mi-380 komentáře u knih

Neuvěřitelně podrobný a zároveň poutavý popis jednoho z posledních velkých procesů s německým válečným zločincem. Eichmann měl za úkol přesuny židovských obyvatel, při výsleších nezatloukal, snažil se vše popsat co nejpodrobněji a při procesu, který byl nejen o něm, ale o celé zrůdnosti genocidy, vycházely najevo také podrobnosti o chování jednotlivých států a národů vůči Židům. Se ctí z této zkoušky vyšli Bulhaři, Dánové, Italové. Naopak pogromy srovnatelné s Němci podle autorky aktivně prováděli Rumuni, Ukrajinci, Poláci, Lotyši. Arendtová nerespektuje politickou korektnost a tvrdě se pouští i do některých židovských organizací a autorit, které se snažily spoluprací s fašisty zmírnit utrpení a většinou dosáhli pravého opaku. Smutné a poučné čtení.
100 % (zatím 62 hodnotících s průměrem 94 %).

22 26.09.2018

Londýnské podzemí, podsvětí a žumpa, a to přeneseně i doslova. Častá otázka v komentářích: Je nebo není Tuesday stejná jako Lisbeth? Myslím, že každého zpočátku napadne, že ano, pak se nám ale odkrývá motivace, která je jiná, a jiné, to je razantnější, je i řešení, které zvolila Tuesday. Takže můj závěr: Tuesday není Lisbeth, ale určitě je to někdo z jejího příbuzenstva-:).
70 % (aktuálně 328 hodnotících je na průměru 75 %).

22 09.06.2017

Záhadné, napínavé, vtipné až poťouchlé, ale hlavně originální a čtivé dobrodružství. Sledujeme dvě dějové linie, mravenčí a lidskou, a čekáme a čekáme a čekáme, zda se někdy propojí. Děj je navíc doplněn moudrými kapitolkami (některé postřehy a poznatky mi připadají geniální a zařadím si je mezi nesmrtelné citáty slavných) z rukopisu postavy, která ač nepřítomna, se nad příběhem klene jako obrovská temná silueta trvale umístěná na pozadí.
85 % (zatím 219 hodnotících s průměrem 88 %).

22 22.02.2017

Takhle pečlivě, přesvědčivě a přitom čtivě popsané vyšetřování jsem zatím s výjimkou literatury faktu nenašel. Navíc autoři skvěle popisují charaktery všech důležitých postav, těším se na další díly.
95 % (zatím 211 hodnotících, 90 %)

22 12.10.2016

Jonasson je jako neúspěšný politik. V politice se vyžívá, strašně rád politické události světového významu ze široka, občas vtipně, často nudně a populisticky, komentuje, a mezi řádky z jeho závěrů vyplývá, že sám by to všechno uměl nejlépe. Jeho politické "postřehy" tvoří 90% textu, u dalšího čtení mě udržuje jen Nombeko.
Zatím v jedné třetině knihy 50% (756 hodnotících je na průměru 80%, takže to ještě nemohu vzdát).
Ještě, že jsem to nevzdal, jsem v polovině, ve Švédsku, příběh se příjemně rozjíždí a je stále vtipnější: 70% (763 hodnotících, 80%).
Dočteno s obtížemi v únoru 2016, občas velmi vtipné, občas vtipné, často jen tak ukecané: 65 % (1157 hodnotících, 80 %).

22 28.06.2015

V roce 2008 jsem na ČSFD hodnotil film jako běžnou ilustraci knihy (70 %). A teď něco o knize (100 %). Autor a já jsme se někdy v době revoluce sešli v Hájence a u piva jsme jeho knihy (hlavně OJAK) probírali až do rána. BH byl zjevně potěšen mou znalostí jeho díla a mladickým zápalem, takže jsme si sedli sami ke stolu, abychom měli klid. Diskutovali jsme takhle tenkrát poprvé a naposledy, ale stálo to za to. Jsem hrdým majitelem prvního vydání z roku 1982.
(Kniha má aktuálně 518 hodnotících a průměr 80 %.)

22 25.02.2015

Žambochova krvavá akční dobrodružství mám rád. A Koniáš, to je pro mne absolutní špička fantasy, a to nejen české. Po zhltnutí kolibříka Konec vlka samotáře to šlo velmi rychle v pořadí: Vlk samotář a Muž na stezce, Nějaký čas mi trvalo, než jsem sehnal Na ostřích čepelí - první knihu s Koniášem. A tenhle vstup do jeho dokonale promyšleného světa byl opravdu strhující: nápady, dějem, napětím, akcí a hlavně množstvím jasně a plasticky popsaných postav.
95 % (zatím 87 hodnotících s průměrem 95 %).
...
Ještě pro pořádek doplnění všech textů o Koniášovi podle chronologie jeho světa (vycházím z neúplného seznamu, který je na konci knihy Muž na stezce):
1. Až na dno (povídka) - rok 377 staré éry
2. Cherchez la Femme (novela) - 379
3. Štěstí z pekla (p) - 380
4. Lovci odměn (p) - 380
5. Hra špinavců (p) - 382
6. Fanoušek (p) - 385
7. Na válečné stezce (p) - 386
8. Smaragdová hora (p) - 390
9. Na ostřích čepelí (román) - 394-395
10. Pouštní škorpion (n) - 395
11. Špatná investice (p) - 397
12. Drsná hra (n) - 397
13. Vysoký příliv (p) - 398
14. Vlk samotář (r) - 398
15. Konec vlka samotáře (n) - 399
16. Cesta domů (n) - 400
Cesta domů je zatím poslední text o Koniášovi, na který se mohu těšit.
A pak je tu ještě Bakly...

22 13.07.2014

Dvě lahůdky pro milovníky a) SF s prvky hororu, b) psychologického hororu. King je jako vždy čtivý a dokáže nás udržet v napětí. 95 % a 90 %.

22 30.11.-0001

Ota Fink mi trochu připomíná majora Zemana. Pevná ruka mocné strany je tu znát a Ota a jeho kamarádi z chudých poměrů ji vcelku uznávají. Některé reálie roku 1956 se mi ale moc nezdají: třeba kovomat - samoobsluha, banány, výhra 60 tisíc v Sazce, pivo dvanáctka v každé hospodě, atd. Já to nezažil, těžko tedy hodnotit. Příběh je ale jako vždy u Velínského napínavý, čtivý a valící se rychle vpřed...75 %.

22 30.11.-0001

Měl jsem příjemný pocit návratu do Koniášova vegašského světa. S tím rozdílem, že tam nebyl ani Koniáš, ani Bakly, ani Herbert, a vlastně... asi ani Vegaš.
75 % (10.2.2016 - 17 hodnotících, 93%, 12.3.2020 – 49 hodnotících, 85 %).

21 11.03.2020

Nejdřív to ani není detektivka, jde tu spíš o celkem poklidné rozlousknutí staré záhady originálním způsobem. Oceánolog Cal je postava stejně svérázná jako jeho metody a obyvatelé městečka u skotského pobřeží jsou lidé jako leckde jinde. Neoplývají zdvořilostí, naopak jsou mezi nimi v podobném poměru jako v našich krajích vzteklouni, zlomyslníci, zakomplexovanci, podivíni, hamouni, zbabělci, rváči, ale také samozřejmě normální slušňáci, kteří se ovšem zas tak moc neprojevují, mlčící většina.
Postupem času ale přituhuje a počáteční klid se proměňuje v solidní dávku napětí.
80 % (je nás hodnotících aktuálně 46 a průměr je stejný – 80 %).
…
Možná trochu spoiler:
U útesů se Cal zastavil a pozorně si prohlédl pobřeží pod nimi. Pak pokračoval, ale každých sto metrů postup zopakoval. „Tamhle,“ ozval se konečně. „Na tý písčině.“ Podal Violet dalekohled. „Leží tam pomeranč.“ Zatímco se ho snažila zahlédnout, vysvětlil jí, že ho vypustil do vody v Jižní zátoce spolu s dalšími sedmi. Čekal, že se jich pár vyplaví zrovna tady. Když půjdou dál, určitě jich najdou ještě několik. K téhle domněnce dospěl na základě zakřivení břehu, toho, jak je břeh vystavený větru, byť ten není zrovna silný, a směru podmořského proudu, co omývá danou část pobřeží.

21 20.09.2019

Anglický venkov s nadprůměrným množstvím léčitelů a pohřešovaných bytostí. K tomu samozřejmě patří taková ta detektivní klasika: pozvolna se rozjíždějící pátrání, kvalitní charakteristika postav, jednoduché logické zakončení.
U autorů detektivek obdivuji jejich neustálou snahu o vymýšlení originálního řešení, i na konci tohoto vyšetřování se dočkáme pořádného překvapení. Ovšem v jiném stylu, než je obvyklé.
75 % (zatím 14 hodnotících s průměrem 90 %).

21 12.08.2019

Král Šumavy II, tentokrát jde ale o schizofrenický horor se zaměřením na krysy.
„Panu učiteli začíná jebat“, řekl by můj kamarád Václav.
60 % (zatím 292 hodnotících s průměrem 84 %).

21 02.05.2019

Originální název Kamp Knox by se mi líbil víc. Vina? V detektivce je vždy nějaká vina, název staré americké vojenské základny na Islandu, kolem které se tu všechno točí, je mnohem výstižnější. To je ale celkem nepodstatná výtka, kdo má rád trpělivé islandské nostalgické pátrání komisaře Erlendura, ten si přijde na své.
80 % (aktuálně 36 hodnotících s průměrem 83 %).

21 23.04.2019

Na hlavní hrdinky alkoholičky mám poslední dobou štěstí (Dívka ve vlaku, Ostré předměty, Vůně ďábla) nebo možná naopak smůlu. Hysterická švédská Harrynka Malin Holeová, závislá navíc ještě na svém gigolovi, po psychické stránce troska, po fyzické vysportovaná gazela, zde kráčí (často se i potácí a padá) Bangkokem po stopách svého norského slavnějšího kolegy (Švábi) a řeší daleko od domova bestiální (jakou jinou) vraždu. Chová se nevyzpytatelně, neprofesionálně, nespolehlivě, hloupě, sebedestruktivně.
… Pokouší se nepít, ale přesto pije…
… U dveří se válí prázdná láhev od whisky. To jsem ji vypila celou? …

Do další četby mě poháněla zvědavost, jaký že to zázrak jí dokáže pomoci. Autorův styl je originální, většina jeho vět jsou výkřiky a povzdechy. Některé posouvají děj, další přecházejí ich formou do myšlení hlavní postavy, ale nejčastější výkřiky vyjadřují zoufalství. Z aktuální situace, z horka, z žízně, z nedostatku lásky, z nevyřešených případů, ze života, ze všeho…
Řešení trochu zvedá celkový dojem.
65 % (zatím 10 hodnotících s průměrem 84 %).
Po pěti měsících (10.9.2019) hodnotilo 51 čtenářů a celkový průměr kolaboval na 64%.

21 12.04.2019

Jedna z mých oblíbených učebnic z doby studií. Právě jsem ji po létech znovu prolistoval, mezi stránkami našel spoustu miniaturních taháků, které už by mi bez lupy nebyly nic platné, a také vlastnoručně podepsanou černobílou fotku mladičké Marty Kubišové, kterak hladí koně.
Nakonec jsem na straně 331 znovuobjevil básničku, která mi uvízla v paměti, protože krásně a jednoduše vysvětluje tzv. „kontrakci délek“:
... Bol raz jeden šermiar, postihla ho smola
Lorentzova kontrakcia osudnou mu bola
Bol až taký rýchly, až tak pracoval
Že mu rapír hrubol a sa skracoval.
100 % (jsem první hodnotící).

21 20.02.2019

Silná koncentrace Kinga. Široký katastrofický rozjezd, z kterého vystupují potůčky přeživších, spojujících se v proudy, směřující k dvěma bodům. Dobro a zlo je jasně dáno, je třeba si jen vybrat, pro některé těžký proces. V těch 1055 stranách je soustředěna většina Kingových literárních myšlenek.
90 % (1008 hodnotících s průměrem 90 %).

21 14.01.2019

Škvoreckého image, hrabalovské věty, amadeovský příběh, v roli Salieriho dědic Komenského myšlenek dvacátého století, láska v hořkém světě, vším samozřejmě prostupuje hudba. Galerie odporných chlapů versus křehká, nedostupná, krásná elfka Emöke.
Před lety to byl pro mne jeden z nejkrásnějších knižních příběhů, často jsem na Emöke vzpomínal. Dělám to málokdy, ale dal jsem se do čtení znovu, vždyť jde jen o 80 stran. Příběh pořád dobrý, s formou a s arogantním vypravěčem jsem se ale při druhém čtení musel sem tam trochu poprat.
85 % (170 hodnotících, průměr 74 %).

21 03.01.2019

Tak už také koukám na Prahu webkamerou na pražské mazací tramvaji, „Mazačka“ je vánočně vyzdobená, právě zatáčíme z ulice V Olšinách do Starostrašnické. Originální nápad, když už webkamera, tak rovnou na tramvaji, a ještě k tomu nám pěkně propojí zajímavé příběhy několika postav z Krakova a Prahy. Ich formou se stále dokola vžíváme v rychlém střihu do Adama, Anity, Marty a Erika, žádný z nich mi k srdci moc nepřirostl. Co ale umí autorka skvěle, to je vyjádření vzájemného neporozumění. On si myslí: to jsme si spolu pěkně užili. Ona si myslí: to bylo hrozné, příšerné. Nahlas nic neřeknou. A v podobném stylu častého a výstižného nepochopení druhého se brodíme od začátku až...
80 % (141 hodnotících s průměrem 83 %).

21 07.12.2018

Pokud začneš o sobě, tedy přesněji o našem národu, o Češích, pochybovat, přečti si tuto knihu. Polský autor právě dokázal dostatečně dobít mou kapacitu vlastenectví. Bez podbízení, kriticky, ale citlivě, s úsměvem a hlavně maximálně přátelsky.
100 % (167 hodnotících, 83 %).

21 22.11.2018