou zdlouhavost a naprostou vykonstruovanost a nepravděpodobnost zápletky. Můj první a poslední Minier.
65 % (zatím 739 hodnotících je na průměru 85 %, čemuž moc nerozumím, vlastně rozumím, ale tentokrát nejdu s davem).
Dokonale propracovaný svět alternativního státu Izrael a neméně dokonale propracovaná zápletka zapeklitého případu, který nekompromisně jako buldog řeší otlučený policajt chandlerovského typu. Autor nás dokáže vtáhnout do příběhu tak úspěšně, že čtenáři méně zdatní v zeměpisu musí mít pocit absolutně reálného světa. 100 %
Obálka trochu mate, nejde o žádnou erotiku, ale o poctivý jihoamerický (mírně magický) realismus. Podivuhodné zážitky skutečných historických postav se vyrovnají nejlepším dobrodružným románům a pomáhají trochu vysvětlit to neuvěřitelné španělské tažení, kdy pár stovek odhodlaných, statečných a velmi krutých dobyvatelů poráželo statisíce indiánů.
95 % (28 hodnotících s průměrem 82 %).
Sigurdur Óli, podobně jako Elínborg, nepatří mezi kriminalisty s geniální intuicí a duší plnou běsů, jako třeba islandský kolega Erlendur nebo norský Harry Hole. Erlendur je ale ve Východních fjordech (Chlad) a tak se v Reykjavíku do nového případu pouští Sigurdur, a to se stejným zaujetím jako jeho starší kolega. K dobré detektivce nám autor přidává dva skvělé bonusy:
1. Zajímavý popis situace v islandském bankovnictví těsně před krizí, která přišla v roce 2008.
2. Podrobnější pohled do života Sigurdura Óliho, postavy, která zatím vždy stála v pozadí a touto knihou rázně vystoupila ze stínu.
85 % (jsem 73. hodnotící, dosavadní průměr je 73 %).
Fenomén G. R. R. M.. Kromě té jeho slavné mocenské ságy zvládne napsat na špičkové úrovni skvělý upírský horor ze staré Mississippi, spoustu oceňovaných SF a fantasy, ale první text, kterým mě dostal ještě v časopisu Ikarie a který si dobře pamatuji i po letech, je také hlavním tahákem této povídkové sbírky a jednou z nejpůsobivějších povídek, kterou jsem kdy četl. Kvalitou, poselstvím a účinností výpovědi je pro mne v tomto žánru srovnatelná jen Růže pro Algernon. Šest dalších povídek sbírky za Písečníky zaostává: celkově 90 % (137 hodnotících s průměrem 87 %).
Skvěle popsaná bezedná propast mezi dvěma civilizacemi.. „Strach a chvění“ je nezbytné nejen při jednání s císařem, ale i s tím sebebezvýznamnějším japonským nadřízeným. Originální tragikomedie o těžko pochopitelném masochismu mladé Belgičanky v kafkovském labyrintu japonské firmy. Naprosto věrohodné vyprávění, autorka v Japonsku pět let žila. Před několika lety jsem viděl film, který výjimečně celkem úspěšně kopíruje knižní originál.
90 % (236 hodnotících je na průměru 80 %).
… prohlašuji, že mám hluboký obdiv ke každé Japonce, která sebevraždu nespáchala. Je to u ní projev odolnosti spojené s nesobeckou, ušlechtilou odvahou.
Situace, do kterých Keplerovi tlačí své postavy, jsou stále víc bizarní a nepravděpodobné. Napínavé hororové momenty, a těmi se nešetří, jsou ale popsány tak mistrně, že mi při čtení běží před očima jako skvělý filmový thriller. A ten konec?!
75 % (zatím 1503 hodnotících s průměrem 86 %).
Stoprocentní napětí a čtivost, to ano. Proti tomu ovšem stojí Harry v roli Terminátora a romanticko-genealogická intrikánská linka jako vystřižená z historických románů Paula Févala.
70% (zatím 1199 hodnotících je nadšeno v průměru mnohem víc - na 88%).
Opravdu napínavý thriller s několika temně hororovými scénami.
85% (zatím 1930 hodnotících je na průměru 89%).
Důkladný realistický popis staré Francie, kde se republikánské nadšení střetává (ale často i spojuje) s monarchistickými a církevními tradicemi. A do této absolutní reality až naturalismu Werfel šikovně vsadil něco těžko pochopitelného. Příběh se rozvíjí pomalu a díky přesvědčivě vykreslené psychologii mnoha postav také pomalu pokračuje. Rád bych věřil na zázraky a díky této knize plánuji výlet do Lurd. 85 %
Ota Fink mi trochu připomíná majora Zemana. Pevná ruka mocné strany je tu znát a Ota a jeho kamarádi z chudých poměrů ji vcelku uznávají. Některé reálie roku 1956 se mi ale moc nezdají: třeba kovomat - samoobsluha, banány, výhra 60 tisíc v Sazce, pivo dvanáctka v každé hospodě, atd. Já to nezažil, těžko tedy hodnotit. Příběh je ale jako vždy u Velínského napínavý, čtivý a valící se rychle vpřed...75 %.
Aktuální průvodce z roku 2018, v němž v době, kdy tohle píši, údaje i ceny vstupů a jízdenek odpovídají skutečnosti. Malá kniha, mnoho informací. Pokud bychom chtěli v omezeném prostoru Benátské laguny vše podstatné vidět a prožít, potřebovali bychom celý měsíc. Čtyři dny byly málo, zato načasování v půli dubna bylo přesné: moře čisté a voňavé, uličky zametené, turistů přiměřeně, teplota přijatelná, personál svěží. I v tomto průvodci se dočteme, že jaro je doba pro návštěvu nejvhodnější.
Návodný nápad, přehnaný cynismus, obdivuhodná schopnost mladého autora vcítit se do myšlení seniora. Při čtení se mi stále vracel obraz z nejmenovaného marketu v den akce: Zakřiknutí přikrčení dědové tlačící nákupní košíky a vedle nich jako generálové nervózní baby s nenávistnými pohledy, okamžitě již v zárodku negující jakékoli manželovy samostatné aktivity.
75 % (157 hodnotících s průměrem 81 %).
… Spravedlnost je lidský koncept, nikde v přírodě ji nenajdete.
Tak jsem dostal od Hany Doskočilové a Albatrosu, nakladatelství pro děti a mládež, 1985, pěknou lekci. Rozhodl jsem se s vševědoucím úsměvem prolistovat těch 21 notoricky známých příběhů na 93 stranách a potvrdit si své vědomosti. A ejhle, 5 příběhů mě překvapilo. Buď jsem o nich nevěděl, nebo jsem netušil jejich původ. Přiznám se, jsou to: Midasovy uši, Norimberský trychtýř, Buridanův osel, Prokrustovo lože a Ariadnina nit. Doporučuji, zkuste si tenhle testík také.
85 % (zatím 70 hodnotících s průměrem 91 %).
Sociální román, popisující nepředstavitelně těžký život chudých Dánů někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nexö dokáže smutné osudy prosvětlit občasnými veselejšími chvilkami, jeho styl je čtivý a navzdory více než 600 stranám se kniha čte jako detektivka, ovšem jako by ji z břicha Paříže kontroloval a ovlivňoval Émile Zola. Zároveň zde nacházím vysvětlení pro dva jevy:
1. Úžasná pracovitost, vynalézavost, skromnost, samostatnost, organizovanost, předvídavost, tvrdost a touha po něčem lepším, to vše nasměrovalo kdysi Evropany k celosvětové vládě v koloniích na všech ostatních světadílech.
2. Strašlivá bída a pocit nespravedlnosti značné části Evropanů začátkem dvacátého století mnohé z nich dovedl k ateismu a některé celkem pochopitelně až k extrému nesmiřitelného komunizmu (pokud neodpluli budovat Ameriku).
100 % (pouhých 29 hodnotících s průměrem 89 %).
Co jsem věděl o Řecku? Úžasná mytologie, Sparta, Trója, Athény, demokracie, Alexandr Veliký, velké námořní výpravy, otrokářství. V současnosti velké dluhy. Že i mezi tím byly řecké dějiny zajímavé, to jsem rychle pochopil při pročítání tohoto skoro osmisetstránkového díla, k čemuž mě dovedly De Bernièresovy romány. Zaujalo mně, jak hrdý a bojovný národ byli a asi stále ještě jsou Řekové, a to i přes mnoho století trvající život pod Turky.
100 % (9 hodnotících s 96 %)
Několik příkladů z novodobých dějin (spoilery):
… Po osvobození Řecka za pomoci Anglie, Francie a Ruska začátkem devatenáctého století byl k vnitřní stabilizaci království povolán bavorský král Ota I. Přísná hospodářská politika jeho německých úředníků vedla po deseti letech k jeho svržení.
… Po skončení první světové války Řekové zaútočili na Turecko, dostali se na dosah Ankary, ale další neuvážené velikášské útoky vedly k jejich oslabení, odražení a kruté porážce, což se projevilo pogromy na milióny Řeků a Arménů, kteří žili na pobřeží Turecka.
… V roce 1940 bylo Řecko přepadeno Itálií. Řekové tuto ofenzívu zastavili a zahnali Italy až do Albánie, kterou také částečně obsadili. Jenže pak přišli Němci a to byl tvrdší oříšek…
… Rok 1944, konec války v Řecku, k moci se dostávají komunisté. Churchill proti nim posílá britskou armádu, válka v Řecku se prodlužuje, v bitvě o Athény jsou komunisté poraženi a prchají do spřátelených zemí, mimo jiné i do Československa…
Škvoreckého image, hrabalovské věty, amadeovský příběh, v roli Salieriho dědic Komenského myšlenek dvacátého století, láska v hořkém světě, vším samozřejmě prostupuje hudba. Galerie odporných chlapů versus křehká, nedostupná, krásná elfka Emöke.
Před lety to byl pro mne jeden z nejkrásnějších knižních příběhů, často jsem na Emöke vzpomínal. Dělám to málokdy, ale dal jsem se do čtení znovu, vždyť jde jen o 80 stran. Příběh pořád dobrý, s formou a s arogantním vypravěčem jsem se ale při druhém čtení musel sem tam trochu poprat.
85 % (170 hodnotících, průměr 74 %).