mira.l komentáře u knih
I když od roku 1988 (vydání, které mám doma) už přece jenom uplynulo dost času, paleontologická věda udělala mnohé pokroky, zobrazovací metody udělaly mnohé pokroky, mnohé nové bylo objeveno, mnohá tehdy známá fakta byla buď vyvrácena nebo upřesněna a vyšly další výborné knihy o pravěku, tak tohle je jedna z knih, na kterou (a hlavně na její obrazovou část) se prostě nezapomíná!!
Velice čtivý, poněkud netradičně napsaný cestopis, moc se mi líbil. Chce to asi dost velkou dávku zdravého šílenství, sebrat Julii a vydat se na takovou cestu s tak letitým autem bez zkušeností v oboru opravárenství.
V neposlední řadě je knížka velice zajímavě pojatá i po grafické stránce. A rozhodně bych doporučil spíš verzi s DVD.
Tohle byla asi moje první z encyklopedií zabývajících se starověkým Egyptem. Nádherná kniha poměrně podrobně popisující Údolí králů s množstvím skvělých fotografií (nejen) Aralda DeLucy, špičkového fotografa věnujícího se egyptským památkám. Čtenáře seznamuje s celou oblastí Údolí králů jak prostřednictvím obrázků a textu, tak i přehlednými mapkami a plánky jednotlivých hrobek.
Velice čtivá a zajímavá zpověď dakarské legendy. Asi ne všichni, o nichž se tady píše, mají radost z toho, že tahle knížka vznikla.
Z vyprávění mám mimo jiné dojem, že automobilka TATRA se do dakarských závodů dostala tak trochu z donucení a popudu strany, když konkurenční LIAZ celkem úspěšně zabojoval v prvních ročnících své účasti, a docela laxní byl přístup ze strany automobilky po celou dobu, kdy závodění zaštiťovala přímo továrna. Prostě tatrováci se snažili v té svojí kotlině žít tak nějak v poklidu po svém a nenechat se moc vyrušovat.
Je to už víc jak 15 let, co jsem tu knihu četl, tak si děj až tak do detailu nepamatuju, ale vím, že mě tenkrát velice zaujala. Dodneška na mě mrká z knihovny, třeba na ni někdy vyjde zase čas.
EDIT 9.3.2016 Tak jsem si našel čast tuhle knížku přečíst znovu. A k hodnocení?
Je to poutavě podaný životní příběh objevitele Tróje. Sledujeme Schliemannovy životní osudy, od nepříliš radostného dětství přes učňovská léta, první pracovní zkušenosti, působení v Rusku, kde si získává značné renomé a také jmění, stejně tak zde prožívá nepříliš vydařené první manželství. Po nabytí potřebného jmění Schliemann postupně uskutečňuje svůj dětský sen o vykopání Tróji, který se mu podařil s druhou ženou, Řekyní Sofií. Vykopávky postupně uskutečnil na několika místech, ale Trója zůstala jeho osudem po celý život.
Autor ve svém románu podává neobyčejně barvitý příběh životních osudů tohoto amatérského archeologa, kterého zpočátku nikdo nebral vážně. Věrně zde zachycuje jeho neobyčejou pracovitost, která mnohdy hraničí až s fanatickým zanícením prakticky pro cokoliv, do čeho se pustil. V úseku, kde je popisován jeho život v Rusku coby obchodníka, je zřejmé, že byl obchodníkem neobyčejně zdatným, dalo by se říct skoro až s chorobnou touhou po maximálním výdělku prakticky na čemokoliv, kdyby žil v dnešní době, byl by patrně miliardářem, k uskutečnění svého archeologického snu musel potřebovat, ať už přímo či nepřímo, značné množství peněz. Jeho nezměrná píle ho nakonec k uskutečnění jeho životního snu přivedla. Neuvěřitelné byly jeho schopnosti učení, jeho metoda zvládnutí cizího jazyka za cca 6 týdnů je prostě něco neskutečného, stejně jako to, že ovládal zhruba dvě desítky jazyků. Přes všechnu svou píli, odhodlání a sveřepou touhu zůstával i spořivým praktikem, za vše vybírám jeden jeho citát:
"poezie je neekonomické plýtvání papírem".
Už vím proč a Už vím proč II byly knihy, které svého času působily jako zjevení. V tehdejší době moc encyklopedií nevycházelo a většina mladých čtenářů na ně a především na názorné obrázky B. Kubašty koukala zřejmě asi stejně jako já, čili jako na zjevení:). Mám ty knížky obě dodnes doma.
Knížku jsem poctivě přečet. Jakožto laik musím konstatovat, že ne vždy jsem věděl, o čem je řeč, ale spíš se kochal obrázky, protože to, co dokáže příroda vytvořit, je neuvěřitelné. V knize je řada pěkných kvalitních fotografií.
První z fantastických fotografických publikací o staré Šumavě. Nádherná kniha plná černobílých fotografií, jejichž kvalita mě velice příjemně překvapila.
Spolu s prvním dílem Život a smrt zvířat nezapomenutelné knihy.
Knihu jsem koupil před pár dny v Levných knihách, na první pohled mě zaujala její grafická úprava, je to takové retro jako od babičky:).
Je to ve své podstatě průvodce cestovatele, užitečná pomůcka pro toho, kdo by se chtěl do této oblasti vydat. Já ji ale tenkrát přečet jako román, fascinován především fotkama dle mého názoru jednoho z nejkrásnějších koutů světa. Jestli mám nějaký cestovatelský sen, tak je to tahle oblast.
Už dlouho se mi žádná knížka nelíbila tolik jako Divočina. S autorkou sice asi nebylo jako s člověkem v té době jednoduché být/žít/vyjít, to je vcelku jedno, prostě jí trpět ve svojí blízkosti, její jednání úplně neschvaluji, na druhou stranu ji svým způsobem chápu, zoufalí lidé dělají zoufalé věci a nějakou blbost v životě udělal asi každý z nás, někdo jich má na kontě míň, někdo víc, ona patřila k té druhé skupině. Důležitá věc pro ní byla, že si to relativně včas uvědomila a zarazila ten pád na úplné dno, ke kterému směřovala. Vydat se do pro ni naprostého neznáma byla velká odvaha a jak bylo z vyprávění znát, ne vždy všechno domyslela:). Moc mě bavilo její putování nádhernou severoamerickou přírodou, hned bych vyrazil taky a nemuselo by to být ani tak daleko:).
Určitě si tu knížku přečtu ještě aspoň jednou, minimálně předtím, než se u nás objeví film, na který se moc těším.
EDIT 14.3.2015 Sice jsem si to nestih přečíst znova před shlédnutím filmu v kině, ale napravím to, až bude DVD verze. Docela by mě zajímalo, kolik z těch lidí, kteří viděli fim a často nadávají na flashbacky, které se jím prolínají prakticky po celou dobu, četlo knižní předlohu, protože ta je napsaná úplně stejně, včetně poněkud nejasného, neurčitého závěru. V ní se díky ich-formě vyprávění čtenář mnohem více vnoří do běžných věcí, které Cheryl na cestě provází, a může s ní poměrně intezivně prožívat třeba popisy toho, kudy prochází, rozkoše z tak obyčejných věcí, jako je teplá sprcha, čisté oblečení v krabici se zásobami, normální teplé jídlo, je vidět i to, jak byla naivní v plánování cesty jak po stránce organizačně/praktických věcí, ale i finančně, jak se celou cestu se potýkala s naprostým nedostatkem peněz. Zkrátka a dobře knížka se mi líbila o něco málo víc než film, ale i ten rozhodně není špatný.
EDIT 8.5.2021 Po několika letech jsem ji zhltnul podruhé jako malinu. A myslím, že ne naposled.
Když jsem potřeboval přečíst k maturitě něco z klasiky, Povídky malostranské, Povídky z jedné/druhé kapsy, Vesnický román - budiž, ale tohle mi nešlo, matně si vzpomínám, že jsem to přečet s velkou dávkou sebezapření a u maturity doufal, aby se mě někdo nezeptal, o čem to bylo, protože už tehdy jsem si to nepamatoval. Ne, tohle už se dneska čte velice špatně.
Vynikající kniha, s množstvím užitečných faktů. Ovšem od jejího vydání uplynulo už neuvěřitelných 17 let, zasloužila by si další aktualizované vydání, spousta interpretů zde uvedených už není mezi námi, řada jiných se mezitím objevila a zazářila. Otázkou je, jestli by ji ještě M. Černý stačil přeložit a napsat aktualizované pojednání o české country.
Fantasticky zpracovaný přehled rozhleden v ČR, který se dočkal už několika aktualizací a také - zcela po právu - několika ocenění.
Můžu říct, že to byla víceméně tahle knížka, co mě přimělo třeba na dovolených vystoupat na nejeden kopec a vyšplhat se na mnohdy ne zrovna stabilní konstrukce, ačkoliv jsem radši nohama na zemi.
Já nevím proč, ale mě tahle kniha nezaujala. Mám rád cestopisy, rád jezdím na kole, ale tohle mi prostě nešlo. Možná je to tím, že kniha zabírá poměrně dlouhý časový úsek, téměř 15 let a její děj a popis cest je značně zhuštěný.
Zajímavá knížka z pravěku cyklistiky, velice netradičně zpracovaná po grafické stránce.
Víc než důstojné navázání násilně přetržené nitě literární dráhy H+Z. Fantastická kniha s nádhernými fotografiemi.
Je to velice zajímavá, graficky pěkně zpracovaná publikace, která i mě pomohla oživit řadu informací o našich národních dějinách, mnohé nové jsem se dozvěděl.
Je možné, že od r. 2011, kdy vyšla, došlo k jednomu nebo několika dotiskům. Protože já jsem měl tu čest s prvním vydáním a nevím, jestli je dneska běžné, aby se v knize vyskytlo více než 60(!!) překlepů, pravopisných chyb ve shodě podmětu s přísudkem, chybějících či přebývajících písmen ve slovech, chybných datových údajů, nesmyslně formulovaných vět a podobně. S něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Pro mě osobně to bylo poměrně rušivé, častokrát jsem si příslušnou větu musel přečíst i několikrát a převést si ji do správného tvaru. Celkový dojem z jinak výborné knihy to do určité míry zkazilo. Je třeba si také uvědomit, že tato publikace má značný potenciál stát se např. pro žáky či studenty jistou učební pomůckou a jistě není dobře, když jsou nuceni v ní číst nesmyslné překlepy. Nemluvě o tom, že je to kniha za ne zrovna malý peníz.
V neposlední řadě mě množství chyb udivilo i proto, že autory jednotlivých kapitol jsou historici - Češi, lidé povětšinou s několika akademickými tituly... Dokážu to (i když ztuha, u titulu téhle kategorie by se to stávat nemělo, rozhodně ne v takovém množství) pochopit u překlepů, tam ,kde chybí či přebývá písmenko, číslice nebo je vlivem hry grafika při tvorbě knihy část textu zakryta obrázkem, ale ve shodách podmětu s přísudkem je to prostě hrubice, kterou by vysokoškolsky vzdělaný člověk zkrátka vyplodit neměl. Písmena "i", "y", "í" a "ý" nejsou na klávesnici umístěna vedle sebe, aby docházelo k omylům z přehmatů.