moho komentáře u knih
Zase knížka o otázkách morálky, nutnosti volby. Snadno se odsoudí, když nemáme stejný život. Víc se mi líbila část z historie, americká část mne tolik nepohltila. Ale rozuzlení fajn.
Dobře, že nemusím něco podobného řešit. Hrozná představa muset zvolit.
Pěkná čertovská knížka, svěží jazyk, hodně citově zabarvených slov, každý si vše hravě představí. Jak peklo vzniklo, jak chodí čerti do školy.... Čtu dětem v první třídě a jsou nadšené jako já.
Přečteno za den při chřipkovém lenošení, překvapivý konec. Není nejúžasnější, ale baví.
Krásně smutná, setkání obou je jasné, přesto překvapuje, jak to dopadne. Skvěle popisované prostředí, nálady, pocity, úplně jsem to cítila. Mrazivé, jak strašný rozpor prožívá vyvolenec německé elity s dobrým srdcem...
Každý má tajemství a někdy není vše tak, jak to vypadá. Vysvětlení mě napadlo sto stran před koncem, radost, že jsem se trefila. Občas zdlouhavé, proto krátím o jednu hvězdičku.
Hezký příběh vedoucí k zamyšlení o tom, kde se vzala myšlenka na méněcennost židů a postojů k nim.
Začátek nuda. Ale doporučila mi jí kamarádka, které věřím, tak jsem četla dál. A vyplatilo se. Sledovat příběh muže, který tak miluje, i když to nerad přiznává, je krásné. Doporučuju dál a pořád mě vzpomínka na čtení dojímá.
Mateřská je dřina, zde popsaná dost tvrdě, pro mě až moc. Asi špatné načasování nebo nálada, uvítala bych trochu měkčí pohled. Přesto některé situace pobavily.
Povídání o slonech zajímavé, mnoho nových informací, jsou mi ještě milejší než dřív. Kolegyně varovala, ať počkám na závěr, prý co na to povím. Takže - překvapení, chvíli trvalo, než mi to došlo, ale nakonec fajn.
Konečně jsem se v knihovně dočkala, začala příběhem Jáchyma. Veronika pak pěkně dovyprávěla. Překvapením je rychlost, kterou se příběh odvíjí, doba, která uplyne mezi kapitolami, najednou je o dva a půl roku víc.... Nálož životních situací, ale líbilo se. Škoda, že nejde zjistit, jak by se mi líbila, kdybych začala Veronikou....
Zajímavě psané, z jejího pohledu. Nakonec mi jí bylo dost líto. Bez zázemí, domova, přesto ji každý zná. Přečtená za den, přesto cítím rezervy.
Halinu mám v televizi ráda, knížka potěšila jen zčásti. Asi jsem se těšila moc.
Přesná ukázka toho, jak se v podstatě dobrá věc - víra, dá v rukou jednoho nedobrého člověka využít ke zlu a vlastnímu prospěchu. Pořád se pozastavuji nad tím, že toho jednoho nikdo nepozná, neodhalí, nezastaví včas?
Když vyprávím na ZŠ páťákům, že jsou pořád na světě děti, které se učit chtějí a nemůžou, naprosto nechápou a dokonce jim závidí. Vyprávím, vysvětluju, názor se pootáčí, třída tichne a najednou je nám ve třídě nádherně. Příjemný pocit.
Kniha psaná pro dětského čtenáře, takže pro dospěláka možná trochu pomalejší, ale na škodu k přemýšlení to není.
Přečteno za dva dny, přestávka ve čtení vynucená. Veselé, poučné, věkem hlavních hrdinů mi blízké, doba bilancování, vzdoru, ale i plánování. Moc se mi líbila. Možná bych uvítala jiný konec, ale to už by bylo moc pozitivní. Těším se na Okamžiky štěstí.
Hájíček překvapením, vybrán kvůli Čtenářské výzvě jako kniha českého autora. Splnil moje očekávání, že si Výzvou rozšířím obzory. Příjemně psaná kniha, překvapivě z mého rodného města. Čtení o místech, která znám, až do konce napínavá ohledně vztahu k Bohuně, plynule tekoucí děj, pohoda, spokojenost. Za mne dost dobrý.
Potvrdilo se mi, že nejlépe, jak se k postiženým chovat je - normálně. Sami TTT v knize popisují, jak je ostatní reakce štvou. Zpovědi jednotlivých členů jsou poutavé, nevím, jak by se mi žilo, kdyby lékaři můj čas na tomto světě vymezili nějakým koncem... I když: co já tak můžu vědět, kolik mi zbývá?.... Koncert TTT jsem viděla v létě na vinobraní spíše omylem, ale ta energie, co lezla z podia byla neskutečná... Plná optimismu, slzu zamáčkli i chlapi natož my ženské a chtělo se nám ŽÍT. Taková je i knížka.
Pohodová záležitost, žádné masakry a krev. Inspektor moudrý člověk, dobře se čte. Tip na vraha mi nevyšel, to mám ráda.