mynonka komentáře u knih
Moje druhá kniha od Klevisové a ač je děj jiný, opět se opakuje stejný vzorec: kniha mě strašně baví, prostředi i postavy vykreslené dokonale, jsem hrozně napjatá, ale když dojdu na závěr a zjistím, kdo je vrah, jsem mírně zklamaná. Vždycky čekám nějakou bombu typu Agathy Christie a to se nestane. I přesto budu v jejích knihách pokračovat dál, protože mě její příběhy prostě baví.
(SPOILER) Kniha má trochu zběsilé tempo, ale možná je to dobře, jelikož tady se nehraje na sympatie. Korja (pravé jméno ani nevím jak vyslovit) celou knihu balancuje na hranici dobra a zla, avšak jeho povaha je proti němu. Nedokázala jsem k němu najít ani špetku sympatie a pochopení a bohužel jsem si neoblíbila ani Lucy Grey. Jedinou ryze kladnou postavu, Sejana, nechá Korja zabít a o osudu Tigris se toho také moc nedozvíme. Chválím propojky s trilogií, hloubku propracování Korji a nahlédnutí do historie a vývoje Hladových her. Bohužel nechválím šílená jména a zběsilost příběhu. Smrt je zmiňována jako každodenní věc a i na Collinsovou mi to přijde dost bezcitné. Po přečtení mám velice smíšené pocity a ač jsem ráda, že jsem si ji přečetla a vyplnila hluchá místa trilogie, číst znovu už nebudu.
Agatha Christie to není, ale je to velmi čtivé, napínavé, má to dobré tempo a postavy nejsou ploché. Navíc mě překvapivě bavilo i prostředí české vesnice. Od motivu vraždy jsem čekala trochu víc, ale za mě příjemné čtení.
Zase jsem té Darcy propadla. Četlo se to skvěle, ale byly to teda nervy. Tentokrát si s námi pořádně pohrála a za mě byl konec hodně nečekaný. Čtení jsem si moc užila.
Jedná se o takový ten milý příběh, který si jednou přečtete a stačilo. Ale to z něj nedělá nic špatného. Má spoustu opravdu zajímavých myšlenek a momentů. Ideální někam na hory na prodloužený víkend ke krbu a horkému kakau.
Jediné mínus byla ta neoddělená přímá řeč. Ani na konci knihy jsem si nezvykla...
Slabší než předchozí kniha, ale pořád se to dobře četlo. Skvělá oddechovka.
Musím říct, že to bylo 90% času výborné. Není to žádná složitá literatura, ale Darcy umí skvěle vtáhnout do děje a nenudit vás ani minutu. Její postavy jsou sympatické a navození atmosféry opět na jedničku. Co se týká konce, je poněkud úsměvný a přehnaný, ale já jsem si čtení moc užila :).
Začátek je takový pomalejší a chvilku trvá, než se člověk začte, ale potom už je hrozně těžké knihu odložit. Děj vlastně není nijak komplikovaný, nejsou v něm žádné velké zvraty, ale prostě a jednoduše mě okouzlil. Hodně jsem vzpomínala na Jane Austenovou, avšak tahle kniha je skvěle čtivá a autorka bravurně stupňuje napětí mezi hrdiny. Konec jsem četla třikrát za sebou. Nemůžu než doporučit všem, co mají cit pro tu naivní "austenovskou" romantiku.
Na Veselí mi to přišlo nakonec docela dost smutné. Asi v půlce jsem knihu na chvíli odložila, protože mě hlavní hrdinka začala strašně štvát. Jako impulzivní osobu mě její odkládání problémů a konfliktů vytáčelo do vrtule. Stejně jako to, jak si nechala od chlapů na jednu stranu kálet na hlavu a na druhou dělala to samé Standovi. Konec měl být asi příslibem nových začátků, ale mě z toho bylo naopak ouzko a měla jsem slzy v očích. Přesto se to četlo dobře a velké plus má ode mě Radka za postavu matky a otce.
Během čtení knihy se z Markéty stane vaše kamarádka. Tím pádem psát nějakou kritiku na knihu je vlastně komplikovaná věc. Ale pravda je, že se to strašně dobře čte a do max. dvou dnů jste na konci. Poslední kapitola sice působí lehce nadbytečně, ale zase končíte v opitmistickém duchu, a o to asi šlo. Jediným zádrhelem pro mě byla část s Brnem, kdy jsem jako několikaletá brněnská náplava drtila mezi zubama něco o Pražáčcích :D.
Závěrem...líbilo se mi to, mělo to dostatek sebereflexe, četlo se to opravdu dobře, takže doporučuji :).
( Ps: Celou knihou jsem přemýšlela, že vlastně seznámení s chlapem pro ni teď bude dost jednoduché: předá knihu se slovy: "Jestli i po přečtení budeš mít zájem, tak se ozvi". :D)
To zase bylo krásné. Ať je vám 5 nebo 105, vždycky se vám to bude líbit. Nedá se tomu absolutně nic vytknout. Jedině, že to přečtete během vaření (a jako já něco připálíte), a chtěli byste hned další :).
Kniha mě nalákala směsicí obálky, detektivky a internátní školy. Ale upřímně, prvních cca 200stran bylo pro mě utrpením, pak to začalo trochu odsýpat. A než to začalo být opravdu hodně zajímavé, byl konec. Neoblíbila jsem si vlastně ani jednu postavu a popisy školního prostředí mě taky nezaujaly. Jestli si přečtu další díl je ve hvězdách...spíše ne.
Připomnělo mi to první díl. I tam mě více zajímala vztahová linka než to, kdo je vrahem. U tohoto dílu jsem měla dokonce tendenci k přeskakování odstavců, což je škoda. Jak psal již někdo níže, je to značně překombinované a Robin jako hvězda v očích všech mužů je otravná. Předchozí díl se mi líbil mnohem více, ale i tak nejde o úplně špatné čtení. Takový průměr.
Začátek vypadal zoufale, navíc jsem se nedokázala mezi postavami orientovat, ale nakonec se z toho vyklubala fajn detektivka s několika zajímavými zvraty a vraha jsem neodhalila dříve, než autor. Je to takové odpočinkové čtení na chatu, ale smát se nebudete.
Pro mě zatím nejlepší kniha o Cormoranovi. Nevyškrtala bych ani stránku. Rowlingová má dar vyprávět i nepodstatné věci svým vypravěčským talentem, že mě absolutně nezdržovaly a nerušily. Občasné kňourání Robin mi sice lezlo na nervy, ale patří to k charakteru postavy. Za mě podařené a těším se na další díl.
Ač nejsem fanda hororu, kniha se četla skvěle. Sympatická hlavní hrdinka, mrazivá atmosféra a lehce ubíhající děj. Závěr byl poněkud předvídatelný, přesto napínavé čtení. Plus za kočku a poučení, že když v baráku najdete jasné instrukce, držte se jich!
Přečteno za dva dne, ale... Dle mě tam bylo trochu z Hunger Games, trochu Divergence a trochu Labyrintu. Což by nevadilo, kdyby k tomu přidal autor něco opravdu nového a zajímavého (což nyxia není). Celá kniha stojí na tom, že je opravdu čtivá, srozumitelně napsaná a hodně se věnuje vztahům mezi postavami. Avšak části věnující se soutěžím byly zdlouhavé a nudné. Když navíc autor přidal dalších x postav, začala jsem se v nich ztrácet.
Jsem zvědavá, co má autor připraveno pro Eden a kdy konečně vypluje na povrch ta temná stránka příběhu, na kterou celou dobu čekám.
Už jsem myslela, že jsem z YA vyrostla, ale Smrtka mě přesvědčila, že nikoliv. Knihu jsem po dvou kapitolách odložila a po Vánocích se k ní vrátila,...a ležela v ní dva dny v podstatě bez přestávky. Kniha je svým způsobem originální, ale její svět je jaksi domovsky známý. Moc jsem se bála konce, ale autor to geniálně vyřešil. Další velké plus jsou opravdu neočekávané zvraty.
Mám pouze pár mini výtek: je poznat,že knihu psal muž, i když s ženskými postavami se vypořádal na výbornou, trochu mi například u Citřina vyprávění chyběly popisy oblečení na konkláve (protože to by si každá holka pečlivě vybírala) a zároveň bych proškrtala tak čtvrtinu zamyšlení nad životem bez smrti. Nebylo to nutné, stačilo navést a čtenář by už zapojil mozek sám.
Připomínalo mi to trochu Noční cirkus a Naslouchače a možná i proto dávám 4*.
Markétiny knihy se mi hrozně dobře čtou. Nejen, že vždy vymyslí pěkný příběh, ale umí si udržet napětí a opravdu vystihnout dnešní dobu a s tím spojená sociální média a problémy, nejen partnerské, s nimi a dobou spojené. Nebojí se toho a píše z čistý přirozenosti a není tam cítit žádný rádoby umělecký tlak. Opravdu velké plus má u mě za nečekaný zvrat, i když by si někdo mohl říct, že to je klišé, tak v jejím podání ani náhodou. Piš dál, Markéto, bavíš mě i dojímáš.
Kdo u této knihy nebrečel, tak musí být z kamene. Nikdy jsem se ke knize s válečnou tématikou nedostala, protože je to pro mě moc těžké téma, ale u Hany jsem udělala vyjímku z důvodu obrovského ohlasu ze všech stran. A nelituji. Tahle kniha mi v paměti zůstane už napořád.