Monicay komentáře u knih

Nora Roberts nikdy nezklame. Každá její další kniha, kterou si přečtu vždycky pobaví, potěší a zaujme. Všechna čest autorce, že dokáže psát tak rychle a báječně zároveň. Zahráváš si s ohněm byla rozhodně zajímavá kniha - čtenář se dozvěděl něco nového o práci hasičů a Rowan i Gull byli skvělí.

1 16.07.2013

Druhý díl této série se mi líbil stejně jako první. Skvěle napsaná kniha o velké lásce, překonávání překážek a těžkém životě v období války, při které zemřely miliony lidí. Občas jsem si říkala, že přece není možné, aby Šura přežil všechno to, čemu čelil - ostatně ostatní vojáci kolem něj umírali jako mouchy. Bylo to fascinující dobrodružství, smutné, veselé, i k zamyšlení, a já už se moc těším na třetí a poslední díl této úžasné série.

02.07.2013

Přestože nemám ráda romány z válečného prostředí, pustila jsem se do této knihy, protože jsem na ni slyšela velkou chválu. A rozhodně jsem nelitovala. Je to skvělá kniha psaná poutavým stylem, který nutí čtenáře pokračovat dál a dál, otáčet jednu stránku za druhou a toužit číst a číst. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by mě takto pohltila. Když jsem ji četla, dokonce se mi o tom příběhu v noci zdálo, což se mi stává jen u knih, které mi leží v hlavě. Měděný jezdec je příběhem plným smrti, ale také přátelství, sounáležitosti a lásky, která překonává všechny překážky.

1 01.07.2013

Zase jsem si nějakým nedopatřením půjčila z knihovny knížku, na kterou už si připadám stará :-). Ale jo. Bylo to pěkné. Super nápad párovat lidi podle toho, jaký druh kávy mají nejraději. Myslím, že na této knize byl nápad právě to nejlepší, postavy už mě tolik nenadchly.

1 22.06.2013

Celkem dlouho mi trvalo, než jsem se do této knihy začetla. Je psána stylem, který mi příliš nesedl, ale nakonec jsem si na něj zvykla. Je to vlastně popis cesty po USA z pohledu člověka cestujícího v obytném karavanu nazývaném Budulín. Zase jeden pohled na Ameriku z nového úhlu. Některé části knihy mě pobavily - třeba když vypravěč navštívil USS ALABAMA, bitevní loď v přístavu města Mobile. Skvěle popsaná velikost i složitost lodi - "Ne velikost, ale složitost namačkaná nade vši míru tu vládne! Neboť ten kolos nemá ve svých útrobách snad jediný krychlový metr, kde by něco nečnělo, netrčelo, nestálo, neviselo, kde by nebylo v cestě přepážky či železného profilu, žebra, nebo alespoň vzpěry. ... Leze se tam odzadu a spodem, jeden se musí prohnout v zádech jako kočka, aby se protáhnul mezi hranou průlezu a jakýmsi horizontálním cylindrem, ze kterého se vyklube tubus zaměřovače, spřaženého s hlavněmi prostřednictvím ozubených segmentů zvíci metru. K tomu ale jen titěrná sedačka před titěrným okulárem optiky, člověk se na ní zkusí usadit, ale kdepak a ouvej, tohle zdaleka nebylo konstruováno pro zralejšího dorostence!" V celé knize se hojně vyskytují slova 'zvící' a 'zdéli', která mě docela štvala. Taky autor často používá anglické výrazy napsané tak, jak se vyslovují, takže jsem často musela přemýšlet, co tím kterým slovním spojením vlastně myslí, ale nakonec to bylo dál v textu vysvětleno (např. svimink, taak aany kaampsaat yeuaant, saa nebo kózwej).

14.06.2013

Knížky ze série Strážci věčnosti se mi všeobecně velice líbí, i když při čtení některých pasáží musím kroutit hlavou. Čím vyšší číslo dílu, tím víc těchto okamžiků se u mě vyskytuje. Vždycky mě pobaví, že každý nový chlápek je neskutečný borec, nebezpečný až na půdu, s mocí, která překonává všechna měřítka, ale když se postaví zlu v podobě Temného lorda, většinou dostane na frak. Strach z temnoty se mi z této série zatím líbil asi nejméně, nepodařilo se mi totiž oblíbit si Caina. Jinak ale má kniha (stejně jako ostatní díly) své kouzlo.

6 03.06.2013

Hezká kniha. Přečetla jsem ji za jedno deštivé sobotní dopoledne. V knihách Amandy Quick nejde ani tak o složité zápletky (hrdiny a padouchy lze rozeznat velice rychle) jako spíš o příjemný romantický příběh, který pohladí po duši. Tajuplná zahrada byla moc zajímavá, hned bych šla na exkurzi.

3 03.06.2013

Další díl série opět perfektní. Autorka umí báječně pracovat s postavami, předestře jich čtenáři pěknou řádku, takže pořád může uvažovat o tom, kdo je vrahem tentokrát. Život Evy a Roarka byl okořeněn drobným problémem s bývalkou, takže zábava na všech frontách. Knihu jsem zhltla během pár hodin a už teď se těším na další díl.

1 26.05.2013

Skvělá kniha. Autor porovnává rozdíly mezi českým a americkým prostředím, píše o tom, co je civilizační šok a rozebírá odlišnou povahu Američanů. Kniha je psaná vtipně - hodně mě pobavila třeba věta: "Taky se tam hemží krabi podkovoví (Horseshoe crab), kteří vypadají jako kříženec trilobita s prvním vývojovým stádiem Vetřelce." - když se mrknete na fotku, zjistíte, že je to naprostá pravda :-)

2 17.05.2013

Kniha reportáží, cestopis. Nijak zvlášť zábavná (i když párkrát jsem se nad textem pousmála), ale najde se tam pár zajímavých postřehů. Četla jsem vtipnější i barvitěji popsané knihy podobného žánru. Trochu mi vadilo, jak autor přeskakoval bez varování a časového určení z jednoho místa na jiné.

02.05.2013

Kniha je sepsaná velmi čtivým stylem, autorka se nebojí občas přihodit nějaké to sprosté slovo a její zážitky z amerického prostředí jsou popsané s lehkostí a vtipem. Je to takový dobře uspořádaný cestopisný průvodce, ve kterém si čtenář přečte nejen suchá fakta o Americe. Autorka představuje nejrůznější pravidla a zvyklosti, nad kterými někdy zůstává rozum stát (např. mě dost zaujala kapitola věnovaná tomu, jak jsou v Americe všichni ochotní se v jakémkoliv okamžiku soudit téměř o cokoliv).

1 29.04.2013

Přečetla jsem celé, ale nemůžu říct, že by mi ta knížka něco dala. Je to takové zamyšlení nad animovanými postavami Walt Disneyho, knížečka je rozdělena na dvě části - ta první se zabývá hrdiny, druhá pak padouchy. Na postavy je pohlíženo z několika úhlů - pohlaví, věk, sociální třída, osobnost. Při čtení jsem ale měla pocit, že autor prostě pokaždé našel postavu, která se mu právě hodila do krámu a na ní vysvětlil, co potřeboval (i když si myslím, že na každou filmovou nebo knižní postavu se dá pohlížet z více úhlů, každý si je interpretuje tak, jak mu to vyhovuje). Dobré bylo zamyšlení nad pasivitou a nevyzrálostí mužských hrdinů - v tom má autor pravdu, tou akční postavou je ve většině animovaných pohádek ženská :-)

Musím přiznat, že jsem celou knihu nečetla. Chtěla jsem si přečíst něco o tvůrčím psaní, ale zjistila jsem, že tahle kniha nejspíš není pro mě. Je to učebnice, při jejímž čtení jsem neustále usínala. Aby taky ne, když je plná vět ve stylu: "Samoorganizaci jakéhokoliv typu považujeme za samu sebe strukturující, sebereflektivní kontxtualitu." nebo "Kreativní požitek epické, lyrické či reflexivní distance, který se ve vztahu k následně zvoleným literárním žánrům a postupům při práci s životopisy a deníky objevuje, nám pomáhá překonat řadu autobiograficky zakotvených zábran a předsudků." Prostě pro mě je tahle kniha napsaná naprosto nesrozumitelným jazykem, každá myšlenka je obalená velkým množstvím slov, která nemají význam (tedy vždycky je tu možnost, že nejsem dostatečně bystrá na to, aby jej odhalila :-)). Jediné, co se mi líbilo, bylo přirovnání tvůrčího psaní k bojovým uměním zenu (je potřeba podobné soustředění na věc a oddanost).

Útlá knížečka, která mi nic zvláštního nepřinesla. Některé pasáže lehce pobavily, ale to bylo asi tak všechno. Je to takový souhrn myšlenek o tom, proč si Američané myslí, že jsou úžasní.

12.04.2013

Zajímavý vzhled do života úspěšného spisovatele. Kniha se mi líbila, pobavila mě a četla se neuvěřitelně dobře. Asi nejvíc se mi v ní líbila myšlenka na telepatické propojení autora příběhu a jeho čtenáře - King na názorném příkladu předvedl, jak nás skrze prostor a čas spojuje popis jeho pracovny, který učinil ve chvíli, kdy knihu psal. I když jsem neznala většinu jmen, míst a filmů, o kterých se King v průběhu vyprávění zmínil, nijak zvlášť mi to při čtení nepřekáželo.

2 11.04.2013

Vlastně ani nevím, co k téhle knize říct. Ivyová se mi hodně líbí, ale tahle knížka byla ve srovnání s ostatními podprůměrná. Možná to bylo tím, že příběhy byly tak krátké, že jejich děj byl téměř úsměvný. Líbil se mi Luc, který vystupoval v první povídce - myslím, že by ho autorka užila i v delším příběhu. A taky jsem nebyla moc spokojená s překladem - nad některými slovními spojeními jsem se musela pozastavit, např. 'Hrome, tohle bude pochopení roku.' nebo 'Katy si rukou protřela břicho.' A některé milostné scény, ach jo... '...hladil v pravidelném rytmu, vyladěném na maximální slast.'

1 06.04.2013

Celkem pěkná knížka z říše elfů a jiných nadpřirozených bytostí. Něco mi na knize vadilo, i když nedokážu přesně ukázat prstem na to, co to bylo. Párkrát se mi při čtení stalo, že jsem se v textu ztratila a musela se vrátit o pár odstavců výš, abych zjistila, co se vlastně děje (což se mi obvykle nestává). Možná by stálo za to příběh víc rozvinout, zdálo se mi, že události byly jen lehce naznačeny, krátce popsány a pak hurá na další scénu.

2 19.03.2013

Podle mě je tohle jedna z nejvydařenějších historických romancí, které Garwood napsala. Líbí se mi od ní všechny, ale k téhle se asi vracím nejčastěji. Líbí se mi vývoj postavy hlavní hrdinky, autorka pěkně vystihla, jak se postupně otvírá a zapadá mezi svůj nový klan. Půvabný příběh s báječnými lidmi.

2 16.03.2013

I přesto, že žánr young adult zrovna nevyhledávám (sem tam na něco takového narazím a tak to přečtu), tahle knížka se mi líbila. Lenzi se chovala rozumně, nebyla jako spousta praštěných, věčně si stěžujících a nesmyslně jednajících puberťaček, kterými se tenhle žánr většinou jenom hemží. Jediný problém mám s koncem knihy, protože jsem měla pocit, že se všechno vyřešilo nějak moc rychle a snadno. Chtělo by to ten závěr trochu víc propracovat.

4 16.03.2013

Hezká kniha ze série Buchanan-Renard. S Buchanany se tam sice čtenář moc nesetká, ale nové postavy jsou stejně přitažlivé a sympatické jako celá tahle rodinka. I když mým favoritem z této série je stále Vrať mi můj sen, tahle knížka mě ani v nejmenším nezklamala. Přečetla jsem ji za jedno sobotní odpoledne a byl to velice příjemně strávený čas.

11.03.2013