mol378 komentáře u knih

Nečte se to snadno, už jen pro množství dokumentárních faktů. Jsem s autorem stejná generace, dělí nás pár let, vyšli jsme z podobných rodinných poměrů a jsme stejného smýšlení, jen on má o mnoho více odvahy - a měl. Ale komunisti a STBáci mi to taky dávali sežrat, dodnes, když vidím bengo, čekám perlustraci. Poslední dobou nacházím ve společnosti stále více paralel s tupým bolševickým profízlovaným režimem - establishment opět začíná dosahovat toho, že lidem je všecko jedno... Placák píše bez příkras a sentimentu a doporučuji všem ke čtení.

5 31.05.2021

Do poloviny knihy ne a ne se začíst, neudrželo to moji pozornost a hraničilo to s nudou, ale až tak, že se mi asi dvakrát chtělo to zabalit. Udržel mě jenom duch starého mocnářství, Praha v době, která mě zajímá a kterou mám ráda. Od půlky už to šlo, ale nenadchlo. Nemusím mít za každou cenu akci, krev a šok, ale od detektivního příběhu očekávám napětí a aspoň trochu překvapení. Což se tady nekoná. Hvězdička za rakousko-uherské kavárny, druhá za snahu o odlišení od formátu thrilleru a pokus o klasickou detektivku.

5 05.04.2021

Nejpoetičtější autorova kniha, která prokazuje jeho široký záběr, hloubku znalostí a velkou schopnost imaginace a fabulace.

5 31.03.2021

Drobné každodennosti očima dítěte ve starém malostranském domě nahoře pod Hradem, detailní milé popisy všeho, nutí mě to sama si povzpomínat na tyto útržky vjemů z dětství, které v podstatě nakonec tvoří jedinou autentickou vzpomínku na ty časy, protože kromě tohoto má člověk rané dětství spíš zprostředkované vyprávěním okolí. Jen vlastní smysly můžou zpět do dětství opravdu přenést, zvuky, barvy, světlo, vůně, chutě.

5 31.03.2021

Oblíbená stručná, jasná, věcná a praktická příručka, která je u mě v permanenci od podzimního do jarního sázení přes řez po rozmnožování. Pěkně už očtená. Nenahraditelná jak pro začínajícího zahradníka, tak pro starého parda, jehož rukama zasazené stromy dávno přerostly střechu patrového domu i s podkrovím. Protože ten už zas zapomíná!

5 31.03.2021

Standartní Enzo, čtivý, mirne napínavý, sympatický. Taková lehce nadprůměrně konzumní sérka s francouzským kouzlem.

5 30.03.2021

Prý je teď moderní funerální turistika. Nevím. Já chodím po hřbitovech snad odjakživa, je to jednak studnice informací, jednak místo klidu a pokoje, který člověk přeje jak těm, kdo je obývají, tak sobě a svým blízkým. Všichni jsme tady někde přece pořád. Hřbitovy městské i hřbitůvky vesnické, zarostlé i přepečlivě upravené, v letním slunci i o pochmurných listopadových Dušičkách, plné uměleckých děl a slavných osobností nebo také naivní výzdoby na hrobech lidí neznámých, ale zjevně milovaných. Rozpadlé hrobky, propadlé náhrobní desky, hroby pusté a opuštěné. Kamkoli jedete a chcete místo poznat, zastavte se na hřbitově.

5 30.03.2021

Velmi výstižný komentář od jprst níže, nemám co dodat. Snad jen - děsná blbost, která jakýmsi zvráceným způsobem donutí člověka to dočíst - to Miloš Urban umí.

5 29.03.2021

Autoruv blog ctu cas od casu stale. Tuhle knihu, ktera z neho vznikla, pouzivam v soucasne dobe jako navod. Pote co si v praci zaciname po vymene reditele za protekcniho z...a pripadat jak po roce 1948 s nastupem rudeho lidoveho komisare, ktery nic neumi a nic nezna, ani se nicemu ucit nehodla. Jsme jiz ve fazi, kdy si zacina natahovat k sobe pribuzne a zname. Obsah knihy bohuzel i pres ne cerstve datum jejiho vzniku je stale platny a zacina byt cimdal platnejsi.

5 26.02.2021

Docela to jde, tahle sérka s Enzem. Odpočinková. Ale takový jakýsi přesah, který se mi strašně líbil na Skále, ten tam nehledejte. Lehký konzum na pohodový večer.

5 24.02.2021

Nuda a vcelku banální blbost. Škoda, protože Houbařkou měla autorka velice slibně nakročeno, Anežkou sklouzla do průměru a tohle opravdu už je napsané jak pro peníze, dokud ještě trvá ohlas výše zmíněné Houbařky. Vymyšlené, papírové, neprožité.

5 18.01.2021

Roztomilá slovenská satirická poezie, čtená v pravidelných intervalech stále znova a znova již léta. Potěší, pobaví, vede k obdivu k autorovu intelektu, nesmírnému smyslu pro humor - a vůbec, miluju Lasicu! A keď kosiť pojde sa na lúky, ja nepojdem, veď budem bez ruky. Len si koste - a ja ako pán jednou rukou v krčme vínko popíjam!

5 05.10.2020

Pro mě nejlepší díl série, zajímavý ambivalentní pohled na hlavního hrdinu/zloducha - utrpěná příkoří dělají mnohdy z jinak normálních slušných lidí svině. A zajímavé reálie.

5 10.09.2020

Docela milé a laskavé velmi lehké čtení, nečekejte žádnou náročnou literaturu. Ale příběh tam jakýsi je a rozhodně je to kniha pozitivní, přinášející klid, mírné pobavení, nostalgii. Mojí babičce (80) se to velice líbilo a je to sečtělá žena s přehledem po světové i naší literatuře. Brala to jako příjemnou oddechovku, malinko naivní, ale rozhodně ne hloupou. Kniha není pro ty, kdo čekají prudkou dějovost či převratné filozofické myšlenky. Taky není pro ty, kdo se brání jakékoli zmínce o Bohu a víře. V této oblasti je kniha poněkud agitační a velmi zjednodušující, ale i tady působí kladně, rozhodně ne fanaticky. A její nekonečná pokračování už byla i pro babičku mírně únavná...furt dokola.

5 03.06.2020

Jirásek byl velký spisovatel i přes občasnou tendenčnost, která se projevila hodně třeba v Temnu. Kronika U nás je krásná a čtivá. Jirásek zvládá detailní, ale neotravné popisy lidí i míst, poměrně realistický děj, kterému nechybí napětí. Kronika má obrovský časový záběr a vysledujete v ní vývoj Náchodska. Nechybí popis epidemie cholery, obrozenectví, přechod od domácího tkalcovství k manufakturám, to vše spojené malými lidskými osudy lehkými i těžkými, které formují lidské charaktery. Kniha poskytuje velmi dobrý a podrobný obrázek doby a postihuje skoro půl století. Kašparovy ilustrace jsou naprosto přesné, takže v Hronově poznáte popisované domky a kostel a fara na Boušíně u Červeného Kostelce stojí beze změny. Doporučuju všem, kdo se nebojí klasické literatury a dokážou si ji vychutnat a těm, kdo mají zájem o historii a život předků.

5 04.03.2020

Trošku jiný Havlíček, než ho známe z jeho realistických románů či krutě satirických drsných povídek - ale taky to není žádná idylka. Moc dobře se to čte, má to plno fantazie - Havlíček je nedoceněný spisovatel světové úrovně.

5 25.02.2020

Není mi vůbec jasné, proč knihy Pavla Bedrníčka jsou tak málo známé. Vodí čtenáře Prahou jako ve filmu, tak živé jsou popisy míst, jejich historie, života tamních lidí, dějů. Knihy jsou psány s detailní znalostí historie a lze je bez obav použít i jako studijní materiál. Kdo má rád Prahu a historii, tomu doporučuju.

5 25.02.2020

Kniha, s kterou jsem vyrůstala, hodiny jsem trávila nad obrázky i textem vydání z roku 1950. Obrázky jsem si překreslovala, básničky samočinně pamatovala. Osiřelo dítě o půldruhém létě - nad tím jsem jako prtě plakala půl dne. Visí, visí visatec, pod ním sedí chlupatec. Jak visatec upadne, chlupatec ho popadne! Nad tím se zase dodnes směju. Má v mojí knihovně čestné místo, je to klasika. Stejně jako Alšův betlém je pevnou součástí mých vzpomínek na dětství.

5 19.02.2020

Absurdní, promyšlené, poměrně lechtivé, ale také, jako každý Havlíček, i kruté a výsměšné. Ten člověk měl v sobě mnohé běsy! Jak autor, tak hlavní postava povídky.

5 04.02.2020

Pro mě to bylo tíživé celé, přes veškerou snahu jsem v knize našla jen pár zajímavých pasáží, které mi něco řekly, něčím na mě zapůsobily. Nic jiného od autorky neznám a po tomhle váhám, jestli vůbec do těch reklamou zpopularizovaných knih jít. Chápu, že kniha měla vypovídat o složitosti vztahů a měla být tíživá, proti tomu nic, nevyznávám právě lehkou literaturu na koupaliště a banální jednoduché podbízivé příběhy autorů typu Moniová či Hartl, ale toto bylo - divné a nudné prostě. Pokusy o tajemné náznaky sexuálních tajemství a o úniky mimo realitu působily nesmyslně a samoúčelně. Toto že je ta opěvovaná Ferrante?

5 07.11.2019