Nikča1236
komentáře u knih
Dracula
Bram Stoker
Čteno se záměrem konečně poznat zrod moderního upířího mýtu, se kterým se dnes setkáváme na každém kroku.
Příběh Drákuly je víceméně znám, a tak by se četba tohoto díla mohla zdát snad zbytečná, ale opak je pravdou! Kniha napsaná na konci 19. století překvapí svou čtivostí a i nadčasovou formou vyprávění – jde o mozaiku dopisů, deníkových záznamů jednotlivých postav, telegrafických zpráv apod., které dohromady tvoří skutečně poutavé vyprávění o hraběti Draculovi a boji proti zlu, které představuje.
Ať už jste viděli (nového) Nosferatu, seriál od BBC Dracula (2020), (někým zavrhovaného, někým zbožňovaného) filmového Van Helsinga (2004) či jakékoli jiné zpracování upíří látky, rozhodně doporučuji přečíst Stokerova Draculu a spolu s tím vypátrat, které následně opakované narativy a motivy pocházejí právě odsud.
Podivuhodní kouzelníci
Antonín Brousek
Když člověk v rukou drží tuhle sbírku básní a čte verše, které pějí ódu na mladou traktoristku s tím, že jen "prosté děvče v kombinéze, hrdinkou je naší doby" a následně pročítá srdceryvné žalozpěvy o smrti Stalina a Gottwalda, koutky úst mu prostě musí vlivem absurdity obsažené v těchto básních cukat v úsměv, protože tohle že je poezie? Zároveň se absurdita potkává s tragičností v ten moment, když si uvědomíme, že tohle vážně poezie byla a že žádná z uvedených básní nebyla jako vtip zamýšlena...
Podivuhodní kouzelníci tak rozhodně podávají výraznou zprávu o tom, jak vypadala poezie za doby nadšeného vítání "šťastných zítřků".
Co vás v dějáku nenaučili
Markéta Lukášková
Co vás v dějáku nenaučili svým názvem skvěle reflektuje svůj záměr. Pro přečtení a snad i hlubší pochopení knihy je však jistě třeba znát hlubší kontext, do kterého autorka zasazuje vyprávěné příběhy (tedy to, co vás v dějáku naopak naučili nebo měli naučit). Jde totiž skutečně o takové „perličky na dně“, které se za minulého režimu odehrály. Pro svou zkratkovitost je kniha v předchozím komentářích lehce kritizována, ale já osobně k tomu nevidím důvod. M. Lukášková si rozhodně nekladla za cíl historicky přesně rekonstruovat uběhlou etapu dějin, ale jde jí spíše o popularizaci vybraných dějinných „jednohubek“, které seznámí s děním na různých frontách v tehdejším Československu a v celku pak tvoří poměrně zajímavou mozaiku komunistické každodennosti.
Je však jasné, že tato kniha by měla sloužit spíše jako rozcestník, který v čtenáři prohloubí zájem o zkoumanou etapu a donutí ho sáhnout k odbornějším publikacím (jako je např. Rychlíkovo Československo v období socialismu, ze kterého ostatně sama autorka – pokud se nemýlím – čerpá). Kladně je ale třeba hodnotit i autorčinu snahu o využití dnes velmi populární metody orální historie ve formě rozhovorů s pamětníky, které jsou na konci knihy a které dodávají publikaci přece jenom víc na osobitosti.
Sudetenland
Leoš Kyša
Sudetenland se sice tváří jako detektivka – a v jádru jí také je –, ale sama detektivní zápletka, byť velmi dobře promyšlená, není tím nejzajímavějším. Kniha daleko více vyniká tématem národnostního soupeření. Je to něco, co jsme my, současní Češi, už pozapomněli, ale národnostní spory s Němci byly už po staletí součástí naší kultury, a je skutečně zajímavé sledovat, jak autor tyto mrtvé (?) boje znovu nechává rozhořet. Leoš Kyša píše s vytříbeným smyslem pro detail a jeho vlastní novinářská zkušenost a znalost Sudet jsou skvělým přínosem, který mu pomáhá vystavit opravdu uvěřitelný příběh.
Otázka domova a vykořeněnosti z něj, češství a němectví, se tu setkává v atmosféře chaotického počátku devadesátých let, kde si každý hledá své nové místo ve společnosti. Není proto možné vnímat a hodnotit Sudetenland jen jako detektivku a nevnímat přitom přesah této knihy, který je jistě patrný už při přečtení prvních řádků.
Kostischrány
Emily Lloyd-Jones
Osvěžující YA fantasy, která se inspiruje velšským folklórem a do svého středu staví dva sympatické hrdiny - Ryn a Ellise -, kteří jsou nuceni spojit síly a vydat se smrti vstříc.
Děj příběhu není rozkročený do mnoha komplikovaných linek, jež by řešily osud celého fantasy fikčního světa, zato se zaměřuje na lineární, dobře odvyprávěné, a pohádku připomínající dobrodružství, které příjemně plyne a má jasně vymezený cíl...i tak ale není nouze o překvapivé momenty.
Určitě stojí za přečtení! :)
Mléko a med
Rupi Kaur
Současná poezie asi opravdu není pro každého. Od knihy jsem čekala víc. Metafory byly spíše věčné a uvítala bych daleko více imaginace. Básně byly však občas tak krátké, že pro nějakou obrazotvornost nebylo ani místo. Chápu, že určitá sorta čtenářů se dokáže do autorky vcítit (možná vlivem podobných životních zkušeností) a kniha je pro ně pak onou knihou života, ale pro nás ostatní je sbírka básní Mléko a med možná až příliš osobní a věčné opakování témat nás neosloví tak moc a nepřinese nic, co bychom si v předešlých básních už nepřečetli.
Přesto je tato sbírka, i když se to nemusí líbit, jistým odrazem proměny poezie a určitě se tak stává reprezentantem toho, co dnes za poezii můžeme považovat.
Satanská Bible
Anton Szandor LaVey (p)
Některé názory, které autor v knize (hl. v první polovině) uvádí, mají co do sebe. Satanismus prezentuje jako přírodní sílu a sílu vlastního egocentrismu. Škoda je, že tyto vybrané názory, se kterými by se snad spousta lidí ztotožnila, ihned zavalí vlnou temného uctívání ďábla, protože jedině uctívání ďábla má přece smysl!
Druhá polovina knihy už se věnuje satanským rituálům a vyvolávání satana, což se pro čtenáře, který po Satanské bibli sáhl spíše ze zvědavosti, než z čiré víry v satanismus samotný, zdá být přinejlepším nepodstatné, přinejhorším snůškou nesmyslů.
Kladně ovšem hodnotím, že kniha bourá v určitých případech klišé jako je násilí, zabíjení zvířat a lidí.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Kniha by se dala považovat za manifest první světové války. Je v ní všechno, co o Velké válce chcete vědět a všechno, co vědět nechcete. Jestli máte zájem přenést se na frontu, Na západní frontě klid to spolehlivě dokáže.
Koruna
Kiera Cass
Edalyn očividně trpí jakousi poruchou osobnosti. Jinak si nedokáži vysvětlit, jak se z rozmazleného fracka stala tak rychle nesobecká a nezávislá žena. Je to dobře, ale radikálnost téhle změny byla nelogická.
Celkově však šlo o příjemné zakončení celé série, které na mě místy dopadalo až nostalgickým rázem. :)
Tíha vesmíru
Jennifer Niven
Za mě jednoznačně lepší než Všechny malé zázraky. Libby i Jack jsou prostě skvělí. Tíha vesmíru byla jedna z těch oddechových knih, kterou máte za chvíli přečtenou a nemůžete ji odložit, dokud neotočíte poslední stránku.
Rudý úsvit
Pierce Brown
Nápad skvělý, ale první půlka knihy nebyla tak zajímavá jako ta druhá. Ze začátku jsem se v knize hodně ztrácela, ale postupně mě kniha upoutala a ke konci knihy jsem napjatě očekávala, co se bude díl dál. Jsem zvědavá na další Darrowovy osudy.
Posel
Markus Zusak
Zusak ví, co dělá, a jestli vás o tom nepřesvědčila Zlodějka knih, tak Posel jednoznačně musí! Příběh Eda Kennedyho je neobyčejně obyčejný a navíc s sebou nese důležité poselství. Autor dokázal skvěle vykreslit všechny postavy a zabudoval je do světa, který je svazován sociálními problémy, nepřízní osudu, ale i humorem a láskou. Rozhodně skvělá knížka, která vás svou postmoderní hravostí bude bavit a nutit číst až do úplného konce, protože odpověď na otázku, kdo že Edovi ty karty posílá, stojí za to.
Případ ukradeného zubu
William Ritter
Z prvního dílu jsem dvakrát nadšená nebyla, ale druhý díl musím pochválit, byl o dost lepší. Zajímavá zápletka a netradiční příběh. Jednoznačně se těším na třetí díl!
Jackaby
William Ritter
Od Sherlocka se Jackaby liší především tím, že věří v nadpřirozeno. Což byla poněkud příjemná změna. Ačkoliv musím poměrně negativně hodnotit předvídatelnost knihy. Já sama jsem byla vraha schopná odhalit již na začátku příběhu. Čekala jsem víc, ale úplně špatné počtení to také nebylo. :)
Anna krví oděná
Kendare Blake
Skvělá duchařina! Jako stvořené pro fanoušky Supernatural. :D
Ďáblovy deníky
Nicholas D. Satan (p)
Originálně vyvedená knížka, která zaujme nejen svou vizuální stránkou, ale i tou obsahovou. Zaručeně pobaví! :D