mikika komentáře u knih
Nejlepší povídka je právě Vdáváme matku, vrací příběh zpátky na Korfu za bláznivou rodinkou, kdy se sourozenci rozhodnou, že máti by se měla s někým vhodným seznámit... paráda!
i když se to dobře četlo a hlavní hrdince jsme s napětím drželi palce, přesto je to stokrát omletý námět křivě obviněného na útěku před policií, občas navíc lehce předvídatelný. pro mě je stále nejlepší Otočení klíčem.
klasický romantický příběh o věčné optimistce a pracháči s ledovým srdcem, který roztaje pouze s ní, opravdu vylepšuje a pozvedává motiv traumatizovaného jezevčíka. hlavní hrdinka byla jinak tak dokonalá, až mi lezla na nervy.
miloučká starosvětská vánoční detektivka, napsaná vyloženě kvůli té sváteční atmosféře. první díl se mi líbil víc, možná díky většímu nadhledu a hraní si s čtenářskými očekáváními. tady mohla autorka klidně přitlačit, očekávání se tak docela nesešlo s realitou.
ano, akademie s drsnými hrami připomíná Čtvrté křídlo akorát bez draků. ale ten závěr dal celému příběhu úplně nový pohled, vůbec jsem to nečekala a docela mi to teď vězí v hlavě. zároveň ale chápu, že jiné čtenářky to mohlo docela namíchnout. holt není všechno zalité sluncem...
kdo by neznal tyhle autokarové zájezdy, plné cizích lidí, o kterých si hned uděláte nějaký názor, aniž byste je opravdu znaly? je teda fakt, že při plném busu není moc možnost všechny poznat, jako tady, když jich bylo jen 14. Ale já se dobře bavila i díky tomu, že jsem měla podobně nevypočitatelnou kamarádku, která mohla říct nebo udělat cokoli... chápala jsem Emmu.
milá a velmi kanadská romantika - kde jinde se dá hrát curling. kdo má rád téma "z přátel milenci" plus trošku té magie, ten si knížku užije. já se usmívala od začátku do konce.
souhlasím s ŽanetH., bylo to čtivé, ale ta "nečekaná pointa" byla vidět už z dálky a trochu mi zkazila čtení, asi jsem moc paranoidní ze všech těch thrillerů...
napínavý young-adult thriller o dvou sestrách, které spolu nemluví, čímž si dost komplikují život - protože kdyby si přestaly lhát, jak uvádí název, jednak by nebylo o čem psát, a jednak by se jejich problémy vyřešily mnohem dřív. obě totiž zápasí se stejným průšvihem, jen jedna o měsíc dřív, takže musíte být ve střehu při střídání kapitol...
Další díl série nabízí tentokrát opravdu komplikovaný případ, který mě bavil a zajímal. rodina inspektora tu má i tentokrát značně oddychovou úlohu a i tentokrát maličko napomůže k vyřešení záhady. v hlavní roli je piplavá policejní práce.
tohle mě bavilo. jednak mám ráda detektivky z šlechtického prostředí, druhak ta záhada zamčeného pokoje, to byla zápletka přímo pro mě.
přeslazená romance, která se hodně snaží být děsně vtipná, ale moc tlačí na pilu. lepší je Jo Watson.
bála jsem se, že mě to nechytne, když se o koně nezajímám, ale tady byly koně jen kulisou - hlavním tématem byla dysfunkční rodina, snaha zapadnout v novém prostředí atp. líbil se mi ironický tón vyprávění, nenápadná manipulace a taky fakt, že až do poslední chvíle nevíte, kdo zemře.
překvapivě temný YA příběh o mysteriózním hotelu, který cestuje sám od sebe a je plný čarodějů, se mi líbil právě svým originálním světem a nápady na fungování magie. hrdinka není žádná wonder woman, jen se šíleně bojí o svou sestru, a to je hlavní motivace všech jejích průšvihů. Bad boy Bel je spíš tragická postava, taková, které držíte palce úplně automaticky. a navíc je to samostatný román, takže žádné čekání na další vývoj.
lákavá anotace, ale do takových pecek jako je Návod na vraždu to má hodně daleko. všechno je to nějaké provařené, asi už mám i v tomhle žánru načteno a už jsem četla lepší...
roztomilé a humorné čtení o čarodějkách v Georgii, hodně ženská síla atp. bavilo ideálně do vlaku.
zajímavé téma, ale zpracování už tolik ne. hodně jsem přeskakovala, což jinak moc nepáchám. ale tady to jinak nešlo. zbytečné popisy přípravy jídel, města, uliček... blabla.
pohodová konverzační detektivka z klidného venkova, kde se krom jarních slavností a dostihů nic neděje. takže když někoho zabijí, jdou drby z jednoho konce vesnice na druhý. a nejlepší drby najdete v koloniálu, hospodě nebo u kadeřnice...
pár předchozích autorčiných románků aspoň mělo nějaký nápad, ale tohle je jen stokrát přežvýkané klišé o hodných (a střelených miliardářích) co se zamilovali do chudých místních dívek. nic nového pod sluncem.
tak já celou dobu čekám, kdy to začne být vtipné, a ono nic. jen chladnokrevně brutální. pozitivní na knize jsou zmínky o umění (autor je umělecký kritik) a taky to, že je kniha celkem krátká...