Mirin1349 komentáře u knih

Šumavské lesy plné hub dýchají na začátku knihy zdánlivou idylou, pod povrchem ale bublá pěkně otrávená smaženice, se kterou se dříve nebo později bude muset hlavní hrdinka vyrovnat. Když Sára chodila lesem, připadalo mi, že se tam procházím s ní. Je to úžasné, když prostředí knihy tvoří regulérní další hlavní postavu. Příběh byl depresivní a hutný, postav v knize bylo právě tak akorát, všechny měly v příběhu své místo a nebyly navíc. Knihu jsem měla přečtenou jedním dechem. Čím dál více přicházím na chuť českým autorům. Ostatně když píšou tak dobře jako Viktorie Hanišová, tak to jde snadno.

53 04.07.2022

Příběh, který vypráví smrt a přitom je tak plný lidskosti, života a touze po něm. Nikdy jsem nečetla podobnou knihu, co moje paměť sahá. A teď nemyslím tématem, ale zpracováním. Tohle je tak unikátní knížka, až se divím, že je obecně tak kladně hodnocena, protože si umím představit, že styl nemusí sedět každému. Mně ale vyhovoval maximálně a začetla jsem se okamžitě. Moc se mi líbilo zpracování hlavních částí, kdy nám smrt hezky shrnula, čeho se budou jednotlivé kapitoly týkat a tučně vypíchla, co bylo důležité. Smekám před autorem, že byl v tak mladém věku schopen napsat něco tak hlubokého. Rozhodně si od něj ještě něco přečtu.

51 29.11.2019

Kinga si dávkuji za odměnu a zpětně si gratuluji, že jsem s Řbitovem zviřátek tak otálela. Alespoň jsem si příběh pěkně pošetřila, protože na té knize je dokonalé prostě všechno, už od důmyslně zpraseného názvu, který tak perfektně všechno vystihuje, až po fakt, že se s tím autor nemazlí a odpraví bez milosti ty charaktery, které potřebuje. Bylo to krásně strašidelné, čtivé, prostě úžasné. Závěr k tomu pásl také dokonale. Není co vytknout, tohle je skvost.

44 27.10.2021

V jednoduchosti je krása a to platí i pro knihy paní Mornštajnové. Její příběhy jsou vždycky tak civilní a neobyčejně obyčejné nebo obyčejně neobyčejné, že i když čas postupně a poklidně plyne, osudy postav Vás vtáhnou do děje a zajímá Vás, jak to celé skončí. Charaktery jsou uvěřitelně vykresleny se svými dobrými i horšími vlastnostmi a díky tomu se stávají uvěřitelnějšími a připadá Vám, že je to napsané podle skutečné události. Hanu zatím nic nepřekonalo, ale Slepá mapa mě velmi mile překvapila, po dočtení mám takový hořkosladký pocit. Teď mě i zpětně mrzí, že mi Hotýlek kdysi nesedl a tak nízko jsem ho hodnotila. Myslím totiž, že na knihy tohoto typu musí být nálada a určitý časový rozestup mezi jejich čtením. Nejde k nim přistupovat, jako k houskám na krámě, to si tyto příběhy nezaslouží.

44 02.11.2020

Muž z vysokého zámku v českém provedení. Toto byla dystopie se vším všudy, hutná, depresivní, nekompromisní. Dva osudy, které se nemohou více lišit. Více jsem si užívala příběh Magdaleny, pojetí výchovného ústavu mě bavilo, i když jsem z něj měla husí kůži. Přečteno jedním dechem, největší úzkost po dočtení knihy jsem měla při představě, že jsme třeba v podobném světě mohli žít.

41 18.05.2021

Po perfektním Prokletém kraji jsem se trochu obávala, jestli se mi bude líbit autorčina detektivní tvorba. Teď už vím, že jsem se bála zbytečně. Příběh byl napínavý od začátku do konce, tajemství z minulosti tam pěkně probublávalo a po dlouhé době mi v knize byla některá postava natolik sympatická, že mi byla její smrt vážně líto. Inspektor Bergman je sympaťák, docela mě těší, že není (pravda až na život vlka samotáře po dvou rozvodech) vyprofilovaný jako každý druhý stereotypní vyšetřovatel/ztroskotanec. Těším se na další díly.

37 01.11.2021

Syrový a nepřikrášlený příběh doktora na maloměstě, kterého stíhá minulost, potácí se na hraně střízlivosti a žije manželským stereotypem. Stejně syrový je i jazyk a styl psaní a k této knize mi to neuvěřitelně páslo. Lékařské prostředí tvoří vděčný základ pro příběh, postavy jsou vykresleny věrohodně, nicméně je to takové panoptikum a celkově mi to přišlo jako město ztracených duší. Je to prostě depresivní knížka, která mě ale velmi mile překvapila.

37 22.09.2021

Moc ráda se nechám příjemně překvapit pro mě novým autorem, o to víc jsem šťastná, když je to český autor. Přebal perfektně koresponduje s celou atmosférou knihy. Hned od začátku jsem se přenesla do malé pohraniční vísky, která na první pohled není k cizincům moc přívětivá a může se jevit značně tvrdě a neutěšeně. Nic ale není tak, jak se na první pohled zdá. Příběh tak pozvolna pěkně plynul, nebyly tam žádné nečekané a převratné zvraty, ale přesto mě pořád nutil číst dál a dál. O to víc jsem zvědavá na detektivní sérii od autorky. Snad nebude laťka díky Prokletému kraji příliš vysoko.

36 15.10.2021

(SPOILER) Naprosto perfektní knížka, opět jsem se začetla velice rychle. Kapitoly jsou krátké a úderné, člověka pořád nutí číst dál a dál. Sice osobně preferuji, když pachatele známe buď hned na začátku nebo až na konci knížky, ale ani autorem zvolená forma mi nijak nevadila. O překvapivé zvraty nebyla nouze i tak. Erika mi asi nikdy sympatická nebude, ale po pravdě mi to ani nijak zvlášť nevadí.

*** SPOILER ***
V příštím díle by byla příjemná změna, kdyby Eriku výjimečně z případu neodvolali, tak uvidíme, jestli se toho dočkám. :D

36 31.05.2021

(SPOILER) Dlouho jsem tomuto autorovi odolávala, o to větší radost mám z toho, že jsem po jeho knize konečně sáhla. Bylo to velice čtivé, napínavé a nebyla tam hluchá místa. Čeští a slovenští čtenáři určitě budou kvitovat odkazy na naše krajiny. Možná i proto, že detektivky čtu ráda, tak mi přišlo, jako že čtu knihu od nějakého mně již známého autora.

***SPOILER***

Jediná věc, kterou bych si představovala jinak, byl vzkaz od vraha a jeho fascinace Erikou. Přišlo mi, že to musí zákonitě být někdo z její minulosti, který si s ní chce vyřizovat účty. Moc se těším na další díly.

36 24.05.2021

Po dočtení Čtvrté opice jsem nevěřila, že tuto knihu může pokračování překonat. No tak jsem se pletla, mohlo a překonalo. Pátá oběť byla opravdu ještě o chlup lepší. Dokázala mě šokovat, překvapit, znechutit, bylo to prostě vynikající, skvěle propojené, vymyšlené a v dobrém slova smyslu vykonstruované tak, že jsem nemohla jinak, než se usmívat, jak to autor ve finále zaonačil. Nikdy mě ještě tak nemrzelo, že jsem knihu dočetla a ještě nemám v ruce pokračování.

36 30.03.2021

Nadčasová, milá, vtipná a jestli se to tak dá říct neuvěřitelně svěží knížka. Nevím, jestli to někdo máte stejně, ale nějak podvědomě (a uznávám že pěkně hloupě) beru generaci žijící před 100 lety a déle trochu jinak. Tohle čtení mě něžnou fackou probralo k pokoře a ukázalo mi, že lidé tehdy také měli smysl pro humor (a to přímo skvělý!), řešili kolikrát starosti a nástrahy života stejného rázu jako my dnes a rozhodně i bez moderních výdobytků nežili nudný život. Nedivím se, že je to takový kult, protože knížku bych s klidným svědomím doporučila od prarodičů po vnoučata.

35 13.01.2020

Ne nadarmo kniha nese označení bestseller, tohle byl opravdu skvost, který jsem si záměrně nechala dlouho unikat. I když musím přiznat, že prvních zhruba 30 stran mě iritovalo. Vyloženě nesnáším, když má autor potřebu exhibovat, jak má zajeté anglické fráze. To je něco tak strašně zbytečného… Naštěstí od toho pak autor upustil a já si mohla užívat perfektně vykonstruovaný příběh, kterému k dokonalosti nic nechybělo. Bylo to napínavé, čtivé a na konci vás mrzí, že už je konec. Rozhodně musím sáhnout po pokračování.

34 15.06.2021

Jednoduše skvělá knížka, která splní přesně to, co slibuje. Dostane se Vám oddechového čtení plného vtipu. Opravdu se mi u knížek málokdy stává, že se směju nahlas. Bezkonkurenčně nejvtipnější mi přišla pasáž s odpověďmi psychotestu. Při čtení příjemně vypnete a necháte se unášet eskapádami na zámku Kostka. Jednotlivé postavy jsou vyvedeny do krajnosti, takže si je velmi dobře zapamatujete a všechny si bez problémů oblíbíte. Rozhodně se brzy pustím do pokračování.

34 09.05.2019

Já se tak bála, že se mi série s Kate nebude líbit tolik jako ta s Erikou. Strach byl zbytečný, byl to opět skvělý čtenářský zážitek. Je tam hodně podobných rysů, hlavní ženská postava, dobrý přítel forenzní patolog, dramatická minulost, která hlavní postavu stíhá i v současnosti… Na druhou stranu Kate je o dost sympatičtější, než mi kdy byla Erika, Tristan je vyloženě miláček. Opět se kniha pěkně svižně čte díky krátkým kapitolám a není tam vlastně žádné hluché místo. Druhý díle, těším se na tebe.

33 15.10.2021

Škoda, že jsem kdysi viděla film, protože mě to spíš odrazovalo od toho přečíst si knihu, jejíž příběh vlastně znám. Ještě že jsem změnila názor a do čtení se nakonec pustila. Bylo to napínavé, skvěle napsané, charaktery byly parádně vykresleny a zasazení postiženého kriminalisty jako jedné z ústředních postav je zase svěží vítr v povětšinou stereotypních a jednotvárných postavách v ostatních příbězích. Amélie i Lincoln mi přirostli k srdci a moc ráda se zase zúčastním jejich příštího dobrodružství.

32 21.10.2021

Dokonale promyšlené, famózně napsané, geniálně odvyprávěné. Agatha Christie je moje oblíbená autorka, a i tato kniha mě nezklamala. Knihy ze série s Herculem čtu na přeskáčku a jsem tedy ráda, že znám už i začátek série.

31 31.01.2022

O fous slabší než předchozí díl s Kate. Ani neumím popsat proč, na první pohled mi na příběhu vlastně nic nechybělo, jen to možná nebylo tolik napínavé jako předchozí autorovy knihy, pachatel mě nešokoval tolik jako dříve… Na druhou stranu se mi líbí vhled do životů Kate a Tristana, vždycky mě baví vidět trochu víc pod pokličku. Na chviličku si dám od autora pauzu, ale věřím, že mi to dlouho nevydrží a pokračování si brzy přečtu.

31 16.11.2021

Jsem si naprosto jistá, že kdykoliv uvidím tři moudré opice, vzpomenu si na tuhle knížku, strašně mě bavila. Souhlasím s předchozími komentáři, ač byl děj napínavý, tak deník byl jednoznačně nejvíc čtivý. Člověk si až kladl otázku, jestli může mít někdo takovou fantazii, aby si tuhle zvrácenost vymyslel bez vlastní zkušenosti, na což autor v Poděkování hezky odpověděl. :) V příběhu byly nápadité zvraty, za konec přidávám další hvězdu. Opičák na konci snad i získal moje sympatie. Už se těším na pokračování.

31 12.05.2019

Opět perfektní pokračování série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. Sice mám více v oblibě příběhy, kdy vraha poznám až téměř na konci, ale v tomto případě opak nebyl na škodu. Pachatele autor vykreslil dostatečně nechutně a zvráceně, takže bylo zajímavé sledovat i jeho cestu. Sociální sítě jsou vděčným námětem, věřím ale, že autor je nezakomponoval prvoplánově. Znovu musím pochválit krátké, úderné a čtivé kapitoly („ještě jednu kapitolu a půjdu spát slibuju…“).

30 01.09.2021