mi-nul-o komentáře u knih
Tato knížka mě opravdu překvapila. Na začátku už jsem to chtěla vzdát, ale pak mě do sebe vtáhla.. Styl mi připomíná Táňu Keleovou-Vasilkovou, snad to jako doporučení stačí. :-)
Jedna z nejlepších knih o ztrátě, jakou jsem kdy četla.
Brilantně napsané, ale ocení to spíše lidé zajímající se o psychologii.
Přijde mi směšné, jak se v komentářích rozčilují nad krutými popisy - však co čekali od knihy tohoto typu? Mě naopak příjemně překvapilo, že se autorka zaměřila na popisování všech částí rozštěpené osoby - a suchopádného líčení dění v satanské sektě a popisování znásilňování v knize bylo jen pro pochopení okolností nezbytné minimum.
Velmi dobře popsaná krutost a nesmyslnost toho všeho. Tak dobře, že téměř lituji, že jsem to četla.
Po dlouhé době nevím, jak ohodnotit. Knížka je řemeslně napsaná dobře, ale.. nudila mě. Hodně.
Hodně myšlenek mimo, hodně hlubokých myšlenek, které mi nejdou z hlavy. Láska a pravda, čemu dát přednost?
Zvažuji dát do doporučených knížek - a to je u mě veeliká čest.
Konec byl natolik trapný a kýčový, že bych s chutí (mstivě) dala hvězdičky do mínusu.
Velmi dobře napsané (skoro psychologický román :-D), jen škoda těch sáhodlouhých popisů a nudné rozvláčnosti.
"Ach... bosý Christian. Proč jen jsou jeho nohy tak sexy?"
Knížku jsem přečetla za den - vynechávala jsem totiž většinu sexuálních scén. :-D
První díl byl úžasný, druhý mě bavil, ač mi hodně vadilo, že Christian už nebyl TEN Christian Grey, ale pouze ubohý, ubohý Stín. Tento třetí díl byl strašný, neměla jsem na to nervy a dočetla jen ze setrvačnosti, abych věděla, že jsem o nic nepřišla. Nejvíc mi chyběl nějaký děj.. Myslím, že vynechat všechny ty stokrát omleté věty a rádoby vzrušující scény, zbylo by stěží padesát stránek.
Škoda.
Jako příběh jedné rodiny je to jistě zajímavé, ale kdo se chtěl dozvědět (krvavé) detaily o katastrofě, moc si nepočte.
Tato knížka mě přinutila zamýšlet se, zda nemá autorka nějaké psychické či jiné problémy.
Samotný příběh je i zajímavý, námět neobvyklý, jen by se to samé dalo vyjádřit i na padesáti stránkách, ne to omílat stále dokola a dokola.
Týý jo! Myslím, že to je nejlépe napsaná kniha, kterou jsem za poslední rok četla. (Neříkám nejlepší či nejnapínavější - nepleťte si to!)
Po přečtení knihy (mimochodem velmi dobře napsané) jde dojít k jedinému závěru - že obě možnosti jsou správné. Ať už si postižené dítě necháte nebo půjdete na potrat, hlavní je cítit, že jste se rozhodli správně, neohlížet se zpátky a vzít si z toho to nejlepší.
Knížka napínavá a dobře napsaná jako vždy, ale nezlobte se na mě - ten konec to zkazil, byl trapně překombinovaný a ve mně zůstalo jen zklamání.
Četla jsem to znovu po těch tuším čtyřech letech, abych zjistila, jestli jsem se tehdy nechala strhnout davovým šílenstvím nebo na tuto sérii budu i s odstupem pohlížet stejně.
A překvapivě jsem jí opět propadla - ač už na to nemám věk a sci-fi nemám ráda.
První a poslední díl jsou nejlepší. Tento jsem přečetla asi za tři hodiny a nemohla se odtrhnout. A to jsem přitom věděla, co bude, jak to dopadne.
Myslím, že víc psát není třeba. :-)