Ms.Floyd komentáře u knih

Na díl, ve kterém se najde vrah matky a jejích dvou malých dcer, jsem se moc těšila, ale možná, že v tomto případě platí, že se to těšení předem zrovna nevyplácí. Nebylo to špatné, ale moje očekávání byla větší.
Bylo to hodně překombinové, z neustálého prolínání dějových linií, které zřejmě měly čtenáře dokonale zmást, jsem byla v polovině knihy totálně ztracená, takže ano, prolínání svůj účel asi splnilo, nicméně pro mě, jako pro čtenáře to moc příjemné nebylo. Tentokrát mi děj knihy přišel jako puzzle, které sobě až tak dokonale nepasuje.
Healyho dějová linie je trošku předvídatelná, nicméně to třeba mně vůbec nevadilo.
Co se týče rozvláčnosti příběhu a toho, že je natažen na víc než 500 stránek - to je prostě typický Weaver, je to jeho styl. První polovina představuje velice pomalý úvod do případu, jestli se to tak dá nazvat, zhruba v půlce se začne něco dít a kolem třetí čtvrtiny knihy už se ví, kdo je hlavní padouch, pak následuje jeho chycení a na závěr nějaká ta pomyslná tečka, kterou Weaver schválně nedal už k odhalení padoucha, aby ještě knížku natáhl. V případech, kdy vás děj nijak zvlášť neosloví, se vám kniha vleče jako týden před výplatou. Nicméně, pokud vás děj baví a radši nejdete spát, jen abyste knihu dočetli, tak pak vám nějakých 500 stránek detektivky nedělá problém a naopak jste rádi, že to nemáte přečtené za jeden večer.
Já tentokrát dávám tři hvězdy, nebyl to úplně můj šálek kávy, ale nic to nemění na skutečnosti, že Tim Weaver a jeho série David Raker pro mě představuje jedno z nejlepších čtení tohoto žánru.

2 05.12.2018

David sám o sobě opět super, ale přiznám se, že tenhle příběh mě nijak zvlášť nenadchnul. Chvílemi jsem se trochu ztrácela, protože mi místy přišel příběh překombinovaný. Myslím, že celá série DR má i silnější knihy, např. Ta předchozí, to byla naprostá pecka.
Takže za mě tentokrát za 3*, každopádně moje dojmy z toho dílů nijak nemění můj celkový dojem z díla o Davidu Rakerovi, kterého jsem zamilovala a díky tomu zařadila Tima Weavera mezi své oblíbené spisovatele.

2 16.11.2018

Příjemné oddychové čtení, sympatičtí hlavní hrdinové, zajímavá zápletka a k tomu (nečekaně) happyend ;) Co víc si přát? 5* Určitě doporučuji.

2 06.07.2017

Perfektní, napínavá detektivka. Sympatičtí hlavní hrdinové. Knížku jsem přečetla jedním dechem a určitě doporučuji. Co jediné mi možná trochu vadilo, bylo opravdu naturalistické vylíčení rozřezaných mrtvol, bez toho bych se obešla ;)

2 19.03.2017

Strhující, ne úplně tradičně pojatý, ale za to téměř reálně působící příběh o pátrání po stopách legendárního Vlada III. Kniha mě nadchla od samého začátku. Četla se velmi příjemně, styl psaní je nenásilný, přirozeně plynoucí. Osobně jsem ocenila absenci násilí. Ač je to knížka dlouhá, přečetla jsem ji jedním dechem. Nemohla jsem se dočkat rozuzlení, ale zároveň jsem si hlavní hrdiny oblíbila natolik, že mě ve finále mrzelo, že už příběh končí. V první polovině knihy mi celkem vadily rozsáhlé popisné pasáže: podrobný popis krajiny, budov, co měli hlavní hrdinové k večeři, atd. Nejdříve jsem je poctivě četla, ale pak už jsem přeskakovala. Je to zbytečná vata, která akorát odtahuje pozornost od samotného příběhu. Samotný příběh se skládá z několika na sebe navazujících dějových linií, které se odehrávají především ve 30., 50. a 70. letech 20. století, a z velké části ho tvoří vyprávění z dopisů. Na konci knihy do sebe jednotlivé části přirozeně zapadnou. Závěr knihy odpovídá celkovému stylu vyprávěného příběhu. Ve finále se dějové linie spojují a dochází ke konfrontaci hlavních hrdinů s Drákulou. Myslím, že samotný závěr zde není tolik podstatný, jako samotné vyprávění – rozplétání příběhu profesora Rossiho, Paula a Helen a odhalení příběhu Vlada III. Je pravdou, že konec je kratší, ale mně osobně stačil. Je to prostě logické vyústění všech dějových linií, které jsou roztažené na cca 650 stránek. Kdyby byl konec delší, bylo by to už opravdu předimenzované. Co mi však v knize trochu chybělo, bylo odhalení okolností, za jakých se stal Drákula nesmrtelným, a také mohlo být vysvětleno, proč nesměl být Drákula pohřben ve Snagovském klášteře. Za sebe knihu určitě doporučuji! Zamilovala jsem si ji a jsem moc zvědavá, jestli ji v blízké době překoná nějaký jiný příběh, který by mě oslovil stejně tak, jako Historička.

2 08.02.2017

Naprosto souzním se 3* a hodnocením Holly.W z ledna 2024. Průměrný příběh, pro mě nadprůměrně depresivní a ještě se mi, jako matce, nečetl úplně nejlehčeji. Znovu se ke knize nevrátím.

1 17.05.2024

Max. 3* a ještě s přivřenýma očima. Plochý příběh, u hlavní hrdinky jsem si říkala, jestli netrpí rozdvojenou osobností, hlavní hrdina zas v totální depresi (což sice hlavní hrdinové často bývají, ale tady mi přišlo, že Val ztratil úplně mužnost), ale pak velice rychle a až nepřirozeně podlehl ztřeštěné Mrytle.... Průměr, neurazí, nenadchne, určitě se k ní nevrátím.

1 01.02.2024

(SPOILER) Uf, kde začít. Tohle je totiž špatné od začátku téměř až do konce.
Námět? Úplně super, Edinburgh, staré zaprášené knihkupectví, vánoce Tohle podle anotace vypadalo jako učiněný zázrak, který se ale nekonal. Příběh nudný, strašně povrchní bez nějaké výraznější hloubky, která je standardem i pro obyčejné harlekýnky. Navíc ta ústřední myšlenka - záchrana knihkupectví, to, o co se vlastně Carmen v prosinci tak strašně snažila kam to vyšumělo? Co se vlastně mělo s knihkupectvím stát? Mělo se zachránit tak, aby si ho pan McCredie mohl nechat? Nebo se jen mělo postavit na nohy natolik, aby se dalo prodat, ale to by zase přišel o smysl života pan McCredie, který byl jako jedna z mála postav sympatický? Je teda fakt, že už jsem na konci přeskakovala, protože se to nedalo, tak to možná někde padlo, ale stejně Tohle chtělo více prostoru, nebo aspoň nějaký rozumný závěr.
Hlavní postavy? Eh až do konce knížky jsem doufala, že se Carmen nějak sebere. Ok, sebrala se možná o půl stupně, ale pořád, až do konce to byla sobecká, ufňukaná nána s přetrvávajícími pocity ublíženosti, ukřivděnosti a paranoiou neustálého srovnávání s úspěšnější sestrou (která ale měla svůj úspěch vydřený). Pseudovztahem s Blairem Carmen navíc jen dokazovala, jak je ještě ke všemu hloupá. Sofia, dokonalá sestra, mi přišla fajn a asi nejlepší postava, nejreálnější, která se prostě v životě snaží být úspěšná a razí heslo, že bez práce nejsou koláče. Blair, první hlavní mužská postava, hlupák na entou, což Carmen vidí a stejně se za ním honí, i když ví, že je to hlupák, ale je to přece slavný a bohatý hlupák, ne? Blairovo chování ke Carmen bylo od konce jejich prvního oběda hodné kopance do rozkroku a zablokování mobilního čísla. Oak, druhá hlavní mužská postava To asi nebylo úplně špatné, ale na můj vkus to byla tak trošku leklá ryba. Nejvíc bizarní mi přišlo jeho kvakerství, kvaker, ale vlastně ateista. WTF? Dendrolog kvaker ve vánočním Edinburghu Jestli to byl pokus o odlišení od typických hlavních mužských hrdinů, tak tady se to povedlo, ale v negativním slova smyslu.
V tom panoptiku byl nakonec moc fajn pan McCredie, jehož postava měla nějaký hlubší příběh a hloubku vůbec. Tam byl za mě vidět v průběhu knihy vývoj, jak se dokázal otevřít a vlastně si ještě oblíbit Carmen (nechápu).
A když už jsme u téch pár kladů, které jsem v knize našla, tak celkem milé bylo závrečené dání se dohormady Carmen a Oaka pod tím starým stromem, to bylo až takové mystické, což se ovšem ale nedá říct o tom prvku mysticismu, který autorka promítla do opakujícího se snu s vláčkem. Eh, to bylo fakt blbý.
Jsem naštvaná :D (to je asi poznat ..) Vkládala jsem do téhle knížky velká očekávání a čekala mě nudná sprcha velice velice průměrného příběhu, který by mě na advent nenaladil ani po litru svařáku. Tak snad příště budu mít šťastnější ruku na výběr.

1 14.12.2023

Nemastné neslané od hlavních hrdinů až po příběh samotný včetně konce. Jak psala sssimkova, Amerika jak vyšitá.

1 20.07.2023

Téhle knížce i jejím hlavním hrdinům rozhodně chyběl balanc. Jak Jameson tak Emily mi přišli duševně nevyrovnaní. V jednu chvíli cukrují a ve druhé si skoro chtějí podříznout krk. "Detektivní" zápletka zůstala z části nedořešená a nebo jsem opravdu nepostřehla, kdo tedy prodával ty články. Je ale pravda, že ke konci mě knížka už tak nudila, že jsem dost přeskakovala. Nějak mi uniká, proč má kniha tak vysoké hodnocení, protože jsem určitě četla už mnohem lepší příběhy, než je tenhle. Do dalších dílů asi nepůjdu.

1 12.08.2022

Knížka měla trošku pomalejší první polovinu. Druhá byla určitě dynamičtější, avšak při rozplétání děje jsem se chvílemi maličko ztrácela. Každopádně příběh má fajn atmosféru i nápad.

1 05.02.2022

(SPOILER) Dračí krev mě jakožto v obdivovateli Vlada III. (reálné historické postavy) vyvolávala po celou dobu čtení rozporuplné reakce. Vy, kteří toužíte po příběhu co nejvíce se držícím historických faktů, knihu spíše nečtěte, případně si nedělejte velké naděje. Já byla ze začátku zklamaná a i trochu frustrovaná, protože jsem čekala něco o hodně jiného. Autorka se Vladem III. nechala jen volně inspirovat. Vladovi v knize říkají Bela, jeho matka se jmenuje tak, jak se zřejmě jmenovala Vladova manželka, Radu Krásný se v knize objevuje jako vzpurný bojar, reálně to však byl bratr Vlada, a vlastně Vladovi zbylí bratři v příběhu neexistují a hrad Bran, se kterým Vlad neměl téměř nic společného, je v knize určen jako rodové sídlo (Vladova pevnost se však jmenovala Poenari). Docela dlouho jsem se s tím prala, říkala jsem si, zdali knihu přeci jen neodložím. Mému pocitu moc nepřispíval ani celkový ráz příběhu, kdy mi přišlo, že kniha nemá jednotnou příběhovou linku, protože kapitoly jsou celkem výrazně rozsekané tak, že na sebe časově ani dějově moc nenavazují a člověk se v tom snadno ztratí. Ale ... postava Bely - Vlada vám to zmatečné čtení a smyšlený příběh vynahradí. Nejde si ji nezamilovat a nakonec jsem mu v průběhu knihy propadla i já. I ostatní postavy jsou všechny sympatické, Vladovy statečné družky nevyjímaje.
Nebudu prozrazovat víc! Kdo si chcete přečíst fiktivní středověký příběh inspirovaný Vladem III., tak směle do toho! Těm, kteří očekávají, že se příběh bude držet spíš historie, doporučuji knihu Vlad: Poslední zpověď. Je to sice také fikce, ale rozhodně mnohem více respektující historii.

1 30.07.2020

Přidávám se ke Cress - i já jsem se dostala k Času čarodějnic díky stejnojmennému seriálu a tedy hlavně díky představiteli Matthewa :) Nutno podotknout, že seriál se opravdu vydařil a musím říct, že se snaží zůstat co nejvěrnější knižní předloze. Ano, v seriálu jsou odchylky od knížky, ale myslím, že k nim bylo přistoupeno citlivě a hlavně tak, aby šel ten seriál vůbec natočit. Ono totiž, co si budeme povídat, Čas čarodějnic je dlouhá a ze začátku hodně rozvláčná knížka, co je za mě jedna hvězda mínus. Opravdu některé pasáže mohly být kratší, případně vypuštěny. První čtvrt až polovina knihy má takový pomalejší rozjezd, kdy vás to občas může nutit přeskakovat pasáže. Ve druhé polovině máte problém se od knihy odlepit, protože vás to neustále nutí jít dál a dál, abyste se dozvěděli, jak to teda dopadne :D Za mě tedy druhá polovina knihy naprostá pecka.
Hlavní postavy jsou výborné. Diana je sice na můj vkus taková trošku nevyzpytatelná a Matthew zase "lehký" neurotik (oproti jeho ztvárnění v seriálu, ale třebas se tam ještě projeví), ale i tak jsem si je oba zamilovala a stejně tak i ostatní upírské (Ysabeau), démonské (Hamish) i čarodějnické (Sarah) postavy.
Myslím, že milovníci fantasy neudělají s touhle knížkou, a troufám si říct i sérií, chybu :)
Doporučuji všem a já se jdu vrhnout na druhý díl.

1 04.07.2020

Příjemný příběh, sympatičtí hrdinové, ucházející zápletka a boží kuna O:) Hvězdu ubírám za ten otřesný "arci" překlad, ten se teda opravdu nepovedl. Jinak knihu doporučuji :)

1 30.08.2017

Bohužel, knihu jsem nedočetla. Celá série, mimo prvního dílu, pro mě byla zklamáním a měla silně sestupnou tendenci. Na díl o Sebastianovi jsem se celkem těšila, ale vzhledem ke "kvalitě" předešlých dílů jsem měla jisté obavy, které se potvrdily. Vévoda z Melbourne, který si tři předešlé knihy držel tvář vážného distingovaného gentlemana, se po prvním setkání s hlavní (a značně nesympatickou) hrdinkou téměř složí a na druhém si nechá dát uprostřed plesu parfacek, to je na mě asi moc. Navíc se to k jeho osobě, tak jak je popisovaná v minulých knihách, vůbec nehodí. Škoda, no. Sérii o Griffinových za sebe spíš nedoporučuji. Suzanne Enoch má určitě lepší knihy :)

1 18.06.2017

Po přečtení celé série musím hodnocení Neviditelného strážce trochu upravit. Knížka mě sice zklamala a určitě je to nejslabší díl Baztánu, ale zbylé dva díly jsou tak dobré (hlavně třetí), že stojí za to se Strážcem prokousat. Ze začátku NS jsem se do příběhu vůbec nemohla začíst, neseděl mi jak styl vyprávění, tak i zápletka a hlavně samotná hlavní hrdinka, která mi nepřijde úplně duševně v pořádku. V příběhu je hodně kladen důraz na její tragickou minulost (důležité pro zbylé díly) a k tomu motiv chtěného a neuskutečněného a nebo nechtěného mateříství, na čemž není až zas tak nic divného, jen kdyby se to neopakovalo téměř na každé stránce, takže to působí nuceně. Tajemno v kombinaci s oživlou legendou baztánských lesů působí nepřirozeně. Nedůvěryhodný příběh, nepříjemná hlavní hrdinka, šílený překlad. Kdyby nebylo zbylých dvou dílů, které jsou opravdu hodně dobré, knihu bych spíš nedoporučila. Každopádně, pokud jste se dostali na konec, směle doporučuji Dědictví kostí a Oběť bouři, protože tyto dva díly za to opravdu stojí..

1 13.02.2017

Nedočetla jsem, dostala jsem cca na 20. stránku a knihu jsem odložila. Hlavní hrdince je 17 let a hrdinovi kolem 20. Za mě by to mělo být v YA, kdyby tam asi nebylo tolik sexu, drog a alkoholu (usuzuji podle komentářů níž). Každopádně po těch pár stránkách mě oba nevyzrálí hrdinové tak otrávili, že dál jsem nečetla a číst nehodlám.

Jedna z nejnudnějších harlekýnek, co jsem četla. Zbytečně natahovaný příběh, nevýrazní hrdinové .. určitě nejslabší díl z cele série. Znovu už se k sérii určitě nevrátím.

18.04.2023

Ze začátku to vypadalo velice slibně. Sice průměrná hlavní hrdinka, ale zajímavý hlavní hrdina - moc se nestává, že je mezi hlavní dvojicí větší věkový rozdíl. Rhoderic měl za mě ale mnohem větší potenciál, než jaký využila autorka. Duchařina v příběhu byla taky celkem osvěžující. Do první půlky jsem byla napnutá jako guma u spoďárů, ale bohužel jak už nadšení opadalo. Z příběhu/nápadu se dalo podle mě vykřesat mnohem víc. I tak to je ale fajn oddechová romantika. Možná bych se k ní i někdy vrátila díky Rhoderikovi.

04.04.2023

Několikrát jsem se musela ujistit, že čtu knihu od Penelope Ward a ne nějakou YD literaturu začínající autorky. Přeslazení hlavní hrdinové s těžkostmi v životě, nepropracovaní, jen takoví povrchní a stejně takový byl i přeslazený příběh se životní zamilovaností víceméně od první stránky, "zvrat" víceméně žádný... Chtěla jsem odložit po prvních stránkách, ale nakonec jsem dočetla. Lituji ztraceného času a vyhozených peněz za tuto knížku.
Jinak se plně ztotožňuji s hodnocením Siegrid a Tesset.

28.01.2023