nada3314 komentáře u knih
Pozvolný na moři se houpající příběh, ale tak krásný a zase úplně jiný. Autorka má výjimečný dar psát, protože napsat poutavý příběh, který se odehrává jen na lodi a přitom hltáte každou stránku, to je opravdu umění.
Avice, Margaret, Jean a Frances - všechny 4 nevěsty jsou úžasné postavy, fandíte jim, radujete se s nimi, brečíte... Prostě vydáte ze sebe všechny emoce, které máte. A na tomhle Jojo staví všechny své knihy. Umí tak dokonale popsat charaktery postav, máte pocit, že všechny holky znáte osobně :-)
Moc těžko jsem se s nevěstami loučila, vytvořila jsem si k nim opravdu velké pouto a docela mě mrzí, že autorka nenapsala feedback do budoucnosti :-)
Není kniha, kterou jsem od Jojo Moyes nečetla, všechny které kdy vyšly, jsem si hned musela koupit a přečíst. Na první místo stále řadím: Jako hvězdy v temné noci, ale Loď plná nevěst je v lehkém závěsu. Asi mi sedí tyto dech beroucí historické témata. Ale doporučuji všechny knihy od autorky, všechny jsou zajímavé a velmi čtivé. Na dovolenou krásné čtení.
Na čtvrtý případ s Kate Marshall a jejím partnerem Tristanem jsem se moc těšila. Robert Bryndza, ať napíše cokoliv z krimi, vždycky se to u mě setká s úspěchem. Jeho případy se tak lehce čtou, pro mě je to záruka oddechového čtení. Tento případ byl trochu předvídatelný, ale i tak jsem se při čtení neskutečně bavila a přišla na jiné myšlenky.
V tomto díle jsme se dostali do stádia, kdy Kate konečně vede spořádaný život, s chlapy to má vyřešené, nepije a vztah se synem je na správné cestě. Nic ji tak nebrání se naplno věnovat své soukromé detektivní práci, která ji naplňuje a je ochotná ji obětovat všechno. Každý den, brzo ráno si jde zaplavat. Považuje to za takovou zaběhlou rutinu, která ji pomáhá vybít endorfiny. Ale teď se něco zvrtne a Kate se začne topit, skončí v nemocnici, kdy se po probuzení octne na pokoji s Jane, o které ještě netuší, že se stane jejich klientkou. Po čase se dozví, že Jane měla vnuka, který se jim, když měl 3 roky záhadně ztratil Tohle je pro Kate velká výzva! A, dobrodružství může začíst.
V doslovu se dozvídáme, že pro nás Robert chystá samostatný psychologický román. No, nebudu lhát, neskutečně se těším na cokoliv, co autor napíše.
Na kolik známe své nejbližší? Anotace prozrazuje vše důležité, co bychom před začátkem čtení příběhu o palestinském chirurgovi Aminu Džaafarovi měli vědět, netřeba nic doplňovat, aby nevznikly spoilery.
Já jsem se zamilovala. I když jsem převážně čtenář beletrie, tak pro zpestření a doplnění znalostí jsou tyto komiksy skvělé. Jsem si jistá, že bych se ke klasickému čtení románu nikdy nedostala. Čtenář se za krátkou dobu ponoří do příběhu a obohatí si své znalosti. Moc se mi líbí zpracování tohoto grafického románu, krásné obrázky celý děj hezky doplňují.
I když téma je teda šílené, nikdy by mě nenapadlo, že i jen přes obrázky se dá přenést tolik emocí. Místy fakt kruté a nelítostivé. V polovině jsem knihu musela odložit, jak mě dostala. Chvilku jsem si dala pauzu a pak jsem dočetla na jeden zátah. Věřím, že otrlejší čtenáři zvládnou v pohodě najednou.
I tentokrát rozhodně doporučuji a knihu si s radostí vystavím ve své knihovně.
Vůbec nevím, jak mám hodnotit něco, co všichni stejně ví, že to je DOKONALÉ :-) Tak jsem Vám tu jen přišla říct, že i já už mám dočteno :-)
Jsem tak šťastná, že toto není má poslední kniha, kterou můžu od Colleen číst. Ještě jich mám před sebou naštěstí hodně. Objevila jsem autorku trochu později, ale to vůbec nevadí... Kde jsem byla, když se četla, se mě neptejte. :D Tento samý vztah mám i s Nicholasem Sparksem. Naďa objevila romantiku a je z toho hotová. :-D :D Já to s chutí doženu a Vy všichni mi budete závidět, co všechno mám ještě před sebou. :-D
Tenhle příběh jsem si přečetla na doporučení, knihu jsem viděla všude, tak už jsem musela i já. A nic lepšího se mi stát nemohlo, tohle bylo tak krásné čtení. Silný příběh plný emocí a s přesahem, ale to už jsme u Colleen zvyklí. Ona má vždy ve svém příběhu něco navíc a já to miluji.
Ještě bych chtěla moc poděkovat za tu krásnou obálku, líbí se mi víc než 1. vydání. Těším se na další setkání - tentokrát jsem se pojistila a čeká na mě v knihovně novinka: Vzpomínky na něj.
Čtení i pro nečtenáře, tak bych v jednoduchosti popsala tento grafický román. Stačí když knihu jen někomu půjčíte, ten ji otevře, a už je lapen a bude číst, dokud knihu nedočte :-) To garantuji mám vyzkoušeno :D
U mě se jedná taky o první setkání s komiksem grafickým románem a byla jsem naprosto nadšená, jak se krásně četl. Zpracování je neskutečně dokonalé. Je to tak realistické, že jsem někdy měla pocit, že se dívám na fotku.
Už jsem přečetla spoustu románů z dob 2. světové války. Příběh jako takový byl zajímavý, dojemný, silný. Tyto příběhy o hrůzách z koncentračních táborů se nečtou lehce, vždy se jedná o strhující příběh, většinou ještě doplněný o skutečné události. I tady byl hlavní hrdina Francisco Boix skutečný fotograf. Fotograf, který si svou kariéru představoval určitě jinak!
Smutné, kruté, dojemné vše na jednom místě v krásném vydání.
Moc doporučuji!
Vždycky jsem si myslela, že mi povídky sedět nebudou, ale C.J.Tudor mě přesvědčila, že není občas na škodu jim dát šanci. Tahle šance se vyplatila! Jsem sama překvapená, jak jsem si čtení užila.
1. Konec plavby 5/5 *
Úvodní povídka a za mě super počin ji dát na začátek, moc mě bavila a navnadila mě na další čtení. Konec byl úplně skvělý, to jsem nečekala.
2. Věžák 2/5 *
Tady byly v hlavní roli mladí, nezodpovědní lidé a nějak jsme se s autorkou neshodlyvadilo mi na té povídce téměř všechno.
3. Prchavé blues 5/5*
Ó tahle ovšem byla skvělá, miluji saxofon a klobouky.
4. Finalizace 4/5*
Tohle nebylo vůbec špatné, četla jsem fakt napnutá co z toho bude a vůbec mě to nezklamalo. Tuhle povídku jsem si taky moc užila,
5. Lev v bráně 3/5 *
Zase mladí lidé a opět ten stejný problém jako u Věžáku asi mám nějaký osobní problém s puberťákama :-)
6. Gloria 5/5*
TOP Tahle je za mě nej nej Vedlejší postava s románu Jáma drobná, blonďatá vymahačka dluhů se předvedla v plné síle. Z téhle povídky, by byla skvělá celá kniha.
7. Já nejsem Ed 4/5 *
Taky boží Jo jooo já nejsem ED tak uvidíme, jak dlouho ti to Ede vydrží :-) Peníze a bohatství jsou zlo a už stáhli na dno kde jakého profíka
8. Poslední chod 5/5*
Další jedna z těch top skvělé napínavé čtení s přesahem. Nemám co vytknout - bavila moc :-)
9. Kopírka 4/5*
No a ovšem tohle. Vlastně se nic moc nestalo, ale bylo to tak poutavě napsáno, že mi vlastně bylo úplně jedno, že se tam vlastně nic velkého nedělo. Tohle byla jedna z nejdivnějších povídek, ale skvělá!
10. Prach 2/5*
Tohle néé, nebavilo nudné celé nějaké moc pískové, prachové
11. Motýlí ostrov 4/5*
Důstojné ukončení knihy. Něco maličko tomu chybělo, ale supr!
Moc se mi líbí, jak máme každý jiný názor na hodnocení povídek je to zajímavé sledovat. Tak ji zkuste, ať mám s čím porovnávat :-)
Než začnu s mými dojmy, zkusím čtenářky odradit od čtení anotace. Pokud to zvládnete a nemusíte, nečtěte si ji... Myslím, že vyzrazuje zajímavý moment, který já jsem se dozvěděla až po přečtení ¾ knihy. Já jsem si anotaci nečetla a měla jsem to tedy i s malým překvapením :-)
Opět se mi podařilo skvěle načasovat čtení této upířiny. :-) Příběh mi neskutečně sedl do nálady. Já jsem jedna z těch, která vyrostla na Stmívání a knihy i seriál můžu i 4 x do roka a pokaždé jsem stejně nadšená . Proto jsem neodolala této sérii, chtěla jsem zase číst něco podobného. Já vím, je to pohádka, ale tak krásně se to četlo. Jedna škola a upíři, vlkodlaci, draci a čarodějnice? Myslíte, že to je možné? No to se dozvíte po přečtení 1. dílu a všichni ti, co toužíte po nostalgii, tak směle do toho!
Autorka skvěle přenesla pochmurnou atmosféru děje na Aljašku, za mě zajímavě zvolená destinace pro tyto upírské příběhy. Romantiky se zde zatím moc nedočkáme, ale dle mě si Tracy jen připravuje půdu do dalších dílů. Čekání na ně bude asi dlouhé, ale moc ráda se zase k upírům vrátím. Je skvělé, že se mám na co těšit.
Tísňové volání přivede vyšetřovatelku Sloan McPhersonovou a jednotku Programu podvodního pátrání na výletní loď u pobřeží Fort Lauderdale, která se potápí v důsledku záhadné exploze...
I já to volání slyšela a rychle si utíkala přečíst, co že se to stalo. Knihy Andrewa Mayna hltám, kdykoliv se k nim dostanu a většinou je to hodně brzo po vydání. Je to jeden z autorů, kterého malinko upřednostňuji. Jeho thrillery ze série Naturalista byly skvělé a již třetí setkání ze Sloan a jejím malým týmem, hodnotím, také nadprůměrně.
Mě prostě sedí krátké úderné kapitoly, které jsou pro Mayna typické. Nenudila jsem se ani na chviličku a jako velkým bonusem je samotná hlavní hrdinka sympatická, chytrá a ambiciózní, žádná uplakaná holka, ale ani žádná drsňačka. Má vše co má vyšetřovatelka mít a to se mi líbí. Ani její rodina není problémová, má prima manžela a úžasnou dospívající dceru, která mě svými hláškami neskutečně bavila. Kdo máme puboše doma, jistě tyto vsuvky oceníme :-D
Kniha je opravdu nabitá akcí od začátku do konce. V jeden moment asi na sekundu se mi zdálo, že děj upadá, že už toho vyšetřování bylo dost, ale to jsem ještě netušila, co si pro nás autor připravil. Autor vystřelil neskutečnou bombu a já jsem zůstala stát s otevřenou pusou a tleskala jsem radostí, jak malé dítě :-) Nechci nikoho připravit o zážitek ze čtení, tak to psát nebudu, i když bych strašně moc chtěla Kdo už četl asi hned pochopí, která bije :-)
Parádní, skvělá série. Doporučuji moc!
Nebudeme si nic nalhávat. Dostala se mi do rukou jedna z nejkrásnějších knih, kterou jsem kdy viděla. Neonová ořízka, která představuje tlukot srce je boží a originální. A vlastně i celý příběh v ní je božský a originální. Krásně se vše spojilo a máme tu úžasné čtení luxusní jak z venku, tak zevnitř. Pokud jste milovníci DARK ROMANCÍ bude naprosto spokojení a po dočtení budete nutně potřebovat další díl...
Příběh je potřeba číst bez předsudků a užívat si ho tak jak je. Vyskytují se zde drogy, sex, násilí, hazard a prostě všechno špatné, co byste v životě nechtěli. Ale je třeba s tímto počítat, než knihu začnete číst.
Já nejsem vůbec žádný puritán, ale tato dark romance zase o kousek posunula mé hranice. Po čas čtení jsem byla nervózní, napjatá a s každým otočením stránky jsem čekala, co bude.
Naštěstí pro mě Habibi nezklamal! Tato kniha mě zaujala od samého začátku do konce. Děj je našlapaný akcí, nenudila jsem se ani na chviličku.
Hlavní postavy jsou skvělé, autorka přesně věděla, co bude fungovat a naprosto se mi trefila do vkusu. Harry to je neskutečný ďábel a Cassie je milá a statečná.
Úžasné zpestření mého čtení, nemám co vytknout a můžu jen doporučit stejně naladěným ženám, jako jsem já! Bravo Bajo!
Jsem šťastná, že se ke mně dostala informace, že se i my v česku dočkáme pokračování a II. díl Candy bude mít modře neonovou ořízku. Já to asi nevydržím a brzo si ji přečtu ve slovenštině.
Příběh je rozdělen do sedmi částí a dvou linek, které se střídají. Moc často se mi to nestává, většinou se mi obě linky líbí stejně. Tentokrát mě však bavila víc část z poválečné Paříže - rok 1947, válečná část z Itálie a Švýcarska na mě byla moc špiónská, vojenská, surová chyběla mi zde romantika.
Autorka zajímavě propojila název knihy s dějem. Vše má dokonalý smysl a čtenář ihned pochopí, co tím autorka myslela (sirotek, špion a asistentka Diora). Alix je v každém svém životě považována za silnou ženu, která se svým feminismem vůbec netají a naopak je její velkou zbraní.
Alix St. Pierreová a Antony March tvoří v příběhu ústřední dvojici. Oba jsou sympatičtí hrdinové a krásně se o nich četlo. Hodně jsem jim přála, aby byli oba po těch hrůzách, co přežili, konečně šťastní. Christian Dior a jeho krásná díla v podobě šatů jsou obrovská třešinka na tomto díle.
Natasha Lester je královna popisů, ta dokáže vše tak neskutečně malebně popsat, až čtenáři přechází zrak. Já jsem si ty šaty od Diora ani googlit nemusela, samy se mi před očima předváděly :-)
Posledních 50 stran byla neskutečná jízda, takhle kdyby byla napsána celá kniha, tak se rozplývám blahem. I tak se mi příběh moc líbil a určitě si další knihu od Natashy přečtu. Ještě jsem si stále nesehnala Pařížskou švadlenu budu to muset co nejdříve napravit. Doporučuji i pro ty co nečtou poděkování atd. přečíst na závěr knihy Slovo autorky: Kolik toho musela autorka přečíst a rešeršovat je až neskutečné a už se vůbec nedivím, že její romány jsou takto do detailu propracované. Na další počin se moc těším, snad bude v knize více romantiky, to bych si moc přála. Zatím je pro mě na prvním pomyslném místě Skříň plná Diora. Hodnotím 4 poctivé hvězdy a doporučuji.
Melanie se jako nejmilejší vnučka 3 roky starala o svou nemocnou babičku. Mezitím přišla o práci a snoubence. Babička zemřela, ale nechala Melanii odkaz v závěti. Za peníze má koupit starý dům v Rozmarýnové zátoce a splnit si jejich dávný sen a zrekonstruovat ho na penzion.
Melanii se moc z velkoměsta nechce, ale nakonec se rozhodne a dům koupí. To však netuší, co vše ji čeká a jak velká ta rekonstrukce bude. Nemůže sehnat řemeslníky, vše se zdá ztraceno, až náhodou narazí na Joshe, který platí v zátoce za šikovného dělníka. S Melanií se sblíží a romantický příběh může začít. Josh je neskutečný šikula, řemeslník se zlatýma rukama - co ten stihne za den udělat, to jsem jen oči valila. Za den opravená střecha, za druhý podlaha kde se na něj hrabou kluci z pořadu Jak se staví sen. Kdyby byla možnost, tak si ho hned objednám k nám na barák :-)
Dům u Rozmarýnové zátoky však skýtá plno tajemství z minulosti. Babička moc dobře věděla, proč naléhala, aby dům Melanie koupila. Bývalý majitel Rozmarýnové vilky Alfréd Elias je ve vesnici znám jako starý bručoun, který si žil svým životem. V 50. letech dům postavil dle představ své lásky a zůstal v něm až do smrti sám
I když děj plyne, na mě až moc rychle, nemůžu knize upřít čtivost. Od začátku jsem věděla, jak to všechno dopadne, ale stejně mě to bavilo číst a autorce odpouštím i ty zbytečné klišé prvky. Tolik, kolik se toho stalo v jednom příběhu, už mi nepřišlo reálné ani trochu. Ještě chyběla červená karkulka a bylo by vymalováno :-) Příjemné letní čtení :-)
Od autorky bestsellerů Dcer draka přichází příběh jedné z nejneobvyklejších královen v historii.
Hned v úvodu bych na sebe chtěla prozradit, že jsem první díl nečetla. Ale zase na druhou stranu pro další takové barbary jako jsem já, je to přínos vědět, že: Dračí královna se může číst i bez čtení předchozího dílu, vůbec to ničemu nevadí. :-) Všichni, kdo četli tak jak se má, psali, že je to o to větší zážitek, když se čte postupně. Ale já po dočtení Dračí královny vůbec nechápu, jak by první kniha mohla být ještě lepší. :-)
Od první stránky jsem byla vtažena do příběhu, postupem čtení mě linka z minulosti tak pohltila, že jsem pak byla překvapená, že se nacházím v přítomnosti. To byl neskutečný zážitek. Opravdu silný příběh, ještě teď když na knihu myslím mám husí kůži a nevím, jak ji vychválit víc. Byla vážně skvělá. Autor krásně zvládl vystihnout atmosféru Korey, tohle bylo něco fenomenálního. Chci číst víc takových dobrých knih. Já jsem jeden z těch šťastlivců, na které ještě dva další díly čekají. Jeden u nás už vyšel a na 3. díl si budeme muset počkat, ale věřím, že i u nás se bude těšit velkému ohlasu.
Děkuji za tento skvělý zážitek.
Pro mě je důležité i to kdy knihu budu číst. Musím mít na fantasy náladu. A tady se mi to povedlo na výbornou! Po historickém válečném románu se Třinácté znamení nabízelo samo.
Nemohla jsem se odtrhnout, byla jsem do knihy vtáhnutá jak kdysi, když jsem četla Stmívání. Hltala jsem jednu stránku za druhou. Neříkám, že je to stejně dobré, ale hodnotím plným počtem. Nebyla dokonalá, ale splnila vše, co jsem od ní chtěla!
Zajímavé, originální pojetí celého světa 13 znamení zvěrokruhu je fajn nápad a dodalo to příběhu šťávu. Hlavní hrdinové, taky super. Postavy mi přirostly k srdci a jsem fakt nadšená, že jsem našla dobrou fantasy, ve které budu moc ráda pokračovat. Další díl se nám už chystá na srpen, tak se nemůžu dočkat. Mě se moc česká obálka nelíbí, ale pro tentokrát odpuštěno. Příběh mi to 100 x vynahradil.
Já nemůžu než jen doporučit: Vlků, upírů, čarodějnic, smeček a slunečních královen není nikdy dost. Juch
Autorku řadím mezi mé oblíbené. Již loni mě velmi nadchnul román Balada o snech.
V květnu většinou čtu romány z válečné doby a letos padla volba na Rozbité světy. Obálka je dokonalost sama a jako překvapení jsem ke knize dostala stejně tematicky laděnou záložku, což mě moc potěšilo. Věděla jsem, že si na příběh musím vyšetřit čas, většinou to nebývá lehké čtení a měla jsem pravdu. Knihu jsem otevřela v tu nejlepší možnou dobu a pustila se do čtení. Strávila jsem s ní krásné 4 dny. I když se příběh četl velmi hladce, autorka to se slovy umí, i tak jsem četla pomaleji než obvykle, abych si vychutnala každou stránku.
Danielu i její rodinu jsem si hned oblíbila a v krutých scénách, které prožívali, jsem s nimi velice soucítila. Když došlo na den, kdy matka Danušky musela nastoupit do transportu směr Terezín a ona zůstala na vše sama, neskutečně mě mrazilo. Né jednou jsem při čtení přemýšlela nad tím, jak by dnešní děti tuto nelehkou dobu zvládly. Sama si musela donést uhlí, sama zatopit, obstarat jídlo. Přitom nezapomínala na školu a při svíčce dělala úkoly. Toto děvče bylo neskutečně statečné a samostatné.
Neodpustím si jednu perličku: zrovna když jsem knihu dočetla, se v televizi objevila zpráva, že Český rozhlas slaví 100 let Česky rozhlas, který měl velké zásluhy na květnovém povstání v roce 1945 a tyto informace se objevují i v knize.
Málo kdy se v knihách setkáváme s takto podrobnými informacemi, jak to bylo po válce. To, že válka skončila, bylo sice dobré, ale životní situace lidí pak v komunismu nebyla vůbec růžová. Přesvědčil se o tom hlavně chlapec v zelené čepici, který mi na chvíli dal pocit, že to všechno bude dobré, že i tato nepředstavitelná hrůza bude mít jednou více méně dobrý konec. On byl mé světlo v tunelu
Příběh je rozdělen do několika kapitol a všechny jsou stejně čtivé, v knize nenajdete žádné hluché místo. Stránky jsou nabité informacemi, napsané smysluplně a mají krásnou formu, kterou pochopí i laik, který se o historii vůbec nezajímá. Dozvíte se zase nějaké nové informace o válce, o transportech židů do koncentračních táborů nebo posléze po válce do pracovních lágrů. To vše je zabaleno do krásně čtivého příběhu s rodinným tajemstvím.
Dokonce jsem si potrénovala i slovenštinu :-) Kniha se čte opravdu sama a určitě ve mně ještě dlouho bude rezonovat. Děkuji za krásný zážitek.
Mé první čtení od autorky a hned taková PECKA!
Hltala jsem každou stránku hned od začátku a tím, že jsem si čtení nechala na volný víkend, mohla jsem ji číst skoro pořád a podařilo se mi ji přečíst na dva zátahy. Možná kdyby byla první polovina knihy trochu rychlejší, tak ji přečtu i za den. Ovšem druhá polovina mi nedala vydechnout, to byla neskutečná jízda. Měla jsem po celou dobu čtení podivné mrazení a celá jsem byla napnutá.
Začíná to úplně nevině a pak děj dostane šílené grády. Hlavní postavu zde máme rozvedenou Sheu, která žije sama a má úplně nudný život. Pracuje na recepci zdravotnického zařízení, tak se aspoň trochu dostane mezi lidi, ale taky to není žádná sláva. Už 10 let je jejím největším koníčkem amatérské vyšetřování případů zajímavých vražd, které postuje na svůj blog. Takže veškerý volný čas věnuje psaní na PC. Zajímalo mě proč je Shea tak uzavřená a jaké skrývá tato velice nudná dáma tajemství. Má to nějaký důvod? Vše se nakonec dozvíme ;-)
Malé vzrušení přijde v polovině příběhu, kdy sousedka potřebuje pomoct s kocourem. Popsala bych to jako takové roztomilé vyrušení z napnuté atmosféry. Já jako milovnice kočiček jsem hned zbystřila a Pána kocoura Winstona Vrnčila jsem si ihned zamilovala.
Kliniku, kde Shea pracuje, jednoho dne navštíví Beth, kterou novináři přezdívají vraždící dámou. Jedná se o známý případ z osmdesátých let. Shea ji ihned pozná a dá ji svou vizitku. A tato dáma jí zavolá a chce, ať Shea příběh na svůj blog sepíše.
Sledujeme tedy dvě linky, které se střídají po kapitolách. Shea a její vyšetřování a Beth a její zpětný pohled do minulosti a vysvětlení, jak se to vlastně všechno stalo, že byla označená za Vraždící dámu. Děj má mysteriózní náboj, celý příběh je plný akce. Nenudila jsem se ani na chviličku, vše mělo svůj smysl a vyplatilo se přečíst knihu až do konce. Určitě moc doporučuji i náročnějším čtenářům, kteří si chtějí odpočinout od detektivek, ale přitom stále být ve střehu.
Tohle byla tak krásná, odpočinková a dokonalá pohádka. Neskutečně se mi trefila do nálady. Obsah je spíše pro mladší dívky, ale mě nadchla moc. Klidně bych se teď hned pustila do pokračování.
Příběh nás provází životem dvou děvčat - princezen, ze kterých se hned po narození stali sirotci. Rodiče jim zabili a holky rozdělili. Rose zůstala v paláci, kde ji jako princeznu vychovával přítel otce a Wren odnesla potají chůva k babičce. Rose necelých 18 let nechali v nevědomosti, že je čarodějnice a že má nějakou sestru, neměla ani tušení, ale Wren o sestře i svém čarodějnickém nadání věděla.
Zpracování příběhu je úžasné. Do víc než poloviny pozorujeme dva plnohodnotné příběhy, které se na konci spojí v jeden. Každá ze sester má svůj příběh. Rose se připravuje na svatbu a kralování a Wren posiluje své čarodějné umění a připravuje se na výměnu. Tato výměna a následné její kralování by zaručovala to, že zachrání svůj čarodějný lid, kterému před staletími toto království patřilo.
Autorka skvěle vybrala holkám partnery. Ani jeden není nudný a já jsem byla poháněna otáčet stránky, a až do konce mě napětí neopustilo. A to jich opravdu není málo je to bichlička o 500 stranách.
Jsem překvapená, že takto úžasně dokázaly dvě autorky příběh napsat. Takhle sladěné postavy jsem už dlouho nezažila. Moc se to povedlo. Děkuji za zpříjemnění víkendu a možnost si knihu přečíst.
Za filmové zpracování se přimlouvám, vůbec by nebylo na škodu využít tento námět. Naposled, kdy jsem se takto setkala s dvojčaty, byla komedie: Past na rodiče - a tahle kniha je stejně skvělá.
(SPOILER) Nikdo neví, co se tenkrát v létě stalo...
A já už to vím :-)
Originální, čtivý příběh, který mě neskutečně pohltil od první stránky. Zajímavostí této knihy je číslování vždy mě nadchne, když je na knize něco jinak. Informace u čísla kapitoly mě popoháněly k dalšímu čtení moc mě toto bavilo a pokaždé jsem se těšila, co to bude dál Je stejně zvláštní, že už bylo napsáno tolik knih a stejně se najde někdo, kdo to uchopí trochu jinak.
Hlavní hrdinkou je Stephanie, kterou v dětství (rok 1966) její rodiče nenechali očkovat a v důsledku toho je postižená obrnou. Nemá lehké dětství emocionálně chladná matka oddaná svému manželovi, který je rádoby kazatelem. Její postižení ji omezuje natolik, že si nemůže najít kamarády jediná její kamarádka je Dawn, která se na ni přilepila jak pijavice. Její povaha je hrozně zlá, manipulující až do nebe volající. Jednoho dne se však Dawn ztratí a tady začíná to pravé utrpení pro Stephanii. Její život doma s rodiči není vůbec lehký a do toho se přidá policejní vyšetřování + novináři, kteří si také neberou servítky. Celé Stephanino dětství je tímto zasaženo, a když pak přeskočíme do dospělosti, uvidíme, že se to s ní táhne pořád.
I když je teď Steph dospělá (rok 2017), štěstí si ani tak moc neužila. Manžela nikdy neměla a její dcera nešťastnou náhodou zemřela, a aby toho nebylo málo, syn se jí odstěhoval do Austrálie.
Jak to vše v dětství bylo, a jestli Steph někdo pomůže žít aspoň trochu důstojný život, se dozvíme
Tohle je úplně jiné čtení než jsem doposud četla, ani nevím do jakého žánru zařadit. Je opravdu škoda, že kniha není více vidět! Opravdu skvělé! Doporučuji moc a ten, kdo o tento zážitek přijde, bude hodně ochuzen!
Případy Kim Stoneové miluji. Je to jedna ze sérií, které čtu hned, když další díl vyjde. Vždycky se neskutečně těším a jásám, když držím knihu v ruce a můžu začíst číst. Většinou si vyhradím víkend, abych na ni měla čas a nemusela utíkat k povinnostem, prostě to tak mám ráda a vím, že Angela Marsons mě nezklame a čas, který jejím knihám věnuji, se mi vyplatí. Ani tady tomu nebylo jinak. Je to již 13. díl. Ani se mi tomu nechce věřit, že je to již 7 let co tuto sérii čtu a doufám, že minimálně dalších 7 let budu Určitě si nepřeji, aby Angela přestala psát je to taková krásná závislost.
Vždy se moc těším, jak se vyvíjí osobní život Kim, tak i její party. Miluji jejího psa, v každém dílu na ni chlupáček čeká a je jí super parťákem. Ani zde nechybí její vášeň pro renovaci starých motorek po náročném dni je schopná ještě několik hodin sedět v garáži a opravovat.
Tentokrát se Kim a její team podílí na vyšetřování ztracených žen. Každý den se ztratí jedna žena, která je později nalezená mrtvá se zlomeným vazem. K vyšetřování je přizvaná i stará známá profilovačka Alison, která v minulosti s týmem spolupracovala (již jsme se s ní setkali v 1. a 2. dílu). Vyšetřování je složité a zamotané, všichni se hodně snaží s případem pohnout. Dlouho nejsou ani o kousek blíže cíli, vyšetřování je na mrtvém bodě. Až do chvíle, kdy se na scéně objeví Alison, i když se už nikdy vrátit k práci profilovačky nechtěla týmu hodně pomůže.
Dále tu máme paralelní případ - štafetu (takto se říká starým případům, které se nikdy nevyřešily). Pod křídla si ho vzala oblíbená Kimina kolegyně Stacey, která se však bude zanedlouho vdávat, přesto pracuje aspoň na částečný úvazek, ale i tak prokáže své schopnosti a nenahraditelnost v týmu. Její pátrání se nakonec ukáže jako nápomocné i v hlavním případu zavražděných žen.
V zahraničí už vyšlo 18 dílů a tato série je stále velmi populární. Na Goodreads mají všechny její díly krásné hodnocení, 4,40 je průměr na jeden díl, takže se máme na co těšit to mě hřeje u srdíčka.
Velké překvapení. Tohle bylo tak D O K O N A L É a milé čtení, které si nemůžete nechat ujít. Ti co mě znají, tak by tento žánr u mě vůbec nečekali, ale já si nemohla pomoct. Poslední dobou mám pocit, že potřebuji vykročit ze své komfortní zóny a přečíst si i něco jiného. Tato kniha to naprosto splnila, nemohla jsem si vybrat lépe a jsem za to moc ráda.
Jedná se o postapo příběh, kdy smrtící chřipka vymýtila většinu populace a na živu zůstalo pár imunních jedinců. Mezi nimi jsou i naši dva miláčci Andrew a Jamie.
Andrew šlápl do pasti na medvěda a těžce si poranil nohu. Když se snaží dobelhat někam do bezpečí, náhodou narazí na Jamieho dům. Jamieho maminka byla lékařka a když zjistila, že je zle a nepřežije ani ona, začala psát Jamiemu deník, ve kterém mu přesně popsala, jak a co má léčit. Tohle se teď Jamiemu hodí a Andrewovi pomůže. Rozvine se mezi nimi přátelství a důvěra. Kluci jsou skvělí, nemůžu si vybrat který víc. :-) Oba jsou zábavní, milí a je to dokonalé - ta neskutečná přitažlivost a chemie, která z příběhu čiší je úžasná.
Děj se ubírá všemi možnými směry, cestování kluků po různých městech států je zajímavé až temně děsivé. Při akčnějších scénách, kdy na své cestě potkali jiné přeživší, jsem byla napnutá a ani nedýchala. Nejdřív jsem měla trochu obavy a v polovině knihy jsem si říkala: "Kam to chce autor hnát? Jak se tohle dá ukončit? " Dva kluci skoro sami na světě. Nikde nikdo - nikde nic... Co se stane, aby mohl být konec a já byla zároveň spokojená? :-) Autor to zvládl krásně. Klidně se nebojím říct, že je to jeden z příběhů, který si s radostí přečtu ještě někdy jednou. A Vy byste měli taky, ať o tu nádheru nepřijdete. :-) Moooc doporučuji.
Vodní meloun a jeho vražedná obálka mě nenechala bez povšimnutí. Tahle obálka prostě nejde přehlédnout a podle mě si ji i v knihkupectví hodně lidí všimne, už jen pro ten zapíchnutý meloun :-) Pokud čekáte, že se meloun v ději objeví, tak to bohužel :-) S příběhem sice nic společného nemá, ale jako marketingový tah je to SUPER. :-)
Jedná se o českou detektivku, výtisk mi poslal sám autor. Moc mě potěšilo věnování, kde mi autor přeje hezké čtení. A v skutku to bylo moc prima čtení. :-) Četlo se to rychle pro mě jednohubka na dva večery.
Tři kamarádi jsou tak rozdílní, že to snad ani víc není možné. Každý má svůj životní osud, na jednoho se usmálo štěstí a druzí dva se s životem po svém perou. Co je však spojí je vražda na pražském Smíchově. Tady bych se trochu zastavila a víc samotnou vraždu i vyšetřování poladila. Za mě mohl dostat i víc prostoru hlavní vyšetřovatel. Ale jinak jsem spokojená. Každou postavu i místo jsem si dokázala bez problémů představit. Praha je krásná a nedivím se, že autoři své příběhy sem směřují. Moc jsem fandila Petrovi - ten to měl za mě v životě nejtěžší a líbilo se mi jak se i v nelehké situaci dokázal o sebe postarat. Zato Libor to je neuvěřitelný mamánek, ten mi pil krev už od začátku.
Trochu déle jsem čtení knihy odkládala, ale nakonec jsem se do ní pustila a nelituji. Na to, že to je první detektivka autora, tak je hodně povedená. Hodnotím 3,5 - 4 hvězdičkami, ještě to není tak úplně učesané, ale to si sedne. Tento rok jsem začala číst víc českých autorů a dělají mi radost.