Mikako komentáře u knih
Děkuju za toto dílko! Nádherná kniha.
Vše už tu bylo řečeno, já musím jen doporučit!
Knihu řadím k těm lepším od této autorky. Musím jí přiznat, že byla vcelku napínavá a posledních asi 100 stran jsem vyloženě hltala.
Hlavní zápletka mi jen přišla trochu neuvěřitelná.
Četla jsem každou volnou chvilku. Vůbec jsem se nemohla odtrhnout. A to mi přitom skončila v nákupním košíku vcelku náhodou. Nelituji.
Prostředí psychiatrické kliniky bylo originální a svým způsobem na mě působylo stísněným pocitem.
A jedno velké plus: až do úplného konce jsem netušila! To se moc často nestává :-)
Za mě jednoznačně perfektní. Napínavé, některé popisování až trochu nechutné, zvlášť pro člověka s bujnou představivostí. Na rozdíl od spousty komentářů podemnou, mě Kim sympatická byla.
Dokonce jsem tentokrát ani netušila pachatele. Každou chvíli jsem hádala někoho jiného a pořád mimo.
Velké plus za mě jsou krátké kapitoly, které na sebe navazují, takže když jedna napínavě skončí, tak druhá tak začne.
Tady koupě rozhodně nelituji a doporučuji!
Kniha se mi asi líbila, nebo spíše - šlo to.
Řadím ji k těm slabším od této autorky. Je to na můj vkus tentokrát až moc šmrncnuté červenou knihovnou. Já mám v detektivkách raději přece jen více napětí než romantiky. Jakmile se případ vyřešil, začala jsem v textu přeskakovat a konec jsem vyloženě odbyla, nebavil mě.
Knihy této autorky jsou pro mě spíše oddechovou záležitostí, než napínavým zážitkem.
Stejně jako v předchozích dílech se tu ve velkém jedí skořicoví šneci a občas se jakoby náhodou na něco přijde.
Vyšetřovatelé tuší, že něco vědí, ale neví co...
A ta reality show - co to jako bylo?
Nicméně uznávám, že rozuzlení bylo překvapivé. Myslela jsem, že vím a věděla jsem jen z poloviny.
Příběh Eriky a Patrika se mi líbí, ale je ho tam moc a stejně tak i zbytečně moc soukromí ostatních postav.
Nejsem tak úplně fanoušek českých autorů. Ale čtenářská výzva je daná a já musela zvolit.
Volba padla na Bábovky. Je to celkem propagovaná a vychvalovaná kniha a tím pádem jsem moc neočekávala.
Překvapivě se mi ale kniha opravdu líbila. Je originálně pojatá. Příběhy vyprávěné dvanácti postavami byly super. Střídání minulosti s přítomností. Celé to dávalo smysl, neztrácela jsem se.
Ale je tu ale. Ale kde je ten humor? Spíše bych to nazvala psychologickým dramatem. Dvanáct hořkých osudů. Kdo nakonec byl šťastný? A co vůbec v knize šťastně skončilo? Celé je to spíš smutné...
KONEČNĚ jsem se tím prokousala, vůbec mi to nešlo číst. Zápletka asi nebyla špatná, hlavní postava je celkem i sympatická... Ale na mě to bylo moc politické. Snad by mi stačilo, kdyby se autor držel prvních podezřelých...
Takhle dlouho jsem knihu snad ještě nečetla. O to více lituji, že jsem si ji koupila :-(
Kniha se četla dobře. Ale čekala jsem víc. Víc stísněnosti, víc napětí, víc psycho. Jan je divnej. Pořád tak úplně nevím, jestli byl kladný, nebo trochu psychopat a nebo prostě jen magor. Ale to je všechno OK. Ale co ten konec? Je pravda, že děj si tak jako plynul a potom trochu drama a the end. V pohodě. Ale mě tam chyběly ještě tak dvě kapitoly.
Každá kniha s Lincolnem Rhymem, kterou jsem dosud přečetla, mě utvrzuje v tom, že Jeffery Deaver je geniální mistr svého řemesla! Tolik zvratů v jedné knize...
Vůbec jsem neměla problém se začtením, kniha mě vtáhla od první stránky a nepustila mě až dokonce. Děkuji za to!
Výborná kniha, musím říct, že jsem si Rhyma vážně zamilovala!
I když se snažím, opravdu nemůžu vymyslet nic, kvůli čemu bych neměla dát opět plný počet hvězd :-)
Prostě dokonale vymyšlené a napsané a nakonec vše skvěle zapadne jako dílky puzzle :-)
Tak tohle byla hrozná nuda. Chtěla jsem něco lehčího, jen takový relax, ale co je moc... Pro tohle bych nepotřebovala ani mozek... Erotické části všechny na jedno brdo, samé Ježiši Ano, udělej se pro mě! :-D Přečetla jsem dvě a pak jsem je přeskakovala. Přiznávám, že na konci jsem přeskakovala po odstavcích s vidinou poslední strany. Ne... Tohle byl fakt úlet...
Nikdy bych nevěřila, že biografie může člověka dojmout. A přesto se to stalo. Jak by řekla Adele: Já jsem se z toho po*rala! Skvěle napsaná kniha o úžasné a nádherné ženě.
Citace: A přece, i přes nespornou vznešenost, její kouzlo bude vždy vycházet z toho, že když je odzpíváno a hotovo je Adele někdo jako ty...
Četlo se to krásně, ale za mě to bylo opravdu hodně předvídatelné. V podstatě jsem odhalila všechny zápletky hodně dopředu, takže mě vůbec nic v ději nepřekvapilo... Ale jinak příjemné čtení, spíš taková oddychovka. :-)
Rozjezd byl velmi pozvolný. Od poloviny knihy už to bylo lepší a lepší a konec byl super. Vsechny osoby byly divné a podezřelé. Tak kdo v tom má prsty? A má je v tom vůbec někdo?. Líbila se mi i romantická část příběhu ;-) 3,5 hvězdy
Hrozně jsem se na tuto knihu těšila! Ale četla jsem ji dlouhých čtrnáct dní. Vůbec mě to nebavilo, při čtení jsem se často přistihla, že mám myšlenky někde úplně jinde. Zajímavé pro mě začaly být poslední asi čtyři kapitoly. Ale po dočtení jsem musela nalistovat znovu začátek knihy, protože už jsem vůbec nevěděla, jakou větu Gabriela vykřikla! Kniha si určitě nezaslouží méně než tři hvězdy, protože originalitu jí nelze upřít a překvapivý konec můj dojem přece jen o něco vylepšil. Nicméně jsem čekala větší bombu :-)
Zatim druha kniha od teto autorky, kterou jsem cetla. Urcite budou dalsi, ale zatim to, alespon pro me, neni zadna bomba. Od pulky tusim zapletku a nakonci zjistim, ze mam pravdu. Vysetrovani vrazdy mi prijde takove jako: rozebereme v kuchynce, ze vlastne nic nemame, u toho vypijeme litry kafe a snime spoustu skoricovych sneku. Moc nechapu, jak to nakonec dokazali vysetrit :-). Ale urcite to za precteni stoji, takova oddechovka.
Knihu odkládám, vůbec mě nebaví.
Při čtení mi myšlenky utíkají jinam a já po několika stranách zjišťuji, že nevím co jsem četla.
A ty popisy sexu - to vážně někoho baví? Nechápu tak vysoké hodnocení.
No, zkusím ještě seriál...
Tento žánrě nijak neláká a téměř ho nečtu. Ale téma ve výzvě bylo dané a tak se mi dostala do ruky tahle knížka.
A ani trochu nelituji! Byl to pro mě opravdu zážitek a moc mě to bavilo. Moc čtivě napsáno.
Pokaždé jsem se při čtení ptala manžela: Hele, věděl si, že...
A on po pár takových otázkách: Už se mě neptej, nic mi neříkej a už to dočti. Chci si to přečíst taky.
Co ho znám, tak nikdy nepřečetl knížku :-D
Dala bych plný počet, ale prostě ty překlepy, uvozovky tam, kde by být neměly a naopak. Rozčilovalo mě to. Ale ten příběh je děsivý. Já jsem snad na hlavní postavu (krom toho, že jí samozřejmě lituju) i naštvaná! Že se prostě nevzepřela, neodešla, že si to nechala líbit tak dlouho...
Je mi z toho smutno. Rozhodně žádné veselé čtení.
Jak je v knize napsáno: Každý potřebuje vědět, že je milovaný...