niknikita komentáře u knih
Skvělá biografie, která podrobně mapuje život Jany Brejchové a stejně tak i Terezy Brodské, která si zaslouží obdiv a poděkování za tuto obsáhlou a poutavou publikaci.
Kniha je velice otevřená, na nic si nehraje a cítíte z ní vnitřní sílu pravdivého příběhu.
Vrátila jsem se k filmům, na které jsem se ráda podívala znovu a myslím, že jsem je tentokrát dokázala mnohem více ocenit.
Tak tohle bylo jako když našlapujete v hromadě střepů. Lepší přirovnání mě nenapadá, protože dlouho jsem nemohla najít spojitosti a v příběhu jsem se docela ztrácela.
Asi nemám potřebné čtenářské schopnosti, proto neumím docenit uměleckou hodnotu knihy, která ve své podstatě skrývá plno hlubokých a lidských myšlenek.
Těmi pomyslnými střepy jsem se nakonec prokličkovala k trochu neuveřitelnému happyendu, ale...
Právě pomyslné ALE kazí můj celkový dojem.
Jsem na rozpacích s hodnocením, přestože námět knihy byl poměrně zajímavý. Ale samotné zpracování textu do dějových linek bylo nepřehledné, bez emočního náboje a působilo na mne chaoticky.
Na stránkách se to hemžilo výrazy, jako například mamka a Droběnka...to myslela autorka vážně?
Mohla bych pochválit některé působivé myšlenky, ty však však postupně zanikly v příběhu do ztracena.
Škoda nevyužitého potenciálu, který sliboval více.
Historie zdolávání Everestu z pera toho nejpovolanějšího a spousta nádherných fotografií. Je to lahůdka pro milovníky hor.
Můj čtenářský zážitek? Na úrovni červené knihovny.
A za toho dřevorubce na obálce ještě menší, ale to není vina autorky.
Ale přirovnávat ji ke skvělé Coleen Hooverové?
Doslova a do písmene se shoduji s komentářem Selinute.
Chtěla bych věřit, že se po kouzelné Bretani budu smět jednou i já toulat a na cestu si přibalím průvodce paní Dvořákové.
Za mne by stačilo stručné: "SKVĚLÉ!"
Mám ráda autorův způsob vyprávění, popisy postav i jejich charakterů a nakonec nevadil ani rozvětvený děj napínavého příběhu. Všechno do sebe krásně zapadalo a navíc, umělci a Paříž, to mne nikdy nepřestane bavit.
Zlákala mne pěkná obálka a přirovnání ke knize Sedmilhářky. Když jsem se prokousala nudou a klepy, zjistila jsem, že by stačilo přečíst si poslední kapitolu.
Takže shrnuto: trochu zbytečná kniha.
Ale ty dveře na obálce jsou vážně super :)
Něco ve mě souzní s tímto bouřlivákem...nejde ho nemilovat.
"Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.
Také můj svrchníček už byl jen vidinou.
Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.
A přitom snil jsem jen o samé velké lásce."
Každý příběh o horolezcích je pro mne naprosto jedinečný a fascinující - asi nějaká karma, jiné vysvětlení nemám, protože jsem sportovní analfabetka.
Už dříve jsem četla Pohřbeni v oblacích a viděla jsem i dokumentární film se stejným námětem a přesto jsem také tuto knihu četla se zatajeným dechem...
Tragické události na druhé nejvyšší hoře světa K2 z roku 2008 vzbudily nebývalou vlnu zájmu, emocí a zároveň kritiky ve všech koutech světa, proto je očité svědectví, které podává Gyalje Sherpa nesmírně důležité a obdivuhodné.
Strhující a skvělá kniha.
Tak tentokrát musím konstatovat stručně: velké zklamání.
Očekávala jsem určitě mnohem víc, než jsem dostala, protože kniha Růže bílá, černý les se mi líbila hodně. Najdi Rebeccu je autorova prvotina, tak přidávám na hodnocení, ale způsob psaní mne nebavil ani přes zajímavý námět.
Normálně bych tuhle knihu označila jako zvláštní a hodnotila ji hodně podprůměrně. Když si ale uvědomím, jak se mi Joe producíroval v mé hlavě, musím uznat sílu tohoto příběhu a taky obdiv ke způsobu psaní, jakým Caroline Kepner pronikla do čtenářského ega.
Byl to tak strašně sugestivní zážitek, že jsem si někde v půlce knihy odskočila k jiné četbě, abych se z toho psychopata Joea a jeho pitomé Beck nezbláznila.
Sama dost dobře nechápu svoje poměrně vysoké hodnocení , které dávám knize, ve které jsem některé stránky jenom prolistovala a k níž se rozhodně nevrátím...
Stephenie Meyer umí skvěle psát. Její texty čtenáře dokonale pohltí a přestože každá z jejích knih má až nekonečné množství stránek, nepustí mne, dokud nedojdu až na konec.
Specialistka je dobře vystavěný příběh a všechny postavy jsou barvité a živočišné, tak věřím, že jednou dojde i na filmové zpracování.
Byl to moc dobrý čtenářský zážitek a s čistým svědomím dávám nejvyšší hodnocení.
Dvakrát jsem knihu odložila, abych potřetí zjistila, že je to nad moje čtenářské síly.
Naprosto zbytečný a matoucí počet postav, nepřehledné časové smyčky, spousta květnatých slov a následně důležité momenty, které jsou zmíněné jenom okrajově a to všechno na úkor skutečného příběhu.
A přitom je námět přinejmenším zajímavý ...
Nerozumím tomu, proč tolik autorů píše tyhle zbytečně tlusté knihy?
Četba příběhu, který mne už roky fascinuje ve své filmové podobě byla, mírně řečeno, zklamání - a nejsem tady sama se stejným názorem.
Za pozornost stojí popisy přírody a přírodních zákonů, ale v ději a postavách chybí jakékoliv napětí, takže smekám před filmaři, kterým sloužila tato kniha jako předloha ke skvělému filmovému zpracování.
Věděla jsem, že Ruka na zrcadle je tématem mezi nebem a zemí. Sama jsem se osobně nejednou setkala se skutečnostmi, kdy mi zůstal rozum stát, proto jsem sáhla po knize, která nemusí oslovit každého.
Asi jsem moc kritická, ale autorka do svého příběhu zakomponovala příliš mnoho informací, které se pro mne staly nekonečně nudné.
Ovšem nedá se přehlédnout, že si k vůli knize stačila procestovat pěkný kus světa a měla podporu svého druhého manžela...
Opět výborný a skvěle sestavený příběh, který má neuvěřitelnou zápletku a ne jedinou. Michel Bussi je v tomto směru opravdu hodně dobrý. Hraje si s námi jako kocour s myší a pořádně umí pocuchat naše představy, aby nás nakonec vyvedl z omylu.
Jediný problém jsem měla s počtem stránek a tak musím znovu konstatovat : "méně je někdy více".
Slušná oddechovka, která si tak trochu hraje na padesát odstínů...
Možná je to jenom můj pocit, ale rozdíl je přinejmenším v uchopení slohového stylu, kdy má Mona Kasten mezery především v popisu erotických scén.
Příběh není vůbec špatný a přestože bych Dawn občas propleskla, Spencer byl jedním slovem miláček a do profesora Nolana by se musela každá studentka zabouchnout.
Vůbec nevadí, když jsem první díl nečetla a nevím, jestli zatoužím po pokračování, ale toto byl příběh napsaný tak, že mne bavil.
Tohle je dokonalé svědectví o době, ve které jsem žila...vrátily se mi všechny vzpomínky a víra v lepší časy a potom ta zoufalá dvacetiletá bezmocnost.
Simon Mawer zmapoval klíčové momenty českých událostí roku 1968 takovým způsobem, že mi schází slova.
Nádherná kniha, dokonalý ♥️ příběh zasazený do událostí, které pohnuly osudy tolika lidí.
A je to Brit, kdo není lhostejný k malému kousku země v centru Evropy a je to Můj Pan Spisovatel...
Zápletky v knihách Harlana Cobena jsou jako pověstná dračí smyčka. Lepší přirovnání mne v tuhle chvíli nenapadlo.
Když už jsem myslela, že v tom propletenci mám jasno, všechno bylo jinak...
Nikdy nemůžeme ani tušit, jak nás překvapí náš vlastní život. Ten se nedá nalajnovat, protože, cituji:
"Ve vesmíru se mísí jistá osudová předurčenost s nahodilostí."
Kniha, která mne znovu přesvědčila, že příběhy, které Harlan Coben nosí v hlavě stojí za pozornost.