MOu598 komentáře u knih
Četla jsem v říjnu 2010. Podle mých poznámek:
Doba Karla Velikého - cca 770-810. Historické, asi pravdivé. S citáty těch, kdo historii zapisovali.
Tvrdá doba, málo lidí v Evropě, bohatí se znali. Ještě byli otroci. Hrady, tvrze, kláštery. Války, obsazování území, likvidace starého náboženství severu. Rodina hlavních hrdinů přišla ze severu.
Hezké, výpravné, dlouhé, ale hezky se čte.
Citát:
"Na čas člověk nemůže spoléhat, čas ubíhá."
Četla jsem v březnu 2012. Podle mých poznámek:
Zpověď ženy ve volných verších.
"Zprvu je to krásné... Ty a pohrdat ženou"
"Daří se mi téměř dokonale
skrývat před svou rodinou
že já taky
žiju
svůj život."
Strašné, hořké, pravdivé.
Četla jsem v říjnu 2016. Podle mých poznámek:
Knížka, která mne v dětství asi nejvíc zaujala.
Teď jsem jí s chutí přečetla znovu. Hezké, napínavé, krásné.
Četla jsem v únor 2014. Podle mých poznámek:
Útlé.
Autor vypráví ženě - milence o svém vztahu k první lásce. Skoro monolog. Intimní zpověď. Každý jsme ale jiný. Proč se zpovídat?
Rychle se čte. Hořkomléčné. Ale mne moc nezaujalo.
Četla jsem v dubnu 2016. Podle mých poznámek:
Román od autora bestselerů.
Pro mne nic moc, poslední čtvrtina lepší.
Citát:
"Trávíme tolik času napravováním věcí, které jsme nedokázali vyslovit."
Četla jsem v srpnu 2013. Podle mých poznámek:
Četla jsem již po několikáté.
Útlé, milé, hezké, čapkovský styl.
Pěkné, super.
Četla jsem v květen 2014, červen 2016. Podle mých poznámek:
"Kéž bych ten prsten nikdy neviděl... nedostal."
Četla jsem v březnu 2015?. Podle mých poznámek:
Záporoží, řeka Dněstr, Kozáci. Válečníci náturou, když podepsán mír, hledají záminku, aby se mohli bít.
Krutost, boje na koních, snaha vyhladovět město, poslušnost, kolektivismus. I boj s Poláky.
Nevím, zda toto Rusové, či Ukrajinci, ale je to zde opět. Boj.
Dobře se čte.
Četla jsem v lednu 2015. Podle mých poznámek:
To, co se může zdát, že přinese štěstí a bohatství, může přinést opak.
Útlé, přečte se jedním dechem.
Hezké, kruté, pravdivé.
Autor je Mistr.
Citát:
"Štěstí přivolá zlé přátele."
Četla jsem v březnu 2014. Podle mých poznámek:
2 příběhy. Zajímavý námět, že za zrcadlem je vše obráceně, Alenka postupuje po šachových polích, až se stane královnou.
Číst s dětmi, ty hodně fantazie asi uvítají.
Mne dost zklamalo, čekala jsem něco krásného.
Četla jsem v červnu 2008. Podle mých poznámek:
Obsažná knížka. Spousta informací zeměpisných, kulturních, dějepisných i všeobecných. Knížka je o návštěvě autora na ostrovech v Baltském moři v r. 1999, z nichž jeden patří k Německu, druhý k Dánsku, další dva ke Švédsku, další dva k Estonsku a poslední souostroví k Finsku.
Spíš než cestopis je to hodně o lidech.
Zajímavé, hodně textu, ale malé nehezké černobílé foto, několik překlepů - chybějících písmen.
Krásná knížka obrázků Prahy s krátkými zamyšleními významných českých osobností.
Krásné.
Kouzelné.
Dřív než knížku jsem viděla televizní seriál.
Obojí super.
Četla jsem v lednu 2009. Podle mých poznámek:
Poutavé, čtivé, hezká knížka. A přesto přináší spoustu informací a na druhé straně i "filosofických" úvah. Ale pěkně podáno, autor se nevnucuje se svými názory.
Autor se
nevytahuje, je strašně skromný, nechce, aby se podle něj měnily dějiny.
Proto hezké, lidské, čtivé. A s pěknými fotkami.
Překlad p. Přibyla nemá chybu (hledají se jeho dědici), překlad druhého překladatela (jen nově zařazené kapitolky z metra) nestojí za nic.
Nemám ráda, když se mluví sprostě. Ale tady: začetla jsem se a bavila se, usmívala jsem se a smála.
Fakt boží.
Citát:
"Kouxes ven? Ne. Taxekoukni."
"Taxtaře nevypadáte."
Vůbec nechápu, proč není p. Miler uveden jako spoluautor.
Jinak zajímavý přehled knížek, které p. Miler ilustroval. U některých je i autorem námětu, hodně ale spolupracuje s p. Doskočilovou, E. Petiškou, I. Hercíkovou, ale ilustroval i Fr. Hrubína, V. Čtvrtka, V. Vančuru.
Miluji Kubulu a Kubu Kubikulu, Kuřátko a obilí, příběhy o štěňátku a jiné. Některé knížky mám doma, další na kazetách, na puzzle.
Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek:
Super. Přečetla jsem jedním dechem.
Hezké, čtivé, dějepisné, popisné, o době asi před 800-1000 lety.
O Islanďanech, Norech, Vikinzích, o bojích, o začínajícím křesťanství a víře ve staré bohy nebo v kouzla.
Nepřišla jsem na to: Co je pravda? Co je fikce?
Miluji Mumínky. Více v komentáři u autorky.
Skoro celé v ich formě, jako paměti tatínka. Nové postavičky - rodiče a příbuzní těch postaviček v dalších knížkách.
Plné "hlubokomyslných" myšlenek.
Citát:
"Nemáme čas. Hrajeme si."
Četla jsem v červnu 2009. Podle mých poznámek:
Těšila jsem se na Waltariho. O to větší zklamání.
V ich formě vyprávění 20-ti leté dívky o asi půl roce jejího života, kdy nejprve znuděná bohatstvím a životem bez zážitků se seznámí se studentem psychologie. Ten jí ukáže jiný sět. Ona se do něj zamiluje, ačkoliv je chudý, ZAČÍNÁ PODIKAT (VYKLÁDÁ OSUD POVĚRČIVÝM LIDEM) A BUDE BOHATÝ.
Děj nic moc, ale napsané hrozně. Takhle nemůže snad mluvit a myslet dvacetiletá díka. Uhozené věty. Nebo je to tím, že jde o dobu asi před 70 lety?
Nelíbilo se mi. Má to být možná zábavné, ale je to spíš trapné.
Četl jsem v březnu 2009. Podle mých poznámek: Milá hezky napsaná, útlá knížka. Upřímná, veselá, vtipná. Bez nabubřelosti. Lidská.
Píše i o Helsinkách 1952, Oslu 1946, aj. Ke knížce jsou připojeny i fotografie.
Pana Zátopka a pak samotnou jeho paní jsem několikrát viděla na atletických zápolení v Praze. Super skromní lidé.