Mi--LADA komentáře u knih

Hra o trůny to sice opravdu není, alespoň co se týká dynamiky příběhů, děje, napětí, psychologie postav a propracovanosti světa. Přečíst se to dá, jenom tohle fantasy nesmím srovnávat s dílem, které je prostě V.I.P. mezi bestsellery a které už bohužel asi nikdy nebude dopsáno. Škoda, že dokončení GOT už Martin s největší pravděpodobností vzdal a múza ho opustila. Bude možná ještě hodně knížek ze světa ledu a ohně, jen ne dokončení hlavní ságy, kterou to všechno začalo. I to se někdy stává, že dojde síla, nápady a nebo chuť pokračovat ve svém životním díle. Osobně, už vzhledem k věku autora a ochoty, s jakou chrlí jiné příběhy a seriály i ze zcela jiných světů, nevěřím, že připravované Vichry zimy a Sen o jaru ještě někdy vyjdou (a nebo přece jenom ano, ne však v kvalitě, na kterou jsem byla zvyklá).
A že sem podobný komentář tak úplně nepatří? Já myslím, že ano. Proč psát o něčem, co bylo dlouho před událostmi, které ještě nemá autor ani dokončené???

5 18.02.2021

Historické a faktografické knihy z nakladatelství Epocha bývají čtivé, zajímavé, napínavé a srozumitelné. Stejně tak je tomu i u této knížky, která popisuje vyzvědačskou činnost mladé Němky Anny Dienelové z Chebu ( a spol.), která ve třicátých letech poskytovala informace nacistickému Německu. Knížka o československé vojenské zpravodajské službě a jedné nevšední ženě má jenom pár stran a tak jsem i uvítala, že se dá přečíst na jeden zátah.

2 17.02.2021

Styl psaní mně nesedl, nedočteno, škoda, námět vypadal slibně.

Mám ráda různé druhy čajů i tuhle knížečku. Jsou tady návody na přípravu čajů, která mají zlepšit náš zdravotní stav a navodit pohodu. Jako jiné knihy paní Trnkové i tahle obsahuje koláže starých pohlednic a ukázky herbářů. Prostě knížka na dobrou náladu.

2 12.02.2021

Knížka pro zdraví i pro radost, která dýchá milou nostalgií a péčí našich milujících babiček. Obsahuje vyprávění o bylinkách na méně závažná onemocnění nebo finty na fyzické zkrášlení pomocí přírodní kosmetiky.

2 12.02.2021

Okouzlující zahrady = okouzlující knížečka pro dospělé čtenáře. Svým formátem vhodná na krátké cestování nebo k pohodovému posezení ať už do parku nebo do přírody. Ilustrace paní Trnkové se mi velmi líbí, i když nejsem žádný vzdělanec přes výtvarnictví a už jsem se i setkala s názorem, že některé její knížky jsou údajně příliš líbivé a podbízivé. To nevím. Mě vždycky velmi potěší a že by dcera Jiřího Trnky nerozuměla kresbám? Moc pěkné to je, hezké. Paní Trnková, prosím, pokračujte dál. I děti Vás mají moc, moc rádi v knížkách, které jsou určené nejmladším. Těšíme se na další Vaše knížky, které nám dělají radost. Děkujeme za ně, jsou kouzelné, sedly nám do vkusu a rozhodně za naší rodinu jasný palec nahoru.

2 12.02.2021

Mám ráda historické romány z Japonska, z podmanivého asijského exotického prostředí se specifickou kulturou i tradicemi. Tenhle místy až poetický román plný emocí se odehrává ve dvou obdobích, jedno, podle mého to zajímavější, mě zavedlo do nepříliš vzdálené minulosti, do druhé poloviny 20.století. I tak se jedná o zajímavé nakouknutí do dějin a uvažování tehdejší japonské společnosti.
Další příběh se odehrává v současném USA, aby nás později díky pátrání mladé Tori ze Spojených států zavedl zpátky do krásného prostředí. Konkrétně do odlehlé vesnice na japonském pobřeží.
Příběh dvou žen ze dvou různých, kdysi znepřátelených zemí, z různých časových období něco spojuje. Mají společné rodinné tajemství. Jedná se o dojemnou, nejenom milostnou knihu, která nabízí víc než jen příběh o lásce, které osud nepřál. Je to i částečně tragický příběh, který nezapře, že je inspirovaný skutečnými událostmi. Takové příběhy mám nejraději, které popisují život v celé své kráse i ošklivosti, o nutných volbách, složitém rozhodování, zodpovědnosti nejen sama k sobě, ale i ke své rodině.
Ze začátku jsem cítila menší zvědavost, která postupně čím dál víc narůstala. Vyprávění má silnější i slabší místa, každopádně to není průměrné počtení.

3 12.02.2021

"Autor na malém prostoru v příběhu osiřelého nemocného chlapce sadisticky týraného svým okolím, shrnul myšlenku, že člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem."
Je to příběh, kde trpí úplně všichni, chlapec, kuře a dokonce i rozlítostněný, do melancholie hozený čtenář. Inteligentní příběh, z kterého mi ovšem bylo zle u žaludku.
Bohužel jednostranná forma, jakou si pro tuhle zajímavou a pravdivou myšlenku Šlejhar vybral, je pro mě nestravitelná. Týrání, domácí násilí, příběh, v němž trpí i jediná živá bytost, kterou ten malej človíček má (i když je to jen obyčejné kuřátko). To na mě bylo silné kafe. Právě proto, že moc dobře vím, že se podobné příběhy prostě dějí nejen ve fantazii autora, bohužel to tak je i v některých životech. Ovšem nejde zavalit čtenáře sadismem a negativy bez nějaké vsuvky, která by to trochu odvedla na chvilku jiným směrem, aniž by se zlehčovalo těžké téma... ? Chrlení hlavně naturalistických zážitků, dokud neodeženu polovinu čtenářů od čteného? Divný přístup, který se mi prostě nelíbil.

Dalo se to přečíst, občas jsem se i zasmála, čekala jsem ovšem trošičku víc. Doporučeno mnohými jako topka, která zaručeně nezklame, Krausovic rodina je vtipná a inteligentní, takže jsem měla velká očekávání. Asi jsem neměla tu správnou náladu na humoristickou knížku, jedinečné mi to úplně nepřišlo, takže já osobně hodnotím jako průměr.

4 05.02.2021

Obálka je na první pohled vtipná, vypadá motivačně, lákavě a zajímavě. Co je asi uvnitř? Říkala jsem si. Třeba podpora, že nemusím dělat věci, do kterého mě nutí předsudky, okolí a já je přitom vůbec nechci dělat? Měla jsem ovšem jinou představu, upřímně, čekala jsem trošičku vyšší, ač oddechovější level. Ano, nemusím plno věcí. Třeba číst knížky, které jsou o ničem nebo jít s davem, že ano.
Absolutně nic mi to nedalo. Nedokázala jsem se začíst, prostě prázdnota. Ani ten dů---vtip tam nebyl. A prosím, ten štítek psychologické romány odstraňte, tohle má k psychologickému románu, byť pro ženy hodně, hodně daleko. Tohle opravdu není psychologický román.

Váhala jsem, jestli se do téhle detektivky pustit, nakonec mě někdo přesvědčil a jsem tomu ráda, že jsem si udělala představu o jedné populární krimi sérii. Bez doporučení bych do téhle detektivky nešla. Časem si možná přečtu další, až mi otrne.

11 09.01.2021

Tohle se dá číst jedině s velkými přestávkami, nejlépe v kombinaci s nějakou optimističtější četbou. Celé jsem to nedala, moc brutální, prostě mi to nešlo.

Kdysi populární detektivky z dlouhé série s názvem "Kočičí krimi", které už skoro upadly v zapomnění. Tyto spíš úsměvné pohodovky vystřídaly severské krimi. Móda je móda, jenže někdy se člověku zasteskne.

4 09.01.2021

Mám ráda psychologickou literaturu. Nevlídná, tajemná nebo nebezpečná prostředí v literatuře taky, i když k tomu mám ambivalentní pocity. A osamělost, ta je děsivá už sama o sobě. Napínavé, nepříjemné, čtivé a zajímavé čtení. Jedna z těch knížek, na kterou myslíte ještě nějakou dobu po jejím přečtení. No, byl nářez. Nevím jak hodnotit, každopádně to za přečtení stálo!

Zajímavej příběh. První jsem viděla seriál a chtěla jsem víc vidět do hlavy Camille. Jinak se mi TV zpracování líbilo, fajn obsazení i prostředí, knížka taky, ale některé věci, třeba proč taková strašná zvrácenost, jsem úplně nepobrala. Vážně povedené sestry. :-) Osobně bych některé pasáže ubrala, jiné naopak víc propracovala. Jednání vraha nedokážu nějak pobrat, tu brutalitu, i když se to prostě děje i u těch, u kterých by jste to na první pohled vůbec neřekli.

4 09.01.2021

Moje první detektivka od Keplera. I když úplně odvázaná ze severských kriminálek nejsem, na mě jsou moc drsné, napětí musím ocenit, čtenáře to chytí. Dobrý. Slušný... Co napsal dalšího.....?

9 09.01.2021

Jeden z nejlepších a nejpůsobivějších komiksů, jaký jsem kdy četla.

Bude od stejného autora nějaké pokračování (Harleen) - nebo-li Harley, prosím? K tomu bych brala všemi deseti cokoli a o čemkoli ze světa Gothamu a jeho postav, ať už je to Joker, jiní padochové (třeba naznačený rozpracovaný příběh s Ivy Isley, předběžná ukázka je odprezentovaná v bonusech na konci knížky) nebo Batman, jen pokud to bude zase příběh od Šejiće. On prostě umí, dokáže tenhle svět podat i nakreslit jako nikdo jiný. Držím mu palce, snad se ještě něčeho dalšího dočkáme. Klobouk dolů, je to fakt třída.

8 09.01.2021

Vzhledem k obrovské, už několik let trvající popularitě detektivky jsem čekala víc. Ani film mi moc neoslovil. Upřímně? Podle mého názoru jenom průměrné. Sorry.

8 02.01.2021

Psycho psychothriller, v kterém je snad každá postava trochu mimo. Četlo se to beztak dobře. Někdy se vyplatí dát na doporučení druhých, ale úplná pecka to teda taky nebyla. V té psychologii bych šla víc do hloubky.

7 02.01.2021

Trhlina je děs a naprosté šílenství. Ne že by to bylo tak špatně napsané, ale je to pro mě synonymum strachu a nepříjemné záhady, která morbidně přitahuje a člověk touží přijít záhadám na kloub.
V Tribeči se nejenom ztrácejí lidé. To by se ještě dalo vysvětlit tím, že jsou tam ty štoly a prohlubně. Že v pohoří lidé bydlet nevydrželi, to by ještě šlo taky pochopit, bylo to prostě třeba z ruky a terén nebezpečný právě z tamtoho důvodu. Ale někde jsem slyšela, že už asi před sto lety tam našli asi desítku zabitých mladých kluků, které se vraceli za zábavy. A proč ten člověk, co se našel, přežil? Čím se živil, jak překonal nevlídné počasí, proč měl popáleniny a proč byl jinak zdravej člověk najednou smyslů zbavený? Proč je to místo s největším množstvím nehod na klasické silnici? Proč byl ten dům ztraceného důchodce zamčený zevnitř a okna zavřená, kudy tedy odešel? A tak dále. Spisovatel nám dal svojí verzi tajemna a polo-vysvětlení záhady. To beru jako autorskou fantazii, která má asi daleko od pravdy.
Jenže to nic nemění na tom, že tajemná a divná místa ve světě byly a z kdovíjakého důvodu pořád jsou. Něco je smýšlená pověst pro pobavení turistů a zviditelnění regionu. Něco je fakt extra záhadné. Láká to zvědavce, člověk tomu touží přijít na kloub, ale když se na nějaké proklaté místo vydá parta lidí, o půlnoci jim přestane fungovat mobil, kamera i baterky, cítí se tam strašně zvláštně a po roce z nich už z různých příčin není nikdo na živu, jako se to stalo na jiných záhadných místech, je to fakt všechno jenom dílem náhod, autosugescí nebo žertem mystifikátorů?
Říkejte si co chcete, ať je to fyzika, démoni nebo co já vím co ještě, mně z toho jde mráz po zádech. O vysvětlení záhad bych (zpovzdálí) stála, o návštěvu míst ani náhodou.
Samotná Trhlina je napsaná hodně sugestivně a za to dávám velkou pochvalu. Ale jak říkám, je to děs.

6 02.01.2021