musivila komentáře u knih
Samotný námět mě tentokrát úplně nenadchl. Ale samozřejmě jsem byla zvědavá, jak se příběh vyvine. Jinak to byla tedy síla. Kett šel opět do všeho po hlavě, předpisy nepředpisy. Nechutné scény vyvažoval humor mezi kolegy či situace s Kettovo dcerami.
Poslední věty mě zas dostaly, jak mám asi teď vydržet do dalšího dílu ???
Knihy L. J. Shen mám ráda. Ale tentokrát se mi postavy pod kůži nedostaly. Možná mě jen dostihla čtecí krize ...
Jako dítě jsem moc milovala film, hlavně skřítky čumbrnky: „Pro pro pročpak to to děláš, ty ty potvůrko po po podivná?“
A nyní, když jsem po letech četla se synem příběh Ronji, jsem si knihu naplno užila. Je to moc krásný příběh o neskutečné síle přátelství a lásky. Plný emocí, až jsem kolikrát měla stažené hrdlo a jindy jsem záviděla Ronje její svobodu a vychutnávala s ní krásy přírody a tajemství lesa. Doporučuji.
Má druhá přečtená kniha od autorky. Děj je od začátku předvídatelný a žádné náhlé velké zvraty se nekonají... zkrátka taková oddechovka. Přestože hlavní hrdinka nastupuje do prvního ročníku na vysoké škole, tak se děj neodehrává pouze tam. Ale i v lázních, kam odjíždí na praxi. Sice se mi kniha Haka za lilii líbila více, ale i tato je čtivá. BTW Sára byla tedy kamarádka za všechny prachy.
Druhý díl s detektivem Bentzem a další série vražd s náboženskou tématikou. Není to tak dlouho, co v létě dopadl "růžencového vraha" a máme zde zimu a dalšího zvráceného sériového vraha, který si o sobě myslí, že je „Vyvolený“ a zabíjí ženy v přestrojení za kněze. Tentokrát Bentzovi pomáhá i Olivie, která mívá vidiny o vrahovi. Nejdříve ji považuje za bláznivku, jako všichni kolem. Ale ta si postupně získává jeho důvěru i srdce. Za mě super. Nechybělo napětí, zvrhlost a nechutnost vražd i trochu té romantiky. Doporučuji.
Dle anotace jsem si představovala trochu něco jiného. Kniha začíná humorně:
„Myslím, že jsem právě zabila nejlepšího zadáka fotbalové ligy.“ :-)
A tak jsem nějak očekávala více humoru, více hašteření a bojovnosti mezi hlavními hrdiny. Nebylo to špatné čtení, jen mě to tentokrát nechytlo tak jako jindy.
Pozn.: obálka se tedy vůbec nepovedla
„Když se nebojíš, že o něco přijdeš, nestojí to za to, abys tomu věnoval čas.“
„Myslíš si, že máš v životě na všechno spoustu času, ale čas je právě to, co není nikdy jisté.“
„Láska a úcta jdou ruku v ruce. Nemůžeš mít jedno bez druhého.“
Tak tato kniha je pro mě rozhodně milým překvapením. Vůbec jsem nečekala, že mě tak chytne. Myslela jsem, že si přečtu pár kapitol před spaním a nakonec jsem skončila s četbou až v ranních hodinách.
Možná se mi kniha líbila i z důvodu neotřelého tématu, kdy se nejedná o klasický vzorec - šéf a podřízená, hlavní hrdinka je fyzioterapeutka a k tomu banda namakaných sympatických ragbistů, kdo by odolal :) Líbil se mi jejich týmový duch, soudržnost, důvěra, vzájemná podpora. Autorka do příběhu zakomponovala i zdravotní hendikep, což také děj ozvláštnilo.
Za mě skvělé čtení a mohu doporučit. Já říkám: „Nui!“ ( maorsky „výborně“! :-) )
Pozn.: samozřejmě mi to nedalo a vyhledala jsem si na youtube i videa s bojovým pokřikem Haka. Do teď jsem neměla páru, co to znamená ;-)
„ … znovu si vybavila příjemný hlas bez tváře. Věděl, jak Sam vypadá, věděl, kde bydlí, jak žije, jak ji kontaktovat. Byla proti němu v obrovské nevýhodě. Ona o něm naopak nevěděla vůbec ni.“
Kdo má rád napětí a romantiku v jednom, přijde si v této knize na své.
Máme zde jednoho psychopata, který si říká „otec John“ a v jeho hledáčku se nyní ocitá doktorka Sam, která má v rádiu vlastní noční talk-show.
Ta se nejdříve nenechá zastrašit, dokonce se chová možná až moc lehkovážně, např. když si pouští k tělu nového souseda Tylera, o kterém nic neví … Ovšem vrah přitvrzuje, mrtvol přibývá a jeho posedlost Sam je čím dál tím zřetelnější ... takže detektiv Bentz a jeho kolega Montoya mají plné ruce práce.
Já si vrahem do poslední chvíle nebyla jistá, své tipy jsem v průběhu čtení měnila. Na konci jsem se tedy zmást nenechala. Stylem psaní mi připomíná knihy S. Brown. Za mě spokojenost, určitě se pustím i do dalších dílů této série.
Knížce se určitě nedá upřít čtivost.
Téma není nijak originální, ale zas pojaté trochu jinak.
Vyprávěno z pohledu obou hrdinů, to je vždy plus. Navíc zpestřeno vsuvky z minulosti v podobě Penelopiných rozchodů. Jako oddechovka, proč ne ;-)
Tak je mi líto, že už jsem dočetla poslední pátý díl s inspektorem Fawleym.
Byla to tedy jízda a wau super, moc jsem si čtení užila. Doufám, že brzy vyjde další kniha od C. Hunterové, která se zařadila mezi mé top spisovatele. Doporučuji.
Jak už bylo naznačeno na konci 4. dílu, zdá se, že minulost Fawleyho dohnala a někdo se chce mstít. Tentokrát autorka Fawleymu pěkně zavaří. Do toho všeho sledujeme ještě vyšetřování případu sexuálního obtěžování na Oxfordské univerzitě. Kde není vůbec snadné přijít na čí straně pravda je. Občas mě tam tato dějová linka rušila.
Pozn.: Na začátku knihy je shrnuta charakteristika jednotlivých postav vyšetřovacího týmu, což jsem rozhodně uvítala. A mohlo by to být u každé knihy, která spadá do několikadílné série. Vzhledem k tomu, že mezi díly je např. roční prodleva, motá se mi to poté s jinými.
„Není duhy bez deště.“
Ani nevím, proč jsem knihu tak dlouho odkládala. Možná za to může ta obálka :) Ví nezklamala, kniha se četla sama. Je vyprávěna jak z pohledu Granta tak Ireland a místy proložená pohledem do Grantovo minulosti a že to není veselý pohled. Tady autorka čtenářům dost zabrnká na city.
BTW děda byl skvělý.
„Ty chceš svoje koule!“ „Ne. Moje koule si může nechat. Měla je od prvního dne, co jsme se setkali.“
Další skvělý případ. Opravdu jsem byla zvědavá, kdo za tím stojí a kam se vše vyvine. Od určité chvíle jsem již začala trochu tušit, ale zas to bylo tak zamotané, že celou pravdu bych neuhádla. Knihy C. Hunter mě fakt baví. Střídání krátkých kapitol vás stále drží v napětí. Zvlášť, když kápnou na nějakou stopu a najednou konec kapitoly a skok na jinou část děje a vy si musíte ještě pár stránek počkat, než se vše dozvíte.
Čtvrtý Fawleyho případ se tentokrát osobně dotýká i jeho minulosti. A zdá se, že ani v pátém díle nebude mít klid.
„Přátele si držte nablízku, nepřátele ještě blíž“.
Přesně takovou nenáročnou oddychovku jsem potřebovala. Mně se kniha trefila do nálady a čtení jsem si užila.
„Trhněte si OBA dva!“ ;-)))
Má třetí kniha od autorky a mohu říct, že už mám prokouknutý její vzorec psaní, který uplatňuje ve všech knihách a mě stále moc baví. Prolínání časových rovin před a po, které postupně odkrývají děj, do toho diskuze na Twitteru, novinové články, výslechy podezřelých ... to vše dělá děj reálnější, napínavější, a i když mám vždy nějaký svůj osobní typ na viníka, který tedy v průběhu čtení měním, jak mě autorka krásně mate, stejně nikdy neodhalím celou zápletku a konec je vždy překvapením. A to je na tom skvělé. V tomto případě bylo čtení pro mě těžší, jelikož mám také dva syny ve stejném věku, jako byl Mattie a Zachary. A když v závěru došlo na rozuzlení osudného dne, nebylo mi dobře na duši.
Jinak detektiv Fawley mě baví, jsem zvědavá na další jeho případy i střípky z jeho osobního života.
„On, hrdý, rozbitý kluk, kterého jsem tolik nenáviděla, a já, hrdá, zakřiknutá dívka, která si ho našla, kdykoli se chtěla pohádat.“
I když jsem to nečekala, tak se mi kniha moc líbila.
Bavilo mě jejich hašteření, postupné sbližování... dostaly mě dopisy od Macona.
„... mozek ti dokáže lhát, ale srdce vždy zná pravdu. Problém je, že většina z nás raději žije ve lži, než aby čelila pravdě.“
Na začátku jsem se tedy zas musela trochu zorientovat ve všech postavách vyšetřovacího týmu. Ale jinak, co se týče samotného příběhu, bomba. V jedné osobě jsem se od začátku nespletla, ale to vše ostatní bylo překvápko. Bravurně zamotaný. Ještě lepší než Fawleyho první případ. Jsem zvědavá, co si pro něj ještě autorka nachystá.
Za mě asi nejslabší díl. Možná jsem jen neměla tu správnou náladu. Neříkám, že byla celá kniha špatná, jen některé hlášky mi nepřišly tak vtipné jako v předchozích dílech. A někdy jsem měla pocit, že autorka moc „tlačí na pilu“. A nad tím, co vše Kimber potkalo, jsem musela protáčet oči. Přesto se určitě nedá knize upřít čtivost.
Inspektor Henry Ford se musí vypořádat nejen s výčitky svědomí, které jej tíží od smrti jeho ženy, ale také se sériovým vrahem a jeho posedlostí krví. A že to není zrovna lehký úkol. Čas se krátí, mrtvol přibývá … nezklame Forda jeho instinkt? I když si myslíte, že víte, tak během čtení přeci jen dojde na pochybnosti, zda je to ten nebo ten... Občasné vyprávění z pohledu vraha děj pozvedá. Celý vyšetřovací tým je sympatický, hlavně nová kolegyně z forenzní laboratoře Hannah, která s Fordem tvoří zajímavou dvojici. Určitě jsem zvědavá na další díly s nimi.
Dívčí románek, kdy je předem vše jasné. Jako stvořené pro letní odpočinek. Dobře se čte.
Jak už zde bylo zmíněno, nešlo přehlédnout podobu s Hříšným tancem. A i když to bylo v mnohém jiné, tak hlavní kostra je dost podobná.
Musím říci, že ani střídání v čase „před zmizením“ a „po zmizení“ Daisy mi nepomohlo případ rozmotat. Až do konce jsem neprohlédla vůbec nic. Během čtení jsem podezřívala postupně každého. Občas jsem se tedy ztrácela ve vedlejších postavách. Povedené byly vsuvky v podobě diskuze na Twitteru, ty byly hodně reálné a knihu pozvedly. Určitě se pustím i do dalších dílů s inspektorem Fawleym a snad se postupně dozvím i více z jeho minulosti.