Monika1717 komentáře u knih
(SPOILER) Kniha o manželství, kde láska zapadla do stereotypu a nudy. Rozmazlené děti, náročná manželka, manžel pořád v práci. Starší syn věčně na mobilu nebo u počítače, dcera dostane, co chce. Takových rodin dnes je. Ale nejsou nefunkční, vydělávají, utrácejí, nakupují, žijí, jezdí na dovolenou. A když to některou figurku přestane bavit, šup, někam jinam - manžel k milence, kluk do party, manželka k luxusním dárkům. Až se to provalí, tak je chvíli klid nebo se to rozpadne úplně a vznikne něco jiného. A zase jsou všichni nebo jen někteří šťastní a ti druzí nešťastní. Vy si myslíte, že Richard u Natálie vydrží? Ale kdepak, neuklízí, nevaří, hned na začátku ji srovnává s manželkou. A pak jsou tu děti, hlavně Lolinka. Richard se asi vrátí, chvíli to bude jakž takž ok a pak se to za se začne sypat. Každý druhý to má za sebou.
Kniha se mi líbila, nic moc jsem nečekala a byla jsem příjemně překvapená. Je to opravdu ze života. Strhla jsem hvězdičku za jméno Lola, to mě teda opravdu lezlo krkem.
Knihu doporučuju všem zamilovaným, aby viděli, jak to taky může dopadnout.
Knihu jsem četla na dovolené a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Byla napínavá, děj měl spád, vše bylo skvěle vymyšleno. Až se mi zdálo, že padouch přišel přímo z pekla, protože byl snad nesmrtelný.
Co báseň, to poklad. Nejraději mám Jen jedenkrát, umím zpaměti, pamatuji se, jak ji recitovali na Vánoce v televizi. Maryčka, Halfar, Ostrava - další moje lásky. Bezruč a Seifert - nejlepší básníci.
Knihu jsem dostala před mnoha a mnoha lety k Vánocům a četla jsem ji mnohokrát. Vzpomínám si, jak Káťa pekla kočičinu. A také na to,jak babička usilovala o to,aby mohla studovat.
Krásná kniha, jednoduchý text a nádherné ilustrace. Kniha snad nechybí v žádné dětské knihovničce.
Skvělá anglická detektivka, popis anglického venkova a osobnost Dalglieshe - to nemá chybu. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrah. A přitom to bylo tak logické. Doporučuji k přečtení všem. Vyberte deštivé odpoledne, uvařte si hrnek černého čaje, nohy zabalte do deky a otevřete knihu. A uvidíte, že už nic jiného nebudete potřebovat.
Fotbalu moc nerozumím, vím, že tam běhají hráči po hřišti a snaží se trefit míčem do branky. Kniha mě moc nebavila, četla jsem ji jako dítě a už jsem se k ní nikdy nevrátila. Starý Klapzuba uměl úplně všechno.
Nejdříve vycházelo na pokračování v Mateřídoušce, potom jsem koupila dětem knihu, kterou četly pořád dokola. Kdyby si všichni zapamatovali text pod obrázky a bubliny u postav, pro poznání české historie to úplně stačí.
Broučky pana Karafiáta jsem svým dětem nikdy nečetla. Je tam příliš mnoho moralizování, nabádání k poslušnosti a divných dlouhých souvětí. A na konci všichni zmrzli. Proč to nekončí optimisticky jako ostatní pohádky - třeba, že žili až do smrti. Mám z té knížky divný pocit.
Mám doma několik Simmelových knih, ale tato byla první a nejlepší. Pamatuji se, že když jsem ji před lety začala číst, nevěřila jsem svým očím. Málokterý román začíná smrtí. A proč Oliver zemřel? Pro peníze. Všechny postavy jsou více či méně zatahovány do světa peněz. Děti v internátu, Verena, Oliver, Verenin manžel, Oliverův otec - soukolí financí je nakonec semele všechny.
Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem na jeden zátah. Klukovská parta, přezdívky - něco mi to připomínalo. Hlavní hrdina mi byl sympatický, jeho kamarádi také. Příběh uvěřitelný, napínavý, pěkně se četla i velká písmena, stránky rychle ubývaly. Krásné slovo - Kolotočenka.
Knihu považuji za nejlepší dětskou knihu. A nejen já. Čteme ji pravidelně s třeťáčky.
Po knize jsem sáhla na dovolené, kdy jsme s kamarádkou přečetly každá to svoje a pak si knihy vyměnily. Ona čte trochu jinou literaturu, a tak jsem si od toho nic moc neslibovala. Knihu jsem přečetla za jeden den. Oba hlavní představitelé byli tak rozdílní a i jejich cesty se rozdvojovaly a protínaly v určitých okamžicích. Konec - smutný. Ale jak jinak může dopadnout příběh o vině a trestu.
Přečetla jsem před mnoha lety, hodně věcí bylo tehdy nad moje chápání.
Kniha se mi moc líbila, děj mírně zamotaný, ale dost dobře předvídatelný. Nakonec to bylo trochu jinak než jsem předpokládala. Sympatické postavy vyšetřovatelů a August, toho si musí oblíbit snad každý. Mrazivé počasí, které sice nesnáším, ale u kamen s knížkou to bylo snesitelné. Už se těším na další díl / jestli bude/.
V první polovině velké množství postav / podobná jména /, vyšetřovatelka sice suspendovaná za projevy své povahy / vyrazila nějaké ženě zuby a ta ji chtěla žalovat /, ale jediná schopná, všude se plete, všechno řeší. Druhá část má docela spád, ale zdálo se mi to překombinované. Ještě mám nachystanou jednu knihu / 2. díl /, tak jí dám ještě šanci. Snad to nebude tak zmatené jako tohle.
Jestliže lidé v Anglii a na vřesovištích takhle opravdu žili,tak je upřímně lituji. Celodenní nicnedělání, dohadování, kdo koho miluje, popíjení čaje, neuvěřitelně nudný život. Ani se nedivím, že se k sobě tak chovali. Po knize jsem sáhla úplně náhodou,potřebovala jsem ji do výzvy. Četla jsem ji snad už potřetí a určitě naposled.
Spousta jmen, dlouhé kapitoly a tak trochu zamotaný začátek. Sebevražda nebo vražda?
Erika řeší minulost a přítomnost, sestřinu domácnost, Patrika, je toho na ni moc. Kniha je ale čtivá a děj hlavně ve 2. polovině ubíhá dost rychle. A konec? Takový jsem nečekala.
(SPOILER) Jednou za čas odložím detektivku a přečtu jedním dechem nějaký ten romantický příběh. Domeček na pláži, v něm čajovna, plno milých vesničanů. Nevím, jestli by Annie dokázala tak rychle opustit svou restauraci a odjet do neznáma.Příběh mile plynul, sem tam ho narušila nějaká prkotina. Jen na konci se to trochu zkomplikovalo,ale dobře všechno dopadlo.Záletný manžel vyhozen, bezdomovec nalezen, odvážný plavec zachráněn. A teď honem zase k nějakému tomu dramatu.
Brali se boháči a stejně se snažili na svatbě ušetřit. Rozbouřené moře, blížící se bouře, zajímavá společnost. Současnost se střídá s retrospektivou, musíte dávat pozor na jednotlivé postavy. Trochu mi to připomínalo jiné knihy. Nakonec se klubko vztahů rozmotalo, všichni odjížděli z ostrova trochu chytřejší. Všichni?