Nela2 komentáře u knih
Na knížku jsem narazila při výprodeji knih v knihovně a musím říct, že mě příjemně překvapila. Hvězdičku dávám dolů za poslední kapitolu (ukázku z románu).
Knížku jsem objevila v knihobudce, takže očekávání jsem neměla příliš velká. Ale příjemně mě překvapila.... Jediné, co bych vytkla, je určitá překombinovanost.
Knihy "Slepičí polévka pro duši" jsem znala už z dob studií. Vždy se v nich našly příběhy, které chytily za srdce či vedly k zamyšlení nad životem.
Tato kniha, určená pro osamělé rodiče, ke mě přišla v době, kdy jsem se stala jedním z nich. A musím přiznat, že mi v jistém smyslu pomohla.... respektive dodala mi jisté povzbuzení. Nepřečetla jsem jí na jeden zátah. Dávkovala jsem si ji po kouskách, vždy ve vhodný čas....
Moje první kniha od této autorky. Vzala jsem si ji s sebou k moři. :-)
Styl psaní byl trochu neobvyklý, ale četla se mi dobře. Ve finále mám ale z knihy trochu depresivní pocit.
Milá knížka s hezkými obrázky.
S dětmi kamínky také malujeme, takže se nám tematicky hodila a její děj tudíž prožívaly o to víc.
Knížku jsem objevila náhodou - při výprodeji knih v knihovně. Četli jsme ji s dětmi v předvánočním čase a musím říct, že se líbila i mě, obzvlášť ten dojemný konec.
Knížka mě příjemně překvapila. Dostala jsem se k ní náhodou... Není nijak obsáhlá, ale psaná je poutavě a nutí stále v čtení pokračovat. Dočetla jsem ve 2 ráno. :-)
Knihu jsem si koupila, protože byla prodávaná na charitativní účely. Jinak bych po ní asi nesáhla.
Obálka zajímavá, knížka čtivá.... ale hrozně depresivní. Copak ani jedna z těch žen nebyla spokojená? Ke konci jsem si dělala neděje na happy end, ale bohužel...
Líbí se mi styl psaní autorek. Už předchozí kniha byla napsaná poutavě... Tato byla hodně psychologická a nechybělo napětí. Jen úplný závěr mě trochu zklamal - očekávala jsem, po tom všem, jiné chování hlavní hrdinky.
Méně je někdy více - epilog už bych bývala nepotřebovala. Jinak kniha čtivá, prostředí zajímavé.
Téma mě zajímalo... čekala jsem psychologický román, tak mě trochu překvapil závěr a pointa, spjatá s terorismem.
Téma se mi hodně líbilo - ztráta paměti, tetování... ale čekala jsem víc. Na můj vkus to bylo už hodně vulgární a chvílemi drsné.
Moje první setkání s autorkou. Dřív jsem se českým autorům bránila, ale teď je tu po Mornštajnové další zajímavá osoba. Knížka byla čtivá a téma se mi líbilo, pokud se to tak dá nazvat. Trochu mě zklamal otevřený konec. Ke konci jsem z hlavní hrdinky neměla dobrý pocit - to její chování k synovi jsem nedovedla pochopit. Po tom všem, co prožila...
Jednoduchá a přitom krásná knížka. Zrovna ji čteme se synem, abysme mu pomohli zvládnout novou situaci s narozením sestřičky.
Milá kniha. Taková, co vyvolá úsměv i zamyšlení. Četla jsem ji několik měsíců - ne vždy byl čas a nálada na tento žánr. Ale jsem ráda, že se mi dostala do rukou.
České autory obvyle nečtu, ale tato kniha byla všude vyzdvihovaná, že jsem jí dala šanci. A nelituji. Je to opravdu silný příběh, velmi dobře napsaný.
Téma pro mne bylo velmi zajímavé - znovuzrození, znovuprožití svého života odlišně, a to z nějakého určitého důvodu. Měla jsem ale trochu problém se knihou prokousat. Ne že by autorka nepsala dobře... Válečné prostředí není mým oblíbeným motivem, plus značná délka textu a cizí (německá) slova mi čtení znesnadňovaly.
Vadilo mi, že ve většině knihy chyběly uvozovky v přímé řeči. Člověka pak trochu mate, co která postava říká nahlas a co si jen myslí. Ale jinak spokojenost - oceňuju originální námět a napětí. I díky střídání vyprávění postav z minulosti a současnosti bylo o čtivost postaráno.
Kniha mne trochu zklamala. Čtivá určitě je a odehrává se v zajímavém prostředí. Ale vadil mi hlavní hrdina svou manipulativností a něco v popisu erotických scén. Je tu vidět velká podobnost s 50 odstíny, které se mi na rozdíl od této knihy líbily nepoměrně víc.
Je mi jasné, že tato kniha není tak úplně kniha. Ale moc se mi líbí ten nápad. Možnost tvořit způsobem, který by mě třeba jinak nenapadl nebo bych se k němu neodhodlala. Všechny destruktivní úkoly plnit nebudu - na to mám knížky až moc ráda. :-) Ale některé děláme se synem dohromady, takže to bude jednou pěkná památka.