Morbidus komentáře u knih

Tahle kniha si ráda hraje se čtenářem. Minimálně u mě se jí to navzdory řízné přímočarosti dařilo. A ačkoli nad některými věcmi je třeba trochu přimhouřit oko (ale moc jich není, příběh pohltí), ve vší té strohosti se mezi řádky najde i dostatek nutné psychologie. Ať už plyne z reálných či mentálních nočních můr.
Příběh měl zajímavou (místy až psychedelickou) atmosféru. A přiznávám, že zejména (ale nejen) ke konci byla kniha slušná emoční masáž. Myslím, že pokud poselství čtenáři unikne, najde si ho časem samo. Snad to nebude moc bolet...
Kratší úderná kniha, které ne každý nutně přijde na chuť.

1 08.02.2022

Není to zlé. Jelikož větší část anime jsem už kdysi viděl, věděl jsem co čekat. Příběh má nápad, spád i dobrý humor. Návdavkem i dobře načrtnuté postavy, kde mi některé dokonce přišly zajímavější či sympatičtější než v rozhýbané podobě na obrazovce.
Na druhou stranu, stále jde jen o pouhý rozjezd a seznamování se s pravidly příběhu. Nestane se toho tedy nijak zvlášť mnoho. A pokud už nějaká akce nastane, přijde mi v této manze mírně nepřehledná („nepřečtu“ ji plynule). Nicméně autorovy vtipné dodatky mi tento neduh bohatě vyrovnaly.
První díl spíše navnadí než zaujme, ale vytrvalejší čtenáři budou potěšeni.

1 04.02.2022

Skvělý bestiář. Bytosti (nejen) ze slovanské mytologie jsou zde zachyceny a popsány nejen pro DrD2, ale s trochou vypravěčské magie v podstatě i snadno transportovatelné do libovolného herního světa. Společně s možnými zápletkami a kvalitními ilustracemi - no neberte to. Pro PJ neocenitelná záležitost.

1 03.01.2022

Po letech sucha se objevil nářez v podobě této příručky, mávající praporkem „Dračák“. Můj první dojem je poměrně dobrý; všudypřítomné tabulky zmizely... a nahradila je velká spousta textu. Celkově jsou tato pravidla obratem o 180 stupňů, kde téměř nic není stanoveno předem (až na výjimky). Na jednu stranu je to fajn, na druhou někteří hráči nemusejí mít požadovanou míru imaginace. Záleží tedy, zda se svou družinou chcete mít pevně daná pravidla (DrD I) nebo volný herní rámec (DrD II). Osobně preferuji něco mezi těmito dvěma extrémy...

1 03.01.2022

Ačkoli mám pravidla jako družinový PJ přečtená, v dobách prvotního hraní jsme se natolik vyřádili na prvních úrovních, že k rozhodujícímu kroku volby specializace povolání nikdy nedošlo. A jelikož pravidla tisíce tabulek pochopitelně pokračují z předchozího dílu (ta promakanost místy stejnou mírou nadchne jako odradí), nemyslím, že by se oproti jedničce v jádru mnoho změnilo. Každopádně opět radost a spousta nových možností... :)

1 03.01.2022

Když jsem se v dávných dobách pokoušel hrávat s kamarády Dračí doupě, narazili jsme na jeden drobný problém - pravidla se snažila být až příliš komplexní. Spoluhráči se pak na mé vysvětlování pravidel mnohdy dívali s výrazem studenta biologie, který se nedopatřením ocitl na přednášce kdesi na matfyzu a bojí se z ní odejít. Výsledek byl ten, že... prostě to moc nefungovalo. :)
U Dračí hlídky tento problém odpadá - vše je (čtete-li text pravidel pořádně) nyní zpřehledněno, výrazně vylepšeno a vhodně doplněno. Ze všech pročtených a sesbíraných pravidel jsou tahle těmi, která vnímám jako funkční kompromis; vzbudila ve mně po delší době opětovnou chuť k hraní RPG.
Během hraní se žádný výraznější zádrhel zatím neobjevil (snad jen únavu postav řešíme spíš intuitivně) a není si nač stěžovat. Nicméně už při prvním čtení zamrzelo množství gramatických chyb. Normálně bych za to hvězdu ubral, ale jelikož předpokládám budoucí opravy, přimhouřím nad tím oči. Koneckonců, lákavé ilustrace a celková vymazlenost dělají z četby pravidel velmi příjemnou záležitost. Snad se brzy dočkáme i Pravidel pro pokročilé...
Pokud jste dračák dosud nehráli nebo se k němu vracíte, tohle je ideální start. :)

1 01.01.2022

Tady jsem se fakt solidně bavil. A to i přesto, že většinu obsahu jsem znal již z FB. Když po tom jednou za čas sáhnete, tyhle vražedné pointy vás opět a znovu rozsekají. Má to prostě říz.
Nevýhodou je délka - fakt to přečtete během několika posezení na záchodě. V době kdy toto píšu je nevýhodou i (výše zmíněná) znalost komiksů z internetu; ale při představě že to vezmu do ruky za takových deset let (kdo ví) se mi to náramně zamlouvá. A jasně, lidi bez smyslu pro vtip tohle nechá chladnými...
...nicméně milovníci černého humoru je pak rádi pohřbí. :)

1 28.09.2021

Začetl jsem se do textu v domnění, že se dozvím něco o Jimu Morrisonovi. První kapitola se k tomuto zdála inklinovat... ale už při jejím konci jsem začal mít určité pochybnosti. Ovšem ne o úmrtí známého hudebníka (na kterém nic záhadného nevidím), nýbrž o stavu mysli pisatele. A v dalších kapitolách se tento trend rozvinul naplno... a já četl spíše psychoanalýzu autorovy osoby.
I kdybych se soustředil na problematiku o níž má kniha pojednávat, jde jen o jakousi senzacechtivou honbu za přeludem. Autor se vrtá v naprostých nicotnostech, trumfů (důkazů) má naprosté minimum a příliš spoléhá na to, že výpovědi lidí a věci v úředních lejstrech jsou vždy pravdivé. No, to fakt nejsou. Logické kroky nejsou podnikány, jasné důkazy přehlíženy... vše okořeněno nesouvisejícími popisy toho, jak na žurnalistu negativně působili všichni ti „hlupáci“ kolem.
Nicméně oceňuji alespoň obrazový materiál a srozumitelné informace o rigor mortis (které se jinak obtížně hledají). Ale pokud se bez nich obejdete, tuto knihu můžete směle minout...

1 26.09.2021

Obvykle mě knihy podle filmů nepřitahují (a v obrácené kombinaci zrovna tak). Tohle je jedna z čestných výjimek, protože knižní série knih o Freddym se mi dostala do rukou v náctiletém období, kdy jsem se s hrůzostrašnou literaturou teprve seznamoval. Načteno jsem z horroru mnoho neměl a jelikož filmy tohoto ražení byly většinou doma tabu, byly všechny tyto příběhy jedno velké „wow!“
Dnes už samozřejmě vnímám všechnu tu brakovitost příběhu v pestrých barvách. Občas problikne nějaká gramatická či stylistická (to častěji) chybka, ale to k tomu tak nějak patří; čert to vem. Noční můry v Elm Street jsou kult... nicméně zde hodnotím pouze knihu, která je defakto zestručnělým či přímo pozměněným přepisem scénáře. Někdy to v mých očích pomohlo, jindy ubralo - ve výsledku tak jde kvalitou o příjemně vyrovnanou trojici příběhů (+ epilogický popis Freddyho života, bez něhož bych se klidně obešel).
Pokud s nostalgií vzpomínáte na staré horrory či se vám nějakým zázrakem nepoštěstilo vstoupit do Freddyho říše nočních můr, tahle kniha čeká na vás.

1 20.09.2021

Další ze znovu přečtených knih, zajímavé však je, že od doby vydání se můj pohled na ni až tolik nezměnil. Povětšinou je to čtivý průměr, ze kterého si sice na zadek nesednete, ale stejně budete chtít vědět, jak příběh dopadne. Navíc jsou příběhy přímo zasazeny do českého prostředí, no neberte to.
Co se týče oněch novel, nejsou vyloženě špatné. Nicméně pokud už jste od autora něco přečetli, tady jasně cítíte, že napsal i lepší věci. A pokud ne - první příběh by zasloužil více rozvinout, druhý mi přišel až moc předvídatelný a třetí... byl zajímavý, nicméně na můj vkus poněkud překomplikovaný. Kouzlo příběhů však díky svižnému stylu psaní funguje; prostě takové to fajn čtení pro volné chvíle.
Další (kratší či delší) příběhy od tohoto autora rozhodně uvítám.

1 06.07.2021

Jak tak koukám, je to tady samý gamebookový zelenáč! Což vůbec nevadí, naopak jsem rád, že tento knižní subžánr pomalu ožívá - více či méně úspěšně. Tohle je naštěstí ten první případ. Do dobrodružství spadnete takříkajíc po hlavě a bizarní až horrorový nádech Alenčina dobrodružství tomu dodává velmi specifickou atmosféru. Velice dobře se to četlo a hrálo, s občasnými kiksy a smrťáky je třeba počítat. Instantní smrti zde nebyly náhodné, ale řídily se hráčskými rozhodnutími, což je chvályhodné.
Hru jsem dokončil na druhý pokus. Herní mechanismy fungovaly bez problémů a průběžně jsem dostával nápomocné rady. Obávané bludiště mi ovšem přišlo triviální, s návodem od Šklíby i bez něj. Trochu mne však zklamala poslední třetina, která byla jeden souboj za druhým... a když už si myslíte, že je hotovo, objeví se další a další protivníci.
Samozřejmě nechybí tajná hesla a odkazy. Hru kupříkladu nedokončíte bez znalosti pravidel šachů (skvělá hádanka, se kterou mě autor poprvé pěkně vypekl). Naopak jsem kroutil hlavou nad hádankou s šesti ciferníky, kterou jsem sice nakonec vyluštil, ale doposud mi nedává logický smysl. A na okraj, pro řešení jistých úloh je vzadu nikde nezmíněná kódovací tabulka. :)
Závěrem musím pochválit vymazlené ilustrace, odpovídající ilustraci na obálce (míněna starší paperbacková verze). Obrazy a jim odpovídající odkazy jsou sladěné, jako bych znovu držel v ruce jeden z těch GB ze staré školy.
Doporučuji gamebookovým začátečníkům i veteránům.

1 21.06.2021

Pamatuji, jak jsem knihu poprvé četl v onom krásném období, kdy jsem pro sebe objevil existenci horroru. A k mému (tehdejšímu) překvapení od domácího autora! Tak či onak, tento příběh nás neponechává v českých reáliích (jak je u Doseděla častým úkazem), ale vezme nás do přes oceán do Ameriky. Když jsem teď po letech provedl znovučtení, dokázal jsem knihu ocenit o cosi lépe - a také mě zaujalo, jak věrohodně je zahraniční prostředí podáno.
Samotný příběh (točící se sympaticky kolem světa spisovatelů) má cca prvních stopadesát stran solidně našlápnuto. Pak ale (snad ve snaze to už nějak zakončit) začne být děj trochu laciný a nevěrohodný. Ne snad v neurčitém popisu Zla (to mi ve skutečnosti sedělo) jako spíše v chování až příliš zmasakrovaných postav. Kouzlo se ztratilo a znovu se slabě dostavilo až v závěru, kde jsem však závěrečnou pointu bez problémů uhodl.
Bestseller mám z autorovy tvorby nejraději a nebál bych se ho doporučit.

1 17.06.2021

Skvělá manga, která v sobě kombinuje snad všechny úrovně horroru, od rozkladného hnusu až po vykloubení z reality. Hodně tomu pomáhá i perfektní kresba (ten smrad odpadků z ní lze téměř hmatatelně cítit), kde každé zjevení záhadné dívky působí jako čistý vpád ze světa nočních můr. A vše se pomaloučku a odměřeně stupňuje... a jakmile už si myslíte, že jste spolu s hlavním hrdinou problém rozlouskli, znovu a znovu je vám po kouscích podtrhován koberec pod nohama. Dokonce i přítomná klišé (nevěřící policie, telefony vypovídající funkci...) se v hutné atmosféře hladce ztratí. Dvojice sólových příběhů pak ukazuje, že autor je schopný rozehrát solidní psycho i na nemnoha stránkách; zde jsem byl neméně potěšen. Víc takových záležitostí!
Super čtení pro všechny zvrácené duše, které si rády vychutnají kvalitní horror.

1 16.06.2021

Mám z toho podobné pocity jako z komiksu příbuzného tématu Zatím dobrý. Děj je poněkud epizodický až přestručný, řada osobností se jen mihne (medailonky na konci to nezachrání) a někdy kolem poloviny knihy čtenář cítí, že ztrácí přehled. A to by se během vyprávění (i podle skutečných událostí) dít nemělo.
Nicméně přesto nehodnotím zcela negativně. Dobře to odsýpá, u hlavních postav lze rozeznat, kdo je kdo a především - má to perfektně vykreslenou atmosféru (za mě mohli autoři i přitvrdit, čtenáři to povětšinou snesou, když čtou podobné záležitosti). Zejména poslední jmenované má na svědomí hlavně kresba, která vtáhne do děje.
Lze doporučit všem, kteří by rádi získali přehled o odboji za dob protektorátu.

1 24.05.2021

Jelikož westerny mě z větší části míjely, tahle kniha pro mne do jisté míry byla výpravou do neznáma. A musím říct, že velmi osvěžující! Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda mě příběh zaujme, ale následující řada zvratů, situací a zajímavých charakterů mě pohltila a provedla až do samotného konce.
Pokud bych měl zmínit negativa, v textu jsem často narážel na hrubky (které pokaždé připomněly, že jen čtu). Nicméně... limitovaná edice, pevná vazba, můj oblíbený formát knihy. Suprové ilustrace i samotná obálka. Vydařená atmosféra. A především čtivý příběh, který dokázal vykřesat odpovídající emoce. Pozitiva výrazně převažují.
Tohle je zatraceně dobrý kousek!

1 16.05.2021

Tento díl Agentury mě bavil výrazně více než předchozí. Jakkoli totiž moc nemám v lásce přílišné vysvětlování, zde se objevila řada informací ohledně minulosti a schopností postav (skoro bych měl chuť se vrátit a zdvihnout prvnímu dílu hodnocení, jak mi věci začaly dávat větší smysl). Současně řada věcí zůstala nedopovězených a rozřešených, což o to víc navnazuje na (doufejme) další díl.
Nechci vyzradit příliš, takže jen shrnu, že známé postavy mi tentokrát přišly střízlivější a děj plynulejší. A co se nových charakterů týče, opět jsou tím či oním způsobem podány zajímavě. Za nejzajímavější kapitolu knihy pak považuji Kostel Rwanda (už jen proto, že jsem v době čtení řešil velmi podobné otázky).
Hledáte-li něco svižného a zábavného, série Agentura je rozhodně dobrá volba.

1 25.04.2021

U téhle knihy mám dilema. Na jednu stranu pohodové béčko, ve kterém se zrcadlí neskrývaná inspirace četnými filmy, komiksy i knihami. Na stranu druhou děj občas skřípal svou přehnaností, což bránilo tomu, abych dokázal vyprávění uvěřit. Možná to ale bude i tím, že obecně příliš nevyhledávám akčnější příběhy.
Z výše uvedeného vyplývá, že mě nejvíce bavila první část a pasáže, kde jsou případy ve fázi pátrání. Silnou stránkou jsou zajímavé postavy (včetně záporáků), ačkoli jejich schopnosti a minulost zůstávají (počítám, že záměrně) z větší části nejasné. Některé nápady mi přišly tak trochu násilně naroubované, ovšem jiné přímo kypí potenciálem pro hlubší rozvinutí v dalších dílech.
Agentura pobavila, zabavila a navnadila na další pokračování.

1 18.04.2021

Ačkoli se hned na počátku knihy nachází varování, že jde o nejtěžší knihu série (která však počínaje čtvrtým dílem začala prvky sériovosti postrádat - paradoxně ku prospěchu hry), považuji za nejtěžší díl minulý. Tento je svým pojetím bližší ke klasičtějším gamebookům; přijde mi to svým způsobem jako vrchol série.
Náhodných smrtí, kdy si hráč blbě hodí kostkou, výrazně ubylo (ačkoli tu stále jsou; zejména při návraty pro vybavení se vyplatí si „ukládat pozici“). Obludy jsou tradičně poměrně smrtící, ale často existují způsoby, jak se boji vyhnout. Pokud ne - obvykle nastane jedna ze dvou situací: buď jste napěchovaní magií až po uši a nepřítel si ani nevrzne... anebo jste mu v podstatě vydáni na milost. Určitý prvek nevyváženosti tedy stále přetrvává. Putování jako celek však hře tentokrát dodává určitou variabilitu, což je rozhodně plus. Co možná pro někoho bude kámen úrazu (ačkoli já jsem z toho nadšen) je zapojení hádanek do děje hry. Šifry jsou sice časem na jedno brdo, ale minimálně na dvou třech místech se bez nich ve hře neposunete ani o píď.
Trochu mi uniká, proč se kniha jmenuje Království děsu, když se většina hry odehrává v Království víl („království děsu“ je prý jakási její přezdívka... asi aby to lépe znělo). Osobně by mi Království víl přišlo jako poměrně originální název; koneckonců, jedno Království děsu už se objevilo v (neporovnatelně lepší) gamebookové sérii Lone Wolf.
Každopádně jeden z lepších kusů série Grailquest.

1 07.04.2021

S hanbou přiznávám, že k autorově tvorbě se dostávám až nyní. Tedy, ne úplně přesně; jeden z románů a několik povídek jsem četl už v minulosti. Líbily se mi, už jen proto, že více či méně spadaly do horrorového žánru. Takže jsem byl pochopitelně zvědavý... a nezůstal jsem zklamán.
Anotace na mě působila všelijak, ale už od první kapitoly mi bylo jasné, že tohle bude můj šálek čaje. Kovboj, který si v postapokalyptické Americe udělal sport z kosení zombíků? Nu, proč ne... ačkoli, musím přiznat, že čas od času mi v hlavě vyskočil název jiné knihy či filmu. Pravda, na originalitu se zde příliš nehraje - jako taková by kniha byla čistým průměrem. Nicméně hlavní postava je tvrďák a hláškuje ostošest; právě černý humor je solí celého vyprávění a způsobuje, že čtenář se navzdory depresivnosti postapo světa cítí příjemně uvolněně. A nemůžu si pomoct, cítím z toho lásku ke komiksům - jako bych místy viděl doslova viděl komiksové panely.
Zejména konec předposlední kapitoly je „povedený“. Pohnul se mnou, rozjitřil emoce, překvapil. To už se naneštěstí nedá říct o poslední kapitole, která už šokovanému čtenáři nemá moc co nabídnout. Na druhou stranu Kovbojův příběh citlivě uzavírá, což je fajn.
Lahůdka pro všechny milovníky postapa, zombií a kovbojů.

1 02.02.2021

Povídky této autorské dvojice mě zřejmě nikdy neomrzí. Stále si drží svou velmi dobrou úroveň, co se kvality a pestrosti příběhů týče. Pravda, sem tam se najde slabší kousek, ten je ale následně vyvážen několika kousky podařenějšími - ať už skrze humor nebo horror.
Pokud bych měl snad jmenovat pár svých favoritů, v paměti se mi stále drží Mistr nesouladu, Gumma či Poslední povídka. Vlastně bych skoro řekl, že s každou další povídkovou sbírkou se zvyšuje procento těch kousků, se kterými jsem spokojený.
Prohlídku útrob Nerkosaria mohu jedině doporučit.

1 13.01.2021