Mirka2778 komentáře u knih

Kompilace osmnácti krátkých kriminálních příběhů, na které se podílelo šest autorů. Díky tomu je každá povídka trochu jiná. Je to jednoduché čtení na ukrácení dlouhé chvíle ať už ve vlaku, nebo v čekárně u doktora. A tam, nebo třeba v knihobudce po dočtení knížku klidně odložte. Svůj účel, na jedno použití, už splnila.

9 29.03.2020

Navzdory dálkám jsem četla před pětadvaceti lety a byla nadšená, tak jako skoro všemi zanegreyovkami. Teď jsem ale narazila na vydání z roku 1946. No neodolala jsem a začetla se. Většinou nemám problém číst knížky staršího vydání, nicméně tohle byl zážitek! Ještě teď nevycházím z údivu jak moc se náš jazyk za tři čtvrtiny století proměnil. Hlavními hrdiny jsou tři kovbojové a jeden zelenáč přibližně ve věku dvacet až třicet let. Ale mluví mezi sebou šroubovaně jak (prosím zapojit představivost) v našich filmech pro pamětníky uředník, který si upraví kravatu a pokloní se, když mu telefonuje nadřízený. (Vidíte herce Marvana, jak cválá na koni a žene stádo dobytka přes rozvodněnou řeku?) A takové asociace se mi děly po celou knížku! Četla jsem to dvojnásobek času než jsem čekala, ale jsem spokojená, bylo to zvláštní.

9 22.03.2020

Jedna z těch naprosto zbytečných knížek. Tolik stokrát použitých příčin a následků, tolik zbytečných frází a dialogů, tak špatně odhalovaná tajemství. Kdyby autorka rozepsala svůj námět na padesát stran, mohl mít příběh alespoň spád a já bych mohla přivřít při hodnocení oko. Takhle považuji celé dílo za plýtvání časem i papírem.

9 12.10.2019

Edwardu Lincolnovi je celkem rychle jasné, proč se koním jeho známé nedaří vyhrávat dostihy, přestože k tomu mají všechny předpoklady.
Mnohem těžší je odhalit toho, kdo má opravdový prospěch z takového poškozování.
Francisovy knížky jsou odpočinkové čtení a tak si jimi ráda prokládám čtení literatury náročnější. Nikdy se nezklamu. Je to relax!

9 28.01.2019

První stránky knížky považuji za jeden z nejlepších románových začátků. Mladí manželé s dítětem dojdou vyhládlí do města a na trhu si dají ovesnou kaši....
V dalších částech jsem měla neodbytný pocit, že sleduji operetu. Tolik omylů, náhod a lží (úmyslných i neúmyslných), které děj víc zamotávají než posouvají.
A přesto je to napsáno skvěle. Život ve venkovském městečku od centra po předměstí od chudiny po radní od práce na poli po sobotní trh.
A poselství celé knihy shrnul Hardy poslední větou:"Štěstí není ničím víc než nahodilou epizodou ve všeobecném dramatu utrpení."
Není to veselá knížka a nekončí třeskutým happy-endem, ale za přečtení rozhodně stojí.

9 16.11.2018

Fejeton patří k mým oblíbeným. Zde vybrané texty jsou někdy víc úsměvné, někdy spíš k zamyšlení. Knížečku jsem ráda přečetla.
Pan Lasica je moudrý člověk, kterého si vždy ráda -většinou- poslechnu. Pravda, překlad do češtiny je otřesný.
Poučení zní: slovenské autory číst ve slovenštině. Lepší tu a tam některé slůvko nepochopit, než si zkazit celkový dojem.

9 16.10.2018

Karel, který se mnoho let pravidelně vrací aby sledoval měnící se Drážďany, nám vypráví svůj příběh, vlastně podobný jako mnoho dalších, odehrávajících se za druhé světové války.
Karel je dvacetiletý český student totálně nasazený na německé lodi plné tabáku zapomenuté v kotvišti nedaleko Drážďan.
Ulrika je dcera německého velitele, která nosí uniformu BDM, aby mohla dál studovat. Přes veškeré nevhodné okolnosti se do sebe zamilují.
Knížku jsem přečetla za jeden den a jako vždy mě napadá proč lidé vždy znovu vyvolávají jakoukoli válku?
Samozřejmě se mi při čtení před očima vybavoval Vaculík s Hrubešovou.

9 09.07.2018

Tady je znát, že autor spoléhá na zavedenou značku a tak se ani nesnažil, aby v nás vyvolal nějaké sympatie k hrdinům. Je to další případ Castla a Becketové. Jen slabší. To, co seriálu odpustíme díky charismatu představitelů v knížce prostě chybí.

8 17.12.2023

Jako příručka pro začínajícího chovatele je to dobré.
Témata nejsou probírána příliš do hloubky, ale to nejdůležitější zmíněno je.

8 28.11.2021

Nápad na námět je určitě fajn. Bohužel si autor vzal větší sousto než zvládl zpracovat. Povídka by stačila. Těchto téměř čtyřista stran pohromadě nedrží.
Hned na začátku je jasné, jak příběh musí skončit. (A také tak skončí)
Autor se snaží vyprávět příběh, k tomu příběh nad příběhem a do toho nesouvisle vkládá podivně formulované rádoby myšlenky o smyslu bytí.
Hlavní postavy si mé sympatie získat nestihly a ty vedlejší se objevují a mizí nahodile.
Je to další lehce zapomenutelná kniha. Škoda.

8 28.11.2021

Pan Branald toho za svůj dlouhý život prožil hodně. A taky, nejen o tom, hodně napsal.
V děkovačce se především soustřeďuje na dění v, a kolem svazu/ klubu českých/ československých spisovatelů. Byl jeho členem a nějaký čas zastával funkci v tzv. litfondu. I díky tomu poznal mnoho úžasných osobností. A tak si říkám: jaký je to pocit, když chataříte v jedné osadě s Hrabalem, přátelíte se s Boudou, nebo Hrubínem, Werichovi rozmlouváte emigraci, na návštěvu zvete Seiferta....
Něco z toho knížka naznačuje.
Určitě si přečtu i další autorovy knihy.

8 20.11.2021

Knížka svým obalem, formátem i ilustracemi vnucuje dojem, že je určena dětem. To určitě není.
Obsahuje sedm povídek ruských autorů.
Nenapadá mě, kromě politického zadání v roce 1981, žádný jiný důvod pro vznik této kompilace.
Na DK kniha nepatří mezi vyhledávané, tak se v komentáři dopustím větších popisů děje.
Při první povídce jsem váhala, jestli se budu pouštět do dalších. Přečetla jsem všechny, ale jen proto, že byla každá od jiného autora.

Nikolaj S. Leskov - Očarovaný poutník (1874)

Mnich - novic Ivan Severjanyč vypráví svým spolucestujícím o svém dobrodružném životě. Od chvíle, kdy jako dítě byl pomocníkem svého otce kočího, tehdy zachránil život svému knížeti. Díky střídání štěstí a smůly se dostal do ležení Tatarů, kde prožil několik let. Dal se do služby ke koňskému handlíři, nebo narukoval do armády.
Povídka mi chvilkama připomínala Švejka, chvilkama Erbenovy balady, ale je napsaná tak nějak monotónně. Na tohoto hrdinu nejpozději zítra zapomenu. **

Vladimír G. Korolenko - Bezdomovec (1888)

Frolov je trestanec, vyhnanec na Sibiř a legendární útěkář. Je smířený se svým osudem, kdy je buď odváděn na Sibiř, nebo odtud utíká. Jen setkání s plukovníkem, se kterým se potkávají už po dvacet let ho vyvede z míry.
Povídka se čte úplně lehce. ***

Maxim Gorkij - Čelkaš

Přístavní zloděj a pašerák potřebuje pro příští práci pomocníka. A tak mladému selskému synkovi Havrylovi namluví, že je rybář. Ten sice má podezření, že s nabízenou prací nebude všechno v pořádku, ale nechá se nalákat rychlým výdělkem.
Je mi jasné, proč jméno Gorkij znám, zatímco o ostatních autorech jsem neslyšela. Povídka má od začátku náboj a já napjatě čekala a četla, kde se co zvrtne. *****

Michail Prišvin - Černý Arab (1910)

Step je území džigitů a kočovných pastevců ovcí, koz a velbloudů. Tudy putuje Černý Arab z Mekky a nikdo netuší kam cestuje. Ani dlouhé ucho, které roznese každou zvěst do všech koutů, nezná tajemství Černého Araba.
Tahle povídka byla zasněná. Kousek příběh, kousek myšlenka, kousek fata-morgana. *****

Vsevolod Ivanov - Když jsem byl fakírem (1925-26)
- Fakírovo poslední vystoupení

První povídka o tom jak se z nedostatku jiných příležitostí stane z člověka fakír samouk je krátká a docela hezká. ***
Druhá, o tom jak a proč fakír se svou živností skončil, je podivně zmatená. Děj má spíše nahodilý, než souvislý. **

Andrej Platonov - Nezbadatelný člověk (1928)

Puchov po smrti své ženy usoudí, že by měl nějak účinněji pomoci revoluci a tak se vydává k moři, kde se stane mechanikem na armádním parníku. Po zdánlivém vítězství rudé revoluce zatouží po návratu domů. Ale všude je bída a hlad, v továrnách chybějí dělníci, ani není z čeho vyrábět.
Puchov je velmi nerozhodný hrdina, nebo si autor nebyl jistý zda rudou revoluci oslavovat, nebo kritizovat. **

8 24.01.2021

Soubor starých pohádek. Mnohé z nich známe z televizního, nebo filmového zpracování.
Trochu mě zarazilo v kolika z nich padouch unikl trestu. Prostě utekl dřív, než někoho napadlo ho stíhat. Třeba tohle je ta slabina. Dobrý člověk neumí potrestat špatného, častěji mu odpustí, a proto se zlo stále vrací?

8 12.05.2020

Ano, je to tlustá bychle a místy až zdlouhavá. Já jsem si však za ta léta na styl paní Vaňkové zvykla a mám ji ráda. Opět mě zavedla do společnosti mnoha historických postav, které oživila natolik, že mě jejich osudy opravdu zajímají. V tomto románu můžeme porovnat dva velké krále. U mě mnohem víc sympatií získal Václav, přestože historicky je opěvovanější jeho syn Přemysl.

8 27.10.2019

Kraťoučká a velmi smutná komedie o nenaplněných touhách a láskách. Díky Rackovi se pustím do dalších Čechovových her.

8 22.09.2019

Teď mám před sebou jedno z nejrozporuplnějších hodnocení a je to díky mé neznalosti skotských, potažmo britských dějin. Autor počítá s tím, že alespoň hrubý přehled o událostech "před šedesáti lety" máte a tak v dosti obsažných poznámkách a vysvětlivkách jen zpřesňuje detaily. Bohužel mě tím víc znepřehledňoval děj i postavy. Pokud by se kniha tohoto formátu zaobírala českými dějinami, byla bych nadšená a ještě více bych pátrala po detailech a hledala souvislosti.
Scott chtěl knihou přiblížit své krajany Angličanům a já doufám, že se mu to tehdy opravdu povedlo! Já jsem se celých třista stran s příběhem v podstatě prala, nicméně nelituju že jsem knihu četla.

8 19.08.2019

Kdekomu je jasné, že sbírku básní, fejetonů nebo třeba vtipů nemůžete hltat stylem: otevřu na začátku a pak bez zastávky se řítím až ke konci.
Jenže jak se to dělá? Abych po dvou kapitolách knihu odložila a vrátila se k ní až druhý den? To neumím.
Tentokrát jsem se překonala a 46 dílů Gramotingl-tanglu z roku 1968 jsem si dokázala rozložit do tří dnů.
Od zítra si je budu moci vychutnat znovu a pomalu. Jen tak jeden-dva za den..., no možná tři-čtyři.....

8 28.01.2019

Kniha se četla z většiny velmi dobře.
Tipuji, že v postavě Simoniniho autor zobrazuje tak trochu sebe. Při práci také prostuduje mnoho pramenů, nějaký detail či drb přidá, něco vynechá, ať to má spád. A z omšelého příběhu je bestseler. Že je to tak trochu povědomé nevadí...tím spíš je to uvěřitelné.
Příběh je naplněn skutečnými historickými postavami a to mu dodává na poutavosti i autentičnosti.
Z toho všeho by vyplynulo krásných 5*, jenže teď přidám co mě zklamalo.

Bohužel jsem se nachytala na titul a pochopila ho doslovně.
Nejdřív jsem čekala, kdy se děj přesune do Prahy. Když mi došlo, že se tak nestane, rozhodla jsem se knížku dočíst jen pro to, že po dalším Ecově románu nesáhnu.
Francouzská či Italská historie nejsou mou silnou stránkou a tak jsem si těžko mohla vychutnat propletence osob, událostí a špiónů.
Knihy nehodnotím jen podle kvality, ale i podle potěšení, které mi nabídly. Takže tady jsem spíše zklamaná.

8 17.12.2018

Místy zdlouhavé, ale jinak moc dobré, čtivé a na to že je to drama- vtipné.
Tu si ještě někdy přečtu

8 14.07.2018

Petr je dítkem štěstěny a má toho zapotřebí, protože se neustále dostává do nebezpečných situací a rozhodně nepřipustí, že královny nemají nohy. Zajímavé, vtipné, nenáročné.

8 14.07.2018