Missynka komentáře u knih
Už moc nevím co psát ke Goffovým knihám. Líbí se mi prostě všechny. Je mi sice smutno po Mikovi, ale Terence je taktéž super týpek . Ráda nahlédnu do této problematiky zase z nové perspektivy.
První půlka knížky je úžasná, svižná a čtenář pluje na jedné lodi s hlavní hrdinkou Eliškou. Potom přijde zvrat a druhá poloviny knížky je nezáživná, musím se nutit do čtení, Eliška mi leze na nervy a vlastně i všechny ostatní postavy. Poslední kapitoly mě ani moc nepřekvapily, spíš jsem doufala v něco, u čeho zůstanu s otevřenou pusou. Bylo to jakési bez emocí, přitom z tohoto tématu šlo 'vytřískat' opravdu hodně.
Nemám slov. Ta úzkost a bezmoc, chuť Báru obejmout... Na tuhle knihu nezapomenu.
Kniha je krásně zpracována. Přehledné kapitoly, prostor pro zapisování vlastních poznámek, překrásné fotky. Avšak jsem čekala o trošku více, například co, kdy, kde a jak zařídit, jaké dokumenty budeme potřebovat atd.
Neustálé opakování stejných vět dokolečka bylo opravdu otravné, stejně jako vychvalování Applu až do nebes. Tahle kniha byla ztrátou času, nepřinesla vůbec nic nového.
''Step inside
See the Devil in I
You’ll realize I’m not your Devil, anymore''
Miko mě nepřestává bavit a Goffa udivovat.
MG prostě umí chytnout a nepustit. Doufám, že se Tonda zase dostane na scénu, chybí mi.
Já nevím, nebyla jsem schopná tuhle věc dočíst do konce. A to se mi stalo prvně v životě. Takovou blbinu jsem měla v rukou prvně.
Tohle je ta nejlepší a nejkomplexnější kniha o rostlinách, která se mi dostala do rukou. Vše je lidsky a dokonce i s humorem vysvětleno, fotografie jsou vkusné a perfektní. Holkám z Kvítek přeji, aby se jim nadále dařilo v tom co dělají.
Nemohu hodnotit jinak než na 5 hvězd. Mám ji druhý den a chystám se přesazovat. Díky knížce se na to těším a určitě budou dbát rad, které mi byly poskytnuty. Velké plus za kapitolu o škudcích a o pečování o kvítka. Díky moc. Překonaly jste Pokojovky.
Krásná kniha, ale v porovnání s předchozími knihami od téže autora mě Psí domov tolik nezasáhl. Přesto se však jedná o hezky čtivou knížku, kterou doporučím každému psomilovi. :)
WOW. Druhá knížka od Pavla Renčína, která se mi dostala do rukou a zdá se mi snad ještě lepší. Byla to jízda, příběh od kterého se nedalo odtrhnout. Hlavní hrdina Adam se zdá jako ňouma, který po sobě nechá šlapat, ale je to opravdu tak? Nemůžu moc napsat, abych nevyzradila to nejdůležitější, proto to tu ukončím slovy : Tleskám! Příběh mě rozsekal, Richard rozesmál a konec překvapil. Děkuji.
Velký plus za náááádhernou češtinu a tipy na knížky, které jsou součástí knihy.
Martin Goffa je skvělý autor, který umí dokonale a reálně vykreslit jakýkoliv příběh. Čtenáře udrží v napětí, vyvolá v něm všechny emoce na které si vzpomenete. Primární důvěra dokazuje, že autor je každým dílem lepší a lepší a Míko Syrový větším a větším sympaťákem. Jen si říkám jestli té smůly nemá už fakt moc. Já být v jeho kůži, tak nevím nevím zda bych ty rány osudu ustála. Každopádně doufám, že se brzy dočkáme dalšího pokračování, kde se dozvíme jak to vlastně celé bylo a proč.
Martina nám od posledního díla poněkud vyzrála. Kniha je propracovanější a má překrásnou obálku. Určitě tento počin nebude pro každého. Nejedná se už o žádnou životní zpověď, ale prostě a jednoduše o hru se slovy. O dvojsmysly, humorné dodatky, hořké pravdy.
Kniha je rozdělena do 4 kapitol a doplněná ilustracemi. Z mého pohledu to bude TA KNIHA, která mi bude zdobit výsostnou polici v knihovně a ke které se budu vracet častěji. Protože... protože prostě #slovnihrisky na Instagramu.
Někdo by také mohl namítat, že Martina vše 'pustila' už do online světa, ale vzhledem k faktu, že se opravdu povedla, tak mně to nevadí a jsem ráda, že knihu vlastním.
Na tuto trilogii jsem se strašně těšila. Opravdu zajímavé prostředí, které skýtalo tolik možností. Hlavní postava prvního dílu se mi na začátku zdála jako oběť, se kterou jsem dlouho soucítila a dokázala snad i pochopit. Vše se ale postupem času měnilo. Příběh prvoplánový, hlavní 'padouch' mi na mysl přišel snad na začátku. Chování Blumové nedávalo smysl, to jak jí všechno procházelo a jak všechno objasnila během chvilky... nevím. Mohlo se jednat o opravdu skvělý příběh. Hlavní hrdinka klidně mohla být monstrem, proti kterým v podstatě bojovala, ale mělo to být mnohem lépe zpracované. Očekávala bych zapojení tchána, který byl také dlouhá léta profi kriminalista... Navíc ty krátké a občas nelogické věty... Nevím. Ale i tak se pustím do druhého a třetího dílu, když už knihy mám doma.
Kniha Hotýlek byla pro mě trošku zklamáním. Po psychologickém masakru v Haně či Slepé mapě se za mě v Hotýlku vlastně nic moc neudálo. Doba, do které byla kniha zasazena přitom skýtala tolik možností. Dočetla jsem, ale vracet se ke knize nebudu. Postavy zde nebyly tolik vykreslené, vztahy byly podivné a celkově nevím, co nám kniha měla sdělit.
Kniha Slepí byla námětově rozhodně zajímavá. Hororová ani thrillerová mi ale nepřišla ani trošku. Hlavní hrdinka Sam je zkušenou terapeutkou na psychiatrické klinice, jejíž soukromý i pracovní život by se kde komu mohl zdát dokonalý. Je tomu ale skutečně tak?
Sam se potýká s určitými problémy, které se na více než 300 stranách snažíme pochopit,. Dostane na starosti obávaného pacienta, se kterým nechtějí mít kolegové nic společného. Jak si Sam s tímto pacientem poradí?
Upřímně, čekala jsem něco jiného. Neříkám, že kniha byla špatná. Když si čtenář zvykl na styl psaní a snažil se pochopit Samanthinu povahu, příběh plynul jak po másle. Nicméně jsem trošku zklamaná. Čekala jsem více plíživou atmosféru, nějaký velký zvrat. Za mě ale úplně nepřišel. Na posledních cca 80 stranách už jsme mohli tušit o co tu půjde a to se v poslední větě na poslední straně také objasnilo. Víckrát už tuto knihu ale číst nebudu.
Rémi je úplně jinou knihou než jsme byli dosud zvyklí u Martina Goffy číst. Příběh o chlápkovi, který se celý život protlouká životem a okolnosti jej donutí vydat se na dlouhou pouť. Splnit slib.
Rémi jako kniha se mi četla lehce, donutila mě se zamyslet, přesto si myslím, že si ji budu muset přečíst ještě jednou, jelikož věřím, že má jakési poslání, které se mi nepodařilo na první pokus odhalit. Na konci knihy jsem si dokonce i poplakala a odkládala tak knihu do knihovničky ve zvláštním rozpoložení.
Tajně doufám, že se autor opět vrátí k příběhům Míka Syrového, ale jako spestření mezi kriminálními případy byl Rémi dobrá volba.
Velmi napínavá kniha, popisující naprostou bezmoc matky při ztrátě dětí. Neumím si ani představit jak se musela Audra cítit, když ji celý svět obviňoval z něčeho, co přece nemohla jako matka spáchat. Nebo ano?
Co všechno je člověk, který má chránit lidi kolem sebe schopen udělat pro peníze? Velmi čtivé a originální čtení. Doporučuji.
Tak toto byla panečku pecka! Miko Syrový je opět v akci a nenudí se ani na vytoužené dovolené s dcerou v dědině ze které pochází. Tentokrát se zaplete do něčeho, co měl možná nechat být nebo ne?
Opravdu zajímavý děj, typický humor hlavního hrdiny a logické postupování. Po lehkém zklamání z předchozího dílu - Štvanice - jsem teď opravdu spokojená. Hodně čtivé, napínavé, originální.
Martin Goffa je jediným autorem z české scény od kterého vlastním všechny knihy a vím, že si je přečtu víckrát.
Skvělá kniha. Už nevím co ke Goffovi a jeho knihám více dodávat. Opět čtivé, svižné, napínavé, zajímavé. Děkuju!
Když Anna zmizela by mohla být velmi dobrou knihou. Tématika únosu je rozhodně něčím, co zaujme a dokáže pohltit. Já jsem však v tomto případě hodně zklamaná. Knížka je prvoplánová. Od začátku víceméně tušíte co a jak a prokousáváte se dál. Nelíbí se mi, jak je z části kniha vypravována z pohledu únosce, nějak mi to do celého příběhu nezapadá. Taktéž jsem zaznamenala spoustu nelogických chyb - nejspíše vlivem překladu. Například, když se v jedné větě mluví o matce Edně a následně se o ní autor / překladatel zmiňuje jako o Igorovi nebo ke konci knihy, kdy Brianovi je přiřazen ženský rod atd...
Námět dobrý, zpracování a tempo bych si opravdu představovala jiné.