MiskaMa komentáře u knih
Člověk si při čtení uvědomí, co vlastně všechno (ne)má a na dost věcí si stěžuje, byť jsou to malichernosti.
V příběhu se řeší komplikované vztahy, život chlapce a jeho invalidní maminky na ubytovně, špatné vzpomínky na otce a minulost celkově, vděk za teplou polévku navíc ve školní jídelně a nějaké to ovoce z kontejneru.
Příběh se mi přes tohle těžké téma četl dobře a díky tomu, jak to autor podal, tak knížku nešlo odložit. Určitě si jí nechám v knihovně a jednou se k ní zase vrátím. A vyhledám od p. Indrucha i jeho další knížky. 5*
Knížka mě zaujala, protože byla dost propagovaná v časopisech, které čtu.
Je to poměrně útlá knížka, která zaujme neobvyklou obálkou a taky obsahuje dost témat k zamyšlení. Komplikovaný vztah matky a dcery, vnímání svého těla, přijímání sebe sama, porod, stáří, intimita, péče o seniory, smrt.
Marie byla tak nešťastná žena, přesto jsem v některých situacích její chování vůbec nechápala. Popisovala se jako osobu, která se víceméně hnusila sama sobě a přitom mohla být ve svém věku atraktivní, když si ji jako chůvu popletli a mysleli si, že patří jako manželka k otci hlídaných dětí.
Róza mě štvala o dost více, jak se chovala ke své mamce... Začalo to svatbou a pokračovalo to až do konce knihy. Myslela jsem podle anotace, že kniha se bude více věnovat jejich vztahu a bylo to spíš o každé zvlášť.
Mrtvé myši na keřích jsem nepochopila, stejně tak i dopisy směřované někam/nikam a divný, otevřený konec . 3*
Knížku jsem poprvé četla před cca 11ti lety zpět a teď jsem se k ní díky čtenářské výzvě (téma č. 12) znovu vrátila. Je zajímavé sledovat vývoj vztahu Emmi a Lea, které začalo jedním velkým nedorozuměním a oběma vcelku zásadně změnilo život. Knížku mám jako celek, přesto se mi víc líbí část Dobrý proti severáku. Ke knížce se určitě po letech zase vrátím. Je to příběh ze života, který se může stát komukoliv z nás. 5*
Anna a Henrik a jejich kamarádka Milena podnikají každý rok dovolenou do hor. Letos by Milena chtěla vzít i svého nového přítele. Anna a Henrik váhají, protože ho ještě neviděli, nakonec souhlasí. Už od odjezdu z vlakového nádraží ale nastávají zvláštní situace, které naznačují, že to nebude jen tak obyčejné táboření v divočině.
Uf, mám po přečtení knížky trochu rozporuplné pocity. Je to po hodně dlouhé době knížka, která mě bavila tak moc, že všechno ostatní šlo úplně stranou a jen jsem četla a četla. Závěr byl ale zklamáním. Musím souhlasit s většinou komentářů, že konec byl useknutý. Možná to tak autor zamýšlel, aby si čtenáři sami odpověděli/vybrali, jak to vlastně dopadlo. 4*
Knížka je čtivá, ale asi bych ji nezařadila mezi thrillery. V příběhu jsou dvě dějové linky, současnost a Emmino dětství, ve kterém došlo k situaci, od které má strach z ohně a noční můry.
Současnost pojednává o tom, jak Emma pracuje ve společnosti, kde kopíruje obrazy slavných malířů a žije od výplaty k výplatě. Dostane se jí nabídka od bohatého sběratele obrazů, která by jí zajistila život v luxusu, ale ...
Celkově je knížka plná obrazů, umění, galerií, aukcí, seznamování se s novými lidmi a Instagramu. A v hlavní roli jsou teda padělky...
Taková oddechovka na víkend. 3*
Všechno začíná bláznivým nápadem, dvě rodiny si mezi sebou vymění domy a vydají se na dovolenou, jedna do slunné Itálie, druhá do Británie. Knížka se čte dobře, krátké kapitoly vypráví manželky Beth a Amber. Musím přiznat, že nejvíc mi byl nesympatický Niall, manžel Beth. Celkově mi ale během čtení k srdci nepřirostl nikdo a konec byl překombinovaný až až. Knížku bych asi nezařadila mezi thrillery a takovou "rodinnou dovolenou" bych teda zažít nechtěla. :) 3*
Měl to být romantický víkend, kde Ellie a Steven oslaví své výročí... Anotace a hezká obálka mě zaujaly, což je bohužel všechno. V průběhu čtení knížky jsem ji chtěla několikrát odložit, ale když už jsem se do čtení dala, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Nebyl to můj šálek kávy.... 3*
Za mě zajímavý náhled do ženské věznice v knižní podobě. Příběhy odsouzených se střídají s vyprávěním pracovníků věznice. Co na knížce oceňuji, tak autorův nápad vyfotit oči každé z žen a umístit je nad jejich příběhem. Některé příběhy se mi nečetly zrovna lehce.
Viděla jsem ze Světlé nad Sázavou dokumentární film Máma z basy a dokument Holky pod zámkem, takže knížka pro mě zase až takové překvapení nebyla.
Knížka byla čtivá, z reálného života a ve všech ohledech dost smutná. Rozhovory nejsou jen s viníky nehod, ale i s obětí, pozůstalými, rodiči, lékařkou... Určitě se podívám i na dokument.
S knihou jsem trochu bojovala a do čtení se musela nutit. Na jednu stranu je knížka o zajímavém a aktuálním tématu, ale na druhou stranu mi přišel děj vyprávění tak nějak bez emocí... Co se mi líbilo, že se příběhy některých aktérů vzájemně protnuly.
Ze začátku mě styl psaní úplně nechytnul. Rozsáhlé kapitoly, kde aktéři popisují všechny detaily, včetně dětství, povah rodičů... Během čtení mi došlo, že třeba dětství postav popsal autor proto, aby čtenář pochopil, jaký dopad mělo na jejich životy v budoucnu. Dílky do sebe postupně zapadaly a mě se čtení líbilo. Více se mi líbil děj od dovolené a jejich životy potom.
Užitečný průvodce na dovolenou se stručným přehledem historie, radami na cesty i tipy na výlety.
Vyšetřovatelka Elin, jak už víme z předchozí knihy Sanatorium, má spíš co dělat sama se sebou a se svými traumaty z minulosti, než vyšetřovat vraždy. Tak teď je to to samý, jako přes kopírák... Jinak prostředí a atmosféru ostrova autorka popsala vcelku dobře. Na knížku nejspíš po 14ti dnech zapomenu, rozhodně se ale vyvedla lépe než Sanatorium...
Taková příjemná oddechovka. Nejvíce se mi líbil příběh Cher, ze tří kamarádek mi byla nejsympatičtější. Příběh byl asi od půlky knížky předvídatelný, i tak se mi to líbilo.
Na knížku jsem narazila úplně náhodou. Hlavní postava Cassie mi přišla jako úplně šílená stalkerka. Jako přes kopírák Claire z Hospodyně od Natalie Barelli a Elizabeth z Dokonalé přítelkyně od Karen Hamilton. Na rozdíl od výše jmenovaných knih, tak na tuhle si bohužel za 14 dní ani nevzpomenu...
Jeden muž. Tři ženy. Tři rande. Zprvu jsem Josephovi zrovna nefandila. Líto mi bylo Siobhan, Mirandy i Jane. Až potom mi začaly souvislosti do příběhu zapadat. Konec byl dojemný... Přesto u mě vede od autorky knížka Spolubydlící, ta se mi líbila zatím nejvíc...
Zaujala mě anotace. Samotný příběh byl za mě slabší, k dočtení jsem se musela přemáhat. Škoda.
Vzhledem k tomu, že jsem četla autorčinu předchozí knížku Kruh, a ta se mi moc líbila, jsou pro mě bohužel Líbánky zklamáním. Děj je od začátku předvídatelný, takový nijaký. Co hodnotím kladně, je hezká obálka.
Vůbec si to nedokážu ani představit, co si malá Krystyna s rodinou a ostatními lidmi, schovanými v kanalizaci musela prožít. Žít 14 měsíců v chladu, vlhku, s jídlem a vodou na příděl, být odkázána na pomoc ostatních a v neustálém strachu, že je objeví. Za mě emočně silný příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Příběhy z lékařské praxe v anglických věznicích. Knížka byla lékařkou napsána empaticky, líbil se mi její přístup k lidem.