Mirka2778 komentáře u knih

Autor je i hlavním aktérem knihy a možná proto přehlédl, že některé části textu jsou dosti kostrbaté, některé překombinované, ale to nic nemění na tom, že tak nějak to tehdy bylo...
Dvacetpět let před listopadem...
Z celé knihy je nejpůsobivější popsaný rozdíl mezi nadějí v období Pražského jara, kdy mnozí věřili, že bude zase dobře a mezi šokem po okupaci sověty která mnoho lidí zlomila.

11 03.11.2021

Právě jsem se rozhodla, že knížku nedočtu.
Proč jsem ji otevřela? Lákalo mě málo využívané období Velké Moravy.
Doufala jsem že ani detektivní nádech mi nebude překážet.
Ale když autor použil jedno z největších klišé, které mě rozčilují, ještě dřív než se příběh trochu rozběhl, tak jak to asi může pokračovat?

Ve většině příběhů se postavy na svou záměnu připravují. Tady je hrdina hozen do vody a musí se sám zorientovat. Asi proto působí jeho jednání opravdověji, (není nacvičené) a své nové okolí oklame zdánlivě bez námahy. A možná o to více ovlivní neměnnost a život rodiny "toho druhého".
Přestože jsem nesouzněla s žádnou z postav, Daphne mě jako vždycky dokázala vtáhnout do příběhu a já hltala stránku za stránkou.
Teď bych ještě ráda věděla, jak to bylo příště!?!

11 19.04.2020

Paní Stoneová je padesátiletá čerstvá vdova. Herecká kariéra i staří přátelé jsou pro ni uzavřenou kapitolou. Před sebou měla "důchod" po boku manžela a teď neví co se životem. Je to stárnoucí, smutná a bezradná osamělá žena.

Jako většina neobvykle krásných lidí chovala i paní Stoneová dlouho tu romantickou představu, že zemře v mládí........ pochopila, že představa blízké smrti je pouhá domýšlivost,........nedalo se říci, že si opravdu přeje zemřít.

Myslím že kdyby pan Stone zemřel o deset let později, jeho žena by žila a stárnula poklidně a žádné římské jaro by nebylo.

11 12.04.2020

Knížka je to tenká, ale čtení těžké. Autor určitě vychází z místních pověstí, kterých se ke Karlštejnu váže nespočet. Dnešním jazykem by nám oba příběhy vystačily na pár stránek. Při havranově vyprávění se mi vnucovala vzpomínka na jiného klasika: "Neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit."
A v té souvislosti i staré úslovi "kecáš jako havran" nabývá úplně jiného významu, než jak jsem ho zatím chápala.
K Třebízskému se jistě vrátím, k téhle knížce už nejspíš ne.

11 03.04.2020

Knížka je hezká.
Komu bych jí ale určitě nedoporučila, je ten, kdo má právě v sobě zmatek a není si jistý kudy dál. Z tohoto čtení by mohl lehce sklouznout do iluze, že narazí na kouzelný dům a tím se jeho problémy zmenší, nebo vyřeší snáz. Na mě totiž nejvíc zapůsobila ta možnost, že se můžu na sto dní schovat, někdo mi nezištně pomáhá a dokonce mě nutí, ať se dám do pořádku. To je dost lákavá představa kterou by leckdo bral. Přestože je tak nebezpečná.

11 01.12.2019

Tak tahle kniha opravdu stála za to! Po celou dobu čtení mi hlavou probíhaly myšlenky, jak zhodnotit chování, situace, pohnutky, myšlení jednotlivých postav, ....jak se rozepíšu. A pak příběh skončil. Autor přidal doslov. A tam píše přesně to, co bych chtěla vyjádřit já, kdybych to uměla.

11 02.11.2019

Líbí se mi televizní série a byla jsem zvědavá na předlohu.
Záhadologický námět se opravdu povedl. A proto autorovi odpouštím i nějaké ty otřepané fráze a neoriginální floskule.
Do hodnocení nebudu počítat naprosto nevhodný výběr fotografií, které nám odhalí vraha jen při zběžném prolistování, aniž bysme museli příběh číst.

11 03.10.2019

Kdybych byla mladým nadšencem polárních dobrodružství, zřejmě bych příští zimu trénovala se psem na běžkách, nocovala na zahradě ve sněhovém záhrabu a další rok bych kupovala letenku na Ural.
Kdybych se zajímala o kmeny žijící v souladu s přírodou, začala bych pátrat po tom, jak je to dnes s těmi Něnci, jejichž postupné rozmělnění v ostatní populaci Petr Hanzlík naznačuje.
Taky bych mohla zapátrat, kolik vědců, dobrodruhů a objevitelů naše země zrodila a za pár let na ně zapomněla,. Tak jako na Václava Vojtěcha, (seznámíme se s ním v doslovu), který zřejmě jako první zatoužil vyšlechtit psa pro české hory. To se povedlo až o mnoho let později partě nadšenců. Ti, na začátku roku 1989 sebrali psy, saně, zásoby, odvahu a vydali se na testovací trail a kam jinam v té době? Na Ural. O tom, že největší překážkou může být chamtivý byrokrat a největším pomocníkem člověk kterého ani neznáte se ve svém životě přesvědčil téměř každý.
Nejsem dobrodruh, ale vlastním českého horského psa, proto jsou a budou dvounozí i čtyřnozí aktéři této knížky mými hrdiny.

11 10.06.2019

Divadelní hry nejsou od toho, aby se četly, ale aby se hrály. Tato byla inspirací k mnoha představením i k několika filmům a to vypovídá o její kvalitě víc než dostatečně. Mě ze všeho nejvíc zaujal Shawův doslov. Ten je úžasný. V něm nám teprve popsal pohnutky jednotlivých postav, jejich charakter a vysvětlil tak trochu otevřený závěr.

11 02.06.2019

Deník kastelána je čtivý, má spád a zavede nás do zámku kde straší. A nebo ne?
Možná nám pan Boček popisuje skutečné události a v tom případě bych mu odpustila že nedokáže dostatečně vysvětlit všechny divné události. Ale pokud si jen představuje, co by se dít mohlo na jeho zámku, měl by nám pořádné vysvětlení nabídnout. .....Třeba nadpřirozené, ale na daný příběh pasující. Protože takhle autora podezřívám, že mu vyschla inspirace a jemu ani nedošlo, že příběhu chybí pointa.

11 24.01.2019

Celá knížka na mě působila mdle. Vlastně si nejsem jistá ani žánrem.
Pokud tu mělo být popsáno řemeslo, považovala bych majordoma za hlupáka s klapkami na očích, který se drží zuby, nehty vyjetých kolejí a nemá vlastní vůli, ani myšlenku. (Ať se děje, co se děje, hlavně, že je naleštěné stříbro.)
Pokud je to satira, nevím jestli je zesměšňovaný hrdina, který svou práci dělá dobře, zodpovědně a rád. Nebo jeho hrdost na profesi, která ho už svou podstatou staví do podřízené pozice ve které se musí nechat vléci názory a skutky svého zaměstnavatele. (I proti svému přesvědčení.) A on je přesto hrdý, že něco dokázal a také "Byl při tom!"
V závěru jsem nevydedukovala zda litoval, že mohl svůj život žít jinak? Nebo na tím mávl rukou? Nebo by ho to snad ani nenapadlo....? Napadlo.

11 17.01.2019

Opět jsem bohužel byla obětí vlastního očekávání a z Bílé velryby se vyklubalo...
Čekala jsem pouze hon na velrybu. Proto jsem byla z počátku zklamaná různými odbočkami, v tu chvíli pro mě nepodstatnými (jsem si myslela).
Asi do třetiny mě Izmael jako vypravěč moc nezaujal. Stále odbočuje, vysvětluje, potvrzuje, vrací se, vypráví cizí zážitky, zbytečně se opakuje. Jeho vyprávění je dost chaotické. Niť příběhu se mu velmi často ztrácí. Pak jsem si zvykla, nebo jsem to prostě přijala.
Ve chvíli kdy jsem četla ty divadelní monology, nejdříve Stardusta, pak Stubse... a první dějství končí hromadnou scénou, kdy má každá čudla repliku, jsem kroutila hlavou, jestli se to zvrhává do parodie. Zpětně to hodnotím jako nejvtipnější část.
S přibývajícími stránkami jsem zjistila,že mě zaujaly víc detailní popisy velryby a prací okolo, zatímco románovou část můžu i oželet.
Kdybych pro sebe členila Bílou velrybu, měla by tři části.
O velrybách a jejich životě obecně a dopodrobna
O velrybářství od začátku do konce Výprava na Moby Dicka
Pokud se k této knize někdy vrátím, Achabovu šílenou pomstu raději přeskáču.
Jsem ráda, že jsem knihu přečetla je unikátní.

11 19.12.2018

Když slyším, nebo čtu o opravdových hrdinech, mám dobrý pocit a zároveň naději, že takoví lidé stále jsou.
Na druhou stranu si kladu otázku, jestli bych taky dokázala být v důležitých okamžicích a věcech statečná?
Tento román nám přibližuje nejen titulní postavu, ale i dobu Pražského jara, jeho euforii. Pak obsazení spřátelenými armádami, následné moskevské jednání (vydírání) a počátek normalizace.
Jsem ráda, že jsem si s knihou dala do souvislostí některé skutečnosti, o kterých jsem věděla, ale díky chybějícímu kontextu až tolik nechápala.
Díky tomuto románu si budu pamatovat kdo byl František Kriegel. Taky mě (opravdu! poprvé) napadlo přečíst si dvatisíce slov. A těch hesel a jmen která jsem si pro pochopení vyhledala je mnohem víc.
To hodnotím jako plus. Je to román, který ve mě vzbudil zvědavost a já si ráda vyhledám další informace.

11 29.11.2018

Začátek příběhu jsem s hrdinou velmi prožívala, ale ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že on se svými démony přestává bojovat a dokonce se jim snad začal i poddávat, moje pochopení se ztrácelo,....a zase sílilo.....
Psát o životě jednoho člověka tak, jak ho on sám žije a cítí, je (jak to říct) zvláštní? Ano, pochopila jsem, že to byl záměr, přesto mi v knize chyběla odezva z druhé strany. (Z pohledu nejspíš Borise, Pippy, Hobieho.)
Také příběh kolem obrazu je dosti strohý, přestože právě na vlastnictví nedocenitelného díla nás láká už anotace.
Vypadá to, že si žádám knihu ještě o tři sta stran tlustší. (To by nebylo nutné, škrtla bych, nebo výrazně přepsala Amsterdam.) Ale takhle mi přijde neúplná. Jakoby se vedlejší postavy bez přítomnosti hlavního hrdiny ztratily do vzduchoprázdna.
Stehlík je velmi dobrá kniha, bohužel čekala jsem, že kniha oceněna tak známou cenou bude výjimečná.
Závěrečné áááách se nedostavilo.
Asi nejvíc mě potěšila připomínka filmu Mustangové.

11 30.09.2018

První křesťané v Římě a velký hon na ně. Římský občan Vinicius se zamiluje do zajatkyně Lygie, která je navíc křesťanka. Pár let počkám a přečtu si ji zas.

11 11.07.2018

Dívčí románek mého dětství. Knížku stále mám v knihovně a jednou za dva-tři roky si ji zas přečtu.
Pražanda, která místo dovolené v Bulharsku, po které touží, jede k tetě na Vysočinu. Léto, prázdniny, koně. Co víc si přát.

11 07.07.2018

Knížku jsem přečetla za týden. Nějaké přetrvávající dojmy z ní nemám. Dnes častý styl vyprávění ve dvou liniích mě už nemůže nadchnout. Naopak, nudí mě.
Pokud měla kniha být dobrodružným románem s přesahem, mohlo to vyjít u "tibetské" části. Ale západní část to schodila. To byl už jen odfláknutý budhistický propagační leták. To, jak se z hysterického vědce stává osvícený (nabubřelý) altruista bylo přemrštěné. Autora dál aktivně vyhledávat nebudu, ale pokud o něho zakopnu, dám mu ještě šanci.

10 09.10.2023

Tohle se mi líbilo moc. Dobrodružství, špioni a odhalování tajemství ve čtrnáctém století. Příběh je úplně jednoduchý, bez zbytečných detailů, nudných popisů a bez záplavy nedůležitých postav. Hltáte stránku za stránkou, kapitolu za kapitolou.
Líbí se mi přesah, román nevznikl jen jako výplod dalšího grafomana. Skupina nadšenců se dnes snaží odhalit jak to tehdy bylo, zda mluví pravdu oficiální historie, nebo zda místní pověsti z okolí Pavie mají reálný základ. Tento román má tuto jejich snahu zviditelnit. Tomu říkám originální reklama!

10 05.01.2022

Co jsem komu provedla, že se mi tahle příšernost dostala do ruky. Ze všeho nejzajímavější je anotace a to je tak všechno. Autor je opravdu špatný spisovatel. Přestože vzal vždylákavé ingredience, německý důstojník, židovská dívka, Osvětim, velká láska, nedokázal vytvořit ani trochu poutavý příběh. Když zmíním nudný překlad, každý pochopí že jsem po stotřiceti stranách tuto slátaninu odložila.

10 10.10.2021