mrkvivit
přečtené 160
Jméno růže
2007,
Umberto Eco
Jméno růže je takové celoživotní dobrodružství. Před lety jsem ztroskotal na "první stovce (stránek)", teď se mi konečně podařilo aspoň částečně do díla proniknout. Věřím, že až si román přečtu příště, zase budu o něco chytřejší. Tahle arcikniha má tolik vrstev a je napěchovaná takovým množstvím mikrodetailů (jejichž shromažďováním a tříděním Eco strávil neskutečné množství času), až se sama stává labyrintem a od čtenáře vyžaduje skutečné soustředění a oddání se. Pro průměrného čtenáře, jako jsem já je pochopitelně nemožné všechno vstřebat naráz. I přesto se dá kniha přečít s požitkem a napětím. Rozhodně doporučuju přečíst rozsáhlý autorův komentář, kde zevrubně popisuje genezi románu, aniž by ale podával (bohužel nebo bohudík?) návod jak knihu číst. Určitě ale pomůže leccos pochopit. Film mám hodně rád (pro mě Vilém = Connery), ale je jasné, že už ze své podstaty nemůže v žádném případě knihu vystihnout jako celek. Je to prostě "jen" dobře natočená středověká detektivka.... celý text
Porodní bába
2015,
Katja Kettu
Velmi silný čtenářský zážitek! Milostný příběh rozvíjející se v prostředí nacistického zajateckého tábora daleko na severu - horší výchozí pozici pro romantický vztah si lze představit jen těžko. Zcela na místě je tu známé klišé, že "láska je slepá". Je snadné nepřipouštět si okolní hrůzy v milostném poblouznění. Autorka vynalézavě kombinuje koncept románu v dopisech (kontrastuje zde věcný, popisný styl Johanesův s vášnivým, naturalistickým jazykem Víločky) s narušenou časovou osou vyprávění. Od čtenáře se vyžaduje plné soustředění, jinak se může ztratit. Příběh samotný je dobře promyšlený a poutavý, pomocí výše uvedených prostředků se postupně skládá do výsledné mozaiky, která zanechá silný dojem.... celý text
Kniha zvláštních nových věcí
2016,
Michel Faber
Podlehl jsem "reklamnímu běsnění" kolem této knihy (upoutávka na mě vyskočila i z hlavní zpravodajské relace na ČT1, v metru, v knihkupectví...) a pořídil si ji taky. Od Fabera jsem dosud nic nepřečetl, tudíž šlo o krok do neznáma. Nemůžu říct že bych byl zklamaný, ale nadšený taky nejsem. Kniha je napsaná velice čtivě, spořádal jsem ji rychle. Příběh je originální a velmi dobře promyšlený. Struktura vyprávění je taky docela zajímavě "nabouraná" pomocí dopisů a občasných flashbacků. Řemeslně, myslím, není autorovi co vytknout. Nicméně přestože mi kniha nechala v hlavě celkem barvitý otisk, jakoby mi tu něco chybělo. Hezky to níže vystihuje čtenářka "antuka". Na to jak nosné téma kniha obsahuje, je vytěžené docela povrchně. Možná že taky hraje roli, že jsem bezprostředně před touto knihou dočetl Proroky z fjordu věčnosti, kde je hlavním hrdinou také misionář (byť čas, místo i okolnosti jsou pochopitelně různé), který také zažívá pochybnosti o své víře, ale jemu "to" víc věřím.... celý text
Kočovníci severu
1962,
James Oliver Curwood
Krásná připomínka dětství. Knížku nám táta čítával před spaním na pokračování a fakt jsme se těšili na každý další večer. Autorovi se podařilo sepsat poutavý, dobrodružný příběh se dvěma hlavními hrdiny z říše zvířat, jejichž oddanost je tu v kontrastu s krutostí (některých) lidských postav. Když se nám podařilo nahrát z Polské televize rychlodabovanou filmovou adaptaci Nikki, severský pes (Kanada, 1961), to bylo radosti, těžko říct, kolikrát jsme to s bráchou viděli... Doufám, že tu knížku doma ještě najdu, abych ji za čas mohl číst našim mrňousům.... celý text
Poklad na ostrově
2005,
Robert Louis Stevenson
Nesmrtelná klasika! Pamatuju si, jak nám Poklad na ostrově čítával táta před spaním na pokračování a už se těším, jak budu našim dětem, až trochu povyrostou číst to samé. Snad se nebudou bát hned zkraje knihy - úvod je pěkně strašidelný a dodnes mám v hlavě obrázky, jak silně na mě už tenkrát tahle pasáž zapůsobila. Napínavá knížka, která má určitě šanci oslovit i dnešní omladinu - už jen proto, že piráti jsou pořád v kurzu. R.L.Stevenson prostě dobrodružné romány uměl.... celý text
Fiesta
2000,
Ernest Hemingway
Kniha o marnosti či spíše promarněných příležitostech. Krásný důkaz toho, jak nic v životě není zadarmo. Na jedné straně bujaré večírky a okázalé užívání si "tady a teď", na druhé straně mince deprese, zoufání a (morální) kocovina. Hemingway tohle zachytil naprosto autenticky. Určitá bezdějovost a rozvláčnost je tu klíčová, právě proto, aby bylo vidět to bezvýchodné potácení v kruhu. To vše je postaveno do kontrastu k fiestě - oslavě života. Dokonalé! Myslím, že knihu nejlépe docení ten, kdo něco podobného sám prožil (třeba jako věčný student, který má na všechno času dost, hlavně že je večírek, a najednou kouká, že po něm někdo něco chce...).... celý text
Proroci z fjordu Věčnosti
2015,
Kim Leine
Proroci byli pro mě neuvěřitelným čtenářským zážitkem. Autor vytvořil na poměrně jednoduchém příběhovém půdorysu velmi efektní a rafinovanou stavbu. Aby román zafungoval, je třeba být při čtení stále ve střehu, protože nepostupuje chronologicky. Navíc se v postupně mění i styl vyprávění. Většinou sledujeme příběh Mortena, ale v několika částech je nositelem příběhu Bertel, některé části představují deníkové zápisy. Někdy není hned zcela patrné, o kom se zrovna píše, čehož je originálně využito v závěru. Čtenářův komfort je navíc narušen absencí úvozovek, je tedy nutné pozorně sledovat i tuto skutečnost. Ve druhém plánu absence přímé řeči navozuje zajímavý zcizující efekt, který udržuje čtenáře v určitém odstupu od postav a děje. Děj samotný je "klasickým" příběhem o sebeidentifikaci hlavního hrdiny a hledání "jeho místa na světě" zasazeným do kontextu a reálií kolonizace divokého Grónska. Základním konfliktem je pak kromě střetu odlišných kultur i vnitřní boj Mortena Falcka mezi (jeho vrozeným) liberalismem a (vnuceným) náboženským dogmatismem. Je poměrně obtížné (alespoň zpočátku) najít k hrdinovi sympatie, protože jeho charakter není jednoznačný a prochází bouřlivými proměnami. Nicméně s přibývajícími stránkami se s ním čtenář sžije dokonale a dokáže už pochopit i předvídat jeho motivace a jednání. Proroci jsou mnohovrstevným románem, na který je třeba se soustředit, aby vynikly jeho kvality naplno. Tuhle knihu nelze číst "jen tak". Pak vám bude odměnou hluboký zážitek.... celý text
Pijan
1997,
Hans Fallada (p)
Kniha Pijan se mi dostala do ruky náhodným brouzdáním po knihovně rodičů. Začetl jsem se a nešlo přestat, dokud nebylo hotovo. Kniha je napsána poutavě a je vidět, že Fallada ví o čem píše - popisy duševních pochodů opilce v "opici", s kocovinou a post-alkoholovou depresí jsou velmi sugestivní. Hlavní hrdina je sám o sobě slaboch a v kombinaci se závislostí se dostává postupně až na samé dno. Pijan určitě není tak drastický jako třeba Zolův Zabiják, ale i tak je dostatečně varující.... celý text
Jez a běhej
2013,
Scott Jurek
Parádní kniha! Scott Jurek (a Dan Orálek, díky knížce Můj dlouhý běh) je můj hrdina a vzor :-) Je to napínavé a čtivé i pro neběžce - člověk prostě musí žasnout a obdivovat Jurkovu nezlomnou vůli, když dokončuje závod na vyvrknuté noze nebo kolabuje vedrem během Badwateru. Pro člověka který běhá a jednou by rád vyzkoušel i něco "ultra" je Jez a běhej něco jako písmo svaté. Musím ocenit skutečnost, že se Jurek nesnaží čtenáři nic vnucovat jak v případě tréninkových metod, tak v případě veganství a v podstatě se snaží čtenáře nasměrovat tak, aby si našel svou cestu sám. Jako milý bonus tu máme několik Jurkových oblíbených receptů. Sám jsem některé vyzkoušel a třeba kuličky z nepražených kakaových bobů, kešu, datlí a chilli jsou fakt delikatesní.... celý text
Filozof a ústřice
1979,
James Thurber
Vynikající kolekce povídek a bajek. Povídky mají sice v mých očích celkem kolísavou kvalitu, ale většinou jsem se bavil dobře, někdy přímo královsky. Leckdy se mi stane, že si takhle někam vykračuju a vzpomenu si na "zadržování dechu", "fidlíci vlése" nebo "oko zaplácnutý mejdlem" a musím se začít smát. Thurber má cit pro vymýšlení vtipných historek na zdánlivě obyčejná témata a dokáže je dobře vypointovat (většinou). Rád se ke knížce čas od času na chvíli vracím.... celý text