mrkvivit komentáře u knih

Na základě recenze v Respektu (pro mě, jakožto nepříliš informovaného čtenáře je knižní dvoustrana v časopise vítaným zdrojem inspirace) jsem si pořídil nejprve ukázku zdrama, pak brzy celou knihu do čtečky. Za chvíli nebylo co číst, tak mě Planina pohltila. Bragi se na půdorysu mystického až hororového thrilleru dotýká celé řady témat od komplikovaných mezilidských vztahů a vztahu člověka k sobě samému přes (ne)souznění člověka s přírodou po aktuální stav islandské společnosti po velké krizi. Příběh zvolna graduje prostřednictvím nečekaných zvratů až k neodhadnutelné pointě. Autor spád děje zpomaluje retrospektivami, které čtenáři přiblíží hlavní postavy, přesto je tempo vyprávění strhující.
Osobně jsem velice spokojen a zdá se, že si budu muset na Islandskou potažmo severskou literaturu více posvítit.

2 02.11.2016

Kniha Pijan se mi dostala do ruky náhodným brouzdáním po knihovně rodičů. Začetl jsem se a nešlo přestat, dokud nebylo hotovo. Kniha je napsána poutavě a je vidět, že Fallada ví o čem píše - popisy duševních pochodů opilce v "opici", s kocovinou a post-alkoholovou depresí jsou velmi sugestivní. Hlavní hrdina je sám o sobě slaboch a v kombinaci se závislostí se dostává postupně až na samé dno. Pijan určitě není tak drastický jako třeba Zolův Zabiják, ale i tak je dostatečně varující.

1 24.11.2016

Parádní kniha! Scott Jurek (a Dan Orálek, díky knížce Můj dlouhý běh) je můj hrdina a vzor :-) Je to napínavé a čtivé i pro neběžce - člověk prostě musí žasnout a obdivovat Jurkovu nezlomnou vůli, když dokončuje závod na vyvrknuté noze nebo kolabuje vedrem během Badwateru. Pro člověka který běhá a jednou by rád vyzkoušel i něco "ultra" je Jez a běhej něco jako písmo svaté. Musím ocenit skutečnost, že se Jurek nesnaží čtenáři nic vnucovat jak v případě tréninkových metod, tak v případě veganství a v podstatě se snaží čtenáře nasměrovat tak, aby si našel svou cestu sám. Jako milý bonus tu máme několik Jurkových oblíbených receptů. Sám jsem některé vyzkoušel a třeba kuličky z nepražených kakaových bobů, kešu, datlí a chilli jsou fakt delikatesní.

1 23.11.2016

Vynikající kolekce povídek a bajek. Povídky mají sice v mých očích celkem kolísavou kvalitu, ale většinou jsem se bavil dobře, někdy přímo královsky. Leckdy se mi stane, že si takhle někam vykračuju a vzpomenu si na "zadržování dechu", "fidlíci vlése" nebo "oko zaplácnutý mejdlem" a musím se začít smát. Thurber má cit pro vymýšlení vtipných historek na zdánlivě obyčejná témata a dokáže je dobře vypointovat (většinou). Rád se ke knížce čas od času na chvíli vracím.

1 19.11.2016

Velmi zajímavá, bohužel však málo známá dystopická novela pojednaná jako soubor dopisů (zpráv) z fiktivní země. Jiří Gruša byl nepochybně mužem velmi bujné fantazie. Jím vytvořené společenství je detailně promyšlené, včetně fiktivního jazyka i svérázné a brutální etiky. Kniha původně vznikala v letech 1968 až 1969, čili je jasné proti komu se autor touto cestou vymezuje. Nicméně kniha obstojí i jako kvalitní fantasy román. K Mimnerovi se zaručeně budu chtít vracet.

1 14.11.2016

Skutečně povedená a hlavně nadčasová kniha. Je vidět, že Henri Murger dobře věděl o čem píše. Víceméně jde o kaleidoskop drobných velmi autentických epizod, v nichž figuruje skupinka věčných studentů - filozofů. Víc už asi není třeba dodávat. Snad jen že řadu nuzných dní sem tam prozáří jeden nebo dva dny hojnosti, kdy někdo z přátel přijde k penězům a začínají prvé bakchinálie. Kniha ale zdaleka není prvoplánově humoristická. Linie tragiky se prolíná celým příběhem, chvílemi převažuje, chvílemi je sotva patrná, ale pořád je intuitivně cítit.
Kdo studoval nebo se přátelil během studií s adepty libovolné uměnovědy určitě potvrdí, že od dob Henriho Murgera se téměř nic nezměnilo a to dělá Ze života pařížské bohémy stále živou knihu.

1 08.11.2016

Když jsem tuhle knížku před mnoha a mnoha lety dostal k narozeninám, byl jsem nadšením bez sebe a shltnul ji za odpoledne. Postupem času jsem ale začal zjišťovat, že není zrovna moc přesná (Frediieho pravé jméno opravdu není Frederick atd.) a taky nějak podivně přeložená. Nicméně jako obrazový dokument - jak je uvedeno i v názvu - je výborná a často se k ní vracím. Za zmínku stojí i detailně rozepsaná diskografie včetně sólových desek členů kapely na konci knihy a soupis všech odehraných koncertů.

1 04.11.2016

Krásná čtivá pohádka o běhání a indiánech. Když jsem předloni začal s pobíháním, začal jsem si pochopitelně shánět i literaturu. Tohle byla kniha, která byla nejvíc na ráně, protože se o ní nejvíc mluvilo, psalo. Četli ji i neběžci, protože obsahuje napínavě vystavený příběh, četli ji běžci, protože je zahrnuje odkazy na nejrůznější odborné výzkumy a nabízí nový pohled na jejich hobby. Našince pochopitelně zahřeje i zmínka o Emilu Zátopkovi.
Odbornou úroveň knihy si hodnotit nedovolím, ale stejně se mi nezdá, že by bosoběh byl o tolik zdravější než běhání v botkách - asi už mě ševcovská lobby příliš semlela. Příběh samotný je oproti skutečnosti taktéž notně zidealizován a přibarven, což například potvrzuje Dan Orálek (ve své knize Můj dlouhý běh), který se zúčastnil jednoho z ročníků závodu v Copper Canyonu a měl možnost poznat některé hrdiny a místa Born to Run v reálu. Skoro bych spíš knihu zařadil do beletrie, než do sekce literatura faktu.
Nic to ale nemění na tom, že kniha je ohromně motivující!

1 03.11.2016

Další střípek do skládačky mého propuknuvšího zájmu o soudobou severskou literaturu. Kratičkou novelu popisující život dospívajícího chlapce na pozadí decimující epidemie španělské chřipky na Islandu na počátku 20.století člověk přelouská lehce. Sjón popisuje chlapcovo "rozkoukávání se" ve vnějším i vnitřním světě velmi uvěřitelně a barvitě. Leckdy možná až příliš explicitně (sexuální scény, halucinační sny), ale to k drsnému severu prostě patří.
Měsíční kámen můj čtenářský svět naruby nepřevrátil, ale určitě se vyplatilo ji přelouskat.

1 02.11.2016

Krásná připomínka dětství. Knížku nám táta čítával před spaním na pokračování a fakt jsme se těšili na každý další večer. Autorovi se podařilo sepsat poutavý, dobrodružný příběh se dvěma hlavními hrdiny z říše zvířat, jejichž oddanost je tu v kontrastu s krutostí (některých) lidských postav. Když se nám podařilo nahrát z Polské televize rychlodabovanou filmovou adaptaci Nikki, severský pes (Kanada, 1961), to bylo radosti, těžko říct, kolikrát jsme to s bráchou viděli... Doufám, že tu knížku doma ještě najdu, abych ji za čas mohl číst našim mrňousům.

30.11.2016

Musím souhlasit s ostatními čtenáři, kteří zde tuto knihu komentovali. Tahle biografie je spíše výběrem pikanterií ze života pověstného bonvivána, ale ty k jeho životu prostě patřily, ať se to komu líbí nebo ne. Relevantních informací o hudbě Queen či Freddieho sólokariéře se čtenář příliš nedozví. Ovšem jako zpestření do sbírky "queenofilií" se kniha rozhodně hodí a jsem rád, že ji ve své kolekci mám.

19.11.2016

Dokonalá učebnice pro začínajícího cinefila. Jarek Kupsc píše stručně, k věci, navíc vtipně a krom toho jsou tu jeho povedené drobné ilustrace/karikatury tvůrců nebo emblematických filmových záběrů. Vzhledem k tomu, jak velký časový úsek autor popisuje, jde spíše o rozšířenou encyklopedii, ale pro utvoření rámcové představy o dějinách filmu jsou Malé dějiny filmu ideální volbou.

19.11.2016

Zajímavá, informacemi nabitá knížka o (podle mě) nejlepším období praotců metalu. Autor zasazuje každé album do dobového kontextu a detailně rozebírá skladbu po skladbě. Jen škoda, že si neodpustil do knihy zakomponovat i svoje až příliš osobní vzpomínky. Opravdu mě nebavilo číst o tom jak kdy a kde koho osahával. Tyhle pasáže mi jinak dobrou knihu celkem zprotivily a myslím si že v biografii kapely nemají co dělat. Ovšem na druhou stranu je to autorovo výsostné právo a čistě můj problém

12.11.2016

Z vychytralých sluhů mám sice nejradši Saturnina, ale Jeeves taky není špatný. Povídky v této sbírce jsou vtipné a dobře vypointované. Biotop britských snobů zaručuje nepřeberné množství výchozích situací pro nejrůznější humorné patálie.
Příjemná odpočinková literatura.

11.11.2016