MirkaRezlerova komentáře u knih

Já mám ráda dobré konce, proto zůstává i Ústav bez ztráty kytičky. Kdyby to ale mělo konec, jaký jsem si od poslední třetiny představovala já, zmítala bych se v extázi radosti (že extrémně chytrému klukovi dojde, že bez instituce jako Ústav to nejde). Ale i tak mě konec uspokojil, protože dává smysl - a na to já si potrpím. A jinak jde jako u Kinga vždycky o rajskou hudbu pro milovníky dobře vystavěných, rozsáhlých příběhů s kvalitním jazykem a dobře zvládnutým spisovatelským řemeslem. Jediné, co ten požitek kazí je docela odfláknutá redakce - ale na to už jsem si Bety zvykla (ale pořád mě ty překlepy, uvozovky navíc, prohozená jména a další chyby pekelně vytáčí).

Nemám ráda příběhy, kde figurují děti. A proto čtu Kinga! V jeho příbězích jsou děti takové, jaké bych si přála, aby byly doopravdy. :D

4 19.01.2025

Příběh mladé Dominiky mě chytil od prvních řádků. Jsem stará drbna a jak je někde něco nevyřešeného, musím tomu přijít co nejdřív na kloub.
Užívala jsem si postupné odkrývání příběhu i střídání současnosti s minulostí. Děj byl zajímavý, místy velmi překvapivý, ale vždycky uvěřitelný. Postavám jsem rozuměla a jejich chování mi dávalo smysl. Romantika ústředního páru je odzbrojující, přesto jsem si ale nikdy k Nicovi cestu nenašla. Nemám ráda okázalá gesta a vyznání a z takových chlapů mám osypky (což je ale můj problém, ne knihy) a ve druhé části byl dost na pěst (což ale neznamená, že bych mu nerozuměla). Ostatní postavy mě bavili a kromě hlavní hrdinky si moje srdce získal Sam a především pak Rachel - moje nejoblíbenější postava celé knihy.
Další přidanou hodnotou je multikulturnost příběhu. Nevídám to moc často, proto jsem to velice uvítala zde. Francie má zkrátka co do sebe a občasná francouzská slova, či věty aspoň potrápily moje velmi, velmi zrezivělé dovednosti tohoto jazyka.
Příběh je romantický, ale má slušný psychologický a edukativní přesah - a to hodnotím jako největší pozitivum knihy. Jako skvělá třešnička na tom všem je pak krásná symbolika vody, vln a moře.

Zkrátka, Dokud neustane vlnobití se mi líbilo, zhltla jsem to na pár soust a už se moc těším na další autorčiny počiny.

11.01.2025

O psaní jsem četla už před spoustou let, ale dodnes si mnohé poučky z ní pamatuju. Tehdy jsem ji nečetla jako učebnici a návod jak psát, v těch šestnácti, nebo kolik mi bylo, jsem byla přesvědčená, že píšu skvěle. Knihu jsem si přečetla, protože miluju Kinga.
Jenže když jsem se pak po přečtení dala do vlastního psaní, tak mi najednou na mysli vytanulo, to či ono - a já podle toho začala psát. Dneska mám na kontě vlastní knihu a pořád se držím těch jednoduchých pravidel, se kterými mě seznámil mistr hororu a navedl mě tak, jak ze zajímavého námětu, udělat dobře napsaný příběh.

Pokud se někdy rozhodnete psát, vykašlete se na všechny možné poučky a přečtěte si tuhle jednu. Bude vám stačit!

Když nebudu hledět na to, že mám v antologii vlastní povídku, musím zhodnotit, že se sborník opravdu povedl. Kolegové představují strhující povídky a já si jejich čtení opravdu užívala. Každá jedna ve mně vyvolala emoce, každá jedna v sobě nese odkaz Kafky. Každá povídka ve mně zanechala otisk a důvod se nad ní zamyslet. A to si myslím, že je dobrá vizitka správně poskládané antologie. A snad ostatní autoři prominou, ale nemohu si odpustit vyzdvihnout povídku Ohrada od Ondřeje Neffa. To byla naprostá paráda, tak kafkovsky kafkovská, že jsem se každou chvíli musela zastavit a sesumírovat si, jak velké myšlenky jsem zrovna přečetla. Že je pan Neff fantastický autor vím dávno a teď to pro mě ještě o trochu víc vyšperkoval.

Všem fanouškům Kafky, Prahy a deprese tuhle antologii můžu jenom doporučit!

4 08.12.2024

(SPOILER) Tak tohle bylo příjemné překvapení a seznámení se se skvělou novou českou autorkou. Knihu jsem zhltla za dva večery a po přečtení mi bylo tak nějak smutno, že příběh skončil. A že to byl příběh!

Asi budu jedna z mála, ale já svým způsobem fandila Janě. :D Je vím, to ona je ten záporák... Jenže ty já prostě ráda. Postava Jany je opravdu povedená, propracovaná a komplexní - to se mi líbí moc, že i když je to mrcha, nedá se říct, že by byla černobílá. Bavily mě její myšlenkové pochody i vnitřní komentáře situací. A nejednou jsem se přistihla, že jsem si říkala, že já bych se Janě zalíbila, protože stejně jako ona jsem viděla, kde hlavní hrdinka zrovna udělala přešlap. Asi bych se měla zamyslet, co to o mně vypovídá. :D
Ale zpátky k příběhu a postavám. Ústřední pár je milý a i když já osobně bych Jakuba dost rychle kopla do zadnice, nemůžu se Matyldě divit, že ho má ráda. Matylda sama je pak zlato. Je to super holka a věřím, že bychom byly kamarádky. I když já mám v něčem sklony jako Jana. :D Na rozdíl od ní ale beru lidi takové, jací jsou.

Příběh je opravdu hodně čtivý, napínavý a vlastně až do konce jsem nevěděla, jaké tajemství to ta Jana má. Takže dobře vystavěné. :) Co bych pak opravdu ráda vyzdvihla, jsou erotické scény. Sice tu na ně někteří nepíšou zrovna nejvybíravější hodnocení, ale já je naopak hltala a věřila jim. A co je nejdůležitější, nebylo mi u nich trapně. A to se mi jen tak u takových scén nestává. Takže za to chci autorce vyseknout poklonu!

Příběh mě bavil, četl se skvěle, měl přesah a zajímavou zápletku. Rozhodně se těším na další autorčin počin! :)

Jo a jen takový malý detail. Když budete číst pozorně, dojde vám, proč je obálka taková, jaká je. ;)

13 06.11.2024