Nibiru komentáře u knih

Kniha dějově až tak špatná není, ale takové úlety, jako že děti spí společně v zimě ve sněhu a zahřívají se navzájem v chatných šatech, to považuju za těžký úlet, i když je to červená knihovna. Nikdo nebyl nikdy tak otrlý, dokonce ani ve středověku, aby toto vydržel a přežil bez omrzlin a amputací.

3 17.05.2013

Sérii o Vikinzích považuji za vůbec nejlepší ze všech romantických románů autorky.

3 17.05.2013

Autora mám ráda, píše poutavě o záhadách ze světa biologie, o záhadných tvorech a zvířatech, která ještě možná v nějakém zapadlém koutě naší Země přežívají z dávných dob.....

3 04.04.2012

Krásný, ale velmi smutný příběh.

3 04.04.2012

Nástupce a současník E.von Dänikena. Kniha je nabitá novými objevy, záhadami, které jsou rozesety na celém světě a jenom čekají na hodnověrné vysvětlení, protože ne vše zapadá do zkostnatělého vědeckého klišé.
Výborně se čte.

3 03.04.2012

Fr. Běhounek byl spisovatelem mého dětství a jeho knížky jsem hltala stejně tak jako Foglarovy, Verneovky, Májovky, atd.
Pomohl mi objevit a nalézt zalíbení v žánru sci-fi, který vydržel celý život.

Toto je pravá anglická klasika s prvky hororru a příznivce detektivek by ji měl znát jako Alfuomegu.
I několikeré zfilmování bylo celkem podařené.

3 02.04.2012

Další z cyklů Písní, která se autorce velmi povedla. Středověké prostředí a vášně jsou zde výstižně zachyceny, takže čtenář je opravdu samovolně doslova vtažen do oněch dávných dob rytířů a cti.

3 02.04.2012

Úžasné erotické milostné scény, kniha se čte jedním dechem! Vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Samotná zápletka sice trochu ustupuje do pozadí, ale milostné pouto mezi hlavními hrdiny je vylíčeno strhujícím způsobem!!

3 26.03.2012

Osobnost admirála R.E.Byrda mě fascinuje už dlouho a je velká škoda, že u nás jeho knih vyšlo jako šafránu a to ještě v době socialistické. Protože tento skvělý člověk patřil nejen k hrdinům letcům WWII, ale především k moderním průkopníkům odkrývání tajemství daleké Antarktidy, a to v dobách, kdy technické vymoženosti byly v plenkách. Jeho kniha Sám a sám vypráví o jeho několikaměsíční samotářské anabázi na Velké ledovcové bariéře v roce 1933, desítky km od poslední americké základny, kdy si chtěl dokázat, zda je člověk v odloučení a neskonale drsných podmínkách antarktické polární noci vůbec schopen přežít a ještě plnit vědecký program. On nejenže přežil, i když ho to málem stálo život, ale dokázal neskonalou odvahu a sílu lidského ducha, který je schopen doslova překonat nemožné, když má člověk silnou vůli. A on ji měl. Takoví lidé se už dneska ani nerodí, nehledě na to, že by v tehdejších drsných podmínkách s minimálním moderním vybavením nikdo nepřežil!! A to nemluvím o tom, že několikrát přeletěl VAB a objevil světy za ní!!

2 15.12.2024

Jako obvykle, další výborná kniha od světoznámého spisovatele. Má co nabídnout, obsahuje nové skutečnosti a fakta, která autor dříve nemohl publikovat.
Velmi mě zaujala pasáž pojednávající o údajném Ježíšově hrobě v Indii.

2 01.06.2021

Skutečný příběh dívky zneužívané vlastním sadistickým otcem od jejích 12 let se odehrává tentokrát pro změnu ve Francii. "Pro změnu" píšu proto, že většina těchto autentických osudů, které jsem zatím četla, se odehrávala v Německu.
Autorka knihu sepsala ve svých 19 letech, a přestože prožila od vlastního otce otřesné věci, dokázala je správně a dokonale identifikovat, a to už v těch dvanácti letech. Měla ještě mladší sestru a bratra, a přestože se jejich zvrhlý otec pokoušel ve 14 letech zneužívat i její sestru, nepodařilo se mu to, naštěstí se ona sama dokázala vzepřít a říci mu důrazné "ne". Natálie, autorka knihy, jí to může jenom tiše závidět, protože ona tu sílu neměla, nebyla ve svých 12 letech dost důrazná. A tak celých 5 let snášela kruté bití, týrání, zneužívání, dokonce jí dával i drogy.
Natálie měla však to štěstí, že její matka byla normální, citlivá žena, která musela podobné sadistické výlevy snášet od svého muže také. A tak trpěly obě, matka i dcera, ale až do určitého osudného dne jedna o druhé vlastně nevěděly.
Naštěstí se dokázaly z područí tyrana společně vymanit. Museli však utéct k přítelkyni, kde se matka, Natálie, její sestra i bratříček skrývali, a maminka podala žádost o rozvod a Natálie podala na svého otce trestní oznámení za zneužívání. Západoevropské právo se i ve Francii "vyznamenalo": Hlavní pachatel zapíral, takže dokazování bylo de facto na straně obětí, což bylo velmi psychicky náročné a traumatizující. Evropské právo je vůči obětem takto závažných trestných činů neuvěřitelně bezohledné, což já stále nemůžu pochopit.
Nakonec byl tento odporný jedinec odsouzen, dostal aspoň spravedlivých 12 let, a zbytek rodiny si mohl oddychnout.
Natálie, bohužel, si rány na duši ponese ještě hodně dlouho, ale přeju jí už jenom štěstí a lásku. A za její odvahu ji moc obdivuji, protože si v hlavě a v duši, přes všechny ty hnusárny, které musela snášet, zachovala zdravý odstup a dostatečnou míru nenávisti vůči tyranovi, který se jí snažil "vymýt mozek".

2 22.04.2021

Knížka je celkem útlá, a dá se přečíst za jedno odpoledne. Příběh je autentický, jedná se o zkušenost samotné autorky, a za to jí díky, že dokázala jít "se svou kůží na trh", aby na tento hrozivý problém veřejnost upozornila. Její rodiče si zaslouží trest a opovržení, o tom pedofilovi, který ji zneužíval čtyři!! dlouhé roky ani nemluvě. Její matka, gamblerka, její otec, asi jednoduchý primitiv, který, jakmile ho manželka opustila, sáhl ve své zbabělosti po vlastní dceři, aby měl jistotu, že "nebude odmítnut". Ovšem stále nedokážu u těchto příběhů pochopit jedno a to samé: že ty dětské oběti s tím strašným traumatem bojovaly samotné a nedokázaly to NĚKOMU říct. Nevím, nejsem psycholog ani psychiatr, možná, že dětská duše je opravdu tak lehce manipulovatelná, když se ví, jak na to.
Dneska, když vidím, jak se tyto a různé ještě horší zvěrstva, páchaná na dětech, stávají pomalu "standardem v jistých vysokých kruzích", děkuji Bohu za to, že mi bylo dopřáno klidné, bezstarostné a šťastné dětství v normálně fungující rodině, obklopená starostlivými a milujícími rodiči.
Kniha má vypovídací hodnotu, ale do zbytečných podrobností nezachází, což ale může znase znamenat, že na ni čtenář brzy zapomene.

2 19.03.2021

Výborná napínavá knížka. Četla jsem ji poprvé už dávno, ještě při studiu na střední škole. Nyní jsem si ji chtěla v paměti "obnovit", a dobře jsem udělala. Už jsem si totiž pachatele vůbec nepamatovala, pouze jsem věděla, že má děj co do činění se skomírajícími tradicemi ruské šlechty a s dávným tajemným prokletím jednoho šlechtického rodu. Poslední dědička rodu Romanovců se připravuje na smrt z rukou "divokých lovců samozvaného krále Stacha", protože tajemná kletba se vztahuje až do dvacátého kolena, což se právě týká mladinké Naděždy Romanovny Janovské. Příběh se také, podobně jako Pes baskervillský, odehrává v ponurém prostředí zamlžených a chladných běloruských blat a vřesovišť, kde jediný neopatrný krok znamená neodvratnou smrt na dně zrádných bažin. A sem přijíždí na radu svého přítele folklorista, absolvent ruské Akademie, mladý Andrej Bělarecký, aby zde sesbíral lidové legendy a pověsti zdejšího kraje. Je přijat a ubytován na starobylém zámku rodu Janovských, který však obývá už jenom jediná a poslední, mladinká šlechtična se svou hospodyní, podivínským správcem a tajuplnými přízraky, které se po nocích plíží a naříkají na zpustlých chodbách zámku. Bělarecký zprvu pohlíží na dávnou legendu jako na lidový folklór, avšak to jen do okamžiku, kdy oba přízraky, Malého muže a Modrou paní, sám uvidí na vlastní oči, a málem zahyne na blatech, když ho honí "divocí lovci krále Stacha". Poté se rozhodne přijít všem záhadám na kloub, nejen proto, že je pragmatik, ale hlavně proto, že je mu líto usoužené a k smrti vyděšené Naděždy Romanovny. Na pozadí pochmurného koloritu nevlídné krajiny a podivných zvyklostí zdejších lidí, jejichž nuzotu ještě prohlubují pitoreskní "představitelé" zdejší šlechty, obývající blata , pomalu odhaluje velmi pečlivě plánovaný, zákeřný a chladnokrevný úmysl záhadného zločince, který se v touze po pochybné moci a bohatství neštítí zprovodit ze světa každého, kdo se mu postaví do cesty.
Autor v příběhu dobře vystihl nejen morální, ale i dobový úpadek jednoho končícího společenského systému, který se sice zuby nehty, a i za cenu poroby a strachu svých poddaných , snaží přežít a zachovat, ale při konfrontaci s pokrokem, osvícením a vědeckými způsoby myšlení nemůže vyhrát. Zlo zde svádí sice krutý, ale předem prohraný boj s uvědoměním, soucitem a láskou k bezmocným a zastrašovaným obyvatelům, ať už jsou to chudobní mužici-rolníci nebo osamocená a vystrašená, ale nikoliv rezignovaná a naivní Naděžda Romanovna, paní zámku na Blatných Smrčinách. Odvaha, láska a naděje spojí oba hlavní protagonisty dohromady a pomůže jim zvítězit nejen proti zločinnému spolčení, ale i najít sílu začít nový život jinde a jinak.

2 08.03.2021

Tak toto byla po dlouhé době kniha, kterou jsem opravdu dočetla zhruba jenom do poloviny, a to ještě horko-těžko. Opět jsem si ověřila, že navzdory kladným komentářům tady tato autorka není moje krevní skupina. Až na výjimky, asi 3 nebo 4 její knihy se mi prostě její romantické knížky nelíbí, její ženské hrdinky á la nána mě neoslovují. Nechápu, že ve většině knih neustále opakuje ono únavné klišé: krásná, ale totálně blbá žena-dívka, která se chová zcela v rozporu s logikou situace, v níž se ocitla. Naopak mužský hrdina je v pořádku, vylíčený hodnověrně a sympaticky, proto dávám ty dvě hvězdy. Ale číst do poloviny knížky neustálý dialog o tom, jak ona ho přesvědčuje, že je barbar a násilník, přestože jí de facto vůbec neublížil, pouze si v čestném boji vzal, co mu podle tehdejších pravidel náleželo, a navíc jejím lidem dal milost, tak to mě smrtelně nudilo. Po pravdě, být Arrynem, dám jí pár facek a zamknu ji na pár dní o chlebu a vodě, aby ji ta nadutost přešla. Bohužel tedy nevím, jak kniha nakonec dopadla, ale nehodnověrnost ženské postavy Kyry mě prostě znechutila knihu dočíst do konce.

2 11.07.2020

O tuto tematiku se zajímám z důvodu, ne že bych byla akademicky vzdělaná na poli matematiky či fyziky, ale proto, že věřím, že tyto fenomény existují tak dlouho, jako existuje civilizace. Můj velmi dobrý přítel a člověk, kterému věřím, zažil v Čechách podobný zážitek, kdy se "prasklinou" v čase dostal shodou okolností do jiného časoprostoru, a po určité době se "nějak samovolně" zase ocitl zpátky v této "naší realitě". Z mého pohledu měl obrovské štěstí, notabene, když soudobá věda vůbec neví, na jakém principu tyto fenomény pracují.
Oba autoři knihy nicméně musí být v přírodních vědách kovaní, protože z obsahu knihy je při čtení různých vědeckých teorií a vysvětlování, zejména oblasti kvantové mechaniky jasné, že problematice rozumí. Pro mě je důležité, že v knize jsou popsány zážitky mnoha lidí, kteří se časem propadli a dokázali se vrátit, a tyto popisované a zdokumentované zážitky se čtou s mrazením v zádech, někdy doslova s nádechem hororu. Je zajímavé, že jsou zde popsány případy, které se nestaly pouze jednotlivcům, ale třeba celým rodinám nebo skupinám lidí. Autoři se zmiňují i o fenoménu UFO, v jejichž blízkosti dochází k manipulaci s časoprostorem a také o fenoménu astrálního cestování, které by dokazovalo to, že čas a prostor lze překonat pomocí vycvičené lidské mysli. Jsou zde i příklady cviků, jak svou mysl takto "naučit". Pro mě je nanejvýš zajímavá hypotéza, vycházející z kvantové mechaniky, a sice, že časoprostor je relativní, časový paradox nemůže nikdy nastat, protože je prý nekonečné množství paralelních realit a čas jako veličina není de facto neměnná přímka, vedoucí od minulosti do budoucnosti, ale naopak, cit.:_pouhá iluze, vytvořená mozkem kvůli jeho potřebě používat nějaké vzorce a mít řád. Existence je neustálý stav prožívání současného okamžiku_.
A teď se s tím, člověče, srovnej:)

2 04.04.2020

Knihy M. Tellingera volně navazují na literární dílo Kroniky Země věhlasného , bohužel již zesnulého badatele Z. Sitchina. Podotýkám, že pokud chcete této knize do hloubky porozumět, je nutné přečíst aspoň úvodní knihu Z. Sitchina: Dvanáctá planeta. Osnova knihy Tajná historie Anunnaků je totiž koncipovaná ve dvou dějových liniích, které se navzájem různě mísí, takže nahodilému čtenáři může unikat pravá myšlenka knihy a čtení pro něj může být poněkud těžkopádné. V tom vidím nedostatek tohoto díla - není tak čtivé jako svazky Zecharii Sitchina.
Jinak ale úspěšně pokračuje a rozvíjí dále jeho hypotézy, podložené archeologickými nálezy z dávnověkého Sumeru, Akkadu, Egypta a ostatních starověkých říší: lidská rasa neprošla evolučním vývojem, trvajícím miliony let, nýbrž jsme výsledky genetické manipulace mimozemského etnika, zvaného Anunnaki, a neseme si v našem genomu podstatnou část jejich vlastností. V této souvislosti je zajímavá teorie o našem vztahu ke zlatu, k fenoménu otroctví a vůbec obecně k destrukčním a násilnickým vlastnostem, které si v sobě jako lidstvo neseme od úsvitu lidských dějin. Také jsem si mimoděk už dříve kladla stejné otázky, jakými se Tellinger v knize zabývá: proč je na jedné straně lidstvo schopno vyvinout nesmírný tvůrčí potenciál a na druhé straně jeho arogance a násilí vůči ostatním lidem nezná mezí, v nekonečné honbě za mocí ,majetkem a snahou ovládat a podrobovat si jiné národy a nová území?? Tyto antagonistické vlastnosti jakoby se v nás "bily" a neumožňovaly lidské rase poklidný a kontinuální vývoj pro blaho všech lidí na planetě. Tento jakoby sebedestrukční mechanismu v naší DNA lidskou rasu brzdí a stále ji vrací do dob temna, kdy jsme ze strachu před "božím trestem" otrocky sloužili biblickým "bohům" a byli jsme pouhými pěšáky v jejich zlovolné šachové partii, mající pro ně cenu jenom tehdy, pokud jsme byli poslušní jako ovce.
Trvá tento stav dodnes?? Jsme stále i dnes, "moderními" otroky, ačkoliv žijeme v naoko "svobodném a vyspělém" světě? To jsou zneklidňující otázky, a když přemýšlivý člověk vidí, kam se světový vývoj ubírá, nutně musí dospět ke stejnému závěru jako autor knihy: Z otrocké anabáze jsme se dosud nevymanili.

2 25.01.2020

Zajímavá příručka pro cestovatele na tento řecký ostrov. Seznámí čtenáře nejen s mnoha městy a jejich zajímavostmi, ale i počasím, flórou a faunou, která se na ostrově vyskytuje, kulinářskými specialitami, krajinnými zvyklostmi, atd. Součástí knihy je i podrobná turistická mapa ostrova. Doporučuji!

2 28.08.2019

Knihu jsem četla jako studentka v rámci "povinné" četby, ale zanechala ve mě velkolepý čtenářský zážitek a přes její tloušťku jsem ji přečetla v rekordně krátkém čase. Nebyla nudná ani rozvláčná a myslím, že není mnoho českých spisovatelů, kteří dokázali tak mistrně vystihnout a popsat atmosféru oněch dávných historických dob, jako pan Jirásek.

2 17.02.2017

Moc krásná romantika i erotické vzrušení, vylíčené přesně podle mého gusta, takové příběhy od této literatury očekávám!

2 12.08.2016