negramota komentáře u knih
Trochu nudné, coby faktogafický přehled, resp. náhled na prefabrikaci hitů zajímavé.
Dobrá oddechovka, která umí vtáhnout. Pěkně popsaná prožívání hlavních postav. Příběh zbytečně popsán ze dvou pohledů, což bylo sice hlavním marketingovým tahákem, ovšem prakticky obě poloviny nepopisují nic moc rozdílného. Kniha je velmi čtivá a dovede dobře rozproudit emoce. Ovšem nejde o žádnou vyšší literaturu, která by ve mně něco zanechala.
Odloženo asi ve čtvrtině. Suchopárná filosofická encyklopedie, velmi obtížně čitelná, nudná.
Souhasím, že mnohé myšlenky jsou postarší anebo specifické pro ameriku. Kniha je však přímočará a praktická. Chce to však její doporučení i aplikovat, nejen číst.
Famózní čtení. Narovinu, bez obalu, inspirativní. Pro odpůrce i hltače svépomocných knih jasný terč.
Pěknej historickej exkurs, náhled do mysli génia a zároveň šílence.
Velmi čtivý. Dá se to vnímat jako náramná taškařice anebo velmi temná hlubina. Napsáno tak, až jsem si říkal, že to psal mně na tělo.
Není to zrovna zábavná literatura, nicméně po jejím poctivém zvládnutí je člověk schopen si přečíst knihu a tím dále prohloubit znalosti na cestě k plnému zvládnutí němčiny.
Hezký kompilát toho nejdůležitějšího, navíc v německo-českém audiu k poslechu kdekoli a kdykoli.
Výtečný materiál.
Zdálo se, že s něco dozvím o životě jednoho z nejpozoruhodnějších lidí dvacátého století, ne-li celé historie moderního lidstva. Omyl. Suchopárné těžkopádné popisy, nuda, ba přímo otrava. Ani na třetí pokus nešlo dočíst.
Nevím, no. Nějak mě To nebavilo a než abych pana Šakala obdivoval pro jeho věcnost, preciznost a charisma, bylo mi zle z jeho bezskrupulóznosti, až chladné krutosti. Nemohl jsem se dočkat konce.
No.., knížky jsem se chopil nejen proto, že je notně vychvalovaná v žebříčcích, nýbrž i kvůli tomu, že mi bratr popisoval, kterak se v noci budil hrůzou. Stručně řečeno: První polovinu se nic neděje, další čtvrtinu ano a v poslední čtvrtce konec jaksi chybí. Opravdu slabota, ze které si nejspíš nezapamatuju nic.
Kolem a kolem mám pocit, že autor prostě jen potřeboval příběhy, na které by navěsil hezké šokující alegorie, jež se mu momentálně nakupily v šuplících. Celkově prázdné, bez děje a poselství. Velké nic.
Báječné dechberoucí čtení jaké člověk u literatury faktu potká zřídka. Hezký a inspirativní exkurs do historie dvacátého století. Wernher von Braun byl bez diskuse geniální člověk, schopný manipulátor, dobrý manažer, špatný hospodář, skvělý řečník a ryzí člověk. Kniha je detailně ozdrojovaná, chvilkami až otravně. Nicméně když si toho člověk nevšímá, na čtivosti to neubere. Závěr je napsán velice emotivně, nikoli však s patosem.
Na rozdíl od filmu, jenž byl feministicko-rasisticko-nacionalistickou agitkou, příjemně robinsonovské čtení, které rozeznívá v hloubi člověka ukrytou strunu touhy po troše osamění podobně jako Into the wild nebo prý třeba hemingwayovky. Protagonistovi jsem záviděl nejen samotu, ale i sebezáchovou motivovanou, tedy tu nejupřímnější, činorodost.
Pasáže ze Země nebo o komunikaci s ní mě obtěžovaly, protože tuto hezky vybudovanou intimitu bořily. Nadto hezká exkurze do trochy techniky, jíž nepovažuju za sci-fi, neb vychází z reálných a zanedlouho současných poznatků. Mimo to vtipně a odlehčeně napsaná.
Tak tedy..,
K nevydržení nudná a přemoudřelá čtvrtá část ve mně nechala takovou pachuť, že mi zkazila dojmy i z první knihy, u níž, tedy v nejlepším, měl autor přestat.
První díl byl zajímavý různými pojetími vyprávění, příběhy byly samy o sobě zajímavé, napsané poutavě a protknuté emocemi tak, že hnuly i se mnou coby cynikem par excellence.
Druhý byl obyčejnou nastavovanou vodou, nicneříkající výplní. Zkrátka suchopárně faktografickou trýzní. Závěr knížky překotným pokusem to všechno zdánlivě smysluplně uzavřít a nadto přehlídkou patosu.
Třetí byl příjemným překvapením. Střídající se vyprávění dvou stran - prchající a pronásledující, u nichž si člověk není jistý, komu vlastně držet palce a jejich eskapády na rozličných světech připomínající road-movie.
A nakonec? ...se série úchýlila k parodii na sebe sama. K uzoufání roztahané nudné popisy, absence napětí, opakovaná zázračná řešení bezvýchodných situací a jako bonus nevysvětlení zásadních otázek, kvůli odpovědím na něž čtenář v tom utrpení vydržel.
Je mi líto, že to musím říct nahlas, ale Císař je nahý.
Příšerné utrpení. Byla to taková obtěžující nuda, že jsem vydržel do poloviny jen proto, abych se dozvěděl odpovědi na otázky položené v předchozích dílech, ovšem dál to bohužel nešlo.
Nekonečně suchopárné popisy krajinek, fresek, oblečení... Nějaký čas jsem přeskakoval stránky a četl jen veškeré přímé řeči. Nakonec ani to už se nedalo.
Raději jsem si přečetl na wiki, jak to celé dopadlo a jsem rád, že to mám za sebou.
Aenea je přechytřelý spratek, který se ukájí typickým "já všechno vím, ale nic vám neřeknu" a zcela určitě si z toho každý večer sahá na přirození.
Raul je nekompetentní hlupec, který byl do příběhu vpodstatě vmanipulován ostatními protagonisty a nechává se s tupostí sobě vlastní unášet událostmi.
Na zásadní otázku Kdo je shrike a kde se stakra vzal, jež byla položena asi o čtyři tisíce stránek dřív, dostaneme odpověď pouze velmi vágní. Obecně toho autor moc neosvětlil. Jednoduše sám nevěděl jak to uzavřít. Mnoho linií příběhu se ukázalo jako slepých a úplně zbytečných.
K tomu všemu opět nevěrohodně mnoho Deus ex machina záchran v posledním momentě...
Po příjemně ubíhajícím Endymionu opět úmorná a příšerná nuda. Několikero Deus Ex Machina momentů, kdy autor patrně opět nevěděl kudy kam, rozvleklé popisy reálií, nemohou chybět ani tolik oblíbené dialogy vůdčích hlavounů úplně čehokoli.
Spoiler
Spoiler
Spoiler
Pokud měla Aenea za úkol rozšířit virus hubící Kruciformu, proč cestovala do nebezpečné budoucnosti a nezůstala v době, kdy Pax ještě ani neexistoval? A proč patera kapitána De Soyu prostě trochu nehlídali, když věděli, že je s ním něco v nepořádku?
Na literaturu faktu překvapivě čtivé. Hezký doplněk k Total Recall, Unbelievably... stavící na pravou míru mnohé vyřčené. Ještě, že jsem to nemusel číst česky. Unauthorized ~ Neschválený? Wtf?
Narozdíl od úmorného druhého dílu velmi příjemné překvapení. Opět došlo na změnu stylu vyprávění, tedy čtenář sleduje paralelně příběhy pronásledovaných a pronásledovatelů a je nucen držet palce oběma stranám. Knížka má spád, charaktery jsou hezky do hloubky vykresleny a dějiště se jen míhají. Pěkné.
Český překlad je prý špatný. Nemůžu soudit, já to četl německy a ušlo to.
Mimochodem Google se docela hezky rozvíjí do formy PAXu. Ovládnout, zaplavit, dominovat...
Už první kniha trpěla neúměrnou rozvláčností. Její rozdělení do kapitol věnovaných jednotlivým postavám ovšem pomáhalo tuto skutečnost kompenzovat.
Druhá kniha, bohužel, vypráví víceméně souvislý, ač vrstevnatý, příběh a i když má napínavé pasáže, bylo i spousta takových, které jsem musel přeskakovat (spoiler: Solovy nekonečné sebelítostivé introspekce, úmorná dějství z generálního štábu nebo jak se ta instituce vůbec jmenovala, duševní pochody té protivné ženské, jež to celý řídila...)
Velké překvapení závěru knihy bylo průhledné tisíc stránek dopředu a deus ex machina konec byl nejspíše následkem autorova přepočtu popsaných stran a snad i hořícího termínu odevzdání. A na samý závěr sentiment tekoucí z knihy po rukou jako nevyhnutelný výsledek obdobné onanie.