MíšaS. komentáře u knih
Kniha se mi líbila. Neobvyklé téma, zajímavé spojení mystiky a detektivky, někdy trochu přitažené za vlasy, ale četlo se to pěkně a hlavně jsem to chtěla dočíst, což je někdy u některých knížek těžké a člověk se pak musí nutit.
Na plný počet * to není, ale ráda si od autorky přečtu další knihy.
Tento díl si svých 5* zaslouží. A klidně bych si přečetla i další díl o svatbě, protože ta by se také určitě neobešla bez karambolů a průšvihů :)
Bohužel, první díl je naprosto skvělý, ale další už postrádají tu pohádkovou lehkost a vtipnost.
Bohužel druhý díl, další osudy Arabely, už postrádají tu lehkost a pohádkovost.
Arabela je jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Klidně si jí přečtu i teď a užiji si ji stejně jako před 30 lety.
A seriálové zpracování je naprosto fantastické.
Od knihy jsem moc nečekala, a nakonec to nebylo až tak špatné. Číst se to dá, postavy sympatické, děj celkem zajímavý. Škoda rychlého konce. Další díl si klidně půjčím.
První půlka naprosto skvělá, druhá nic moc. Ale ve své podstatě dávalo vše smysl a každý čin měl svůj důvod, takže zlobit se na autora nemůžu.
Film jsem neviděla, ale určitě si ho najdu.
Mně se to moc líbilo. Dobře vymyšlená detektivka, která je čtivě napsaná a plná zajímavé historie i té alternativní.
Skvělá kniha, ve které jsem i já, stará milovnice Mistra, našla informace, které jsem nevěděla.
Dva mínusy kniha má - materiál, neskutečně mi vadí ty otisky prstů, co po čtení v knize zůstanou a překlad.
Z knihy jsem spíše zklamaná.
Asi největší problém jsem měla s uvěřitelností daného onemocnění. Já nevím, proč mi to tak vadilo, ale pořád jsem si říkala, že to je blbost, že taková nemoc by nemohla "vzniknout" a sama sobě si nadávala, že je to jedno, o tu samotnou nemoc přece nejde.
A samozřejmě jsem si vzpomněla na některé knihy otce JH, které jsou taky bichle, ale člověk je přečte, a ani neví jak.
A ten konec jsem bohužel čekala, takže taky nic...
Knihu jsem četla na sílu a moc mě to nebavilo. Kdyby se mi nehodila do ČV 24, tak nevím nevím, zda bych jí dočetla.
Autorka opět nezklamala. Skvělá atmosféra, parádně vykreslené charaktery, trocha romantiky, trocha "hororu" a nesmím zapomenout na krásnou obálku, která mě v knihkupectví upoutala na první pohled. Až pak jsem si uvědomila, že jsem od ní četla Dům soli a smutku a bylo rozhodnuto, kniha jela se mnou domů.
Já jsem spokojená, dostala jsem, co jsem chtěla a byla jsem čtenářsky uspokojena ;)
Příběh mě vtáhl hned od začátku, musela jsem knihu prostě přečíst celou, což, vzhledem k délce, není takový problém.
Co se týče ilustrací, nejsem z nich nijak unesená, ale k příběhu sedí.
A jako plus navíc se mi kniha hodí do ČV 2024.
Nebavilo mě to. Nevím, co víc k tomu napsat. Nejsem zklamaná, protože jsem nevěděla, co mám očekávat, ale čtení mě nebavilo a jsem ráda, že ho mám za sebou. Ještě že se kniha hodí do ČV 24.
Uživatelka Annicka naprosto přesně vystihla to, co jsem o knize chtěla napsat i já. Nebylo to špatné, ale čekala jsem něco lepšího.
Možná jsem byla namlsaná s Daisy, protože ta mě doopravdy chytila, ale tady se to nepovedlo.
Opět skvělé čtení.
Jen toho vyděračského Metternicha bych, já osobně, poslala k šípku ;)
Bohužel mě kniha vůbec nebavila. První půlka se ještě dá, ale potom to je větší a větší nuda.
Přiznám se, že se mi kniha nelíbila. Ponuré příběhy mi nevadí, ale vadila mi spíše zdlouhavost příběhu, nepoučitelnost a chvílemi hloupost Pinocchia.