MirusD komentáře u knih
Veľmi príjemná oddychovka. Často ma rozosmiala, niekdy dojala, najviac kapitolka o tom, čo znamená byť muž.
Za mňa áno.
Knihu jsem si moc užila. Chvílemi jsem se o Benjiho dost bála a zároveň doufala, že se mu nic zlého nestane. Otravovalo mě to fatalistické předjímání toho, co přijde, tohohle mohlo být o hodně míň. Ale celkový dojem z příběhu mi to nesebralo. Bylo to celé hodně smutné, ale zároveň hluboce lidské. Autor nás donutil chápat okolnosti, proč postavy dělaly, co dělaly. Každý z nás má v sobě potenciál někomu ublížit, nikdo není jen černý nebo bílý...
Za mě skvělá kniha, stejně jako ty další dvě, co jsem od Ruty Sepetys četla.
Kratičké kapitoly vytvořily svižné napředování děje, úplně mě vtáhly, ani se mi nechtělo knihu pustit z ruky. Příběh byl dojemný, ale ne patetický, napsán stručně a jasně, ale nebyl povrchní, hodně mě to chytlo za srdce. Nebyl tak drsný jako cesta na Sibiř z knihy "V šedých tónech", ale ta spousta utrpení tam byla.
Titanic zná každý, o potopení lodi Wilhelm Gustloff jsem se dozvěděla až teď. A jaké bylo moje překvapení, když mi docvaklo, že Joana a Lina (V šedých tónech) byly sestřenice, i když knihy jsou na sobě nezávislé.
Od knihy s tak vysokým hodnocením jsem čekala mnohem víc. Mně to připadalo plytké, až povrchní povídání, gradace slabá, na konci žádné překvapení. Postavy vykreslené tak, že jsem se nimi nedokázala ztotožnit, ani mé sympatie si nezískaly. Chtěla jsem si vytvořit nějaký názor na psaní autorky, ale asi žádnou další knihu od ní nebudu číst.
Krimi nečtu, tohle jsem přečetla jenom roto, že jsem chtěla knížku v angličtině a tuhle mi půjčila kamarádka. Ale nelituji. Chytlo a drželo mě to po celou dobu čtení. Bylo to tajemné, napínavé, drsné a pro mě na konci překvapivé, i když možná malinko překombinované. Jsem ráda, že jsem se seznámila s HH.
Hodně pěkné, probrečela jsem všechny části o vztahu s babičkou. Vždy, když dočtu Backmana, zesílí můj pocit, že jediné, na čem v životě opravdu záleží, jsou blízké mezilidské vztahy.
Milé, nenáročné čtení. Pobavilo, neurazilo, poučilo o životě koz :-) Takové zdejší Vejce a já.
Je to román o ľuďoch žijúcich v konkrétnej dobe, uveriteľný, silno sa ma dotkol. Pre mňa má Banáš taký nejaký novinársky, reportážny jazyk. V Kódoch ma to vyrušovalo, ale tu vôbec. Z príbehov je cítiť, že sám prežil to, o čom píše. Za mňa najlepšia Banášova kniha. A tiež by som ju odporúčala prečítať všetkým mladým, čo si nevedia predstaviť život za socializmu.
Trochu iná Klimáčkova kniha. Mňa však zaujala a prečítala som ju rýchlo a so záujmom. Dodnes si niekedy spomeniem na padlých anjelov.
Za mně ne. Hodně plytké, příliš mnoho zvratů, jen aby se něco dělo... Nedokázala jsem žádnou postavu přijmout, ztotožnit se s ní, snad až Jáchym na lodi byl stravitelný. Víc Hartla číst nechci, je to ztráta času.
Trochu nuda, trochu zmatečné, kriminální zápletka, no, asi ne úplně dle mého gusta. Zajímavá představa, že by někoho mohly vlasy chránit a žít skoro až vlastním životem. Za to a za příběh s Evou 2 hvězdičky. Třetí za naději na konci.
Příliš depresivní, žádná katarze na konci. Dvě hvězdičky za uvěřitelně ztvárněný svět psychicky nemocných holek a nahlídnutí do mně neznámého světa.
Ze začátku dobrý, ale ke konci se to už táhlo a zápletka byla čím dál víc vykonstruovaná a absurdní. Byla jsem ráda, že jsem dočetla. Některé pasáže moc dobré.
Pro mě skvělá knížka. Bavila mě od první po poslední stránku. Hodně věcí ve mně zarezonovalo, donutilo k přemýšlení.
Hodně zajímavé čtení o tom, jak číst neverbální informace. V podstatě máte pocit, že to všechno intuitivně chápete a znáte, ale nikdy jste si to naplno a vědomě nevšimli.
Chvilku trvalo, než mě kniha chytla, ale pak jsem byla zvědavá, jak budou příběhy pokračovat, co ještě vyplave a hlavně jak dopadnou. A tu je moje největší zklamání - nenastal žádný zvrat. Prostě jak se všichni sešli, tak se i rozešli a všechno jde dál, bez toho, aby se aspoň něco vyřešilo. Vím, že v životě to tak chodí, ale u knížek mi to vadí.