muchomurka
komentáře u knih
Kdo je rychlejší? - Příběh o tom, jak se mít rád
Iryna Zelyk
Krásně zpracované téma o sebelásce a úctě. Úplně jsem to prožívala s vlčkem. Líbí se mi, že je to psané pro děti, jim blízkým jazykem, který z nich ale nedělá hlupáky. Plus dodatek pro rodiče donutí k zamyšlení, poradí. Za mě ano.
Kam odplaval Vilík...
Nicholas Allan
Vtipná jednohubka, u které jsem se pobavila. A ta pointa mě dostala. A ty ilustrace, ty jsem si užila.
Akorát nechápu, že spermie byla celou dobu Vilík a pak se z ní narodila holčička?
Pocit hanby
Linda Castillo
Opět velmi čtivé, napínavé a také děsivé. Knížky, kde trpí děti, nebo jsou mrtvé, mi poslední dobou nedělají dobře, těžko se mi to čte. Proto mi trvalo se do knížky začíst, ale pak už to šlo rychle. Paradoxně se mi tento díl líbil, byla jsem zvědavá, jak to celé bylo a když to Kate rozpletla, nestačila jsem se divit. Už se těším na další díl.
Poldík a Pavlík
Christian Jeremies
Knížku jsem původně koupila jako dárek, ale nějak nebyla darována a zůstala u nás. Na první, druhý i třetí pohled mi přišla zmatečná a nepřehledná. Vůbec mě nebavila, jsou hezčí hledací knížky. A pak ji v knihovně objevila Bambulka a hrozně moc ji chtěla číst a hle, najednou jsem zjistila, že to není tak nepřehledné, ale naopak vtipné a dá se u toho hodně vykládat a hledat a užívat si spolu čas při čtení.
Ela a noční světýlka
Lucy Fleming
Krásná a něžná knížka o přátelství. Čteme před spaním, kolikrát ne jednou. Příběh navodí snovou atmosféru, zklidní před spaním. A ty ilustrace - jedním slovem -
aaaaach.
Placatý králík
Bárdur Oskarsson
Ty ilustrace jsou boží, strašná škoda, že za nimi příběh tak pokulhává. A pointa? Já ji nepochopila, jestli to nějakou mělo. Chci vědět, co ten konec znamená. Ale jinak jsem si ji užila.
Úplně souhlasím s komentářem od KatnissLavender.
Já a pan Hněv
Iryna Zelyk
Na první pohled se mi knížka nelíbila a nic moc jsem od ní nečekala. Jaké bylo mé překvapení, že otázka hněvu je tam citlivě a dobře vysvětlená. A myslím, že by si tuto knihu měla přečíst i většina dospělých. A ty ilustrace - prostě ach. Tuhle knížku si rozhodně pořídíme do knihovny.
Jak se dělají děti?
Anna Fiske
Knížka se mi líbila jednak ilustracemi - jejich nápaditostí, provedení bych snesla libější, a jednak textem, který je přímý, bez zbytečných nicneříkajících frází, a zároveň jednoduchý, avšak ne na úkor srozumitelnosti, tak akorát pro děti. Jsem ráda, že jsem knížku pořídila do knihovničky, určitě se na ni nebude prášit.
Medvěd nechce jít spát
Oksana Bula
Ilustrace byly zajímavé a celkem se mi líbily. Bohužel příběhu chyběl nějaký ucelený závěr, ideálně s pointou.
Jinak nápad super, akorát to celé pojetí je nedotažené.
Ale líbilo se mi, že knížka souvisí s tou o zubrovi.
Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů
Petr Stančík
Oproti dílu o zrychlovači, který jsme četli před tímto, se nám všem doma (já, manžel a bambulka) tento líbil více. Byl hravější, měl lepší pointu a vtípky. Tak uvidíme co ty další.
Záhada domu Marwicků
Darcy Coates
(SPOILER) Čtení to bylo opět rychlé, ale takové unylé. Ač se tam toho dělo spousta, přišlo mi, že se nic neděje.
Námět to byl zajímavý, kapičku maličkou strašidelné to bylo, ale dalo se z toho vytřískat mnohem mnohem víc. Hodně mi vadilo odbyté pátrání a vysvětlení, co se Helen stalo a proč tam strašila. Odbýt to jedním rozhovorem se sousedkou a pak nějakou zprávou, kterou našly ve sklepě a zběžně ji prolítly, to mi nestačí. Toto mi na tom celém příběhu vadilo nejvíc. Přitom sama Josefína se do domu vetřela, že ji to strašně zajímá a pak nic?
A ještě by mě zajímalo, z čeho Josefína žila, do práce nechodila, jen neustále pekla (a ať upekla cokoliv a následně to někam nesla, byl z toho u návštěvy najednou jakýsi chlebíček).
Škoda, vypadalo to zajímavě a těšila jsem se na čtení, ale nemastné neslané. Tak třeba to vyjde příště.
Mapy mých pocitů
Bimba Landmann
Nejdřív jsem z ní moc nadšená nebyla, nevěděla jsem si s ní rady. Žádný doprovodný text zde není, tak co si s ní mám počít. Ale pak mi to tak nějak došlo.
Krásně zpracovaná knížka, líbí se mi i český překlad, je vidět, že překladatel si s tím vyhrál a našel mnoho různých zajímavých slov pro popsání map emocí. A ilustrace, nejsou pro malé děti - naši bambulku knížka absolutně nebrala, ale věřím, že větší děti je ocení.
Stela v zemi tučňáků
Tereza Pařízková
Dlouho jsem čekala, než jsem ji v knihovně konečně ulovila a jsem ráda, že jsem ji ukořistila.
Jemné a milé vyprávění přesně pro holčičky (a možná nejen je) kolem 7 - 9 let, doplněné skvělými ilustracemi.
I když jsem dospělá, příběh a jeho zpracování se mi moc líbilo. Tuhle musím pořídit naší bambulce do knihovničky, dokud je knížka k sehnání.
Jediné, co mi vadilo, ale to z pohledu, že jsem maminka, bylo, že Stelina maminka odjela na tak dlouhou dobu a dala přednost tučńákům před dcerou. Tohle jsem nedokázala pochopit, mám to v sobě nastavené jinak. Kromě tohoto nemám co vytknout a těším se na předchozí díl.
Tajemství mámina bříška aneb Odkud se berou miminka
Marta Maruszak
Váhala jsem, zda ji koupit, ale nakonec jsem si ji jen půjčila z knihovny a zatím to stačí. Pěkné ilustrace a jednoduše podané informace, ale nikoliv divným infantilním vyjadřováním. Líbí se mi přístup, jakým jsou informace podávané. A také moderní pojetí a přístup.
Uvidíme, jestli časem nebude i u nás v domácí knihovničce.
Kdo roste v lese
Kateryna Michalicyna
Krásně zpracovaný naučný příběh. Zaujal i naší malou bambulku. Akorát dlouhý, nepřehlcený informacemi s krásnými doplňujícími ilustracemi.
Jak bacit bacila?
Daniela Krolupperová
I u této knihy jsem čekala něco jiného, než co jsem dostala. Ale byla jsem mile překvapená. Dostala jsem pro děti krásně zpracovaný příběh o nemoci a jejím léčení. Jen mi bylo líto malého človíčka, ten toho schytal na jednou strašně moc. A být maminkou, tak s tím vším jsem dávno u doktora, protože na angínu že by stačila slaná minerálka do nosu a heřmánkový zábal, nevím nevím.
Ale vím, že během nemoci to bude velmi často čtená a opakovaná knížka, která pomůže při léčení.
A teda ty novotvary mi daly zabrat, číst některé věty nahlas byl docela jazykolam. Hraní se slovy se mi však moc líbí a v této knize jsem si ho užila.
Temný stín noci
Tess Gerritsen
Nemohla jsem se do knížka hrozně dlouho začíst, naštěstí se to pak zlomilo a knížku jsem dočetla jedním dechem. Že jde o duchařinu mi nevadilo, ale podle anotace jsem čekala něco více akčnějšího. Ava mi byla velmi nesympatická - neustálé pití, vaření a následné znechucení, že jí přešla chuť a obrat "jeho kosti odpočívají v moři", který se opakoval tolikrát, až postrádal smysl. Také nemám ráda, když si za něco může sama a nedokáže se tomu postavit čelem a celou knížku jen náznaky. Achjo. A mohlo to být tak dobré, detektivní thriller stříknutý duchama.
A také mě vytáčela obálka našeho českého vydání. V knize je Brodieho vyhlídka impozantní dům, na obálce je však nějaká chata.
Co se kam vejde
Magda Garguláková
Velmi nápaditá knížka, která je pro čtení s malou prďolkou jak dělaná. Krásné ilustrace a spousta různých prostředí, věcí, pokrmů, oblečení a dalšího. Kromě čtení a procházení si u toho vymýšlíme další a další věci, povídáme si o nich. Rozšiřujeme slovní zásobu. A průvodce pes Bruno je skvělý. Najdeme ho nějak na každé stránce - líbí se mi ta originalita nápadu, že je tam pokaždé trochu jinak nebo s nějakou rekvizitou.
Za co ale musím dát nižší hodnocení, tak je "badmintonová pálka" a "košíky". Jako badmintonista tělem i duší mi tohle neskutečně rve oči a hodně mě to v tu chvíli naštvalo, když jsem to uviděla. Pořád, když se na to podívám, to ve mně tak nějak vře. Pálka je celodřevěná, třeba na ping pong, kriket. Badmintonová je raketa a badminton se hraje s míčky. Howk.
Pohlednice bez podpisu
Imogen Clark
(SPOILER) Knížka se četla rychle, ale příběh byl takový nemastný neslaný. Cara byla zpočátku fajn, ale s postupem příběhu mě čím dál víc štvala. Štvala mě její dětinkost, váhavost, nerozhodnost, ufňukanost a nálady. Když už píchla do vosího hnízda, měla počítat se žihadly.
Jinak se mi nápad líbil, bylo to napínavé, ale chyběl tomu šmrnc.
A třeba moc nechápu, proč Cara neprolezla celou půdu, když hledala nějaké důkazy. Já bych tam šmejdila o sto šest, dokud bych neprobrala poslední krabici.
Také nechápu, proč se její matka neozvala po Cariných 18 narozeninách, kdy už se na ni nevztahoval zákaz styku. A co celou tu dobu dělala?
A srdce mi rvalo vyprávění z těch pohnutých rodin, z dětství Cary. To jsem měla chuť knížku odložit, bylo mi jich hrozně líto.
A téma pohlednic mohla autorka využít víc, mělo to takový potenciál.
A co mě neskutečně štvalo a vytrhávalo ze čtení, tak bylo veliké množství chyb, překlepů a špatného užívání přímé řeči - úvozovek. Úvozovky snad překladatel a korektor tipovali, kolikrát jejich umístění nedávalo absolutně smysl, kolikrát chyběly. Tahle knížka snad korektora neviděla ani z vlaku.
Celkové hodnocení - takový průměr, za chvíli si knížku nebudu pamatovat.
Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly
Adele Faber
Tato knížka mě bavila stejně tak, jako Sourozenci bez rivality. Bavila mě a to tak, že už mě nepustila a během pár hodin jsem ji přečetla, i když mě zaměstnávala naše malá prďolka.
Vyhovoval mi styl, jakým byla kniha napsaná. Reálné příběhy a pak shrnutí s radami.
Velmi inspirativní kniha, která mi mnohé dala. A tentokrát poučena jsem si knihu koupila a rovnou si v ní značila důležité pasáže a rady, abych ji pokaždé nemusela číst, když potřebuji něco konkrétního osvěžit nebo najít.
A můžu říct, že to funguje. Ke spoustě věcí jsem měla sklon, ale na druhou stranu jsem si toho dost neuvědomovala, nebo nedomyslela, že by to mohlo být vnímáno špatně.
Je to super se s dítkem nepřetlačovat, ale být parťáci. Doufám, že si tuto respektující komunikaci zažiju a budu tak fungovat běžně, aniž bych nad tím musela přemýšlet.