moira2912 | Komentáře u knih | Databáze knih

moira2912 moira2912 komentáře u knih

Týden hříchu Týden hříchu Tessa Dare

9.4.2017 - 4,5*
"Yes, ladies, I truly am this handsome. And I don’t even have to try."
- Colin, tak skromný hrdina. V myšlenkách Min, ale nejspíše i ve svých vlastních. :D :D :D
- a dokonalá scéna:
“Why don’t you read me your presentation again, and I can pretend to pose thoughtful questions?”
She laughed a little.
His voice warmed. “No, truly. I like listening to it. I can’t pretend to understand every word in your presentation, but I don’t have to be an expert to know you’ve something important to say. I don’t need to be a geologist to understand that it’s well-written and carefully reasoned. And the way you pronounce all those polysyllabic words?” His thigh nudged hers. “Makes me rock hard, every time.”

(omliouvám se, že jsou úryvky v angličtině, ale, well, četla jsem to v originále. *smích*)

18.05.2017 5 z 5


Mistr papírových kouzel Mistr papírových kouzel Charlie N. Holmberg

Je to roztomilé. Podivná směs rozkošnosti a brutality. A je to střelené a nápadité a unikátně dokonalé. Především originální, v některých aspektech.
Charaktery se mi dostaly pod kůži, což je podivné, jelikož mám lehký pocit samoúčelnosti, kdy jsou spíše postavičkami v ději, než opravdovými charaktery. Ale Emery i hl. hrdinka si mě získali.
Děj byl... ze začátku to bylo hodně pomalé, ale užila jsem si objevování světa. A poté to bylo šílené. Lehce mi to připomínalo Sabriel, místy, a také HP (ničím konkrétním, prostě jen pocitem, atmosférou z toho), ale poskládalo se to dohromady pěkně.
Není to nic světaborného, dost jednoduchý příběh, vlastně i zaláskovanost, i když spíše platonická, ale byl to zábavný a rozkošný příběh a strašně se mi líbil.

13.11.2016 4 z 5


Nezkrotná Nezkrotná Sylvia Day

Řekla jsem si, že to dorazím, protože je to trilogie. Proč jsem si sakra myslela, že je to trilogie? :D
Nezkrotná má pár postav, které se mi líbily, ale celkově se mi kniha zdála natahovaná, nudná a postrádala jakoukoli poutavost, kvůli které jsem se prokousala prvními dvěma díly. Nezachraňuje to už ani fakt, že se to dobře čte. Táhlo se to a v podstatě se tam pořád opakovalo to samé. I ten sex ztratil jiskru, což je u knihy, která je vlastně skoro jen o sexu, dost děsivé. xP

26.09.2015 2 z 5


Ztracená brána Ztracená brána Orson Scott Card

9.7.2015 - 4,5*
SPOILER
[Ta dě*ka! Ta zatracená, zkur*ená čubka! Kdybych ji rozdrásala na kousíčky a znova složila, jen abych ji stáhla z kůže, bylo by to málo. Jak mohla. Jak mohla?!!!]
KONEC SPOILERU
(spoiler spíše proto, že jsem nadávala jako dlaždič, ale... jak? Proč? Proč?)

- je to zvláštní kniha. Vypráví dvě dějové linie, jedna je o Dannym, kterou bych hodila pod YA, až na některé hilarious detaily, kdy se hlavní hrdina setkal s podsvětím. Jsou úžasné. Taky, Danny je malý génius a to, jak Card hází jen tak mezi řečí odborné narážky/vtípky na různé teorie, to jsem si zamilovala. I když je pravda, že se místy styl psaní svou... ne strohostí, ale rychlým tempem zdál až moc jednoduchý.
Druhá linie je o postavě Hněta, který žije v jiném světě (planetě?), příliš si nepamatuje svou minulost, ale má vzácný magický dar a je postavou, která je ze začátku nenápadná, ale čím více jsem o ní četla, tím více jsem si ji zamilovávala. A tuhle linii bych označila za plnokrevnou klasickou fantasy. Hnět (proč nezůstali u jména Wad? Well, sice by se to bilo s tím zbytkem přeložených jmen, takže je to nejspíše lepší, ale... Hnět vs. Wad? Chjo...) měl sice v knize méně prostoru, stejně bych ale nakonec řekla, že jeho linie byla lepší.
A dohromady to kupodivu pracovalo skvěle. Později.
- magie byla skvělá. Chci vědět více. Stejně tak pozadí. Už z doslovu autora jde poznat, že toho má ještě mnoho co nabídnout.
- kniha pokrývá docela velké rozpětí let, což je super. A přestože Ztracená brána nekončí cliffhangerem, stejně jsem zatraceně zvědavá, co Card nabídne příště.
- postavy jsou skvělé. Chovají se úžasně. Věrohodně.
Líbilo se mi to. Moc. :)

26.09.2015 5 z 5


Enderova hra Enderova hra Orson Scott Card

Viděla jsem jako první film a uvažovala, o kolik to může být lepší.
O hodně, btw. :))) Skvělý příběh.

26.06.2015 5 z 5


Nejsem jako vy Nejsem jako vy Jodi Picoult

Je to úžasný příběh, který vypráví o Aspergerově chorobě, podobné a tak vzdálené autismu. Dozvěděla jsem se zvláštní maličkosti, o kterých jsem netušila.
Hádám, že autorčino vcítění do autisty je povedené - ne úplně věrohodné, ale dost dobré.
Je to navíc téma, o kterém jsem nikdy nečetla.
Postavy jsou skvěle propracované, děj byl dobře vedený, promyšlený a propracovaný. Je to příběh s dobrou poutavou zápletkou, což mě docela překvapilo, stejně tak jako množství kriminalistických postřehů, na které jsem narazila.
(I když ten konec! Chtěla bych vědět, jak to s některými dopadlo. :))
Styl psaní mi sedl, a některé detaily tomu opravdu dodávaly na kvalitě, jen mě rozladil tu a tam nějaký ten překlep.
Můžu na sebe prásknout, že jsem se dokonce jednou rozbrečela.
Líbilo se mi to. Moc.

12.06.2015 4 z 5


Kostičas Kostičas Samantha Shannon

Wow. Od této knihy jsem v podstatě nečekala nic, protože se mi o ní tu a tam někdo zmínil, ale já se ani neobtěžovala přečíst si anotaci a tak pro mě bylo objevení světa Kostičasu docela velkým překvapením. Dostala jsem více, než jsem čekala - originální, propracovaný svět, zvláštní systém magie, příjemné postavy...
Příběh sice je trochu předvídatelný, ale jízda to přesto byla parádní, autorčino psaní se mi líbilo a vedla děj způsobem, který mě pořád hnal dál, chtěla jsem nejen vědět, jak to bude pokračovat, ale hlavně jsem chtěla poznat více z jejího světa.
Postavy se mi líbily, chovaly se logicky a chytře, jen... kdyby ten konec byl trochu jiný. Chci říct, kdo by něco takového nečekal?

12.06.2015 4 z 5


Dcera čisté krve Dcera čisté krve Anne Bishop

Tahle kniha je pro mě srdcová záležitost a přestože není dokonalá - má doopravdy daleko k dokonalosti - je plná nápadů - ta magie!!, zvláštního humoru, má skvělé postavy a děj, zamotaný, složitý, poutavý. A bolestný. Mám ji jednoduše ráda.

12.06.2015 5 z 5


Předtuchy smyslnosti Předtuchy smyslnosti Nalini Singh

Slabší, než první díl, ale líbilo se mi, že jsem se o světě dozvěděla pár nových věcí, a postavy byly jiné, což bylo hezké, děj nic převratného, ale přečetla jsem to na jeden zátah, protože mě to vážně bavilo. .)

12.06.2015 3 z 5


Napojení Napojení Douglas E. Richards

Zajímavá kniha se zajímavými myšlenkami, které nejsou vůbec hloupé, autor tomu věnoval myšlenku a většina se zakládala na pravdivém základu. :) Děj také nebyl vůbec špatný. Postavy různorodé a dobře zpracované. Jen mi lehce nesedl styl psaní, ale kniha to byla dobrá a bavila jsem se. :)

12.06.2015 3 z 5


Nepohledný princ Nepohledný princ John Moore

Oh my, ta kniha! Už dlouho jsem nečetla tak vtipný a nápaditý příběh. Iracionální a skvělý. Připomíná mi svou absurditou Pratchetta. Až na technické odbočky, kdy se dopodrobna probírala magie. Tuhle část(i) jsem milovala. A postavy! Různorodé, živé, propracované. Šílený a zamotaný děj. Skvělá knížka. :))

12.06.2015 4 z 5


Mezi slovem a mečem Mezi slovem a mečem Jana Rečková

Povídky Chasta jsou zvláštní, tak staromódně kouzelné, pohádkové a svým způsobem lyrické, zábavné a poutavé a naivní a plné naděje a zvláštního... světla. Jsou jako z jiného času a to mě na tom okouzlilo.
Je to příběh o hrdinovi, který je prostě sám sebou, prožívá svá dobrodružství a stále je sám sebou, i když být Chastem je být něčím naprosto nepochopitelným a, no, hrdinským. .) A přitom Chast svá dobrodružství řeší tak nehrdinským způsobem a přitom to vypadá jako jediná správná cesta, jak věci vyřešit... a nakonec jako hrdina zase vypadá.
Strašně se mi to líbilo, ta knížečka, která vyprávěla příběh, který si mě nárokoval.
Od dějů, po všechny postavy, styl psaní i ten svět. Mám Rečkovou a její psaní ráda. .)

12.06.2015 5 z 5


Mračna nad Arénou Mračna nad Arénou Michael Bronec

21.11.2024 - 4*
Knížka nakonec byla velmi milým překvapením. Chvilku mi trvalo se začíst, ale můžu říct, že od druhé třetiny (možná půlky) jsem vše pak přečetla hodně rychle, na jedno posezení.

Ale zpátky na začátek. Už první kapitola zaujala, vykreslila jednu z hlavních postav v živém světle, akce a plynulost děje, atmosféra, vše bylo velmi dobře vyvážené. Autorův styl psaní a především humor si mě hodně rychle získaly, po nějaké době jsem se sžíravému humoru hlavních postav smála sice tiše, ale přesto nahlas.

"Hmm, Lord Lincoln se v nedávném projevu vyjádřil v tom smyslu, že rád ztratí deset vojáků, když Země přijde o jednoho, a prodělá deset kreditů, když my přijdeme o jeden."
"Z toho by jeden řek, že nás nemá zrovna v lásce." - str. 83

Hlavní důvod, proč mi chvilku trvalo se začíst, byl styl psaní. Nic špatného samo o sobě, jen jsem tak zvyklá na anglické knihy (nebo knihy přeložené z angličtiny), že mě Tři kapitáni lehce zaskočili. Volba slov, obraty, je to poklona starším dobrodružným svazkům spíše než špinavé moderní fantasy, které tak holduji. Je to milý příběh s veselejším podtónem a překvapeně jsem si uvědomila, že na takové už nejsem zvyklá. To, a myslím v angličtině a jsem na anglicismy tak zvyklá, že číst a vnímat jejich absenci byl tak trošku šok. Ale v dobrém. :)

"Liberec? zavrtěl hlavou Melchior. "Kam na ty blbý jména vaši lidi choděj? Každou chvíli se mi ohlásí někdo, koho si prostě nejde zapamatovat..."
"Liberec se kdysi jmenovala okrajová čtvrť Metropole," odsekl Alfréd. - str. 72

Je poznat, že je to autorova první kniha? V prvních kapitolách tam bylo něco, co tak dobře poznávám u psavců, kteří se ještě neobrousili. (Ráda čtu sborníky začínajících spisovatelů a právě objevených talentů. :)) Ale tam, kde to některým zabere několik knih, tady šlo rychlé zlepšení vidět každých tucet stran. Také, autor si pohrál se psaním takovým způsobem, že ty ostré hrany měnil ve střípky zábavných, unikátních myšlenek, v zajímavé vedení příběhu, které toho faktu plně využívaly. Jedná se pak o nedostatek, nebo záměr? :)

Co se týče postav, tři muži, tři hlavní postavy. Občas se stane, že se postavy, i přes silný a individuální začátek, později roztečou do stejnobarevné šedi. Tito tři však ne, každý si uchoval svou individualitu, svou vlastní barvu - ocelová šeď Arnošta, proměnlivá iridescence Petra, purpurově rudá Felixe. Tak si ty charaktery představuji, a jsem zvědavá, jestli jsem je odhadla správně.

„Když něco dělám, dělám to pořádně! Když souboj, tak podle pravidel a dávných tradic. Přijedu s doprovodem a uvítáš mě na kosmoportu jako svého hosta. Očistíme se koupelí v ledové vodě a navlékneme si bílá roucha. Připijeme si z pohárů ve svatyni Boha války. Od západu do východu Země se budeme postit, meditovat podle starých válečnických tradic. Do arény vstoupíme, až na východě vyjde první paprsek světla Země - a souboj začne, jakmile se nad obzorem objeví celý kotouč.“ - Arnošt Kodex - str. 70-71

Děj se zatím rozvíjí, vykresluje dobrodružný román, takovou tu dobrou old school operu, se všemi pozitivy samozřejmě. Všechny ty střípky a náznaky... no, je to slibný začátek. Jediné, co mě tak zpětně zaskočilo - na jednu stranu knížka uběhla rychle, říkala jsem si, kolik se toho událo... ale pak si tak říkám, že je to vlastně úvod, tolik jsme se v ději nepohli a nakonec, byl to jen jeden den.

A hanba mi, mám tu knih doma tak dlouho, a až dnes jsem si všimla věnování. :)))

21.11.2024 4 z 5


Plameňák na konci léta – Malá antologie amerických žánrových autorek Plameňák na konci léta – Malá antologie amerických žánrových autorek * antologie

16.11.2024 - 4*
Šla jsem do toho s tím, že to bude lehké letní čtení - obálka k tomu nakonec svádí. Má očekávání byla splněna, a zároveň jsem dostala mnohem víc. :)

Jelikož to byla jedna z prvních knih, které jsem si od Gnómu koupila, překvapila mě i forma, papírová obálka. Ale čím déle jsem ji měla v ruce a čím déle jsem na obálky koukala (knih už mám doma víc), tím více se mi to líbilo. Je to opravdu kapesní čtení, a moc pěkně zpracované.

Všechny povídky mají prvek vyprávění, atmosféru povídání si doma u krbu, přesně jak anotace a předmluva slibují. Zajímavá témata a koncepty podávané každodenním jazykem, přestože je někdy obsah snový a fantaskní. Četlo se to dobře, a četlo se to ještě rychleji.

S každým dalším příběhem byla povídka má nová nejoblíbenější, první jednohubka, spíše střípek většího celku, další prapodivná pouť, následující Paní Sorensenová byla čirá magie. Dále jsem se jen nechala unášet vyprávěním.

Jsem zvědavá, jak se na knížku budu dívat za pár let, až si ji přečtu znova. :)

//

Bitva o malou velkou vědu - Pamela Rentzová - 3*
Zajímavá jednohubka, indiánská sci-fi. Komický výstřižek z každodenního života vědkyně. Něco málo mi tam chybělo, zdálo se to jako kousek většího celku, ale jinak pěkné.

„Indiáni své stařešiny respektují,“ zamračila se Agnes. „No a samozřejmě, v indiánské vědě se musí podlézat kvůli grantům zrovna tak, jako v každé jiné vědecké organizaci.“ - str. 10

/

Velká radost - Ursula K. Le Guinová - 4*
Předem se omlouvám za odbočku. :D Ke Stephenu Kingovi jsem se v dětství dostala přes sbírku povídek a námět jedné z nich mi uvízl v paměti, i když si už ani nepamatuji, jak se jmenovala. Příběh byl o řidičce, která vyhledávala zkratky. Tento naprosto normální koncept rychle nabral surrealistický a fantastický spád. Pamatuji si, že jsem tehdy byla nadšená, jak jen o krůček vedle naší reality může být něco tak magického. Při začátku čtení této povídky jsem měla stejný pocit, to skoro dětské nadšení z nepoznaného hned za rohem.
Psaní mi sedlo taky, povídka je něco mezi myšlenkovým proudem, popisem světa a drbáním kamarádek, možná by to bylo nudné, nebýt těch střípků lidskosti tam. Prosáknou zcela nečekaně, většinou v tom cítím stopu černého humoru, a je mi to milé o to víc, kolik v tom vidím lidské slabosti, malomyslnost a sobectví. Guinová lidi nepřímo popsala tak, že se mi z toho chtělo smát a brečet zároveň. Načež to hned vyrovnala nějakou jinou, milou scénou s dotekem absurdna. Strašně se mi ten výlet líbil.

O korporacích žádné informace neexistují. Jenom dezinformace. Dokonce ani když se nějaká korporace čas od času zhroutí a zbyde po ní jen ohořelý kráter čpící po spálených akcionářích a obklopený neproniknutelnou hradbou členů Kongresu a dalších vládních činitelů, držících se za ruce a omotaných žlutou páskou s nápisy Soukromý majetek, Průchod zakázán, Nevstupovat, Zákaz lovu, rybaření a účetnictví – dokonce ani tehdy z nich nevydolujete zrnko pravdy. - str. 38-39

/

Jak to bylo doopravdy - Pat Murphyová - 4*
Re-telling pohádky, určitě si ji přečtěte. Ne tak vhodná pro děti, temnější. Více není třeba dodat, super povídka.

Když vypravěči pohádkových příběhů líčí svatbu v královském paláci, je to samá láska a okouzlení a „jestli neumřeli, žijí šťastně až dodnes“. Vypravěči pohádkových příběhů jsou lháři: tohle nemá s královskou svatbou společného skoro nic. Pokud si král naplánuje svatbu, touha v tom hraje důležitou roli, ale zpravidla ne touha po jeho vyvolené. Mnohem spíš to bývá touha po moci. - str. 54

/

Paní Sorensenová a seskveč - Kelly Barnhillová - 4,5*
Povídka v sobě má tolik magie, pohádkové lyričnosti a zároveň takové skutečnosti, domáckosti a lidskosti. Připomíná mi některé starší fantasy, které jsem četla jako prcek, pohádky a příběhy, které nás měly varovat, magie, která nedávala smysl. Paní Sorensenová a seskveč však byla mnohem veselejší, vřelejší a milejší.

Je obtížné, uvědomil si kněz později, dávat kázání, když je v kostele mýval. A hodně velký pes. A kočka. Přestože je neviděl - ztratili se někam, ještě než farníci dorazili - pořád věděl, že tam jsou. A to jej znervózňovalo. - str. 71

/

Šest měsíců, tři dny - Charlie Jane Andersová - 4,5*

Muž, který umí vidět budoucnost, si dal rande se ženou, která umí vidět mnoho různých budoucností. - str. 94

Už jen pro tu premisu je ta povídka tak poutavá. Napsána byla stejně dobře. Pro mě nejlepší povídka ve sbírce, taková pocitová horská dráha, ale bez té obávané emocionální bažiny, kterou tak nemám ráda. Každý okamžik, každý střípek v povídce měl své místo, zdála se krátká, zpětně však byla dlouhá tak akorát. Určitě si díky této povídce najdu další dílka autorky.

„Tak proč sis se mnou vůbec dala rande, když máš možnost volby? Víš přece, jak to dopadne.“ - Doug
(...)
„ale to přece není tak jednoduché. Vždyť během těch příštích šesti měsíců, pokud si to ještě nerozmyslím, zažiju některé z nejšťastnějších okamžiků svého života, a taky vidím, že později z toho aspoň část povede k něčemu dobrému.“ - Judy - str. 97-98

/

Hejno zahradních plameňáků - Pat Murphyová - 4*
Poslední povídka pěkně uzavírá sbírku, u které jeden nevěděl, co čekat a kam se dostane. Je to taková klidnější, usedlejší tečka - stále však zábavná a kreativní. Celá knížka po Plameňácích získala název i kabátek, přijde mi to tak padnoucí. Tak nějak shrnuje všechny povídky před ní, přestože je to „jen“ střípek z normálního života.

„Kruhy na vodě - takové ty, co se udělají, když hodíš do rybníka kamínek. Moc ráda se dívám, co se děje, když do systému vneseš malinkou poruchu. Jen věci trošku popostrčíš tuhle nebo támhle. A všechno okolo se nějak pohne, aby se to tou změnou vyrovnalo. Jenže nemůžeš předvídat, jak přesně se věci změní.“ Teď se usmívala ještě víc. „Je v tom prvek chaosu.“ - str. 137-138

19.11.2024 4 z 5


Svatava Svatava Jolanta Trojak

10.12.2023 - 4*
Posloucháno na mujRozhlas - Četba s hvězdičkou.

Narazila jsem na knížku náhodou, anotace mě zaujala, znělo to jako zábavný příběh, který mi obzvláštní klasickou fantasy řadu, kterou obyčejně čtu. Měla jsem pravdu, líbilo se mi to, moc. A zároveň jsem četla málo, pokud vůbec nějakou knížku, podobnou této.

V první řadě - zpracování Rozhlasu bylo skvělé. Po prvních několika minutách si mě příběh získal a kdybych měla čas, poslouchala bych celou knihu na jedno posezení.

Je to zábavná knížka o okultismu, příběh o hledání sebe sama jedné mladé dívky (a krátké epizody existencí kolem ní, pěkně barvitá sebranka). Podivná směsice vážného a smutného, a absurdna. V jednu chvíli zde máme úvahy nad životem, spirituálním světem. A v další špinavou, ošklivou stránku života a lidí. Prapodivná jízda, kde člověk pořádně netuší, co se stane za pár stránek. Popravdě si nejsem jistá, zda se knížka měla brát jako vážné podaní, nebo taková spíše satira. Já se zcela určitě přikláním spíše k takové temnější, smutnější komedii.

Mělo to své mouchy - jedna z nich fakt, že se příběh vinul jako klikatá stezka, děj jako takový tam pořádně není, ale i tak mě lehce rozladilo, že se některé "dějové linky" prostě jen tak opustily. Proto hvězdička dolů, pro ten trošku ztracený finiš.

V jiných aspektech kniha překvapila až nečekaně příjemně - kolem a kolem byla třeba spirituální stránka příběhu zapracovaná do knihy skvěle. Popsat krátce takové téma není snadné, a přestože to tak trochu vyznělo vyšinutě, což nejspíše i mělo, i tak to znělo dobře.

Nejsem si jistá, jak dobře by se mi četla papírová kniha, v jednom místě jsem i s audiem měla trochu krizi, ale poslouchání a především atmosféra, kterou ta forma navodila, to zachránily. Ve výsledku jsem ráda, že jsem na příběh narazila, a určitě po nějaké době zkusím i papírovou formu.

10.12.2023 4 z 5


Podvrženec Podvrženec Roger Zelazny

9.8.2015 - 4*
2.11.2023 - 4* Druhé čtení. Je to milý příběh, s takovou pohádkovou atmosférou, čte se to jednoduše a prakticky samo. Je to kouzelná směska fantazie, pohádky a klasické fantasy, nepříliš zamotané, ale zároveň magické a je tam vše, co by mělo.

03.11.2023 4 z 5


Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Tim Burton

19.11.2020 - 4*
Některé byly brilantní a měly neuvěřitelně trefnou pointu.
Jiné byly lehce zvláštní.
Všechny byly morbidní.
Nestrhlo mě to tak jako kdysi, ale stále je to sbírka básní s perfektními ilustracemi. A za překlad smekám, musel to být oříšek. *smích*

October 19, 2014- 4*
To je tak roztomiloučce morbidní a někdy prostě jen tak depresivní, až se chce řvát. Nedá se to nezbožňovat. A ty ilustrace... za fantazie...

19.11.2020 4 z 5


V zajetí zimy V zajetí zimy Naomi Novik

15.7.2018 - 4*
Čekala jsem od toho více, možná proto jsem byla trochu zklamaná.

Klady:
- hrdinky, které byly totálně kick-ass. A tím nemyslím druh, který sáhne po svém meči a vše vyřídí ručně a stručně (hello, Kate). Narážím na jejich skrytou sílu, odhodlání, silnou mentalitu. I jejich priority byly postavené ve správném pořadí, což mi u YA vždy zlepší náladu
- charaktery byly komplexní. I záporáci. A fakt šlo vidět, jak se všichni mění a vyvíjejí. Především si ale zůstaly po celou dobu věrné. Propracované rodinné vztahy.
- zamotaný děj
- zajímavá myšlenka a pojetí Zimy (aka národ Staryk)
- antisemitismus. To geniální propojení s lichvářstvím (a Rumpelstiltskinem), které vás donutilo přehodnotit některé stereotypy. Židovská kultura.
- psaní samotné. Autorka ví, jak vykreslit obrázek a často jsem se v jejím vypravěčství ztratila. Krásně dokázala podat život na vesnici způsobem, který vtáhl svou lyrikou do sebe.
- tohle není zcela klad, a nejsem si jistá, jestli v tom nevidím více, než bylo myšleno... ale Flek? Tsop a Shofer, který řídil spřežení? Novik nakonec má polský původ...

Zápory:
- Novik čtu především pro atmosféru a roztomilé pojetí zažitých trendů. A přestože tato kniha byla technicky ve všech částech skoro dokonalá, něco mi chybělo. To kouzlo, které autorka obvykle do svého psaní vloží. Ano, byly tam kouzelné scény. Ale celkově... to vyznělo nakonec ne úplně hladce. Jako by to zadrhávalo a kousky příběhu do sebe zapadaly jen díky logice, ne pro příběh samotný.
- kniha si ne úplně udržela mou pozornost. Autorka vykreslovala situaci, ale tam, kde mě to mělo pohltit... tam mě jiné POV místy iritovaly.

Je to rozhodně lehký naprůměr a dobré zpracování pohádky. Silné charaktery jsou největším plus, ale i zbytek je nadprůměr.

Hm, když si to tak přeberu... kniha pro mě možná byla nešťastně blízko knize Medvěd a slavík, což je absolutní demoliční koule, co se atmosféry týká. Přestože v ději nejsou až tak podobné, rezonovalo to. Jop, rozmazlila jsem se na předchozí trilogii a Silver to teď odneslo.

08.11.2020 4 z 5


Bez jablka Bez jablka Miloš Říha

28.10.2020 - 4,5*
Bavila jsem se. ^^
Byla to původně četba do MHD, ale v současné době se z toho stala spíše četba na zvednutí nálady. :) Je to vtipně podaná tragédie a komedie života a vztahů člověka v krátkých článcích na různá témata jak z pohledu chlapa tak ženské.
+ super ilustrace k tomu.
Ne vše se mě ještě týká, ale co jo, to sedělo dokonale. *smích*

31.10.2020 4 z 5


Protože se stmívá Protože se stmívá Jana Rečková

21.1.2020 - 5*
Dávám knize čistých pět, protože je to z mého pohledu úžasná a unikátní kniha. Pro psaní Jany Rečkové mám už dlouhá léta slabost a prakticky většina z jejích povídek mě strhla. Každá má nějaký originální, někdy šílený, jindy zneklidňujícím způsobem fantaskní a přesto tak reální nápad.

Co se týče sborníků povídek, nikdy vám nesednou všechny povídky. Většina lidí je nedokáže přečíst na jedno posezení - osobně jsem knihu četla od 26. května 2018 (nejdříve po vydání, kdy se mi dostala do rukou :)) a myslím, že je to tak i nejlepší. Když se přejíte velkým množstvím dobrého jídla najednou, neuvědomujete si, jak je každé sousto delikátní. Myslím, že každá z povídek autorky si zaslouží svou chvilku slávy, jelikož za to každá jedna stojí.

Protože se stmívá představuje fantasy příběhy s hrdiny, které dneš už jen tak nepotkáte. Rečková kdysi zmínila, že napsal jistou knihu, protože jí chyběl typ hrdiny, o kterém chtěla číst. Zatím jej pokaždé napsala tak, abych se do něj zamilovala také. :)
Najdete zde příběhy skrývající děsivá tajemství, nosící masku normálnosti.
Mezi povídkami se schovávají nápady, které vypíchnou každý aspekt vašeho života a změní váš pohled na ně.
Především je to však česká autorka a z jejích slov cítíte, že píše o domovu. Jak obraty slov a pojmenováním různých prvků, tak i prostým stylem popisu a světa. Je to z českého prostředí a to je tak nějak milé, i když píše o naprosto příšerném ději.

Je to kniha, ke které se budu vracet. :)

22.01.2020 5 z 5